Rozhovor: Rádi bychom na plachetnici obepluli svět
Publikováno 1.5.2023
Na jaro roku 2023 jsem plánoval přeplavbu z Říma do Brestu a začaly mne znepokojovat informace o množících se případech poškození lodí kosatkami. Začal jsem cíleně vyhledávat informace na toto téma, abych se na plavbu co nejlépe připravil a minimalizoval riziko toho, že mi kosatky poškodí loď. V článku sdílím informace nasbírané k tomuto tématu tak, jak já je pokládám za důležité. Jedná se o mé subjektivní názory vycházející z publikovaných případů. V žádném případě nenesu odpovědnost za jakoukoli ztrátu, poškození nebo újmu jakéhokoli druhu vzniklou v souvislosti s využitím uvedených informací.
Kosatky jsou kytovci z rodiny delfínů, ve skutečnosti jsou to největší „delfíni“. Nejsou to velryby. Živí se převážně tuňákem obecným v Atlantiku.
Kosatka iberská (iberian orca) je jiná subpopulace, velmi malá. Říká se jim Orcas z Gibraltarského průlivu a Cádizského zálivu. Velikost dospělých kosatek iberských se pohybuje mezi 5-6,5 m. Na rozdíl od jiných kosatek rozšířených po celém světě jsou menší než ty antarktické, které dosahují 9 metrů.
Střety lodí s kosatkami a velerybami nejsou nijak nové, ale byly to velmi málo provděpodobné události. Blízká setkání mezi kosatkami a jachtami byla extrémně vzácná, dokud se nestalo něco velmi zvláštního – v červenci 2020 se chování malé dílčí populace kosatek u pobřeží Atlantského oceánu ve Španělsku a Portugalsku náhle změnilo. Od roku 2020 existuje v populaci kosatek iberijských nový vzorec chování, který spočívá v narážení do trupů a kormidel malých plavidel. Z počátku se uvedené chování vyskytovalo jen u tří jedinců, ale v průběhu času se vzorec chování rozšiřuje na stále další jedince a meziročně počet interakci s jachtami roste. Statistiky uváděly, že až 15 % jachet, které nahlásily interakci s kosatkami, muselo být odtaženo do přístavu z důvodu vážného poškození kormidla.
Celkem bylo mezi červencem a listopadem 2020 zaznamenáno 52 interakcí ve vodách mezi Gibraltarským průlivem a Galicie, včetně pobřeží podél Portugalska. Od ledna 2021 byly zaznamenány dva nové případy na atlantickém pobřeží Maroka a v Gibraltarském průlivu, což potvrdilo přetrvávání tohoto nového chování v průběhu času a dosáhlo 197 interakcí. V roce 2022 bylo zaznamenáno 207 interakcí.
Jednoznačné vysvětlení zatím neexistuje. Vědci a mořští biologové zkoumají několik teorií. Kosatky jsou neuvěřitelně inteligentní savci a vykazují složité, emotivní chování. Je známo, že mohou utrpět duševní trauma a v důsledku toho jednat. To bylo zdokumentováno v dokumentu z roku 2013 o kosatce Tilikum chycené v Sea World. Není však jasné, proč k útokům může docházet ve volné přírodě. Vědci pozorovali kosatky přibližující se k rybářským člunům, protože zjistili, že ulovení tuňáci na vlascích mohou poskytnout snadné jídlo. Je možné, že to naučilo některé skupiny být odvážnější a přibližovat se k lodím. Je také možné, že tyto „útoky“ nejsou aktem agrese a že se k lodím přibližují ze zvědavosti. Kosatky jsou však dosti velké a těžké ve vztahu s lodí do 15 metrů délky, což znamená, že jejich „hry“ mohou být děsivé a pro plavidlo nebezpečné. Další teorie je založená na skutečnosti, že na pohyblivých částech je něco, co kosatky zřejmě přitahuje. Možná proto se zaměřují na kormidla.
Oblast, kde může dojít k interakci s kosatkami se mění v závislosti na roční době. Obecně jde o pásmo od Gibraltaru až po Brest a výskyt kosatek je přímo spojen s jejich kořistí tuňákem obecným. Subpopulace kosatek iberských migruje během léta z Gibraltarského průlivu na sever, protože právě tam se tuňák pohybuje. Na podzim se vějířovitě rozbíhají od severu do hluboké vody. Přes zimu se vracejí do oblasti Gibraltarského průlivu, kde setrvají až do konce jara a cyklus se opakuje. Pohyby a migrace kosatek jsou rozptýlené, to znamená, že ne všechny skupiny kosatek se pohybují společně, ale vždy budou záviset na své kořisti, atlantickém tuňákovi obecném.
Zatím nebyl zdokumentován smrtelný útok kosatky na člověka ve volné přírodě, ale kosatky naráží do plachetnic u Gibraltarského průlivu a u pobřeží Galicie už léta. Útoky mají specifický vzorec: kosatky se vždy zaměří na kormidlo a často způsobí jeho poškození. Cílem jsou vždy lodě kratší než 15 metrů. Poškození kormidla může být částečné či úplné. V případě silného nárazu do kormidla bývá ohnuta kormidelní hřídel a může dojít i k jejímu vylomení a poškození pouzdra v trupu lodi, kterým prochází. V extrémním případě pak do lodi může začít pronikat voda a plavidlo se začne potápět.
V jednom mě známém případě, jak uvedlo portugalské námořnictvo, kosatky zaútočily a potopily plachetnici s pěti lidmi na palubě 6 mil od portugalského pobřeží u Sines. Loď byla tak vážně poškozena, že se začala potápět. Pět členů posádky pak zachránilo blízké rybářské plavidlo.
Na základě studie vědců GTOA byla doporučena následující opatření, když dojde k interakci. Posádky se tím mohou řídit, pokud je to bezpečné a v pořadí odpovídajícím jejich konkrétní situaci.
Podle statistik případů interakcí přibývá a tak logicky mezi jachtaři a samozřejmě i u mne roste obava z takového setkání s kosatkami. Zvláště když aktuálně jsem na cestě z Gibraltaru do Brestu. Proto sleduji stránky Grupo Trabajo Orca Atlantica (GTOA), kde je aktuální i historický přehled o interakcích a také doporučení co dělat a aktualizovaná riziková mapa oblastí s pravděpodobností setkání s kosatkami.
Dnes 24.4.2023, kdy píšu tento článek jsem na plánované zastávce v přístavu v Cascais a mohu zatím jen konstatovat, že na trase z Gibraltaru až sem jsme žádnou kosatku neviděli, za co jsem vlastně rád. Nebezpečí je však reálné a mám ze současné situace pocit jak v ruské ruletě. To dokládá i můj včerejší rozhovor v přístavu s technikem Pedrem, který zde provozuje servis lodí. Letos již měnil devět poškozených kormidel od kosatek na plachetnicích co sem po interakci dopluly či byly přitaženy. Jedna z nich byla napadena jen asi 1 námořní míli od přístavu. Na obrázku ukazuji nejčastější způsob poškození kormidelního listu jak jsem jej vyfotografoval zde v servisním doku.
Co budu v případě interakce dělat? To dopředu nevím, bude to záviset na konkrétní situaci, ale nejdříve zkusím loď zastavit a vyvíjet nulovou aktivitu, aby pro hravé kosatky nebyla loď zajímavá. Kormidelní kolo nechám zcela volně jen gumicukem zajištěné ve středové poloze, aby se nehýbal kormidelní list a byl pro kosatky co nejméně zajímavý. Pružné zajištění kormidla zvolím proto, aby při nárazu kosatky se mohl kormidelní list bez odporu vychýlit a minimalizoval se účinek nárazu vzhledem k možnému poškození kormidla. Samozřejmě záleží i na aktuálním větru a vlnách. V okamžiku kdy jsme opouštěli Gibraltar ve větru 8Bf s nárazy 9Bf je zastavení lodí stažením plachet nerealizovatelné a vypuštění mořské padákové kotvy chvíli trvá a následování doporučeného postupu dle GTOA těžko realizovatelné. Jako kapitán mám za povinost dbát na bezpečí posádky a plavidla a proto další mé jednání bude tomu podřízeno a použiji všechny aktuálně dostupné prostředky abych minimalizoval rizika vyplývající z interakce kosatek s lodí.
Jde o ultrazvukové vysílače které vytváří ve vodě zvukový signál ve frekvenčním rozsahu, který delfíni a kosatky používají k vlastní orientaci. Silný zvuk tak narušuje jejich orientaci a je pro ně nepříjemný. Způsobuje, že se oblasti kolem takového zařízení vyhnou. Zařízení ADD (Anti Depredation Device) lze objednat od společnosti Fishtek Marine, která se specializuje na techniku pomáhajícím rybářům aby jejich úlovky nebyly napadány delfíny a kosatkami. ADD pingers od Fishtek Marine vyzařuje v pásmu 40 kHZ a s akustickým tlakem 175 dB ve vzdálenosti 1m od přístroje. Je to jen zvuk a pípnutí savci nezpůsobí žádné zranění. Použitá frekvence je slyšitelná pouze pro kytovce a nemá žádný vliv na ostatní volně žijící zvířata. Uváděná účinná vzdálenost je do 100 metrů. Jak pinger použít? Pinger je určen k připevnění k tyči se zátěží, která se táhne za lodí. Pokud se nacházíte ve vysoce rizikové oblasti, měl by být pingr ponořen do hloubky 4-5 m, aby se vytvořila ochranná zvuková bublina. Automaticky se zapne při ponoření do vody.
Právní aspekty: Paradoxně ve Španělsku je použití ADD zakázáno. Španělské vládní ministerstvo pro ekologickou transformaci a demografickou výzvu (MITECO) poskytlo následující informace. Přiblížení lodí ke kytovcům je upraveno královským výnosem 1727/2007 ze dne 21. prosince, který stanoví opatření na ochranu kytovců. Článek 4 královského výnosu 1727/2007 uvádí, že je nezákonné „vydávat zvuky nebo pronikavé zvuky ve snaze kytovce přilákat nebo odehnat, včetně vydávání zvuků pod vodou“. Podle španělské legislativy je při přibližování se ke kytovcům zakázáno: používání motoru a lodního šroubu k couvání lodi směrem ke kosatce, používání „vytvářečů hluku“, „pípnutí“ akustických odstrašujících zařízení (ADD) připojených k lodím a házení pyrotechniky, světlic, atd.
Naopak některé země jako například Velká Británie, Dánsko svými vyhláškami naopak v určitých oblastech a období nařizují lodím komerčního rybolovu právě zařízení ADD používat, aby odpudily kytovce a ti pak nebyli nechtěně uloveni do sítí. Zde se naopak odpuzující účinek ADD využívá ke snížení ztrát na obou stranách jak na životech kytovců. tak na ztrátách materiálních na rybářské technice.
Jaká je plavba s dětmi? Kdy jsme poprvé absolvovali plavbu se synem Tomíkem a kam? A kdy nám bylo opravdu ouvej? Tentokrát se cestovatelského pera chopila moje partnerka Martina Makovičková a odpovídala na otázky pro webový portál rodinacestuje.cz (Publikováno 1.6.2020)
Ukážeme si jak bezpečně pomocí springů odplout od mola, kde jsme vyvázáni bokem bez použití bow thrusteru (příďového příčného pohonu) či jiných metod jako je odtlačení lodi někým ze břehu. Třeba namítnete, že bow thruster na lodi máte, ale nikdy nevíte, kdy selže nebo jeho síla nebude stačit na přetlačení silného větru. Proto je dobré umět s lodí manévrovat jen s pomocí hlavního motoru, kormidla a lana. (Publikováno 1.9.2021)
K dobré námořní praxi patří i používání denních znaků. Na malých či charterových lodích však často nebývají používány. V r. 2017 jsem byl vyšetřován policí a právě vyvěšení denního znaku hrálo zásadní roli. Proč? A jak se vám může nepoužití denního znaku dle COLREGU nevyplatit? (Publikováno 1.5.2020)