Tomáš Kůdela

Kolem Kréty na plachetnici:

28.8.-6.9.2019

Romantická místa Jižních Kyklad. Poháněni větrem některé ostrovy severně od Kréty obeplujeme, u některých se zdržíme. K zastávkám na kotvě budeme vyhledávat málo osídlená místa s romantickými zátokami. Poplujeme krátké etapy se zastávkami v zátokách na koupání a výstupy na pláže a pevninu.

Naše plachtění začne na Krétě v Rethymnu.

Můžete nám posílat zprávy přimo na loď z formuláře na stránce Kontakt. Tyto zprávy si přečteme jednou za 2 dny, pokud technika neselže a dovolí nám se připojit satelitní sítí Inmarsat k Internetu.

	Aktuální poloha
	Komentovaný bod
	Bod na trase

Aktuální pozice a proplutá trasa:

Animace - start

---

---



Jaké to vlastně je:

Pro mne tato etapa začala vlastně už o několik dní dříve. Marina v Agios Nikolaos je beznadějně přeplněná loděmi (nabídli mi zařazení na čekací listinu jako 22. loď v pořadí - tedy letos na mne místo nezbyde) a tak jsem byl nucen najít jiný přístav. Bohužel na Krétě se to nezdařilo a tak loď parkuji o 200 mil severně. Proto již od neděle pluji, abych byl včas na změněném místě vyplutí v přístavu v Rethymnu.

Přístav v Rethymnu jsem vyhodnotil jako dobrý počáteční a koncový bod pro naší společnou plavbu na rozdíl od stání u vysokého betonového nábřeží v Heraklionu, kde lodí zmítaly vlny od přistávajících a odplouvajících trajektů.

Setkání s posádkou

Ve středu 28.8.2019 odpoledne podle plánu dorazila posádka k lodi. Následně jsme nakoupili zásoby na plavbu a vydali se společně na večeři do klidného prostředí restaurace La Boheme. Ve čtvrtek ráno probíhá tradiční poučení posádky před vyplutím. Kolem oběda vyplouváme směrem na jižní Kyklády. Vane vítr ze severu a tak kurz čistě severním kurzem není možný. Vítr postupně sílí a také se trochu stáčí k západu a my upravujeme kurz více severně. Jak vítr sílí stoupá naše rychlost a část posádky postupně odevzdává svůj oběd moři. Přichází krásná bezměsíčná noc s miliony hvěz na obloze. S rozedněním po 90 námořních mílích přistáváme v pátek na kotvě v zátoce ostrova Folegandros a většinou jdeme spát. Odpoledne trávíme plaváním kolem lodi. Do soboty přespáváme v zátoce a sobotní dopoledne si užíváme dále plaváním kolem lodi. Poryvy větru sílí a povrchový proud vody vyvolaný větrem přidává na sportovní hodnotě koupání. Návrat na loď tak není zcela bez práce.

Hned po obědě opouštíme zátoku a plujeme k ostrovu Ios. Čeká nás 30 námořních mil v silném předobočním větru.

Plachty zrefované na 3. ref, vítr v nárazech má až 35 uzlů.

Žaludky posádky si již zvykly, tak si to dnes všichni užívají.

Dnešní etapa je krátká a proto nejedeme služby ve směnách po dvojicích a jsme všichni společně na palubě.

Loď uhání rychlostí až 8,6 uzle.

V zákrytu ostrova zvětšujeme plachty a jak jej mineme zase refujeme.

Kdo chce, tak si stoupne za kormidlo a užívá si řízení lodi v drsnějších podmínkách. A tak se postupně střídají kormidelníci.

Dnešní cíl máme před přídí. Je to jižní zátoka ostrova Ios. Skasali jsme plachty a míříme na kotviště. Dno je zde písečné a na hloubce 10 metrů spouštíme kotvu. Kotva dobře drží, ale poryvy větru jsou zde velmi silné až 36 uzlů.

Krátce po doplutí se stmívá a my usedáme k večeři. Ze záznamu pohybu lodě v aplikaci kotevního alarmu zjišťuji, že v průběhu večeře jsme se s kotvou posunulí o 25 metrů. Raději překotvíme a na hloubce 10 metrů vypustíme 50 metrů řetězu. Poté jsme se za větrné noci až do rána na kotvě již neposunuli.

Nedělní dopoledne pokračuje ve větrném duchu, poryvy větru 35 uzlů vychladily vodu v zátoce na 22°C a tak původní plán - krátké etapy a koupání v romantických zátokách dostává dimenzi otužování a výkonnostního plavání proti větru a vlnám k zakotvené lodi.

Plaváním zde trávíme celou neděli a dále vyrážíme až v pondělí ve 4 hodiny ráno. Na plachty zrefované na 2. ref uháníme severním kurzem na ostrov Schóinousa, kde za rozbřesku přistáváme v zátoce Mirsíni na kotvě. Potřebujeme totiž zajít do obchodu a doplnit zásoby, hlavně pečivo a zeleninu. Na obchod je ještě brzo a u přístavního nábřeží není místo. Nechce se nám vytahovat a nafukovat člun a tak čekáme až bude tak 8 hodin, kdy s těmi co půjdou na nákup nacouvám k trajektovému místu aby vystoupili a vrátím se čekat na kotvu. Po 20 minutách však vidím jak odplouvá jedna loď od nábřeží. Neváháme a ihned se přemisťujeme.

Ještě před nákupem si dopřáváme snídani na pevnině. Také chceme doplnit nádrž pitnou vodou a proto zatím co jde posádka na nákup se vydávám do přístavu domluvit připojení k vodovodu. Bohužel voda dnes neteče kvůli nějaké závadě. Prý zítra by to mělo být opravené. Tak dlouho tu čekat tedy nebudeme, v nádrži máme víc jak půlku a s tou do konce vyjdeme. Posádka se za chvíli, podezřele bryy, vrací s nákupem z místního obchodu "Okto Adelphia". Prodavačka z obchodu je totiž s nákupem k lodi přivezla autem.

Před obědem opouštíme místo a plujeme kotvit do jižní zátoky Gagvávi, kde dnes bude typické koupací odpoledne bez silného větru.

Spouštíme kotvu v zátoce, kde jsme zase téměř úplně sami a nesmí chybět společné foto.

Zde trávíme den až do večera a ještě další den ráno zahajujeme dopoledním plaváním. Před polednem vytahujeme kotvu a odplouváme.

Odpoledne připlouváme k ostrovu Thíra (Santoríni), který všichni chtěli vidět a navštívit.

Břehy jsou spíše útesy, které vystupují z velké hloubky a proto nevíme, kde se nám podaří přistát. Hloubka v těsné blízkosti břehu je i 80 metrů a kotva je proto nepoužitelná. Na Thíře je sice z jihu marína, ale pro náš ponor 2,2 metru je přístav z důvodu malé hloubky také nepoužitelný.

Kolem břehu vidíme dost volných kotevních bójí, tak se u jedné vyvážeme. Asi po hodině přijíždí chlapík na člunu a sděluje nám, že bóje jsou pro komerční lodě a bóji u které stojíme je třeba opustit, protože na noc k ní přijede loď. Naštěstí nám ukazuje bóji, ke které se můžeme vyvázat, protože loď od této bóje je v sevisu. Jak jsme následně zjistili až večer, všechny bóje se na noc zaplnily.

Máme štěstí, že můžeme zůstat a nafukujeme člun abychom se dostali na břeh a vydali se na procházku do městečka na kopci.

Pohledy na město jsou okouzlující.

Stoupáme strmou cestou se schody vzhůru. Pak kus cesty chybí, prostě se utrhla a zřítila.

Vcházíme do městečka. Vlastně město otočené do středu ostrova, tedy kráteru, obvyklým městem není. Je to město hotelů a obchůdků se suvenýry.

Tlačíme se proudícímy zástupy lidí západním směrem, kde uvidíme zapadající slunce.

Zajímavější než se dívat na západ slunce bylo pozorovat dav, který ucpal úzké uličky.

Prodíráme se davem a nakonec se dostáváme do míst, kde se dá už zase normálně jít.

Den končíme u večeře na terase s výhledem na západ.

Noční procházka městem je daleko příjemnější. Ulice se vylidňují.

Mnoho turistů již spěchalo zpět do obrovských výletních lodí, aby v noci byli převezeni na další místo, kde budou další den opět vypuštěni.

Ve středu ráno se všichni shodujeme, že návštěva Santoríni nám stačila a už zase raději poplujeme do více pustých a osamělých míst, kde ideálně nepotkáme ani nohu. My odplouváme a jiní ve větších lodích opět připlouvají.

Odpoledne připlouváme mezi zcela neosídlené ostrůvky Christiani a Eskhati. To je to pravé místo pro nás.

Jsme nadšení a dnešní den až do tmy trávíme tady. Je tu opravdu klid - ani mobilní signál zde není.

Klidné počasí nám přeje, jinak by kotvení zde bylo nepříjemné či nemožné. Není tu krytá zátoka, jsme na otevřeném moři. Ostrov nás kryje jen před slabým větrem ze severu.

V noci se vydáme na poslední etapu zpět do Rethymna.

V pátek 6.9.2019 jsme se v přístavu Rethymno všichni rozloučili.

Zpět na začátek