TK - reportáž 

Z Rhodosu po ostrovech do Athén:

20.7.-31.7.2020

12denní přeplavba Egejským mořem z Rhodosu po řeckých ostrovech až do Lavria u Athén nám dala všem pořádně zabrat. Vše začalo křižováním na ostrov Sími. Plavba kolem tureckých břehů proběhla za doprovodu vojenské lodi a dále nás čekalo opět křižování do zálivu Kamari na ostrově Kos. Ostrov Astipálaia nám poskytl bezpečnou zátoku před další plavbou, kdy jsme vzhledem k nepříznivým podmínkám museli změnit cíl naší plavby. Do hledáčku se tak dostal ostrov Santorini (Thíra), kde více než ostrov samotný jsme vnímali jeho opuštěnost turisty. Štávu nám dodala krásná zátoka Despotiko, která je ideální na koupání. Ostrov Syros je i letos jachtaři hojně vyhledáván a tak míříme dál. Bohužel dochází k fatálnímu poškození lodi. Kontaktujeme pobřežní stráž a měníme cíl naši plavby. Po přistání jsem jako kapitán plavidla zbaven dokladů a tím de facto uvězněn na ostrově.

Naše plachtění začalo v Rhodos marině.


Aktuální pozice a proplutá trasa:

  • Bod na trase
  • Komentovaný bod
  • Aktuální poloha

Obsah:

Jaké to bylo:

Dnes 20.7.2020 čekám, že dorazí posádka k lodi. Loď je vyvázaná v Rhodos marině přímo zádí u nábřeží před správní budovou a restauracemi.

rhodos marina

Zásoby jsme vyřešili do večera a jsme připraveni vyplout.

recko rhodos plavba

Křižování k ostrovu Sími

V úterý v 9 hodin místního času opouštíme Rhodos marinu. Vítr je západní a náš potřebný kurz také, tak si trochu zakřižujeme.

plavba ostrov simi

Fouká příjemně kolem 20 uzlů a moře je hladké. Ideální plavba.

jachting ostrov simi

Po 29 mílích přistáváme u ostrova Sími v zátoce Pethi. Dno zde poměrně rychle stoupá a pro zakotvení není mnoho místa od pláže. Spouštíme kotvu na hloubce 10 metrů.

recko zatoka pethi

Vítr zde téměř nefouká a horko je značné. Užíváme si plavání kolem lodi. Na kotevním alarmu však vidím, že pomalinku vlečeme kotvu.

recko jachting preplavba

Kolem 18 hodiny se zesilují poryvy větru na 25 uzlů a začínáme více splouvat s kotvou. Od místa zakotvení jsme se posunuli o více než 50 metrů a pod lodí je hloubka 23 metrů. Kotvu vytahujeme a znovu spouštíme na 8 metrech hloubky. Couvám a cítím, že kotva se moc nechytá. Nakonec se chytla. Záleží jak se vyvine vítr, jestli kotva bude držet.

ostrov simi na plachetnici

Plavba kolem tureckých břehů za doprovodu vojenské lodi

Kotva držela dobře celou noc. Vstáváme s vycházejícím sluncem nad Tureckem. Krátce na to vyplouváme.

jachting vychod slunce

Dostáváme příjemný boční vítr a pod plnými plachtami plujeme kolem tureckých břehů.

plachetnici kolem tureckych brehu

Po dvě hodiny nám dělá společnost turecká vojenská loď, která nápadně srovnala svoji rychlost s naší a pluje vedle nás. Teprve, když míříme ven z tureckých vod, vojenská loď se nám vzdaluje.

vojenska lod

Vítr ustává a jsme nuceni přidat pro pohon lodi motor.

plavba plachetnice na motor

Odpoledne vplouváme už do oblasti, kde podle předpovědi má foukat Meltémi. Vytahujeme plné plachty ale jen na krátko.

recko meltemi

Vítr zesiluje na 25 uzlů a my refujeme. Vítr fouká přímo proti nám, tak zbytek dnešní etapy křižujeme.

jachting krizovani recko

Vlny postupně rostou a loď se občas těžce protlouká vlnami vpřed.

plavba proti vlnam

Je to trénink kormidlování proti vlnám tak, aby se minimalizovaly nárazy lodi do vln a nepřicházeli jsme tím o rychlost.

preplavba v recku

Na večer doplouváme k ostrovu Kos do zálivu Kamari. Kotví tu více lodí a my se na noc přidáváme. Kotva na dně dobře drží, tak i přes vítr, který tady hvízdá kolem lodi, bude noc klidná bez zvuků kotevního alarmu, který nás vždy hlídá na kotvě.

ostrov kos jachting

Plachtíme z ostrova Kos k ostrovu Astipálaia

Budíme se do dalšího větrného dne. Vyplouváme západním směrem. V průběhu dne rostou vlny a některé dosahují ke 2 metrům. Odpoledne připlouváme k ostrovu Astipálaia, kde bych rád zakotvil. Proti vlnám nás ze severu ostrov kryje, ale vítr nepolevuje. Teprve až při přiblížení ke břehu na kotevní hloubku 7m vítr radikálně slábne. Spoušťíme kotvu, která se okamžitě výborně chytá.

na jachte ostrov kos

Ani na plný chod motoru zpět kotvou nehnu. Ze zakotvení mám dobrý pocit, tak se odhodlám jít s ostatními na pevninu dát si večeři. Samozřejmě mám sebou ruční VHF radiostanici, abych v případě, že by se loď hnula slyšel kotevní alarm, který je na lodi spojen s lodní VHF stanicí.

vecere ostrov kos

Dnes bude ryba. V taverně hned na břehu s výhledem na zakotvenou loď jsme jednomyslně zvolili grilovanou místní velkou rybu.

jachting v recku

Budíček máme v 6:00. Je potřeba vyplout dost brzy, abychom v cíli na ostrově Ios byli ještě za světla. Trasu jsem nechal propočítat Wheather routingovým programem. Měli bychom dle výpočtů uplout 70 mil za 13 hodin.

jachting ostrov ios

Vesnice za zádí a nás žene předoboční vítr k dalšímu cíli. Bohužel již brzy je jasné, že na ostrov Ios za 13 hodin nedoplujeme ani náhodou. Skutečnost se od výpočtů založených na předpovědním modelu větrů výrazně liší. Rozdíl je především ve směru, odkud fouká vítr. Proti předpovědi fouká dnes Meltémi o 30 stupňů více ze západu a my nejsme schopni držet potřebný západní kurz.

jachting recko ostrovy

Santorini bez turistů

Křižováním se trasa prodlužuje a my jsme stále příliš jižně. Rozhoduji, že přistaneme u ostrova Thíra (Santoríni). Se zbytkem denního světla k ostrovu připlouváme. Teď jenom najít nějakou volnou kotevní bóji. Břehy jsou zde strmé a vlastní kotva proto nepřipadá v úvahu. Ve tmě nalézáme volnou bóji ke které se vyvazujeme. Vím však, že to nejsou bóje k veřejnému použití, ale u těchto bójí stojí místní lodě, které zde vozí turisty. S napětím očekávám, jestli majitel bóje ještě na noc nepřipluje. Po chvíli k nám připlouvá člun a dostávám informaci, že ráno v 8 hodin připluje loď, které patří tato bóje. Tak super, na noc nám to stačí.

santorini covid 19

Ráno zjišťuji, že vedle nás zůstala volná ještě jedna bóje. Převazujeme loď k ní, abychom uvolnili tu u které jsme stáli přes noc, pro loď, co má přijet. Odplutí odkládáme a jdeme se podívat do města. Jsme zvědaví, jaké to bude bez náporu turistů, které sem přivážejí po tisících obrovské lodě. Letos zde žádná taková není.

santorini bez turistu

Je to zcela nezvyklý pohled na prázdné uličky, obchody se suvenýry jsou zavřené. Město, které zde tvoří většinou samé ubytovací prostory, je téměř bez lidí.

dovolena santorini

Když jsem zde byl minulý rok 2019 stejnou uličkou jsem se prodíral davem lidí.

santorini v dobe predcovidove

Opustili jsme Santoríni a křižujeme proti větru. Večer přistáváme v přístavu na ostrově Ios. Máme tak po mnoha dnech možnost doplnit nádrž s pitnou vodou a pohodlně dokoupit zásoby. Dále plánuji zastávky na kotvě v zátokách spojené s koupáním na více či méně opuštěných místech.

jachting ostrov ios

Krásná zátoka Despotiko

Ráno opouštíme ostrov Ios a vítr fouká tak, že hlavní plachtu vytahujeme pouze po 2. ref. V průběhu dne vítr slábne, my zvětšujeme plachty až nakonec celé plachty zplihle visí a rychlost lodi klesá pod 1 uzel. Nastupuje ke slovu motor a my ještě odpoledne házíme kotvu v zátoce Despotiko.

rozlehla zatoka despotiko

Je to rozlehlá zátoka s mělkým dnem, prohřátou vodou ideální na plavání. Odpoledne trávíme vyloženě relaxačně, někteří plavou kolem lodi, jiní si doplavou na břeh a projdou se po pobřeží.

recko idealni koupani

Neděle končí a zítra nás čeká opět větrná etapa, celá proti větru dál na sever. Další dny bude vítr sílit, tak nevíme, jaké nás budou čekat podmínky na dalších kotvištích. Meltémi, které zde fouká ze severozápadu vytváří u většiny ostrovů na jejich závětrné straně v zátokách silné poryvy.

jachting covid

Ostrov Syros: ani Covid-19 zde nezastavil jachtařský turismus

Ráno vyplouváme z kotviště okamžitě na plachty bez spuštění motoru. Je to najednou jiný pocit. Jen na přední plachtu (genu) nás zadní vítr krásně táhne ze zátoky ven. Obeplouváme ostrov Despotiko, a jak postupně měníme kurz, přidáváme hlavní plachtu. Chvíli plujeme na boční vítr a nakonec dochází na tradiční stoupání proti větru. V poledne vítr na několik hodin ulehá a nám nezbývá nic jiného než použít motor. Odpoledne se znovu rozfoukává a plachty jdou znovu nahoru.

ostrov syros jachting

K večeru doplouváme na ostrov Syros do mariny. Zde je hodně lodí jak v marině tak na kotvišti. Mezi vyvázánými loděmi jsou k dispozici poslední dvě mezery. Volím jednu z nich, otáčím loď a začínám couvat, odhaduji 50 metrovou vzdálenost od břehu, abych dal pokyn ke spuštění kotvy. Kotva jde dolů a my se vyvazujeme zádí k betonovému molu.

plavba po reckych ostrovech

Kancelář mariny a policie je hned na začátku betonového mola. Vyřízení formalit je tak záležitostí několika minut.

kancelar mariny ostrov syros

V úterý se probouzíme na lodi v přístavu Foinikas na ostrově Syros. Před námi je docela větrný den a celkem krátká denní etapa přibližně 30 NM. Chystáme se doplout na ostrov Kythnos do jeho dobře kryté zátoky ze západní strany. Tam plánuji odpolední koupání a následnou noc na kotvě. V 9:17 místního času odvazujeme záďová lana od betonového břehu přístavu, vytahujeme kotvu a bez použití motoru se pomaličku rozjíždíme díky zadnímu větru. Vytahujeme přední plachtu genou, abychom přeci jen naší rychlost zvýšili a necháváme se unášet ven ze zátoky.

nehoda na jachte

Nehoda na moři: kontaktujeme pobřežní stráž

Klidná voda zátoky je pozvolna vystřídána vlnkami, které se zvětšují s naším postupem ze zátoky na otevřené moře. Některé vlny mají bílé čepice pěny, což je neklamné znamení, že fouká až dost na to, abychom použili celé plachty. Rozhoduji o vytažení plachet na 2. ref. Vítr je severní a náš kurz západní, to znamená, že tentokrát nebudeme muset křižovat proti větru, jak tomu bylo zatím po většinu plavby z Rhodosu, ale pěkně rychle budeme uhánět na boční až předoboční vítr. Všichni se postupně střídají u kormidla, aby si vychutnali rychlou plavbu v ještě příjemném náklonu, kdy loď uhání 7 mi uzly. Je další nádherný slunečný den, moře oplývá nádhernou hlubokou tmavě modrou barvou.

jachting kyklady

Najednou, když příď prorazí již tisícátou vlnu se stane něco, co v ten okamžik nejsem schopen svou myslí zpracovat. Jakákoli sebezáchovná reakce chybí. 17 metrů vysoký stěžeň se pohnul dozadu. Během zlomku vteřiny, jediné, co si uvědomuji je, že se jen nepohnul ale vlastně na nás padá. Mysl to nechce nějak přijmout. Už jen slyšíme rachot praskajících lan, nárazů a deformací kovových částí na sebe a pak tříštění skel. To se stěžeň při svém dopadu zbrzdil o konstrukci nesoucí solární panely pro výrobu elektřiny. Je 28.7.2020 11:31 místního času, kdy plavba k našemu cíli končí. Nevěřícně obhlížím škody. Naštěstí nikdo nebyl zraněn.

jachting spadly stezen

Bojuji o záchranu stěžně a plachet celých 40 minut, než mi konečně dochází, že tato bitva je prohraná. Nerad ale rozhoduji o uvolnění stěžně a jeho odevzdání mořským hlubinám. Ani to však není bez námahy. Stěžeň je k lodi stále připoután ocelovými lany vantů a množstvím dalších lan. Lana se dají snadno odřezat nožem a posádka se tohoto úkolu snadno ujímá. Větší problém je s ocelovými lany. Jdu pro pákové nůžky a střiháme vanty. Potřebujete na to opravdu sílu a tak se ve střihání vystřídáme. Po jednom kousku mám dost. Nakonec stěžeň bezvládně klesá ke dnu.

prestrihavani ocelovych lan na mori

Co se vlastně technicky stalo? Proč stěžeň náhle spadl? Pro odpověď jsem nemusel jít daleko, jen na příď.

pros spadl stezen

Únavou materiálu se přetrhl úchyt předního stěhu. Žádné lano tedy neprasklo. Taková "drobnost" ale škody extrémní. Bohužel únavové mikrotrhliny nebývají předem viditelné a závadě nešlo předejít. Ještě včera jsem kontroloval přední stěh a díval se na jeho uchycení.

technicka zavada na jachte

Musím změnit plán. Chci ještě dnes doplout do koncového cíle této plavby, do Olympic mariny. Odtud to máme 35 mil, to je tak 7 hodin plavby. Tam bych definitvině loď vyvázal a mohl se pustit do hledání řešení jak ji opravit. Hlavou mi však jde další myšlenka. Jak s pojišťovnou, měl bych událost nahlásit, aby vznikl nějaký protokol a nebyly problémy s plněním ze strany pojišťovny.

Na kanále 16 kontaktuji pobřežní stráž, ale skoro jim nerozumím, slyším spíše šum než nějaká slova. Pak mi to dojde. Na stěžni byla přeci anténa a bez antény se moc volat nedá. Beru ze stolku ruční radiostanici a spojení je lepší. Teď je slyším dobře. Jsem nepříjemně překvapen, že zamítají můj úmysl plout do Olympic mariny. Nařizují mi plout do nejbližšího přístavu Loutra na ostrově Kythnos. Očekávám, že se asi sepíše nějaký protokol a zítra přeplujeme na pevninu do Olympic mariny.

Neprávem uvězněn na ostrově

Za 2 hodiny přistáváme v určeném přístavu. Z některých jachet vykukují lidé a dívají se na plachetnici bez stěžně na které připlouváme. Ptají se, zda jsme v pořádku. Zdá se, že jsme přispěli k oživení klidné atmosféry tohoto místa. Sotva, co jsme se vyvázali, už ze břehu natahuje ruku policistka a chce doklady od lodi a můj pas. Já jí dokumenty nedávám a říkám, že jí vše předám v kanceláři. Očekávám, že proběhne nějaký zápis. Jdeme tedy společně do kanceláře správce přístavu. Tam policistce předávám složku s lodními dokumenty a svůj cestovní pas. Zůstávám stát v úžasu s otevřenými ústy. Nic se nesepisuje. Policistka s veškerými dokumenty odchází. Sděluje mi, že teď se mám obrátit na českou ambasádu. Víc než cokoli jiného jí zajímalo, zda jsme byli testováni na nemoc Covid-19.

Fakticky jsem zde na ostrově uvězněn do vyřešení případu. Česká ambasáda mi sdělila, že není v této věci kompetentní. Jak však postupovat dál? Z celé situace se stává byrokratické kolečko, které vydá na samostatný článek. Musím si poradit sám. Obracím se na Námořní úřad MDČR, který se okamžitě v mé věci angažuje. V tuto chvíli jsem opravdu rád, že mám loď registrovanou pod českou vlajkou…

Dny ubíhají a nervozita roste. Posádka má letenky na pátek a ve středu večer stále trčíme na ostrově. Dáváme poslední společnou večeři.

jachting recko

Ve čtvrtek odjíždí většina přátel trajektem, aby se dostali včas na letiště. Se mnou zůstává Jarda, aby mi pomohl.

trajekt recko

Nakonec rozhoduji pro půjčení auta (kancelář port police je v jiném městě). Telefonování nikam nevede. Pátek už s Jardou trávíme od rána v kanceláři port police, abychom dosáhli nějakého výsledku. Pokračujeme mnoha telefonáty a e-mailováním. Nakonec odpoledne za velké podpory Námořního úřadu MDČR dostáváme na sobotu povolení s lodí přeplout do mariny, kde bude loď čekat na opravu.

jachtar uveznen na ostrove v recku

Smutný pohled na loď, se kterou nesmím vyplout ani na motor. Naštěstí nedošlo k poškození trupu lodi a poničené solární panely se opraví relativně snadno. Jejich konstrukce svojí deformací po nárazu stěžně tak zbrzdila jeho pád a zamezila tak dalším škodám a i zraněním.

poskozena lod po padu stezne

Konečně v cíli etapy, nikoli však na konci této události.

lod po nehode

Jarda v neděli odletěl a já čekám do pondělí, kdy přichází pojišťovnou určený inspektor. Já s napětím očekávám, jak se k případu pojišťovna postaví a kdy budu schopen dát loď do pořádku. Jasné je, že si letos už nezaplachtím.

Situace, kdy jsem byl bez dokladů, řecká policie se mnou nechtěla bavit a česká ambasáda mi nepomohla, byla pro mě velmi emociálně vyčerpávající. Byl jsem odkázán jen na pomoc posádky, která ochotně volala svým přátelům a pomáhala mi situaci vyřešit. Bez nich a podpory Námořního úřadu MDČR bych možná ještě stále byl na ostrově Kythnos. Touto cestou jim velmi děkuji.

Co bude dál je zatím ve hvězdách. Na kameru se podařilo zachytit osudový okamžik nehody, který je zveřejněn ve článku Pád stěžně a řecká byrokracie společně s podrobnosti komunikace jak s řeckými, tak českými úředníky. A veřte mi, nic jednoduchého to nebylo. Ani vyčkávání, kdy se ozve pojišťovna a zda a jak bude plnit mi moc nepřidává. Držte mi palce…

Zpět na začátek

Přebírání jakéhokoliv obsahu z těchto stránek bez svolení provozovatele není povoleno. Pro možnost spolupráce nás kontaktujte.



Atlantikem na Kapverdy 12/2011-1/2012

Atlantikem na Kapverdy 12/2011-1/2012

Čtyřtýdenní dobrodružná plavba v délce 2 400 NM (4 400 km) Atlantským oceánem na Kapverdské ostrovy a křižováním proti pasátu zpět na chartrové lodi. Vypluli jsme z ostrova Tenerife, jednoho ze souostroví Kanárských ostrovů. Pluli jsme pohánění zadobočním větrem přímo na jih daleko kolem břehů západní Sahary. Po protnutí obratníka Raka jsme směřovali širým oceánem podél břehů Mauretánie a Senegalu. Pohodová plavba však končí na Kapverdách, kde jsme navštívili ostrovy Sao Vincente a Sao Antalo. Přečtěte si proč některým z nás, tato plavba odhalila dřeň pravé existence.

Přečtěte si článek o naší plavbě na Kapverdy, který vyšel v časopise Yachting revue 5/2014. Na co si dát pozor při přebírání chatrové lodi? A co dělat, když se Vám trhne plachta na Kapverdách a chartrová společnost nemá náhradní?


Gibraltarem přes Madeiru na Tenerife 10-11/2015

Gibraltarem přes Madeiru na Tenerife 10-11/2015

Přeplavba Středozemním mořem a Atlantským oceánem v délce 1 150 nautických mil. Vypluli jsme ze španělské Almérie se zastávkou v Gibraltaru. Dále jsme přepluli na Madeiru, kde nás nejvíce zaujala kopie Kolumbovy plachetnice, jízda na proutěných saních a divoká leváda Caldeirao Verde, která vedla nejen přes vodopády, ale i několika tunely. Za návštěvu stojí i vyhlídka Cabo Girao, kde stojíte na skleněných dlaždicích a pod vámi je 580 m. Dále plujeme jižním kurzem až na ostrov Tenerife. Zde nás zlákal vrchol sopky Pico de Teide, výprava do hlubin žlutou ponorkou, při které jsme pozorovali mořský svět a nemohli jsme vynechat ani turistickou atrakci Loro Pargue a představení kosatek. Cestou na ostrov Tenerife jsme se potkali s vážnou závadou převodovky. Přečtěte si průvodce po Gibraltaru, Madeiře a ostrova Tenerife.


Z Říma do Alicante 4/2023

Z Říma do Alicante 4/2023

Přeplavba s dlouhými několikadenními etapami a několika zastávkami. Přepluli jsme Tyrhénské moře na Korsiku, dále Baleárské moře na Malorku a ostrov Cabrera a nakonec jsme dopluli do španělského Alicante. Při plavbě jsme získávali další zkušenosti v náročnějších podmínkách. Prakticky jsme prováděli střídání hlídek, plánovali přeplavbovou trasu s využitím meteorologických dat (weather routing) což z pohledu francouzské pobřežní stráže vypadalo, že plujeme přímo do bouře. Vysvětlil jsem jim, že než se do bouře dostaneme, bouře zeslábne a my využijeme příznivý vítr abychom dopluli do cíle dříve než přijde bouře další.