TK - blog 


Nouzové opravy a odstranění závad pomocí přístrojového potápění

Publikováno 1.9.2022

Při svých plavbách jsem se už několikrát dostal do situace, kdy jsem se musel potopit pod loď. Bohužel ne vždy se problém dá vyřešit potápěním na nádech. Nakonec jsem se propracoval k potápěčské výstroji, která je pro můj účel postačující. V následujícím článku popisuji, co považuji za užitečné pro takovéto servisní potápění.

Proč jen maska a šnorchl nestačí

V průběhu plaveb se nevyhneme tomu, že občas namotáme na lodní šroub něco co sice do moře nepatří ale v moři plave. Stávalo se mi tak, že se na šroub namotal plastový pytel, zbytek rybářské sítě nebo chirurgická rukaice. Stačilo vzít potápěčskou masku, šnorchl a pod loď se potopit a věc ze šroubu odmotat. Až jednou při kotvení u Malorky jsem namotal na šroub nějaký zbytek lan, patrně z rybářských sítí. Zapeklo se na hřídeli lodního šroubu a odřezání mi trvalo celý den. Pokud bych však měl vybavení pro přístrojové potápění, odřezání by bylo záležitostí na 15 minut. Sice si lze na tu práci objednat profesionálního potápěče, ale cena může být srovnatelná s cenou níže popsané nouzové potápěčské výstroje. Pokud nastane taková situace na nějakém odlehlém místě, musíte si stejně poradit sami. Tato zkušenost rozhodla o tom, že jsem si na loď pořídil potápěčskou výstroj. Další problémy mohou nastat se zaseknutou kotvou, kterou nemůžete vytáhnout a je potřeba aby se k ní někdo ponořil. Zkrátka je dobré být připraven.

Co tedy potřebuji

Výstroj jsem vybral z pohledu účelu, ke kterému má sloužit, také nesmí na lodi zabírat mnoho místa. Proto lahev na stlačený vzduch postačí malá (např. o objemu 3 litry) s pracovním tlakem 200 bar, (20 MPa) se kterou budu moci pracovat pod lodí po dobu typicky potřebných max. 20 minut. Pro kompenzaci vztlaku jsem místo žaketu z praktických a rozměrových důvodů zvolil křídlo, tedy kombinaci zádové desky (tzv. backplate) s popruhy a maloobjemové duše.

Základní sestava:

  • potápěčská maska (potápění s plaveckými brýlemi může vést k barotraumatu očí)
  • ploutve
  • lahev 3 litry / 200 bar s platným atestem (tlakovou zkouškou v ČR platnost 5 let, ale např. v Itálii nebo Norsku jen 2 roky), určená pro dýchání stlačeného vzduchu (neodborná manipulace s kyslíkem může mít fatální následky, a tak se potápění s kyslíkem nebo nitroxem (zjednodušeně vzduchem obohaceným o kyslík) vyhneme); pokud lahev budeme montovat dohromady sami, dáme si dobrý pozor, aby vnější závit ventilu odpovídal vnitřnímu závitu hrdla lahve
  • dýchací přístroj/plicní automatika včetně manometru pro kontrolu tlaku v lahvi a inflátorové hadice; dáme si pozor, aby byl ventil automatiky kompatibilní s ventilem lahve
  • duše (ideálně tzv. typ donut) odpovídající objemu lahve (nejmenší dostupné mají 8-10 litrů)
  • zádová deska (tzv. backplate) s popruhy (ocelová je těžší, ušetříte tedy zátěž na opasku, koroduje ale podstatně více než hliníková, ideálně zvolit nerezovou)
  • zátěžový opasek a (olověné) závaží (vystačím si s 2x 1 kg a 2x 2 kg)
  • potápěčský nůž v odpovídajícím pouzdře
  • zařízení pro měření času (např. vodotěsné hodinky) a hloubky (vodotěsný hloubkoměr) – obojí je zkombinováno v základních potápěčských počítačích, které nemusí být nákladné a často mají podobu elegantních náramkových hodinek

Doplňky:

  • neoprenový oblek alespoň 3mm (poskytuje nejenom tepelnou izolaci, ale i chrání před oděrky (polámaná zrezivělá ocelová lana na dně přístavu, ocelové dráty trčící z betonového mola apod.), požaháním/popícháním mořskými živočichy atd., v nouzi lze ke stejnému účelu použít např. termoprádlo s dlouhými rukávy a nohavicemi a bavlněné ponožky)
  • neoprenová kukla, pokud není součástí obleku (důležitá zvláště do chladných vod – potápěč přes hlavu může ztrácet až 30% tepla)
  • neoprenové rukavice (v teplé vodě postačí i kožené/koženkové pracovní rukavice, v zápěstí stažené gumičkami či omotané kobercovou páskou)
  • potápěčská svítilna nebo vodotěsná čelovka
  • bójka pro označení místa ponoru, alfa vlajka mezinárodního vlajkového kódu
  • kompresor 12V / 200 bar
Základní nastrojená sestava pohled přes lahev.

Pohled na sestavu ze strany zádové desky.

Jak výstroj použiji

Lahev s automatikou zkompletuji s duší na zádové desce, nasadím na záda a utáhnu bederní popruh. Dále připnu zátěžový opasek se závažími (potápěči často nosí “zátěžák” pod bederním popruhem, pro naše servisní potápění je ale vhodnější mít ho navrchu). Hmotnost závaží je třeba si vyzkoušet tak, aby bez nafouknuté duše jsem byl schopen ve vodě při výdechu mírně klesat. Při použití neoprenu bude hmotnost závaží vyšší než při potápění bez neoprenu. Samozřejmě záleží i na salinitě vody.

Před ponorem vyzkouším, zda dosáhnu na ventil lahve, nejlépe tak, že zavřený ventil otevřu. Vyzkouším si dýchání z automatiky a zkontroluji tlak v lahvi. Mírně nafouknu duši, nasadím ploutve a masku a vlezu do vody. Znovu, tentokrát s obličejem ve vodě, vyzkouším funkčnosti automatiky, zkontroluji manometr a pokud je vše v pořádku, začnu inflátorem pomalu upouštět vzduch z duše. Klesám pod loď, vyrovnávám tlak v masce a středním uchu a upouštěním či přifukováním duše se vyvážím, abych ani nestoupal a ani neklesal. Plynule dýchám, během kontroly či opravy závady pravidelně sleduji čas, hloubku a tlak v láhvi. Během vynořování nikdy nezadržuji dech a pečlivě kontroluji prostor nade mnou. Na konci ponoru nejdříve na palubu odložím zátěžový opasek, poslední odkládám masku (nebezpečí uklouznutí a pádu do vody). Zejména po ponoru ve slané vodě nezapomenu natlakovanou výstroj důkladně omýt v čisté sladké vodě (ta se nesmí dostat skrz ventil do prvního stupně automatiky!) a již jednotlivě ji usušit mimo přímé sluneční paprsky a zdroje nadměrného tepla.

Kam bezpečně mohu

Stále mám na paměti, že popsanou výstroj mám pouze pro řešení akutních problémů s lodí v malých hloubkách. Nemám záložní automatiku, obsah vzduchu v lahvi je malý a vystačí pouze na krátký ponor. Proto se budu potápět pouze tam, kam nezbytně potřebuji (typicky pod loď - nejčastější problémy budou s předměty namotanými na lodní šroub), kde hloubka nebude větší než 2-3 metry a v případě závady na dýchacím přístroji se mohu bezpečně a poměrně rychle vynořit (pozor na zadržování dechu při výstupu s nefunkčním dýchacím přístrojem, může mít fatální následky!).

Další oblast použití je problém se zaseklou kotvou, kdy je potřeba vizuálně zjistit, proč nejde vytáhnout a případně ji navázat na vyprošťovací lano (pokusy o uvolnění nebo vynesení kotvy pomocí nafouknutého kompenzátoru vztlaku mohou mít fatální následky a nebudeme se proto o ně pokoušet). Zde často musíme na krátkou dobu sestoupit do podstatně větší hloubky (pro srovnání, hloubková hranice základní potápěčské kvalifikace je 20 metrů), což přináší další rizika, např. barotrauma plic při výstupu se zadrženým dechem, embolie při příliš rychlém výstupu atd. Pokud si nejsme jisti přístrojovým potápěním, problémy s kotvou raději řešíme pomocí potápění na nádech v kombinaci s vyprošťovacím lanem. Žádná kotva nestojí za poškození zdraví či ztrátu života!

Chci být soběstačný

K opětovnému nafoukání lahve jsem dříve musel využívat služeb potápěčských center, kam jsem došel s lahví a nechal ji naplnit vzduchem. Pro plavby v oblastech odlehlých od civilizace mne toto řešení neuspokojovalo a hledal jsem nějaký malý kompresor, který by pracoval na 12V a byl schopen, třeba i pomalu, lahev naplnit na 200 barů. Pořídil jsem MiniDive kompresor, který splňuje moji představu. Prázdnou láhev o objemu 3 litrů dokáže naplnit vzduchem za 60 minut na tlak 200 barů. Odběr proudu je 26 ampér a při plnění lahve nastartuji lodní motor na 1200 otáček, abych vyráběl elektrický proud alternátorem a nevybíjel si akumulátory.

Bezpečnostní rady

Potápění s sebou vždy přináší určitá rizika a je potřeba je mít stále na paměti. Už jen fakt, že jdete s popsanou výstrojí pod vodu sami je velkým rizikem, které může ospravedlnit pouze porucha na lodi, kterou nelze vyřešit jinak. Určitě stojí za to, aby někdo další z posádky si vzal masku a šnorchl a dohlížel na vás z hladiny. Může vám pomoci v případě, že jste v malé hloubce pod lodí u šroubu a třeba se zamotáte do lana a nemůžete ven. Můžete také být spojeni pomocí signalizačního lana (signály nejsou jednotné a domluvte si je předem). Doporučuji vždy mít s sebou potápěčský nůž, abyste byli schopni v případě zamotání se do lan je přeřezat. Důležité je zachovat klid a situaci vyřešit, proto mějte v lahvi dostatečnou zásobu vzduchu a nezůstávejte pod vodou do poslední chvíle (měli byste se vynořit s tlakem v lahvi min. 50 bar, v  krajním případě 30 bar, při nižším tlaku hrozí poškození přístroje). Pokud nastanou okolnosti, které vás pod vodou zdrží, budete mít čas je vyřešit. Uvědomte si, že máte v masce značně zúžené zorné pole a periferní vidění vás tak nemusí varovat před srážkou s jiným objektem. Loď, pod kterou se potápíte, se houpe na vlnách a i na kotvě se pohybuje. Jednou jsem se takto dostal těsně pod kormidelní list a jak se loď ve vlně zhoupla, list do mě narazil. Zasáhl sice “jen” lahev na mých zádech, i tak to byla pořádná rána. Mohla by to být i vaše hlava.

Co se týká dekomprese - z běžně užívaných dekompresních tabuek vyplývá, že v typickém případě popsaném výše (odstranění závady na lodním šroubu) potřeba dekompresní zastávky před vynořením nenastane. Ani v případě velmi krátkého ponoru ke kotvě do 20 metrů nebude z pohledu dekomprese problém, jen bude bezpodmínečně nutné dodržel maximální výstupovou rychlost (tj. 10 metrů za 1 minutu), a nezadržovat při výstupu dech. Ideální bude udělat tzv. bezpečnostní zastávku po dobu 1-3 minuty v hloubce mezi 3 a 6 metry.

Závěrem

Vše výše uvedené je míněno jako inspirace k řešení akutních problémů pod lodí, kdy je bezpečnější nebo účelnější využít přístrojové potápění, a to pro jachtaře, kteří již mají zkušenost s  potápěním na nádech (umí vyrovnávat tlak v masce, ve středním uchu apod.). Zájemci o přístrojové potápění by měli mít speciální lékařskou prohlídku, měli by projít odpovídajícím výcvikem završeným získáním mezinárodně platné kvalifikace a při ponorech v zahraničí by měli být odpovídajícím způsobem pojištěni. Ponory v komerčních přístavech jsou většinou pod velkými pokutami zakázány (nikdy se nepotápějte v blízkosti vojenských lodí, trajektů apod., tam by ani vysoká pokuta nemusela stačit!) a je tedy dobré vzít v úvahu ohlášení problému s lodí a jeho řešení pomocí přístrojového potápění správě přístavu. Na otevřeném moři by měla být během podvodní inspekce či opravy vyvěšena alfa vlajka mezinárodního znakového kódu s významem “potápěči pod vodou”. Z pochopitelných důvodů nenese autor odpovědnost za škody a zdravotní újmy způsobené aplikací rad zveřejněných v tomto článku.

Poděkování

Děkuji Dr. Martinovi Vohníkovi, instruktorovi přístrojového potápění CMAS I** za cenné rady jak při sestavování mé výstroje, tak i za připomínky v průběhu vzniku tohoto článku.

Doporučená literatura:

Ange MR (2006) A simple commercial dive. In: Diver down: real-world SCUBA accidents and how to avoid them, str. 120-127. International Marine/McGraw-Hill, USA (co všechno se přihodilo při jednom odstraňování rybářských vlasců z lodního šroubu…)



Jídlo na loď i na cesty

Jídlo na loď i na cesty

Kdo z vás už plul na plachetnici, tak ví, že vařit na lodi dobře,chutně a rychle není sranda. A to, ať už váš pobyt na moři doprovází mořská nemoc či „jen“ neznalost kuchařského umění. (Publikováno 1.2.2017)


IV. Poprvé kapitánem: kapitánova příprava

IV. Poprvé kapitánem: kapitánova příprava

A je to tady. Čeká vás vaše první plavba v roli kapitána. Víte, jak správně provést check-in lodě, jak optimálně naplánovat trasu plavby a jaké dokumenty k plavbě potřebujete? (Publikováno 1.1.2020)


Dopředný sonar

Dopředný sonar

Představení FLS platinum dopředného sonaru, který umožňuje zobrazit hloubku a profil dna před lodí. Mělčinu či skalisko vidíme na displeji dříve než se objeví pod lodí, kdy by na nízkou hloubku upozornil konvenční sonar. Získáváme tím možnost ještě zareagovat a mělčině se vyhnout. Užitečné řešení pro plavbu ve vodách kde nejsou k dispozici spolehlivé a podrobné mapy. (Publikováno 1.7.2022)