Obsah:

• Z Bergenu k Alesundu
• Norangsfjord, vesnice Øye a trek
• Ostrov ONA
• Hustadvika a Kristiansund
• Plujeme do Trondheimu a zkončíme v Stjørdalu

Z Bergenu k Alesundu

Příchod posádky čekám v pátek 10.5.2024 v 16 hodin k lodi, se kterou jsem vyvázán u bergenského nábřeží Bryggen, nejstarší částí města, tvořené starými dřevěnými domy z počátku 18. století, ležící na severní straně zálivu Vågen.

Já se ještě snažím rozebrat a pročistit odvzdušňovací průchodku naftové nádrže. Je to kovový díl procházející trupem lodi vysoko nad hladinou, kterým uniká vzduch z palivové nádrže, aby ji bylo možné rychle dotankovat u čerpací stanice. Když jsme totiž po předchozí etapě tankovali naftu do lodě, tak bubliny vytlačovaného vzduchu šly ven plnicím otvorem a nafta pěnila a cákala z nádrže ven. Natankovat 140 litrů nafty tak zabralo skoro půl hodiny, kdy jsme nádrž museli plnit jen velmi pomalu. Průchodka se ukázala jako zcela ucpaná a zarostlá solí z mořské vody.

Dívám se na hodiny, je za pár minut 16 hodin. Vystrčím hlavu z lodi a posádka, tedy Karel už stojí na nábřeží vedle lodi. Na této plavbě mám pouze jednočlennou posádku. Poplujeme ve dvou.

Rychle jsme realizovali nákup potravin na nadcházející dny a protože se dnes udělalo v Bergenu krásně, na rozdíl od včerejšího dne, kdy celý den intenzivně pršelo a mraky zahalily kopce kolem města, vyjeli jsme lanovkou na kopec nad Bergenem.

Cena lanovky pro dospělého tam a zpět vyjde na 180 NOK.

Pohled na Bergen z výšky za slunečného dne je pěkný.

Měli jsme v plánu zajít si někam na večeři, ale všude bylo plno. I přístav se zaplnil jachtami tak, že byly na sebe navázané do balíků. Nakonec kupujeme pizzu a odnášíme si ji na loď, kde ji sníme.

Jdeme spát, dáme si dlouhý spánek před zítřejší etapou dlouhou 120 NM.

V sobotu 11.5. ráno jsme vypluli z Bergenu. Prvních 20 NM plujeme na motor, ve fjordech panuje téměř bezvětří. Jakmile se dostáváme na moře přichází jižní vítr. Pro nás je to zadní vítr. Stavíme celou přední plachtu Genou s podporou spinakrovým pněm. Odpoledne se oblačnost protrhává a slunce příjemně hřeje. Po 21 hodině však začíná houstnout mlha. Moc toho kolem nevidíme a plujeme podle plotru a okolní lodě nám hlídá AIS.

Od 23 hodin si dávám krátký spánek do 2 hodin, kdy se s Karlem střídám u kormidla. V naší zeměpisné šířce nad 61° zůstává přes noc dost světla a noční plavba je tak snadná.

Vítr postupně sílí k 22 uzlům a naše rychlost stoupá. Po východu slunce připlouváme k ostrovům, které způsobují silné poryvy větru až k 30 uzlům střídané prakticky bezvětřím a co húř i protivětrem. Poslední 4 míle to dorazíme na motor.

Vidíme náš dnešní cíl město Måløy na ostrově Vågsøy, kde po 24 hodinách a 120 uplutých mílích přistáváme.

Přístav Maloy se řadí mezi nejvýznamější a největší rybářské přístavy v Norsku. Přístav nabízí procházky v malebných uličkách s mnoha kavárnami a restauracemi. Hned pár kroků od přístavu pro jachty jsou tři jachtařské obchody, bohužel dnes v neděli zavřené. Docela rád bych se do nich podíval.

V pondělí v 7 hodin ráno opouštíme Maloy a plujeme dále na sever.

Převládá bezvětří tak musíme plout na motor. Ale je to lepší než kdyby zde panovaly drsné podmínky. Obeplouváme výběžek pevniny v norském moři Stadhavet, které se nachází na severo-západním pobřeží Norska. Oblast totiž patří mezi nejnebezpečnější vody v celé oblasti. Problémem jsou silné proudy, proměnlivé klima a velké vlny. Přes 80 % námořních nehod v Norsku se právě stalo v této oblasti. Kombinace větru, proudů a vln dělá z tohoto úseku obzvláště náročnou část norského pobřeží. Vlny mohou pokračovat i několik dnů po ustání větru, tak si raději na bezvětří zde nestěžuji.

Večer připlouváme do zátoky nedaleko od Alesundu, která leží před ústím do fjordu Hjørundfjord.

Spouštíme kotvu do hloubky 18m a zůstáváme přes noc v zátoce obklopené rodinnými domy.

Díky tlakové výši nad touto oblastí sice nemáme vítr do plachet ale čeká nás ještě několik na Norsko excelentních slunečných dní.

Norangsfjord, vesnice Øye a trek

V úterý ráno nadšeně vyplouváme do 20 NM dlouhého Hjørundfjordu.

Odbočujeme do Norangsfjordu a přistáváme v jeho vrcholu ve vesnici Øye.

Loď jsme vyvázali u pontonu, kde je místo tak na 4 srovnatelné lodě. Jsme tu jediná plachetnice. Trochu mne láká sauna, která stojí úplně na konci pontonu. Zjišťuji, že přístavní poplatek se platí v nedalekém hotelu Union a sauna patří k hotelu. Na recepci hotelu platím 250 NOK za loď a ptám se na saunu. Cena mne dost překvapí. Hodina sauny za 1500 NOK.

Je nádherný den a mne lákají hory okolo. V 15 hodin se vydávám sám na výstup na horu Slogen vysokou 1564 metrů.

Nadšeně vyrážím vzhůru, cesta na vrchol má jen 3 km ale bude stoupat do 1,5km, tedy je dost strmá. Ve 400 metrech se již potím víc než kdybych šel do té sauny.

Pohledy do fjordu jsou pro mne zcela úhvatné a já se kochám.

Ve výšce 900 metrů končí porost a začínají úseky pokryté sněhem.

Dosahuji výšky 1000 metrů nad mořem a rozhoduji, že dále k vrcholu pokračovat nebudu. Nemám vybavení na postup sněhem a i kameny jsou zde od vody z tajícího sněhu hodně kluzké. Patrně bych se na vrchol vyškrábal, ale cítím, že by mi zbývalo málo sil na cestu dolů.

Tak se pokochám nádhernými výhledy po okolních vrcholech a vydám se na sestup.

Kolem 20 hodiny přicházím na loď. I odtud je fjord nádherný.

Ve středu ráno Norangsfjord opouštíme a plujeme do Alesundu. V alesundu je však městský přístav zcela plný a u dvou pontonů pro návštěvníky jsou lodě vyvázané už po dvou na sebe. Nechce se mi se přivazovat na ně do balíku a tak plujeme dál až na ostrov Vigra, kde přistáváme ve vsi Roald v malém přístavu pro malé lodě.

Platbu za přístav je možné zde provést jak aplikací GoMarina, tak ještě po staru hotovostí do obálky. Platím hotově neboť cena je tak jen 200 NOK na rozdíl od 250 NOK co účtuje aplikace. Hledáme obchod s potravinami ale ten je odtud vzdálen 6km. Od místních se dozvídám, že je od maríny pár kroků malý obchod ale, že tam skoro nic není. Mají pravdu. Potřebujeme nějaké pečivo ale to tady zcela chybí. Celková nabídka je neuvěřitelně žalostná. Kupujeme 2 balení bagetek k dopečení - všechny co měli.

Ostrov ONA

Další krátkou etapou jsme dopluli na ostrov ONA, kde jsem už jednou byl a to v roce 2017 jak zmiňuji v tehdejší reportáži Nejkrásnější místo Norska - ostrov Ona.

Loď jsme vyvázali u stejného pontonu jako kdysi - on tu pro návštěvníky jiný není. Obloha je bez mráčku a slunce svítí. Místní se vyhřívají na terasách svých domů.

Opouštíme loď a jdeme se každý projít po ostrově. Já nejdřív zamířím k hlavnímu majáku, dominantě tohoto ostrova.

Od majáku je pěkný výhled na kompaktně poskládané domky u přístavu.

Jdu dále na jižní část ostrova, kde jsou také obytné domy.

Pohled směrem k norské pevnině s fjordy nebezpečně lemovanou spoustou ostrůvkú vyčnívajících nad hladinu ale také spoustou těch co se skrývají těsně pod hladinou. Při plavbě je nutná přesná navigace.

A ejhle, staví se zde nový dům. Odhaduji, že bude sloužit asi na rekreaci a ne k trvalému bydlení.

Došel jsem až na pláž, teplo je ale ta voda s 10°C mne neláká.

Hustadvika a Kristiansund

V pátek vyplouváme z ostrova ONA kolem nechvalně známé oblasti Hustadvika. Je to další část kolem norského pobřeží, která je označována za exponovanou a nebezpečnou. Mezi množstvím skalisek a reefů vede značená trasa pro bezpečné proplutí, ale ne za všech podmínek jsou znaky plavební dráhy viditelné. Perfektní navigace je zde nutností. Tady zrovna míjíme skálu, která alespoň vykukuje nad hladinu. Profil dna raději sledujeme i dopředným sonarem.

Míjíme se s trajektem ozdobeným vlajkoslávou. Je totiž 17.5. a to je norský svátek - Den Ústavy.

Připlouváme do města Kristiansund, které leží na čtyřech ostrovech spojených mosty.

Přistáváme v maríně Kranaskjaeret gjestehavn, kde platíme aplikací GoMarina.

Davy lidí svátečně oblečených směřují na náměstí. Přidáváme se k nim a jdeme se podívat co se bude dít. Je přeci ten den ústavy.

Den ústavy (norsky Grunnlovsdagen) je státní svátek v Norsku, který se slaví každoročně 17. května. Svátek připomíná vznik norské Ústavy v Eidsvollu 17. května 1814. Ústava prohlásila Norsko za nezávislé království, ve snaze vyhnout se připojení ke Švédsku po zničující porážce Dánsko-Norska v napoleonských válkách.

Pro oslavy jsou typické průvody do kterých se může zapojit každý občan. Vedou je pochodové kapely anebo místní skauti, pěvecké sbory, nevládní organizace. Dětský průvod je dodnes hlavní součást oslav a symbol celého svátku. Kromě vlajek lidé obvykle nosí červené, bílé a modré stuhy. Je oblíbené nosit též tradiční kroj zvaný bunad.

Plujeme do Trondheimu a zkončíme v Stjørdalu

V sobotu 18.5. opouštíme Kristiandsund za chladného zamračeného dne. Ale zato opět fouká. Zadní vítr klidně pohání lod a panuje relaxační pohoda.

Relaxační pohodu však brzy naruší postupné zhoršování viditelnosti a příchod deště se sněhem.

Na večer zastavujeme v zátoce a přespíme na kotvě. Zbývají nám ještě dva dny pro plavbu a já se probírám mapami a plánuji na zítra ještě udělat zastávku v malé rybářské osadě. Po probuzení následujícího rána mám pocit, že bychom raději už měli plout do cíle. Mám pocit, že vyhlídnutý přístav v Trondheimu nemusí být ideální pro měsíční stání lodě bez dozoru. Proto píšu email na Trondheim Båtforening což je společnost, která přístavy spravuje a nabízí místa pro lodě k pronájmu nebo zakoupení. Žádám o doporučení místa pro měsiční stání lodě a cenovou nabídku. Dále jsem našel přístav mimo Trondheim ve Stjørdal, který je velmi blízko letiště, ale z mapy vidím hloubky v přístavu 2m. To pro můj ponor vypadá jako nepoužitelný přístav. Nakonec píšu email s dotazem na měsíční stání a informaci o hloubce vody v přistavu i sem.

Vytahujeme kotvu a plujeme tedy do Trondheimu. Vítr sílí na 25 uzlů a do Skansen maríny připlouváme už ve 14 hodin.

Pro návštěvníky je zde k dispozici první ponton před marínou. Provoz maríny je opět zcela samoobslužný. Co potvrzuje můj nepříjemný pocit je zde značné vlněnění. Loď a ponton do sebe přes fendry narážejí, lana práskají a fendry vyskakují. Představa, že zde nechám loď na 30 dní jen tak, se mi vůbec nelíbí. Zaplatím pomocí aplikace GoMarína 360 NOK zatím za jeden den a jdu se podívat do města do druhé maríny, která nabízí místa pro návštěvníky.

Zde je ponton zcela obklopený návštěvnickými loděmi. Tak to taky nebude ono. Ještě je zde nejnovější marína Grilstad. Nasedám proto do autobusu a jedu se na ní podívat. Návštěvnický ponton je téměř celý volný a hladina klidná a cena poloviční. Skvělé, mám řešení. Také dostám odpověď na email z maríny Stjørdal, že jsem vítán a hloubka je dostatečná.

V pondělí ráno odvazujeme loď a plujeme 15 NM do Stjørdalu, pokud se mi to tam nebude líbit, nebude problém se vrátit a přistát v maríně Grilstad.

Norsko se s námi chce rozloučit hezky a tak na plné plachty ostře proti slabému větru 8 uzlů a za slunečného dne plujeme k cíli. Uváděná hloubka v přístavu na mapách Navionics je však pouze 2m a vzhledem k ponoru lodi 2,2m se mi to pořád nezdá. Proto jsem naplánoval naše připlutí za maximálního přílivu, kdy bude hladina o 2m výše. Tak budeme mít dostatečnou rezervu pod kýlem a přístav si sonarem proměřím a rozhodnu se zda zůstanu. Nakonec vzato se vyvázaná loď může za odlivu lehce kýlem opřít o dno.

Marína se mi líbila, přivítal nás správce přístavu a po rozmluvě s ním mi přidělil dobře chráněné místo v rohu. Za odlivu zústalo pod kýlem jen 20 cm vody a to nebyl maximální odliv. Ten však v průběhu následujících 30 dnů nenastane a po projití přílivových tabulek zjišťuji, že se loď dna kýlem nedotkne.

Tady naše expedice končí. Pokračovat odtud budu za měsíc dále na sever za polární kruh. Další posádka to nebude mít k lodi z letiště tak daleko jako do Trondheimu (30km) ale nelze zde počítat s veřejnou dopravou. Do maríny z letiště se dostanete buď 5km pěšky nebo si vzít taxi. Pozor v maríně je kiosek s občerstvením ale kartou ani Eury zde nezaplatíte, je nutné mít hotovost v norských korunách (NOK).