Azory 2016

Tomáš Kůdela

yachting a expedice

Menu

VIP klub

Email:



Heslo:




Zapomněli jste heslo?

Sociální sítě

Reportáže

Bretaň 2017

Biskaj 2017

Azory 2016

Přeplavba Atlantiku 2016

Přeplavba Almérie - Tenerife 2015

Letní plachtění 2015

Kréta offshore 2014

Prázdniny na Krétě 2014

Z Říma na Krétu 4/2014

Podzimní offshore kurz 10/2013

Léto kolem Korsiky 7-8/2013

Atlantikem na Kapverdy 12/2011 - 1/2012

Plavba na Maltu 4/2010

Gibraltar strait 5/2009

Zimní Jadran 12/2008

Sardinie 4/2008


Všechny reportáže

Azorské ostrovy:

13.8.-17.9.2016

Pohodové plachtění, pozorování velryb a delfínů a výlety na pevninu po azorských ostrovec v nejhezčím ročním období.

Počasí u Azorských ostrovů koncem srpna bývá nejteplejší a s nejmenším množstvím srážek. Proto je srpen ideální doba na jejich poznávání. Denní průměrné teploty se pohybují okolo 23°C a deštivých dnů minimum. Větry zde vládnou spíše slabé, 10 až 15 knt, ideální pro klidné plachtění.

Naše plachtění začíná v marině Horta na ostrově Faial, na který jsem sólově doplul před třemi měsíci z Bermud.

Aktuální poloha
Komentovaný bod
Bod na trase

Kudy jsem plul:

Animace - start

Jaké to vlastně bylo:

9.8.2106 úterý, přilétám na ostrov Faial a přivážím nový hydraulický driver autopilota, který by měl nahradit původní nefunkční driver, který vzal za své při přeplavbě Atlantiku z Bermud na Azory. Následující dva dny pracuji na instalaci nového driveru.

V pátek mám driver zkušebně nainstalován a Martina dokončuje boj s plísní, která se před naším příjezdem v lodi docela zabydlela. Jak se dozvídám od místních, za plíseň může mlha a extrémní vlhkost, která postihla před týdnem ostrov a plesnivělo vše zde i v domech. Připravujeme se na vyplutí na ostrov Flores vzdálený 130 NM. Tato plavba bude i zároveň zkouškou nového driveru autopilota.

V sobotu ráno konečně odvazujeme loď a vyplouváme směrem na ostrov Flores. Obeplouváme západní pobřeží ostrova Faial.

Je zde patrné rozhraní mezi původním ostrovem, který je zelený a novou částí vzniklou před 60 roky erupcí, která ostrov zvětšila a je doposud bez vegetace.

Po chvili plavby se k nám přidávají delfíni.

Nově, zatím však provizorně, instalovaný hydraulický pohon autopilota se osvědčil. Kormidloval loď téměř celou etapu dlouhou 138 NM k ostrovu Flores. V neděli před svítáním jsem si vzal kormidlo do ruky na posledních 30 NM, protože se vlny od větru rychlosti 25 uzlů zvětšily přes 2 metry a pak jsem jako kormidelník přeci jen úspěšnější než autopilot.

Původní driver s řemenovým náhonem kormidelního kola zmizel z paluby a celá technologie automatického řízení se přesunula do útrob lodi.


Ostrov Flores

Po přesně 24 hodinách plavby přistáváme za nedělního rána v marině na ostrově Flores. Je to maličký přístav, naštěstí však s dostatečnou hloubkou pro můj kýl.

Na rozdíl od Horty, kde celý den a noc doléhala na loď hudba z různých letních slavnostní, je zde naprostý klid. Ani přístavní úřad není otevřen, prý až v pondělí.

Pondělí bylo deštivé a zatažené, a tak se věnujeme pracem v lodi. Předpověď je příznivá na úterý, a proto na pěší výlet vnitrozemím ostrova se vydáváme až následující den. Autobusové spojení je velmi bídné, volíme přiblížení do vnitrozemí místním taxi, který pro nás přijíždí v 10 hodin k lodi do přístavu v Lajes das Flores a veze nás 10 km k prvnímu z jezer Lagoa Funda. Zde se s taxikářem loučíme a jdeme dál pěšky.

Jezero nemá odtok a je plněno pouze dešťovou vodou. Na cestě nás čeká celkem 7 jezer, která vznikla v kráterech vyhaslých sopek.

Ostrov je plný šťavnaté zeleně a květin.

ostrov Flores

ostrov Flores

ostrov Flores

ostrov Flores

ostrov Flores

ostrov Flores, jezero

ostrov Flores, Lago Branca

Po několika hodinách máme za sebou všech sedm jezer a dostáváme se na horní hranu útesu, pod kterým se rozkládá vesnice Faja Grande.

ostrov Flores

ostrov Flores

Cesta se na chvíli mění v močál.

ostrov Flores

A chvílemi jsme úplně pohlceni vegetací.

ostrov Flores

Po sestupu strmou cestou se stěnou útesu dostáváme na západní pobřeží ostrova Flores.

ostrov Flores

ostrov Flores

ostrov Flores

ostrov Flores

ostrov Flores

Večer se vracíme na loď a vyplouváme zpět na ostrov Faial do Horty ve 21 hod. Očekávám příznivý vítr pro plavbu zpět a doufám, že těch 130 NM zase za den zvládneme přeplout.


Ostrov Faial

Do Horty jsme nakonec dopluli za pouhých 21 hodin. Vítr byl optimální boční 15 až 20 uzlů.

ostrov Faial, Horta

Přilétá Bohouš a všichni se vydáváme autem na západní pobřeží ostrova Faial do Capelinhos, místa stále pokrytého lávou a prachem bez vegetace.

ostrov Faial, Capelinhos

Zde v roce 1957 došlo k sopečné erupci, která vyvrhla mnoho lávy a sopečného prachu a měla za následek zvětšení ostrova zároveň se zánikem velrybářské vesnice. Maják stojící na břehu se tak ocitl částečně zasypán a vzdálen od oceánu.

ostrov Faial, Capelinhos

Erupce je z té doby krásně zachycena na dobových fotografiích.

ostrov Faial, Capelinhos

Z parkoviště je to pár kroků k bývalému majáku, u kterého je v podzemí stálá expozice připomínající tuto událost. Od majáku dále stoupáme na vrchol lávového útesu.

ostrov Faial, Capelinhos

ostrov Faial, Capelinhos

ostrov Faial, Capelinhos

Z Capelinhos přejíždíme na severní část ostrova, kde se pouštíme pěšky po levadě na krátký trek pod vrcholem hlavního kráteru Caldeira ostrova Faial.

ostrov Faial hortenzie

Je to krásná procházka lesem, pastvinami s krávami a roklemi vzniklými sesuvy horniny (quebrada). Hortenzie zde na mnoha místech zastávají funkci plotů mezi pozemky.

ostrov Faial quebrada

Levada je dávný systém sběru a vedení dešťové vody ze svahů, který naši předkové s neuvěřitelnou přesností vybudovali.

ostrov Faial levada

ostrov Faial pastviny

Nakonec se dostáváme na okraj velkého kráteru Caldeira, kolem něhož dokola také vede turistická cesta.

Caldeira ostrov Faial


Ostrov Terceira

Po několika dnech plavby přes ostrovy Pico a Sao Jorge přistáváme na ostrově Terceira, který nás přivítal tradiční pouliční slavností s býky. Připravený kameraman místní TV sedí na bezpečném místě na sloupu.

tourado na ostrově Terceira

Po 18. hodíně byl do ulice vypuštěn býk, kterého na laně drží osm mužů, aby mohli v případě potřeby býka usměrnit.

tourado na ostrově Terceira

Jen pár jedinců se odváží přiblížit se k býkovi, aby si s ním pohráli a rozdráždili ho. Ostatní pijí pivo, pojídají různé pochutiny a baví se.

tourado na ostrově Terceira

Následující dopoledne se vydáváme na pěší trek "Mistérios negros", který vede úchvatnou typickou místní krajinou plnou bohatých odstínů zelené barvy.

Terceira / Mistérios negros

Terceira / Mistérios negros

Terceira / Mistérios negros

Některá místa vypadají jako v pohádce. Chybí už jen víly a čarodějnice.

Terceira / Mistérios negros

Cesta vede nedaleko jezírka Lagonha do Vale Fundo.

Terceira / Mistérios negros

Na mnoha místech pobřeží jsou laguny pro koupání. My navštěvujeme přírodní bazénky Negrido, které nabízí několik bazénků. Některé z nich jsou kryté od vln, jiné nikoliv. Každý tak může zažít, co má rád. Na toto koupaliště dohlížejí i plavčíci.

ostrv Terceira

Odpoledne se vracíme do města Angra do Heroísmo. Historické centrum města je zařazeno na seznam UNESCO. Toto město je nejstarší na celém souostroví. Bylo založeno roku 1534 a jsou pro něj typické velmi úzké uličky.

Sobotní ráno 28.8.2016 ještě čistíme palubu lodi, a pak už jsme připraveni vyplout na ostrov Sao Jorge.

Za zádí zůstává ostrov Terceira a před námi 67 mil cesty oceánem.

Nové členy posádky seznamuji s manévrem MOB (man over board, tedy muž přes palubu), aby věděli jak v takovém případě postupovat. Nácvik je zpestřen tím, že Bohouš místo vyhození cvičné lahve, se sám vrhá přes palubu a tak se z nácviku stává reálná záchrana.

Tak a už jen dát plné plachty a vpřed rychlostí 7 uzlů.

Kolem poledne vytahuji sextant a seznamuji zájemce jak určit svoji polohu z kulminace Slunce.

Celý den bylo nádherně. Až večer nás dostihly dešťové přeháňky a vytvořily duhu ve světle zapadajícího Slunce.


Ostrov Sao Jorge

Ostrov Sao Jorge, kde jsme v noci přistáli v marině Velas. Někteří z nás se vydali na nejznámější pěší trek Faja da Caldeira de Santo Cristona na východním pobřeží ostrova. Dominují zde strmé svahy zcela pokryté vegetací a přírodní kamenité pláže. Trek začíná ve vesnici Faja dos Cubres.

Cestou přicházíme ke slanému jezeru u osady Faja da Caldeira de Santo Cristo, kde si s chutí zaplaveme. Obyvatele místní vesničky zde uvidíte s krompáčem či kbelíkem, jak ze země a vody vybírají škeble.

Po dalších 2 kilometrech u Faja de Caldeira de Cima přicházíme k vodopádu pod nímž leží tůň s křišťálově průzračnou vodou. Je sice chladná, ale pro osvěžení na cestě se přímo nabízí.

Otáčíme se k návratu zpět na začátek treku, kde jsme zanechali půjčené auto. Celá trasa je obklopena vavřínovými lesy. Oblast je známa pěstováním ovoce ameijoas.

V osadě Faja da Caldeira de Santo Cristo si připadáme jako na konci světa. Domečky z černé pórovité lávy, kluci a holky u vody chytají ryby. Cesta, která vede do vesnice je tak úzká, že se doprava střídá v pravidelných časových intervalech a cesta je otevřena jen jedním směrem. Obyvatelé zde jezdí nejčastěji na čtyřkolkách.

Zpátky v marině Velas. Zajíždění do této mariny není vždy úplně snadné. Je malá a mezi pontony je poměrně úzká mezera. S lodí nad 12m délky a bočním větrem je dost obtížné mezi pontony zatočit do vyvazovacího místa. Lépe vjíždět za dne.

A pokračujeme k dalšímu ostrovu. Za zádí Velas na ostrově Sao Jorge.

Fouká optimální předoboční vítr do 17 uzlů a loď hezky uhání.

Potkáváme zde všudepřítomné delfíny. Odpoledne jsme v dálce zahlédli i velrybu.


Ostrov Pico

Úterý 31.8. brzo ráno jedeme na úpatí nejvyšší portugalské hory, která je na ostrově Pico.

Platíme každý 12 EUR za povolení k výstupu na sopku. Dostáváme povinně GPS komunikátor pro případ nouze, musíme shlédnout instruktážní film, a pak jsme vypuštěni na výstup. Jak stoupáme po úbočí hory, objevují se dalši a další kopečky s krátery. Je to, jako kdyby ztuhla kaše, kterou vaříte v hrnci, ale nikdo ji nemíchá. Tak to tady v dávných dobách vřelo a bublalo, když vznikaly tyto ostrovy.

Krátká zastávka v 1700 metrech na foto a pokračujeme vzhůru. Počasí vypadá nadějně. Hora je často zahalena mraky a to bychom nic neviděli. Dnešní předpověď slibuje slabou oblačnost, to nám dává naději na krásný výhled z vrcholu.

Posledních 200 metrů výstupu na vrchol.

Stojíme v kráteru sopky, ze kterého ční špičatý kopeček, který tvoří vrchol hory.

V poledne je zdolán vrchol. Jsme 2351 m nad mořem na vrcholu hory a máme štěstí na krásný rozhled.

Výhled jak z letadla na mraky a jihovýchodní část ostrova Pico.

Na Sever vidíme přes "smějící se kámen" ostrov Faial, kam poplujeme za dva dny.

Když se otočím na Jih, vidím v dálce vesnici Lajes s přístavem, kde máme vyvázanou loď.

Další den ve středu putujeme dále vnitrozemím ostrova Pico. Na severu ostrova u města Madalena jsou vinice Landscape of the Pico Island Vineyard Culture, které jsou zařazeny na seznamu UNESCO. Pro nás zde nezvykle víno leží na lávových kamenech mezi kamennými zítkami. Teprve až se přiblíží čas sklizně, vinaři podpírají víno bambusovými tyčkami, aby dobře dozrálo.

Z centrální části ostrova se táhne po jeho hřbetu jižním směrem cesta mezi množstvím sopečných kopečků a mezi sedmi jezery. Nás nejvíce zaujala první tři jezera. Trek Caminho das Lagoes, jehož délka je 22 km by byl krásný na projížďku na kole, protože vede po asfaltové silničce. My kola nemáme, a tak si ho užíváme alespoň z auta.

Změny teploty, světla a vlhkosti jsou zde velmí rychlé, jak přechází a narážejí do ostrova mraky. Tak během minuty z krásně prosluněné krajiny se ocitáte ve vlhké mlze a nevidíte nic. Během dalšího okamžiku mrak se zvedá a stojíte pod zcela zataženou oblohou. Občas i prudce zmoknete a za okamžik zase svítí Slunce.

Ta jezera jsou pro mne úchvatná.

Každé jezero je v krajině jinak usazené.


Ostrov Sao Miguel

Tento ostrov se od ostatních Azorských ostrovů velmi liší. Proč? Nejde jen o to, že je největší, tedy i nejvíce zasažen turistickým ruchem. Ale je to jako kdybyste z pohádkové vesničky přijeli do reálného světa, kde na Vás dýchají všude přítomné reklamy, auta, hotely... Prostě město Ponta Delgada, kde je marina, je nejen hlavním městem ostrova, ale i autonomní oblastí pro celé Azory. A tato koncentrace lidí je zde znát.

I přesto má tento ostrov jedinečná místa. Nejvíce nás okouzlilo město Furnas, kde navštěvujeme lázně Poca da Dona Beia s horkými prameny.

Teplota jednotlivých bazénků je 39°C a liší se pouze svojí hloubkou, jeden je chladnější, má 28°C.

Do bazénků přitéká voda z řeky, která obsahuje železo.

Nejvíce se nám líbilo v bazénku se splavem. Bylo v něm teplo jako v páře.

Caldeira Velha je nejkrásnější caldeira na ostrově. Připadáme si tu tak trochu jako v Jurském parku, protože je zde podobná vegetace.

Ze země zde vyvěrají horké plyny, které ohřívají vodopád mířící přímo do bazénku. Voda je zde však o něco chladnější než v Poca da Dona Beia, protože značnou část geotermální energie zde odebírá elektrárna, která vyrábí elektrickou energii pro ostrov.

Návštěvu doporučujeme především v dopoledních hodinách, to jsme tu byli sami.

Lagoa das Furnas. Tak tuto oblast jsme si nemohli nenechte ujít. Hlavní atrakcí ostrova jsou zde plyny a vodní pára, která uniká ze země. Uvidíte zde bublající louže a ucítíte pach síry.

Také se zde připravuje místní pochoutka cozido caldeiras, které se vaří několik hodin v hrnci v zemi. Pokud přijdete ve vhodnou chvíli, můžete vidět vkládání hrnců s jídlem do země. My jsme viděli jeho vykopávání. Je možné za poplatek 3 EUR připravit si zde cozido vlastní, čehož využívají místí. Celá oblast je totiž jako stvořená k pikniku a trávení volného času. Dokonce si můžete vyjet i na šlapadlech po jezeře.

My si místní tradiční jídlo cozido, které je ochucené "vůní plynů" dáváme v místní restauraci O Miroma ve městě Furnas. Toto jídlo se skládá především z masa, klobásy, brambor, mrkve, kapusty, zelí. Je opravdu výživné a jedinečné. Doporučujeme.

Ve městě Furnas jsou četné caldeiry. Již z dálky toto místo poznáte, protože se nad ním vznáší dým do oblak. Místní dokonce fumaroly využívají k ohřívání kukuřičních klasů, které si ve městečku můžete zakoupit.

Najdete zde i četné minerální prameny, které můžete ochutnat.

Dále naše cesta vede do oblasti čajových plantáží. V Evropě jsou pouze dvě a obě leží na ostrově Sao Miguel. My navštěvujeme Chá Gorreana, kam je dokonce vstup zdarma.

Jdeme se podívat i na čajovou plantáž, na kterou nejsou používány žádné pesticidy.

Prohlížíme si výrobu. Na konci náš čeká ochutnávka dvou druhů čajů a nechybí ani podniková prodejna. Kde lze čaje za příznivé ceny nakoupit. Opravdu jsou výborné.

Pracovnice továrny vybírají z již nasušeného čaje stonky a dřevnaté části.

Caldeira das Sete Cidades představuje kráter s obvodem 12 km, ve kterém leží dvě jezírka Laogoa Azul (Modré jezero) a Laogo Verde (Zelené jezero). Krásný výhled na obě jezera nabízí vyhlídka Visto do Rei.

Nacházíme zde opuštěný pětihvězdičkový hotel Monte Palace, který lze probádat. Hotel byl postaven v 80. letech, ale pro nedostatek návštěvníků byl po několika letech zavřen. Samotný ostrov je totiž od ostatních dost izolován, a to se týká i tohoto místa. Kolem hotelu vlastně není nic, jen příroda.

Fascinující na tomto místě je to, že si můžete jít kam chcete, a jak chcete. To konec konců platí pro celé Azory. V hotelu jsou nebezpečná místa označena pouze nápisem NO GO, vše je jen Vaše zodpovědnost.

Místo výtahů zbyly dnes již jen prázná místa, kam se můžete postavit.

Dalším zajímavým místem je Termas da Ferraria. Zde do moře vyvěrá horký pramen. Koupání je vhodné za odlivu, jinak je voda studená.

Toto místo je však vhodné pouze pro odvážné a dobrodružné povahy. V místě jsou natažena lana, kterých je třeba se opravdu silou držet, aby Vás příbojová vlna nehodila na kameny.

Pro syna koupání nebylo vhodné, ale našel si lepší zábavu. V místě, kam vyšplouchla mořská voda byli rybičky, které rádi okusují nožičky. Nakonec jsme si toto místo užili všichni.

Zpět na začátek