Refujeme
Publikováno 1.11.2020
Je to již 12 let, co využívám přístroj SPOT převážně ke sdílení polohy lodi a také jako prostředek k přivolání pomoci v nouzi. Právě moře je obrovská plocha, kam mobilní pozemní sítě nedosáhnou svým signálem, a mobilní telefon se zde stává nepoužitelným. Díky satelitní síti je právě SPOT řešením i pro odlehlá místa jako jsou moře a oceány.
V tomto článku si představíme především přístroj SPOT Gen3 a jeho použití při plavbě, jak jsem ho poznal za mnoho let, co jej využívám. Mnoho z dále uvedeného však platí i pro některé další modely přístrojů SPOT.
Malý přístroj, který se vejde do dlaně a nabízí komunikační kanál i v oblastech, kde signál mobilních operátorů není. Není to však přístroj určený pro běžnou komunikaci. SPOT Gen3 umožňuje pouze jednosměrnou komunikaci, do níž vloží zeměpisnou polohu získanou ze svého GPS přijímače a doplní o předem připravenou zprávu v závislosti na tom jaké tlačítko jste pro odeslání zprávy stiskli. Zprávu rozešle na maximálně 10 předem určených e-mailových adres či mobilních čísel.
Tlačítka HELP a S.O.S. jsou navíc umístěna pod odklopnými krytkami, aby je nebylo možné omylem stisknout.
Texty zpráv a kontakty na které má SPOT posílat zprávy, jednoduše nastavujete na webové stránce SPOTu, kde si po zakoupení přístroje
přístroj zaregistrujete a vytvoříte si vlastní účet. Zde si také nastavíte platbu za služby, které chcete využívat. Roční cena
za službu včetně DPH vychází v rozmezí 210 až 260 EUR, což je výrazně méně, než by stálo mít celoročně aktivní
satelitní telefon.
V porovnání se satelitními telefony je přístroj menší a lehčí s výrazně nižší spotřebou proudu. Nepotřebuji SPOT nabíjet
po několika dnech jako satelitní telefon. SPOT pracuje na 4 litiové články typu AAA a vydrží za plavby odesílat
pozice 3 měsíce než baterie vybije.
Přístroje SPOT používají satelitní síť Globalstar a tím je dáno i pokrytí zemského povrchu signálem. V oranžové oblasti je zaručováno odeslání jedné zprávy do 20 minut s pravděpodobností větší než 96%. Šedá oblast je nezaručená, signál je slabý a odeslání zprávy může být nespolehlivé. To neznamená, že zpráva neodejde. Lze tomu pomoci i umístěním SPOTU tak, aby ležel ničím nestíněn od oblohy a poblíž nebyly jiné elektronické přístroje, které mohou rušivě vyzařovat.
Z mapy je patrné, že pokud plánujete například přeplouvat Tichý oceán, budete i se SPOTem v některých oblastech mimo signál. Na takovou cestu bych stejně doporučil se vybavit i satelitním telefonem s pokrytím oblasti kde poplujete. Sateliní telefon také dokáže odeslat svoji polohu, navíc vám dá možnost oboustranné komunikace jak hlasem, tak zprávami. Za dostatečné globální pokrytí pokládám sít Inmarsat. Pro srovnání dále uvádím mapu pokrytí Inmarsat. Na obrázku jsou viditelné oblasti pokryté signály ze 4 družic. Oblasti pokrytí jednotlivou družicí jsou barevně rozlišené.
Ale ani Inmarsat nepokrývá polární oblasti. Pro polární oblasti již zbývá jen síť Iridium, která má skutečně úplné globální pokrytí, ale cenově vychází nejdráž. Zatím na mých plavbách v oblastech, které jsem proplul, SPOT vždy fungoval bezproblémově.
SPOT mám ještě z doby, kdy jsem jezdil na charterových lodích. Už tehdy se mi jevil jako ideální prostředek jak sdílet svoji polohu, kde právě pluji a také mne těšila bezpečnostní funkce. Ne všechny lodě měly ve výbavě EPIRB. Díky malým rozměrům jsem si SPOT bral i na treky po pevnině, odkud jsem opět mohl stisknutím tlačítka odesílat svoji polohu na webovou stránku a také se těšit z pocitu možnosti přivolat si pomoc v odlehlých a opuštěných místech. Používám jej stále i na vlastní lodi, abych mohl ukazovat svoji polohu v on-line reportáži, kde právě pluji. Při sólové plavbě přes Atlantik mně dával pocit většího bezpečí a moji partnerku a blízké uklidňovalo, když viděli každý den změny mé plohy na mapě. To znamenalo, že žiji a pluji k cíli. SPOT při plavbách nepoužívám v módu tracking, neboť aktualizovat pozici lodi po několika minutách je zbytečné ale polohy odesílám ručně stiskem tlačítka. Dělám to pravidelně obvykle při záznamu pozice do lodního denníku.
Za celou dobu používání jsem přišel na jednu velmi důležitou vlastnost, kterou je třeba mít na paměti. Protože odeslání zprávy je jednosměrné, nemáte možnost zjistit, zda zpráva došla ke svým příjemcům. Prostě zmáčknete tlačítko a doufáte, že vše zafungovalo jak má. Aby to tak opravdu bylo, je třeba si uvědomit zákonitosti šíření rádiových vln. Pokud SPOT umístíte do interiéru ocelové lodi, žádná zpráva neodejde. Tedy zajistěte, aby mezi SPOTEm a oblohou nebyla žádná překážka tlumící průchod elektromagnetických vln. I laminátové lodě skýtají nebezpečí v okamžiku, kdy je paluba mokrá slanou vodou a dochází k útlumu rádiových vln. Kdysi při plavbě z Tenerife na Madeiru jsem 3 dny odesílal polohy ze SPOTu položeném na navigačním stolku vedle notebooku. Po přistání na Madeiře jsem zjistil, že se žádný bod z trasy neodeslal. Právě rušení z noteboku v kombinaci s útlumem signálu způsobeným laminátovým stropem salónu způsobil fatální selhání. Od té doby, co SPOT upevňuji na palubu, aby nebyl poblíž jiné elektroniky a měl nestíněný výhled na oblohu, k selhání odesílání zpráv s polohou již nedošlo. Totéž platí na treku, kdy SPOT připnu zvenku nahoru na batoh.
Pro sdílení své polohy ze SPOTu jsou dvě cesty. První cesta je jednoduchá a stačí se přihlásit do webové aplikace SPOTu a zvolíte položku MAPY. Zde si vytvoříte mapu pro sdílení, určíte její vlastnosti a získáte URL odkaz, který můžete sdílet buď emailem nebo prostřednictvím sociálních sítí. Odkaz si také můžete umístit na svoji webovou stránku. Pokud nastavíte Live bude se zobrazovat jen aktuální pozice. Například takto:
Při volbě History a určení časového období bude sdílená stránka obsahovat proplutou trasu.
Druhá cesta je složitější a je založena na přímém posílání pozice na vytvořenou emailovou adresu, ze které se automaticky z přijatých zpráv ukládají pozice do databáze. Následně je mapová aplikace zobrazuje na webu. Tímto způsobem vidíte v mých reportážích aktuální pozici lodě a proplutou trasu v mapě zabudované do stránky s reportáží. Na mapě níže je zobrazená trasa z bodů odeslaných ze SPOTu tak, jak ji používám ve svých reportážích. Mapa je interaktivní a můžete zoomovat, měnit mapový podklad a kliknutím na bod trasy zjistit detailní informace (při větším zoomu se zobrazí body). Vlastní zabudování mapy do mého webu dává tak větší možnosti, jak mapovou aplikaci přesně přizpůsobit tomu co potřebuji a nabídnout tak uživatelům jednoduché rozhraní pro zobrazení trasy na rozdíl od aplikace SPOTu, která má mnoho menu a pro návštěvníka sdílené stránky SPOTu mi přijde ve výsledku nepřehledná. Také není z ničeho zřejmé jak dlouho bude služba SPOTu uchovávat mé trasové body. Nechci aby se pak z dávných reportáží postupně vytrácely trasy.
Pro pomoc s implementací SPOTu do vašeho webu mne můžete kontaktovat.
V tomto článku si ukážeme kdy a jak refovat plachty. Pro některé začínající jachtaře je slovo refování spojeno s pocitem strachu, vítr sílí, vlny se zvětšují, pohodová plavba končí a začíná boj o život. Okamžik pro rozhodnutí o refování stále odkládají, loď se stává chvílemi neovladatelnou. Naopak, nebojme se zrefovat včas a plujme bezpečněji a komfortněji i v silnějším větru. (Publikováno 1.3.2022)
V posledních letech začíná přibývat kolizí malých lodí s kosatkami dravými. K výskytu interakcí mezi těmito kytovci a jachtami dochází v oblasti kolem západních břehů Evropy přibližně počínaje Gibraltarem a konče Brestem. Vzhledem k tomu, že jsem se připravoval na plavbu ve zmíněné oblasti, kde se v okamžiku vydání tohoto článku právě nacházím, soustředil jsem do článku informace, které pokládám za významné a mohou být užitečné pro vaši plavbu. (Publikováno 1.5.2023)
Je v dnešní době potřeba vést lodní deník v písemné podobě? Nejde náhodou o překonanou archaickou věc nebo jde o stále důležitý dokument? Mohou elektronické záznamové systémy jej nahradit? Odpovědi na tyto otázky naleznete v tomto článku. Ukážeme si můj pohled na věc a příklad jakým vedu lodní deník, aby vyhovoval mým potřebám. (Publikováno 1.6.2022)