Tomáš Kůdela - BLOG

Tomáš Kůdela

yachting a expedice

Menu

Sociální sítě

Přidejte se

Egejským mořem na plachetnici 28.4.-7.5.2020

Po řeckých ostrůvcích na plachetnici 24.6.-3.7.2020

Z Athén kolem Kréty na Rhodos 6.7.-17.7.2020
[zbývá 1 místo]

Z Rhodosu přes Kyklady do Athén 20.7.-31.7.2020

Podrobnosti

Staň se kapitánem

V rámci některých plaveb nabízím pro zájemce i praktický kurz yachtingu završený praktickou zkouškou pro získání vlastního kapitánského průkazu.

Čti více

VIP klub



III. Poprvé kapitánem: vyplouváme

Nevozím pouhé pasažéry, každý člen posádky je jejím právoplatným členem a podle toho mu také svěřuji úkoly. Pokud si kladete otázku, jak posádku do plavby aktivně zapojit, jaké informace jim sdělit, co řešit až za plavby a kdy, pak je tento článek určen právě vám. Obzvlášť pokud se chystáte strávit na moři delší dobu.

V předchozím článku jsme se blíže seznámili se zásadami bezpečnosti na lodi. Nyní nás konečně čeká vyplutí.


Ještě v přístavu

Pro někoho možná nepodstatná věc, ale pohoda na palubě vyžaduje pravidelný přísun jídla. Než začnu posádku seznamovat se základní obsluhou lodi, určím proto pravidla stravování. Rozdělím posádku po dvojicích do směn v kuchyni. Dvojice má celý den na starosti hladovějící žaludky posádky a kapitána. Je na každém kapitánovi, jaký zvolí systém stravování – zda vyžaduje hromadné snídaně, obědy i večeře či pouze jedno jídlo denně. Je však třeba vzít v potaz charakter plavby. Především na dlouhých přeplavbách se nesmí stravování podceňovat, protože přijdou i úseky na rozbouřeném moři, kdy se moc vařit nedá –  pak bude hrát roli, kdy posádka jedla naposledy.

Tip: Na první den plavby nechte posádku připravit např. obložené chleby do lednice. Důvod? Po vyplutí je málokterá směna schopna jít do salónu lodi a tam vařit za plavby. I na palubě jim dá mořská nemoc většinou docela zabrat, tak proč jim to ztěžovat.


Odpadky do moře nepatří

V případě plavby ve zvláštních oblastech, např. Středozemním mořem nesmí posádka vyhazovat z lodi žádný odpad ve vzdálenosti menší než 12 NM od pobřeží. Ve vzdálenosti větší mohou dávat do moře pouze potravinový odpad. Viz níže uvedená tabulka dle úmluvy MARPOL 73/78 s kterou posádku seznamuji.

co s odpady na jachte

Bezprostředně před tím, než odvážeme loď, zavřeme lukny a uklidíme nezajištěné předměty, které by mohly spadnout.

Doporučuji zkontrolovat, že je posádka (ať zkušená, či nezkušená) připravená k vyplutí odpovídajícím oděvem. Je třeba brát v potaz, že v přístavu jsou podmínky značně odlišné, než jaké budou panovat na moři. Podmínky k převlékání za plavby mohou být obzvláště pro nové členy značně ztížené, nehledě na samotný pobyt v podpalubí.

Než posádce vysvětlím samotný manévr odplouvání, seznámím ji s obsluhou motoru, který si zároveň nastartujeme. Motor necháme běžet proto, aby se před vlastním vyplutím zahřál a vyjevily se případné závady (např. zavřený palivový ventil nebo netěsnosti v sání nafty).

Teď už ale k samotnému vyplutí z přístavu. Jestliže je posádka zkušená, dávám jí prostor k vyjádření jejich názoru ohledně realizace manévru a dám jim k jejich návrhům zpětnou vazbu. Následně jako kapitán stanovím, jak manévr provedeme, a celé posádce ho vysvětlím. Členům posádky přidělím jasné úkoly, kdo bude co dělat (kdo bude odvazovat které lano atd.). Zároveň se zmiňuji i o častých chybách, které u daného typu manévru mohou nastat a co v těchto případech dělat. Určitě neuškodí zopakovat pravidlo, že posádka „nemyslí, ale plní rozkazy kapitána“. Po vyplutí vyhodnocuji manévr a proberu s posádkou, co se podařilo/nepodařilo či šlo udělat lépe.


Konečně na moři

V tuto chvíli se ocitáme mimo oblast mariny a posádku seznamuji s manévrem MOB. Prakticky ho cvičíme na motor. Chci, aby si každý vyzkoušel manévrování s lodí a dokázal se vrátit pro „muže přes palubu“, kterého nám může představovat vyhozená PET lahev částečně naplněná vodou nebo malý fendr se závažím. Preferuji MOB manévr na motor a posádce vysvětluji, že i když poplujeme pod plachtami, bude ve výsledku rychlejší loď zastavit vyostřením proti větru, skasat plachty a vracet se k „muži přes palubu“ na motor. Moje zkušenost s manévrem MOB pod plachtami je ta, že ve většině případů zkušená posádka sice dobře zvládne obrat na plachty a návrat k „muži přes palubu“, ale velmi obtížná pro ně bývá závěrečná část, kdy se mají k MOB trefit co nejblíže a zároveň u něj prakticky zastavit loď. Je třeba si uvědomit, že každá loď se chová trochu jinak a má jinou setrvačnost, a pokud ji dobře neznáme, může to mít vliv na rychlost provedení manévru.

Je nutné, aby jeden člen posádky rukou nepřetržitě ukazoval, kde se MOB ve vodě nachází, a stále ho sledoval. Zároveň si při manévru vyzkoušíme vyhodit záchrannou podkovu s plovoucím lanem, aby posádka s tímto objektem nepracovala v krizové situaci poprvé a nezamotalo se lano jako na obrázku.

zachranna podkova


Plachty vzhůru

Dále přejdeme s posádkou k vytažení plachet a plavbě pod plachtami. Vysvětlíme si a ukážeme zásady vytahování plachet a nastavíme plachty podle aktuálního větru a požadovaného kurzu. Tomuto seznamování je vždy přítomna celá posádka.

Následně v půlhodinových intervalech začnu jednotlivé členy posádky střídat u kormidla, abych si ověřil jejich um nebo je správně kormidlovat a držet zadaný kurz naučil. Zároveň ukáži, jak používat autopilota. Chci ale, aby posádka kormidlovala ručně a neustále se v kormidlování zdokonalovala. Vede mne k tomu i důvod, že po zapnutí autopilota kormidelník nevěnuje dost pozornosti tomu, kam loď vlastně pluje.

kormidlovani

Den se nám pomalu chýlí k večeru a jsou dvě možnosti. Zaprvé máme na naší trase možnost na večer někde přistát, což po prvním dnu plavby preferuji, aby si posádka mohla odpočinout. V tomto případě posádku připravuji na přistávající manévr.

Zadruhé před sebou máme dlouhou etapu bez možnosti přistání, a tak ještě před začátkem střídání dvojčlenných směn s posádkou projdu, co je ve směně jejich úkolem. Posádka musí: udržovat zadaný kurz, držet nepřetržitou vizuální hlídku pro zabránění kolize, kontrolovat naši pozici na GPS plotru (že se neodchylujeme od zadané trasy) a vždy při střídání dvojic uskutečnit zápis do lodního deníku, ze kterého je patrné, kdo přebírá službu. Posádka je povinna informovat kapitána: při nutné změně kurzu (např. pro zabránění kolizi), změně síly větru (především při zesílení nad kapitánem daný limit), významné změně směru větru či jiných okolnostech.

Dokud jsou na palubě ještě všichni členové posádky, vysvětlím jim důležité body z COLREGU související s naší plavbou, především pravidla vyhýbání lodí.

Po tomto okamžiku začínáme plout v systému směn. Posádku rozdělím do dvojic. Pokud je ta možnost, snažím se, aby ve dvojici byl vždy jeden zkušenější. Délku směny volím mezi 3 a 4 hodinami podle počtu členů v posádce, tak, aby vyšel rozumný čas pro odpočinek. Čím méně je členů posádky, tím je samozřejmě situace komplikovanější a záleží na citu každého kapitána. Rozhodující je zde nejen hrubost moře, ale i fyzické a psychické schopnosti posádky.

S prací s plachtami se posádka seznamuje podle aktuální situace průběžně za plavby.


Odpočíváme na kotvě

Co se týče kotvení, potřebuji posádce před manévrem vysvětlit, jak se ovládá kotevní vrátek a kdo se tohoto úkolu zhostí. Vysvětlím, jak odměří délku vypuštěného řetězu (záleží, zda jsou na řetězu značky či počítadlo metrů, nebo zda je k odhadu délky třeba počítat otočky vrátku – např. na mé lodi znamenají 3 otočky 1 metr). Teprve pak plujeme na místo, kde chci zakotvit, a vydám rozkaz ke spuštění příslušné délky řetězu. Jakmile je spuštěn, zařadím zpětný chod a pomalým couváním řetěz napínám a čekám, zda se kotva „chytí“ (zastavení lodi je jasný signál). Následně vyřadím a váha řetězu loď přitáhne kousek zpět. Tak mám jistotu, že se kotva dobře chytla. Dále spustím aplikaci kotevní alarm, se kterou posádku seznámím, a vyvěsíme denní znak. V noci nezapomeneme rozsvítit kotevní světlo.

lod na kotve

Je třeba si uvědomit, že je-li loď na kotvě, nikdy jí všichni neopouští. Vždy na ní musí zůstat min. 1 člen posádky, který hlídá, že kotva drží. V případě uvolnění kotvy je schopen situaci řešit např. tím, že postup kotvení zopakuje.


Na skok na břeh

Do dingy vždy dejte pádla, i když k pohonu používáte motor. Pokud nechcete sám jako kapitán dělat převozníka, musíte tomu, kdo bude obsluhovat motor, vysvětlit: startování, zavírání paliva a sklápění motoru při dojezdu na mělkou vodu, vytahování člunu na břeh či jeho vyvázání. Podle stavu moře jako kapitán rozhodnu, zda posádka použije plovací vesty, na jejichž použití v noci vždy trvám. Je důležité mít za tmy v dingy baterku pro osvětlení pobřeží, kam připlouváme, a dále pro vlastní signalizaci ostatním plavidlům. Kvůli správnému vyvážení upozorním posádku, jak se má ve člunu rozmístit, a zmíním rizika plynoucí z možného snosu větrem či proudem a problémy v příbojových vlnách.


Přistáváme

Před připlutím k přístavu s posádkou s dostatečným předstihem procvičím správné házení lan a vázání uzlů. Dle mého názoru si posádka vystačí pouze se dvěma, kterými jsou uvázání kotevní úvaz a lana na vazák.

kotevni uvaz a vazakova smycka

Posádku nechám navázat fendry, osobně k tomu používám právě kotevní úvaz. Důvodem je to, že jsme s tímto uzlem fendr nikdy neztratili, na rozdíl od použití lodní smyčky, která je mezi posádkami oblíbená a běžně se k tomuto účelu používá.


Známý versus neprozkoumaný přístav

Pokud přijíždím do přístavu, který znám, přesně vysvětlím posádce, jak bude manévr probíhat, a rozdělím konkrétní úkoly.

Jestliže přijíždíme do neznáma, nejdříve do přístavu zaplujeme a prohlédneme si místo, kde budeme přistávat. Mírně se od něj vzdálím, aby byl čas podle situace upravit výšku fendrů a posádku seznámit s manévrem. Zde se instrukce liší dle způsobu přistání. Na závěr přidělím úkoly jednotlivým členům. Uvědomte si, že není důležité, jakým způsobem posádka lano při přistání uváže. Důležité je hlavně to, že se lano samo neuvolní a uvázání proběhne rychle. Jakmile bude loď vyvázána, máte jako kapitán dostatečný prostor na to, ji správně převázat.

Tip: Přečtěte si knihu Přístavní manévry, velký obrazový manuál, která poskytuje přehled velkého počtu manévrů v přístavech, vhodných jak pro začínající, tak i zkušené jachtaře.

V závěrečném článku k této sérii si připomeneme, co vše musí mít skipper lodi na paměti a v průběhu plavby řešit – ať už se jedná o dokumenty nutné k plavbě, či plánování trasy.


Check list: vyplouváme

- Jídlo na lodi: stanovit, jak často naplníme žaludky
- Nakládání s odpady
- Zavírání oken, vše uloženo ve skříňkách
- Obsluha motoru: startování, vypnutí, jak se pracuje s plynovou pákou
- Vysvětlit princip vyvázání lodi a jak budeme odplouvat: stanovení jasných funkcí každého člena posádky a vyhodnocení manévru
- Manévr MOB vyzkoušet co nejdříve po vyplutí + podkova (umístění, užití)
- Střídání posádky u kormidla: jak držet kurz
- Používání autopilota
- Seznámení posádky s jejich úkoly ve směně
- COLREG: zabránění srážce, identifikace lodí
- Rozdělení posádky do směn
- Základní ovládání plachet
- Vysvětlit ovládání kotvy s dostatečným předstihem před samotným manévrem, stanovit kotevní hlídky či použít aplikaci kotevní alarm, vyvěsit denní znak, v noci nezapomenout na kotevní světlo
- Dingy:Základy bezpečnosti (pádla, vyvážení člunu, vesty) + možná rizika (snos větrem, proudem, problémy v příbojových vlnách); Práce s motorem (startování, zavírání paliva, sklápění motoru); Vytahování člunu na břeh; V noci vesty + baterka
- Přistávání: Nacvičit házení lan, uzly, navázání fendrů; Obhlídka místa přistání (pokud jej neznám); Přidělení úkolů (kdo, co, kde)

Zpět na začátek

Přebírání jakéhokoliv obsahu z těchto stránek bez svolení provozovatele není povoleno. Pro možnost publikování tohoto článku na vašem serveru nás prosím kontaktujte.