Vyvázání a odplutí z mooringu

Publikováno 1.10.2021

Když zavzpomínám na své jachtařské začátky silně ovlivněné chováním personálu v Chorvatských marínách, byl jsem přesvědčen, že vyvázání na mooring spočívá v jeho co nejrychlejším zachycení hákem a rychlým uvázáním na příď při současném uvázání zádě na břeh při již vypnutém motoru. Dále si ukážeme, že je to vše úplně jinak a lze to provést v klidu, dokonce sólově bez posádky a moderních vymožeností jako je bow thruster.

Co je stání na mooringu?

Je to způsob vyvazování lodě postavené k molu zádí nebo přídí za použití mooringového lana, které je jedním koncem pevně ukotveno k betonovému bloku na dně v dostatečné vzdálenosti od mola. Druhý konec mooringu je veden pod vodou (neplave) k molu, kde je uvázaný. Většinou tento konec přechází v tenší vodicí lano uvázané na břeh. Tenší vodicí lano snáze z vody vytáhnete háčkem a manipulace s ním jde lehčeji. Tento způsob vyvazování je rozšířen v západním středomoří a je to jeden z nejlepších způsobů, kdy se ve vlnách loď nedře svými fendry o břeh a lze takto k molu naskládat co nejvíce lodí.

Připlout zádí nebo přídí?

S lodí, která je dobře ovladatelná i při couvání (většina dnes pronajímaných jachet) raději zajíždím ke břehu zádí. Mám k tomu několik dobrých důvodů: lépe odhaduji vzdálenost mezi břehem a zádí lodě protože od kormidla na záď dobře vidím, dále s uvázaným zadním návětrným lanem a s motorem mám loď dobře ovladatelnou, tím myslím, že pomocí motoru udržím loď v potřebné poloze aniž by ji vítr snesl. Tím získám dostatek času na uvázání mooringu a také se ze zádě lépe vystupuje. Pro připlutí přídí musím mít vážný důvod, kterým například je malá hloubka u břehu, kdy hrozí najetí kormidlem na dno. V případě připlutí přídí musím počítat s tím, že přicházím o část manévrovatelnosti s lodí díky tomu, že proud vody od lodního šroubu neomývá kormidlo a příďové vazáky jsou blízko ose lodi a nenastává pákový efekt pověšení lodě do návětrného lana. To v praxi znamená, že loď neudržím motorem proti síle větru a na vyvázání zbývá málo času.

Vyvázání lodě zádí

V dostatečné vzdálenosti od břehu začnu couvat, aby loď chytila stopu a poslouchala kormidlo. Důležité je mít na paměti odkud fouká vítr, protože ten je-li z boku lodi bude nejvíce vychylovat příď. Mohu-li si vybrat, raději proti větru couvám, protože setrvačnost přídě na konci oblouku působí proti síle větru a příd není tak rychle odtlačována po větru. V silnějším větru je nutné udržovat dostatečnou rychlost aby loď poslouchala kormidlo. Při nízké rychlosti loď začne sklouzávat do strany a to může být začátek konce. Při couvání osobně doporučuji obejít kormidlo z druhé strany, abych byl čelem k zádi a kormidluji jako bych jel vpřed. Ve vhodnou chvíli zařadím dopředný chod a loď zastavím zádí těsně u břehu. V ten moment uvážu návětrné záďové lano a citlivě dám dopředný chod. Loď se opře do záďového lana a natočením kormidla udržím osu lodi kolmou ke břehu. Záďové lano mírně povolím, abych se vzdálil od břehu tak na 2 metry. Kormidlo zaaretuji ve své poloze a vylovím si háčkem vodicí lono mooringu. Ručkuji po lanu dopředu a zároveň dávám pozor, abych nedostal lano pod loď do blízkosti lodního šroubu. Vodicí lano tak jak se posunuji po boku lodi k přídi přehodím přes středový vazák na palubě, aby se nepletlo pod lodí. Silně natáhnu mooringové lano a uvážu na příď. Vrátím se na záď zařadím zpětný chod a přiblížím se se zádí k molu. Nyní vystoupím s druhým záďovým lanem a uvážu jej na molo. Zpětný chod tak silně napnul mooringové lano, více než bych rukama dokázal a mám tak jistotu, že ani silný vítr přes příď nedotlačí loď zádí k molu. Manévr je nejtěžší pokud kolem u mola nestojí další lodě. Vítr se opírá do celé plochy boku lodě a loď musím stabilizovat jenom na záďovém laně. Pokud zajíždím do mezery mezi loděmi nebo vedle lodi, kterou mám vedle závětrného boku je celý manévr jednodušší o to, že mne vítr snese a opře o fendry na boku závětrné lodě.

Odplutí z mooringu, kde jsem zádí u břehu

Manévr je opakem toho jak jsem přistával. Je však dobré si uvědomit fyzikální zákony zvláště při bočním větru a vše před vyplutím pečlivě připravit. Obě záďová lana připravím průběžná k uvolnění z paluby. V případě silného bočního větru připravím i průběžné lano k návětrné sousední lodi, aby jím někdo z posádky přidržel příď dokud loď nenabere dostatečnou rychlost. Jinak bude příď, jakmile se vysune před návětrnou loď, sfoukávána větrem. Nastartuji motor a zařadím přední chod. Uvolním závětrné zadní lano a loď kormidlem vyrovnám kolmo k molu. Loď je opřená do záďového lana a pokud je cesta k vyjetí volná, mohu uvolnit a odhodit mooring. Chvíli počkám až mooring dostatečně klesne, aby se nepřipletl do lodního šroubu či nezahákl o kýl. Nyní uvolním poslední (návětrné) záďové lano a vyplouvám vpřed. Je li použito lano z přídě k návětrné lodi, toto lano je postupně uvolňováno a v okamžiku, kdy loď drží stopu je rychle vytaženo. Pokud je pro nedostatek místa před přídí nemožné nabrat dostatečnou rychlost pro zatočení proti větru, nechám loď přídí odpadnout po větru a uličkou mezi loděmi vycouvám.

Možné nesnáze

• Při zaplouvání do úzké mezery mezi lodě je nebezpečí, že se mé fendry zaháknou o fendry sousedních lodí. To může vést k zastavení lodě a ztrátě manévrovatelnosti nebo k utržení fendrů či zábradlí. Zde vlastní fendry nevyvěsím, nechám je ležet na palubě a pověřím někoho z posádky, aby měl v ruce připraven přenosný fendr. Fendry okolních lodí takto dobře poslouží a já se do nich mohu opřít.
• Pozor na nízkou rychlost, kdy loď začne snášet vítr.
• Vyvazovací místo posuďte sami, pokud se vám nezdá, řekněte to marinerovi a co si o tom myslíte. Nepodlehněte naléhání a nejezděte tam. Pokud vám nepřidělí jiné místo, jeďte raději jinam, třeba zakotvit.
• Sledujte jak vám marinero podává mooring. Často mooring tahá šikmo pod lodí a v ten moment hrozí jeho namotání na lodní šroub. Pokud to podmínky dovolí, zařaďte neutrál a počkejte až se mooring dostane vedle lodi. V případě, že to podmínky nedovolí, nechte ho mooring hodit do vody, vyjeďte a vraťte se až mooring srovná nebo najeďte trochu vedle.