Spot messenger
Publikováno 1.10.2020
Vzpomenu-li na své jachtařské začátky, představa plutí v bouři ve mně vyvolávala smíšené pocity. Byly to pocity nejistoty, strachu, respektu ale i touha to zažít. Hledal jsem informace kde se dalo. S počtem naplutých mil přibývaly i vlastní zkušenosti a touha to zažít byla naplňována a postupně vymizela…
V tomto článku se budeme zabývat jak se na bouři za plavby předem zodpovědně připravit. Mnoho z dále uvedeného však platí i pro přípravu na bouři u zakotvené či vyvázané lodi.
Bouře jsou atmosférické jevy vázané na výraznou tlakovou níži - cyklónu. Tyto jevy jsou provázeny silnými větry, které na moři způsobují nebezpečné vlny a při pobřeží vznikají nebezpečné příbojové vlny. Tyto jevy mohou být provázeny elektrickými výboji - blesky. Dále pod pojmem bouře budeme uvažovat větrné počasí na moři, kdy vítr dosáhne a překročí 8 Bf (35 uzlů a více). Na otevřeném moři jsou vlnové hory s hřebeny výrazné délky od jejichž okrajů se odtrhává vodní tříšť.
Z pohledu plavby definuji bouři jako podmínky, za kterých již nelze plout požadovaným kurzem a musím kurz změnit tak, abych dané podmínky bezpečně překonal.
O bouřlivém větru a těžkých podmínkách na moři víme se značným předstihem díky současným předpovědním modelům a možnosti neustálé aktualizace meteo dat. Já sám nejraději používám aplikaci ZyGrib pro OS Windows, kde mám stažená data kdykoli k dispozici i off-line. Je nutné mít na paměti, že GFS model pracuje v rastru 15 námořních mil. Jde o vypočítanou situaci, která do jisté míry je předpokládaným průměrem podmínek pro čtverec o hraně těch 15 mil. Proto není nijak zvláštním jevem, že podmínky v konkrétním místě se mohou i výrazně od modelu lišit buď vlivem malých ostrovů (jejich velikost je pod rozlišovací schopností modelu), strmých útesů či vznikem lokální bouřky.
Proto za dobrou námořní praxi považuji to, že mám na lodi vše, co momentálně nepotřebuji uklizené a jsem připraven stále jako by měla za chvíli bouře přijít. Také průběžně sleduji aktuální meteorologickou situaci pohledem na oblohu a barometr.
Vždy je lepší počítat s těmi nejhoršími podmínkami, které mohou nastat než situaci podcenit.
Když se bouře blíží, už je pozdě na to kontrolovat takeláž. Měli byste to dělat pravidelně před každým vyplutím. Zkontrolujte pevnou takeláž, ocelová lana vantů především v místech, kde jsou zalisována do koncovek. Na hraně s koncovkami nejčastěji dochází k praskání jednotlivých drátů. Nedostupná místa na stěžni zkontrolujte prohlídkou alespoň dalekohledem. Také doporučuji prohlédnout patky, ke kterým je takeláž připevněna, upevňovací šrouby a předpětí vantů.
Využijte každou možnost pro aktualizaci meteorologické předpovědi. Použijte svůj oblíbený předpovědní program a zároveň získávejte další informace z místních meteorologických serverů, vysílané zprávy na VHF a Navtexu. Získané údaje spolu srovnávejte a udělejte si vlastní analýzu. Mně se osvědčilo data zobrazená z GFS modelu programem ZyGrib ověřovat podle aktuálního barometrického tlaku. To znamená, že v čase sleduji vývoj tlaku na barometru a porovnávám s hodnotou odečtenou z předpovědi pro moji polohu a čas. Odpovídá-li na modelu vývoj tlaku v čase skutečnému vývoji tlaku, pak lze předpověď pokládat za věrohodnou.
Vždy je důležité mít plán plavby i s více variantami. V případě předpokládané bouře je nutné zvážit, zda vůbec vyplout a raději plavbu neodložit na příznivější podmínky. Pokud získáme informaci o bouři na naší trase za plavby, je potřeba stanovit, zda není možnost vhodného úkrytu ještě před příchodem bouře - krytá zátoka či přístav. Rozhodneme-li se v plavbě pokračovat nemusí být bezpečné v bouři vplouvat do přístavu nebo zátoky a je potřeba počítat s možností celou bouři přečkat na otevřeném moři. Pro trasu plavby plánujte dostatečnou vzdálenost od návětrného pobřeží, aby jste měli dostatek času reagovat na nějakou nepříznivou okolnost, kdy nebudete schopni správně manévrovat. Představte si nejrůznější možnosti, co se může stát, počínaje roztržením plachty, selháním motoru a konče třeba pádem stěžně, který budete muset uvolnit od trupu a teprve potom pokračovat v manévrování na motor. Existuje-li možnost trasu změnit tak, aby vedla okrajem bouře se slabším větrem, využijte toho. Lokální bouřce, kterou spatříte před sebou na moři, je možné se často vyhnout změnou kurzu. Vždy realisticky vyhodnoťte předpovídanou situaci vzhledem ke svým schopnostem, schopnostem lodě a také vzhledem ke schopnostem posádky.
Důležité je informovat posádku o předpokládaných podmínkách plavby. Zopakovat zásady bezpečnosti, použití harnesů pro jištění při pobytu na palubě. Otázky bezpečnosti jsem detailně rozebíral v článku II. Poprvé kapitánem: bezpečnost na lodi. Před příchodem těžkých podmínek je ještě potřeba dohlédnout na to, aby se posádka najedla a připravila i stravu, kterou bude možné použít za bouře. Rozdělte posádku do směn a směny mimo službu pošlete odpočívat do podpalubí. Dohlédněte, aby směna ve službě byla dobře a teple oblečena. Nikdo by na sobě neměl mít žádná trička s krátkým rukávem, šortky a už vůbec ne plavky.
Zkonrolujte, že všechno je dobře zajištěno. Jsou věci uklizeny v přihrádkách? Zůstanou věci na poličkách, kde teď jsou? Jsou všechny skříňky dobře zajištěny? Je zajištěn vařič? V případě vaření musí být vařič volný ve svém závěsu a veškeré hrnce na něm aretovány. Pamatujte, že občas přijde nečekaně mimořádně velká vlna a neuklizené věci jsou doslova katapultovány ze svých míst a mohou se rozbít, rozbít něco jiného či někoho vážně zranit. Ke zvážení je i uzavření ventilů u odtokových potrubí z umyvadel a WC bezprostředně před bouří. Na své lodi ventily zavírám až v okamžiku, kdy již nárazy vln způsobují vystříknutí vody z umyvadel, to bývá při vlnách větších než 2 metry.
Na palubě nepřipusťte žádné volné předměty, sušící se prádlo, dingy uvázané za lodí nebo nedbale upevněné na palubě. Lepší je dingy vypustit a uložit do batisty. Vzpomínám, že i dobře přivázané dingy na přídi se mi utrhlo ve větru 9 Bf, kdy příď prorazila vlnu a 8 mm silné lano nevydrželo a přetrhlo se. Abych o dingy nepřišel, doplazil jsem se na příď a dingy připevnil 12 mm silným lanem. Proto dingy raději před plavbou již balím. Další velmi důležitou věcí je zajištění lan. Nepotřebná lana jsou sbalena a uschována v batistách. Lana, která potřebujeme za plavby, jako jsou např. otěže od geny je třeba mít srovnaná tak, aby nemohla vypadnout přes bok lodi do vody. Hrozí velmi reálné riziko jejich namotání na lodní šroub.
Dobré je minimalizovat veškeré nepotřebné plochy do kterých se může opírat vítr. Proto sundejte bimini a případně i spray hood. Totéž platí o dalších nepotřebných věcech na palubě jako je dingy a případně paddleboard přivázaný k relingu (zábradlí). Čím nižší budou tyto neužitečné odpory vzduchu, tím snáze budete s lodí se silně zrefovanými plachtami či na motor manévrovat v extrémním větru. Volné výtahy uvažte tak, aby nemohly mlátit do stěžně a nenarážely tak do sálingů o které se prodírají. Při sbalené hlavní plachtě klasicky kasané na ráhno ji k ráhnu důkladně přitáhněte omotáním lana přes její zapínací obal (lazy bag).
Podle předpokládané síly bouře a vybavení lodě se musíte rozhodnout, zda poplujete na plachty nebo použijete motor. Pro rozhodování je třeba počítat se zesílením větru a možnými poryvy. Uvedu příklad jak se rozhoduji. Podle předpovědi očekávám příchod bouře a zesílení větru na 35 uzlů, bouřkový systém už vidím nedaleko své pozice. Zrefuji plachty tak, jako by měl vítr foukat o 10 uzlů více, tedy se připravím na vítr o síle 45 uzlů. Při příchodu bouře se mi nejednou stalo, že zesílení je velmi rychlé, kratší než minutu a první poryvy výrazně překračovaly předpovídanou sílu větru. Na refování není mnoho času a je lepší mít menší plachty, které snadněji časem zvětšíme než rychle refovat. Doporučuji při zrefované přední plachtě geně či kosatce zajistit navíjecí lano od rolfoku na vazák. Může se stát, že stoper zajišťující toto lano jej neudrží, lano proklouzne a přední plachta se nechtěně sama celá rozvine.
Pokud je bouře doprovázena elektrickými výboji - blesky, může se stát, že do lodi uhodí blesk. Pokud bude loď zasažena bleskem do stěžně je pravděpodobné, že dojde k poškození většiny elektronických přístrojů. Tomu předcházím tak, že do alobalu jednotlivě balím jako svačinu záložní přístroje: GPS, ruční VHF radiostanici a další. Dokonalý kovový obal vytvoří pro zabalený přístroj Faradayovu klec a vyloučí možnost indukovaného napětí v citlivých obvodech. Také je možné přístroje uskladnit ve studené troubě lodního sporáku. Stěžeň lodi je spojen silným vodičem s kýlem a tvoří tak jakýsi bleskosvod. Toto propojení však doporučuji pravidelně kontrolovat. Kabel pod podlážkami bývá vystaven korozivnímu prostředí a už jsem se setkal, že se mi v ruce rozdrobil. Pro opravu použijte měděný kabel o průřezu 70 mm2, žádný tenký drát, který by proud blesku přepálil. Ani při dobrém spojení stěžně s kýlem nečekejte úplnou ochranu před bleskem. Indukované napětí a proudy ve vodivých předmětech na lodi v okamžiku úderu blesku mohou být velmi nebezpečné, jak pro veškerou elektroniku, tak pro osoby v lodi. Proto se snažím bleskům na moři co nejvíce vyhnout.
Velmi důležité je sledování polohy vzhledem k pobřeží a dalším nebezpečím. V pravidelných intervalech zapisujte svoji pozici, čas, rychlost a kurz na papír a vynášejte pozici do papírové mapy. Pamatujte, že kdykoli může (např. po úderu blesku do lodi nebo i do blízkosti lodi) elektronika selhat. Pak má vynesená poloha v papírové mapě pro nás cenu zlata. V bouři bývá snížená viditelnost nebo také žádná.
Držte se daleko od návětrných břehů a mělkých vod, kde se vlny extrémně zvětšují. Také dejte pozor na místa, kde proti směru vln jde mořský proud. Zde mohou vlny dosáhnout nebezpečných výšek a strmosti. V námořních mapách bývají tato místa znázorněna, ale ne vždy. Co dokáže protiproud proti vlnám zmiňuji v reportáži Z Islandu na Hebridy a Skotskem do Irska. Ne nadarmo se říká: Ochraň svou loď před pobřežím a ona tě ochrání před mořem.
Bouře sílí proti očekávání nebo plujete proti větru a loď skáče přes vlny a padá z nich s ranami hodnými dělostřelecké palby nebo docházejí síly na aktivní kormidlování, pak je třeba zastavit. Jednou z možných metod zastavení je postavit loď do driftu. Loď je orientovaná šikmo proti větru a vlnám a pomalu splouvá s větrem. Ve směru větru potřebujete mít dostatek volného prostoru.
Za silného větru můžete plout po větru hnáni jen plochou samotného stěžně. Nebezpečí zde však může představovat ojedinělá velká a strmá vlna, kdy loď klouže po vlně a přídí se zaboří do údolí mezi vlnami. Zde hrozí nebezpečí převrácení přes příď. Loď je třeba přiměřeně brzdit, napřiklad vlečením dlouhých lan. Na druhou stranu nesmíme loď zbrzdit příliš. Tedy musíte loď udržet v pohybu, ale ten nesmí být moc rychlý. Jenom vy můžete posoudit, co to znamená pro tu kterou loď.
Kurz lodi je třeba držet šikmo k vlnám. Postavení bokem k vlnám zvyšuje riziko převrácení lodě. Je třeba mít na paměti, že námořní plachetnici díky kýlu nepřevrátí vítr (ten ji může jen položit stěžněm k hladině) ale dostatečně velká zalamující se vlna. U zalamující se vlny, která dopadne na bok lodi vzniká riziko převržení, pokud je výška vlny větší než šířka lodi. Tedy pro loď, jejíž trup má šířku 4 metry je potřeba vnímat 4 metrové vlny jako potenciálně nebezpečné v situaci, kdy se vlna zalomí rovnoběžně u boku lodi. Při aktivním kormidlování však není problém toto riziko minimalizovat.
I v případě, že se vám nezdají vlny tak velké, že by mohly zaplavit kokpit a natéci po schodech do salonu vězte, se to stát může. Zde vždy vzpomenu na zážitek z plavby přes Atlantik: „Svěřuji autopilotovi kormidlo a jdu se převléci a něco sníst. Ještě než polknu poslední sousto, slyším jak proklouzl řemen v driveru autopilota. Neudržel tlak na kormidlo způsobený velkou vlnou. Loď se prudce odchyluje z kurzu bokem k vlnám. Do pár vteřin následuje rána, jako bych narazil do skály. Loď zasáhla do boku zalamující se vlna. Letím salonem na druhou stranu. Z paluby všemi směry odtéká obrovský příval vody, bohužel část odtéká také po schodech dovnitř do salonu. Celé odpoledne pak čerpám vodu ven.“
Stručné zopakování
Spot je malá krabička, která slouží jako jednosměrný datový vysílač, který je předurčen k monitorování pohybu a zasílání zpráv nejen přátelům, ale i záchranným jednotkám v případě nouze. I na moři se můžete ocitnout v situaci, kdy nejste v dosahu GSM služeb. Prostřednictvím SPOTu můžete sdílet svoji polohu a zároveň využít jeho bezpečnostostí funkci, pokud v lodní výbavě nemáte EPIRB. V článku vycházím z dvanáctileté praxe s tímto přístrojem. Dozvíte se, kde na světě funguje, jak a k čemu ho použít, jak sdílet svoji polohu a jaká jsou jeho úskalí. (Publikováno 1.11.2020)
Když zavzpomínám na své jachtařské začátky silně ovlivněné chováním personálu v Chorvatských marínách, byl jsem přesvědčen, že vyvázání na mooring spočívá v jeho co nejrychlejším zachycení hákem a rychlým uvázáním na příď při současném uvázání zádě na břeh při již vypnutém motoru. Dále si ukážeme, že je to vše úplně jinak a lze to provést v klidu, dokonce sólově bez posádky a moderních vymožeností jako je bow thruster. (Publikováno 1.10.2021)
Je v dnešní době potřeba vést lodní deník v písemné podobě? Nejde náhodou o překonanou archaickou věc nebo jde o stále důležitý dokument? Mohou elektronické záznamové systémy jej nahradit? Odpovědi na tyto otázky naleznete v tomto článku. Ukážeme si můj pohled na věc a příklad jakým vedu lodní deník, aby vyhovoval mým potřebám. (Publikováno 1.6.2022)