Seřizování takeláže: vanty

Publikováno 1.3.2020

Všechny dále popsané metody se opírají o pečlivé studování a empirická poznání za 18 let plachtění. Každá loď je však jedinečná a je potřeba přihlédnout k jejím technickým parametrům daným výrobcem či stavitelem. Autor nenese žádnou odpovědnost za vzniklé škody způsobené použitím dále popsaných metod.

Je jedno zda jste majitelem lodi či jezdíte na charter. Před vyplutím na moře v obou případech si můžete seřídit takeláž. V dobách, kdy jsem jezdil na charterových lodích, jsem se často setkával se skutečností, že obvodové vanty byly málo dotažené a stávalo se, že díky malému předpětí vantů se i rozkmitával stěžeň a za plavby jsem vanty dotahoval. V dalším textu se budeme zabývat nejčastěji se vyskytujícím bermudským typem oplachtění. Ukážeme si jak k problematice předpětí vantů přistoupit exaktnější metodou, pro jejíž použití nepotřebujete letitou praxi a zkušenosti a lze ji tedy využít kdykoli.

Proč mít dotažené vanty

Volné vanty dovolují většímu pohybu vrcholu stěžně ve směru působící síly než předepjaté vanty. Tím může klesat rychlost lodi a především klesat stoupavost proti větru, kterou potřebujeme při křižování. Je tu ale ještě důležitější bezpečnostní hledisko. Volné lanoví způsobuje silové rázy ve vantech, kmitání stěžně, což namáhá lana vantů více než jejich velké pevné předpětí. Tyto rázy mohou vést k přetržení lanek a případně až k pádu stěžně.

Princip předpětí obvodových vantů si ukážeme na příkladu:

Nejdříve si představme dotažené vanty bez předpětí (situace A). Sílu pro lepší praktickou představu budu uvádět v kg místo v Newtonech(1 kg = 9,81 N). Na vanty v bezvětří nepůsobí žádná síla. Se zvětšujícím tlakem větru se zvětšuje síla na návětrném vantu (situace B - D). Návětrný vant drží celé napětí a závětrný je zcela volný. Tlak větru zároveň délkově protahuje návětrný vant a vrchol stěžně se naklání do závětří a tím i závětrný vant se výrazně uvolňuje (plandá).

Dále si představme vanty dotažené s předpětím 200 kg (situace A na následujícím obrázku). Boční vítr vyvozuje sílu 200 kg (situace B). Závětrný vant je však předepnut napětím 200 kg a může se tak zkrátit jen o tolik o kolik se prodlouží návětrný vant, když se stěžeň snaží pod tlakem větru uhnout. Tah v návětrném vantu může vzrůst jen o hodnotu o kterou poklesne tah v závětrném vantu. Vrchol stěžně uhne jen o polvinu vzdálenosti o kterou by uhnul bez předpětí vantů. Z toho vyplývá, že tah návětrného vantu se zvýší o polovinu tlaku větru a tah závětrného vantu klesne o polovinu tlaku větru.

Situace	Tlak větru [kg]	Tah návětrného vantu [kg]	Tah závětrného vantu [kg]
A	0	0/2 + 200 = 200	200 - 0/2 = 200
B	200	200/2 + 200 = 300	200 - 200/2 = 100
C	300	300/2 + 200 = 350	200 - 300/2 = 50
D	400	400/2 + 200 = 400	200 - 400/2 = 0

Pokud by tlak větru v uvedeném příkladu přesáhl 400 kg, kdy v závětrném vantu již zaniklo předpětí, bude se od této síly takeláž chovat jako bez předpětí. Návětrný vant pak ponese veškeré zvýšené zatížení a závětrný bude bez zátěže. Vrchol stěžně uhne do závětří o dvojnásobek vzdálenosti než v případě předpětí ve vantech.

Z uvedeného plyne, že nejdůležitější je předepínat obvodové vanty tak, aby napětí v závětrném vantu kleslo na nulu až v okamžiku, kdy je dosaženo maximálního tlaku větru. Napětí ve vantech výrazně tlumí rázy a rozkmitání stěžně.

Jak to prakticky provést

• zkontrolovat, případně opravit, zda stěžeň stojí svisle
• nastavit předpětí obvodových vantů

Kontrola svislosti stěžně - za klidného počasí zkontrolujeme, že loď stojí přibližně rovně (nenaklání se více na některý bok). Uvolníme podsálingové vanty, povolíme topenantu a necháme konec ráhna klesnout na palubu. Kolmost stěžně nastavíme přitahováním a povolováním obvodových vantů jen ručním otáčením napínáků vantů (bez nářadí), abychom nevytvářeli předpětí ve vantech. Pro kontrolu kolmé polohy stěžně vůči palubě lodi využívám lano výtahu hlavní plachty. Určím si dva body symetrické podle podélné osy plavidla stejně vzdálené od paty stěžně. Vytvořím si značky na okrajové liště paluby. Konec lana odpojím od vrcholu hlavní plachty a nastavím si jeho délku tak, aby jsem se jeho koncem dotkl na jednom boku lodi právě značky na okraji paluby. Poté přejdu symetricky na druhý bok lodi a zkusím se koncem lana výtahu dotknout opět druhé značky okraje paluby. Pokud je stěžeň kolmý, konec lana přesně se dotkne okraje paluby i zde. Bude-li zde mezera, stěžeň se od tohoto boku odklání a je potřeba povolit obvodový vant na druhém boku a vant na tomto boku přitáhnout. V případě přesahu lana vant na tomto boku povoluji zatímco vant na protilehlém boku přitahuji. Postup opakuji do chvíle až bude stěžeň stát kolmo k palubě.

Měření předpětí

Je-li stěžeň kolmý přistoupíme k nastavení předpětí obvodových vantů. Jaké předpětí zvolit a jak jej změřit? V praxi pro stanovení předpětí použijeme metodu založenou na měření relativního prodloužení ocelového lana při zvetšování napětí definovaného jako zlomek meze pevnosti daného lana (síla při níž se lano přetrhne). Orientační mez pevnosti nejčastěji používaných lan pro vanty naleznete v tabulce.

Tabulka mezí pevností nerezových lan splétaných ze stejných drátů 1x19:

Průměr lana [mm]	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12
Mez pevnosti [kg]	800	1400	2200	3200	4400	5700	7200	9000	10900	13000

Pro takeláž se také místo lan používají nerezové pruty (především na závodních jachtách). Jejich výhodou je, že jsou o 20% pevnější a méně pruží. Na druhou stranu praskají bez varování, zatímco u přetížených lan kroucených z jednotlivých drátů se většinou trhají jednotlivé dráty postupně a dávají tak šanci zareagovat na blížící se destrukci. To jsem i zažil, kdy jsem zaslechl zvuk jako když praskne struna na kytaře. Následovalo zjištění poškozeného podsálingového vantu u zalisované koncovky, kde nejčastěji dochází k defektům lan.

Pro měření předpětí si vyrobíme přípravek podle následujícího obrázku. Potřebujeme kovové měřítko (např. pásek ze svinovacího metru) nebo kovovou tyčku o přesné délce 2,000 m a svorku či něco čím upevníme horní konec měřítka na lano vantu. Pozici svorky na vantu bez předpětí nastavíme tak, aby konec měřítka byl zároveň s hranou koncovky, do které je lano zalisované.
Při napínání lana dojde k jeho prodlužování o vzdálenost f. Prodloužení lana f = 1 mm na vzorku o délce 2 m odpovídá 5% hodnoty, při které by se lano přetrhlo bez ohledu na jeho průměr. U prutů toto prodloužení odpovídá 7,5% meze pevnosti.

Delka prodloužení f [mm] na 2000 mm vzorku	1	2	3	4	5	6
Předpětí nerezového lana [%] meze pevnosti	5	10	15	20	25	30
Předpětí nerezového prutu [%] meze pevnosti	7,5	15	22,5	30	37,5	45

Nastavení předpětí

Obvodové vanty u vrcholového oplachtění s přímými sálingy se předepínají na hodnotu 15% meze pevnosti lana. U většiny jachet se častěji vyskytuje redukované oplachtění se šípovitými sálingy a zde nastavíme předpětí na 20% meze pevnosti lana.

Pro jachtu s redukovaným oplachtěním předepínáme obvodové vanty na hodnotu 20% meze pevnosti. Předpětí průběžně kontrolujeme při střídavém utahování obou vantů jako prodloužení f. Vanty symetricky utahujeme do doby až prodloužení f dosáhne odpovídající hodnoty. Pro vant z nerezového lana utahujeme tak dlouho až prodloužení bude 4 mm.
Poté co máme nastavené předpětí obvodových vantů dotáhneme podsálingové vanty s ohledem na docílení žádaného průhybu stěžně, předpětí by však mělo být v rozpětí 10-20% meze pevnosti lan podsálingových vantů.

Reference:

DEDEKAM, Ivar, Illustrated Sail & Rig Tuning. Fernhurst Books, March 2000, ISBN 9781898660675