Bod na trase
Komentovaný bod
Aktuální polohaKurz pro budoucí skipery 9/2021
11.6. - 9.7.2011
Třítýdenní plachtění s dvouměsíčním miminkem vedlo z ostrova Murter na ostrov Kakan ke Kornatům. Zakotvili jsme u ostrova Žakan.
Vlny dosahovaly výšky do 1 m a foukal vítr o síle 20 uzlů, ale Tomášek spal spokojeně v závěsu, který jsem mu zhotovil.
Pokračovali jsme dále k severní části Jadranu k ostrovu Iž, Susak,
Unije, Istrie s postupným návratem do oblasti Kornat na ostrov Žirje až do mariny na Murteru.
V druhé části našeho putování po vodách Chorvatska jsme si půjčili na týden větší loď v Sukošanu.
Pluli jsme na ostrov Pašman, Biševo a plavbu si spestřili návštěvou Modré jeskyně. Dále jsme se
vydali směrem na Palagružu, kde nám potápeči museli pomoci s vytažením kotvy. Trasa
pokračovala na ostrovy Vis, Sv. Klement a následně zpět do domovské mariny v Sukošanu.
Naše plavba začala v Chorvatsku na ostrově Murter, v marině Hramina.
Poprvé s miminkem na palubě plachetnice
Spaní malých dětí na lodi i za hrubého moře
Rovinj: po devíti dnech na moři opět na pevnině
Návrat na Kornati
Týdenní plavba ze Sukošanu a zpět
Ještě před odjezdem zkoušíme záchranné prostředky ve vaně.
11.6.2011 sobota - Večer jsme dojeli autem do Chorvatska na ostrov Murter, kde na nás v marině Hramina čekala objednaná loď. Neděli jsme trávili vybalováním věcí a přípravou na vyplutí. Péče o syna, kterému přede dvěma dny byly právě dva měsíce, zabírá významnou část času, a tak nám nyní vše trvá podstatně déle než jsme byli zvyklí.
Pondělí 13.6.2011 - tak jsme vypluli. Opustili jsme ostrov Murter a zamířili na nedaleký ostrov Kakan. Foukal slabý západní vítr do 8 uzlů. Velmi poklidnou plavbou na plachty jsme se přemístili o 13 NM dále od pevniny mezi ostrovy.
Tomášek usne nejlépe jen ve vaku, když je někým nošen a pohupován. Asi to bude chtít větší vlny, aby tuto práci za nás převzala loď.
Úterý bylo již větrnější a my jsme zamířili ke Kornatům. Foukalo proti nám, a tak jsme křižovali na jeden obrat, jak je patrné z on-line mapy. Zakotvili jsme u ostrova Žakan, kde jsme zůstali na kotvě přes noc i přes nepříznivou předpověď počasí, která varovala před nočními poryvy Bory. Kotevní alarm nám dává jistotu a můžeme klidně spát. Nakonec vítr kulminoval kolem 21 hodiny a přes noc utichal. Kotevní alarm byl zticha a Moniku budil pouze Tomášek, aby se mohl kojit.
Ve středu 15.6.2011 v poledne opět vyplouváme. Tentokrát vane silnější severozápadní vítr cca 18 až 20 uzlů a my opět křižujeme.
Moře je již hrubší a Tomášek naopak spokojeně spí v závěsu, který se mi ráno podařilo zhotovit. Konečně pohupování miminkem vzala do svých rukou příroda.
K našemu překvapení Tomášek po celou etapu spokojeně spinkal ve své "hamace". Vlny do 1 metru a vítr 20 uzlů mu dělají prostě dobře.
Ve čtvrtek ráno se probouzíme na klidné hladině stále ještě v Kornatech.
Na motor v bezvětří opouštíme Kornaty a pokračujeme k severní části Jadranu.
17.6.2011 probouzíme se u ostrova Iž a sledujeme východ slunce, vyplouváme ve slabém zadním větru. Etapa dlouhá 19 NM nám trvala 7 hodin.
Sobota 18.6.2011 začalo foukat Jugo a žene nás dále na sever. Moře opět poněkud zhrublo. Odpoledne zastavujeme u ostrova Susak, kde na kotvě zůstáváme do neděle.
Neděle 19.6.2011, včerejší Jugo přešlo plynule v Boru. Vyrazili jsme kurzem k Istrii, moře hrublo a vítr sílil. Po 12 NM plavby rozhoduji s ohledem na malého Tomáška, který i přes zvětšující vlny stále klidně spal ve své hamace, změnit kurz k blízkému ostrovu Unije. Před jižní stranou ostrova, kde jsme hledali místo k zakotvení vypověděl službu motor. Do mělké vody pro zakotvení jsme dojeli tedy na plachty. Odpoledne jsem strávil opravou vodní pumpy a filrtu, které jsou nezbytné pro chlazení motoru. Večer konstatuji, že oprava byla úspěšná a nebrání nám nic v pokračování plavby.
V pondělí zavládlo bezvětří a my přeplouváme na motor na Istrii, kde večer kotvíme v zátoce nedaleko města Pula.
Úterní ráno 21.6. nás přivítal mírný vánek. Opět plujeme na vítr. Vánek je velmi slabý a tak poslední etapa k cíli dlouhá 20 NM nám trvala 7 hodin. Horko je přímo nesnesitelné. Vytváříme stín čím se dá, jsou to převářně pleny a prostěradla.
Ve čtyři hodiny odpoledne míjíme maják a točíme do zátoky u města Rovinj.
Zde se krátce potkáváme s přáteli, kteří zde tráví dovolenou a navštívili nás na palubě.
Na večer přeplouváme ze zátoky do mariny, která bezprostředně sousedí se zátokou. Potřebujeme doplnit nádrže s vodou a zásoby potravin. Vyvázání lodě v přístavu nám také umožnilo společný výlet do města.
Tomášek se po devíti dnech na moři ocitá na pevnině a dostává jako každý námořník svůj příděl rumu (v jeho případě mateřského mléka).
Další dny probíhají v již zaběhnutém rytmu. Z Rovinje směřujeme v jednotlivých etapách jiho-východně. Vracíme se postupně do oblasti Kornat. Většina dní je příjemně větrná a pluje se dobře na plachty.
Pondělí 27.6. opouštíme zátuku Lučica ostrova DugiOtok a plujeme otevřenou stranou moře na ostrov Žirje.
Na ostrově Žirje zůstáváme i celé úterý v zátoce.
Středa 29.6. - celou noc se točíme na kotvě, střídá se v poryvech západní a severovýchodní vítr. Až nakonec ráno v 7:20 se kotva uvolní a dá nám tak nejevo, že jsme asi už dlouho v této zátoce a máme raději plout. Vyrážíme proti větru zpátky do Kornat. Tato etapa se stala zatím Tomáškovým rekordem. Uplul souvisle na vítr 48 NM za 11 hodin (většinu prospal).
V sobotu 2.7. předáváme loď v marině na Murteru, přejíždíme autem do Sukošanu, kde se doplňuje posádka o nové členy a na větší lodi ještě téhož dne večer se vydáváme na ostrov Pašman.
Neděli vyplnila dlouhá etapa až na ostrov Biševo. První polovina etapy byla na plachty, foukal západní vítr, který však ještě před setměním zeslábl natolik, že bylo nutné spustit motor. Těsně před půlnocí házíme u Biševa kotvu a jdeme spát.
Ráno těsně po probuzení jsme navštívili modrou jeskyni z druhé strany Biševa, a poté jsme se vydali směrem Palagruža, kam jsme ale museli doplout na motor, protože zavládlo bezvětří. Odpoledne jsme strávili prohlídkou ostrova a potápěním.
Celou noc se nám špatně spalo, protože odpolední bezvětří se proměnilo v silný vítr a vlnobití, které způsobilo, že se kotva zaryla hluboko mezi skaliska a bylo téměř nemožné ji ráno vytáhnout. Asi po hodinovém snažení nás zachránili potápeči, kteří na Palagruže byli shodou okolností také. Potopili se tak aby kotvu viděli a navigovali nás jak manévrovat, abychom řetěz s kotvou bezpečně vymotali ze skalisek a vytáhli.
A pak už jsme si mohli užívat plachtění a pro změnu trochu hrubšího počasí, které se ovšem k večeru zase zklidnilo. To už jsme stáhli plachty a poslední půl hodinu dojeli na ostrov Vis a k jeho stejnojmennému městu na motor.
Středa byla vyloženě odpočinková. Z Visu jsme přepluli pouhých 9 NM do krásné zátoky ostrova Sv. Klement, kde jsme strávili odpoledne koupáním.
Ve čtvrtek a v pátek střídáme etapy s koupáním a plujeme zpět do domovské mariny v Sukošanu, kde v sobotu 9.7.2011 vracíme loď a vydáváme se zpět na cestu domů.
Přebírání jakéhokoliv obsahu z těchto stránek bez svolení provozovatele není povoleno. Pro možnost spolupráce nás kontaktujte.
7denní skiperský kurz zakončený praktickou zkouškou pro získání průkazu C.
Z Rhodosu po řeckých ostrovech až do Lavria u Athén nám dala všem pořádně zabrat. Plavba kolem tureckých břehů proběhla za doprovodu vojenské lodi a dále nás čekalo opět křižování do zálivu Kamari na ostrově Kos. Ostrov Astipálaia nám poskytl bezpečnou zátoku před další plavbou. Navštívili jsme ostrov Santorini (Thíra), kde více než ostrov samotný jsme vnímali jeho opuštěnost turisty. Na trase z ostrova Syros dochází k fatálnímu poškození lodi. Kontaktujeme pobřežní stráž a měníme cíl naši plavby. Po přistání jsem jako kapitán plavidla zbaven dokladů a tím de facto uvězněn na ostrově.
Vypluli jsme na měsíční přeplavbu Atlantského oceánu z ostrova Tenerife až na Barbados v délce cca 3 000 nautických mil. Jedinou naší zastávkou na této trase bylo Kapverdské souostroví, ostrov Sao Vicente, jehož poznávání věnujeme 2 dny. Máme dostatek času a tak se s posádkou pouštíme do zkonstruování pasivního mechanického autopilota z gumicuků. Aby adrenalinu nebylo málo, srazíme se s velrybou, což má pro nás osudový následek.
Přečtěte si článek , který vyšel o této plavbě v časopise My Boat 4-5/16. Už v letadle jsem tušil, že má loď bude ještě v servisní zóně v suchém doku a ne nachystaná na plavbu. V článku najdete více informací o problémech před vyplutím ale nechybí ani podrobný popis přeplavby Atlantiku.