Tipy na plavbu kolem Menorcy
(publikováno 1.2.2026)
Už několikrát jsem se v článcích věnoval problematice kotvení. Tentokrát se zaměříme na vlastnosti různých typů kotev. Na charteru si kotvu sice nevyberete ale není k zahození mít představu, co kotva, která je k dispozici dokáže a jaké jsou její vlastnosti. Pro majitele lodí může být přehled užitečným vodítkem při rozhodování o výměně kotvy.
Tentokrát se zaměřím na osobní zkušenost s kotvou Bruce a Kobra2. Původně jsem měl loď Delphia 40 vybavenou kootvou Bruce 15kg. Kotvení ve větru nad 20 uzlů však bývalo často nejisté a několikrát za noc jsem musel překotvovat. Většinou jsem kotvil na písečném dně s částečným porostem. Právě zde kotva často selhávala, protože dříve než se zaryla do dna, nachytala na sebe porost ze dna a dále už jen klouzala po dně. Musel jsem kotvu vytáhnout, očistit a znovu spustit do místa bez porostu, které se v noci nedá najít. Nakonec jsem kotvu vyměnil za kotvu Kobra 12 kg, která i přes svoji nižší hmotnost v porovnání s předchozí kotvou držela výrazně lépe. Kotvení ve větru 30 uzlů se kotvení stalo jistým. Tato zkušenost mne vedla k hlubšímu srovnávání technických parametrů různých kotev z dostupných publikovaných informací. U kotvy Kobra 2 jsem zůstal, díky dobrým zkušenostem s ní, i po jejím opotřebení (postupné sedření pozinkovaného povrchu a značné rezivění), kdy jsem znovu koupil kotvu Kobra jen trochu těžší 14 kg.
Existuje celá řada kotev, zde si představíme typické zástupce jednotlivých druhů s jejich vlastnostmi počínaje klasickými kotvami a konče moderními „scoop“ kotvami. „Scoop“ kotva je moderní typ kotvy, jejíž hlavním znakem je široké, konkávní (lžícové) rameno, které funguje podobně jako lopata.
Klasická „námořnická“ kotva s příčnou tyčí (stockem), navržená tak, aby se vždy jeden hrot zakousl do dna. Dobře funguje v tvrdším písku, štěrku a kamenitém podkladu, kde se dokáže mechanicky zachytit. Má ale nízký poměr přídržné síly k hmotnosti, špatně se resetuje při změně směru tahu a je nepraktická na manipulaci a uskladnění na moderních jachtách. Dnes se používá spíš historicky, u pracovních lodí nebo jako nouzová/záložní kotva, nikoli jako hlavní kotva pro cruising.
Tradiční pluhová kotva s kloubem v rameni, navržená tak, aby se při změně směru tahu dokázala znovu nasměrovat. Dobře funguje v písku a bahně, slušně zvládá i lehkou vegetaci, ale hůře proniká do tvrdého dna a má nižší přídržnou sílu v poměru k hmotnosti než moderní „scoop“ kotvy. Je robustní a léty prověřená, ale vyžaduje větší hmotnost a dobrý scope, aby nabídla stejnou jistotu jako novější konstrukce. Dnes je považována spíš za spolehlivý standard starší generace než za špičkové řešení.
Moderní pluhová kotva s pevným ramenem (bez kloubu), navržená pro rychlé a spolehlivé zarytí. Výborně funguje v písku a bahně, slušně si poradí i s lehkou vegetací a je stabilnější než CQR při změnách směru tahu. Oproti klasickému CQR má lepší poměr přídržné síly k hmotnosti, ale stále nedosahuje výkonu moderních „scoop“ kotev. Je jednoduchá, odolná a snadno se ukládá na příď, což z ní dělá oblíbenou univerzální volbu pro cruising.
Lehká kotva se dvěma širokými plochými rameny, která nabízí velmi vysokou přídržnou sílu v poměru k hmotnosti. Výborně drží v písku a měkkém bahně, kde se dokáže hluboce zakopat. Naopak špatně funguje v trávě, kamenech a štěrku, kde se fluky nedokážou zakousnout, a hůře se resetuje při změně směru tahu. Díky nízké hmotnosti a skladnosti je často používaná jako záložní kotva, případně jako hlavní kotva v oblastech s převážně písčitým dnem.
Kotva s charakteristickým „pařátovým“ tvarem, navržená pro rychlé usazení. Dobře drží v písku, bahně a štěrku, dokáže se rychle zakousnout a relativně snadno resetovat při změně směru tahu. Naopak má nižší poměr přídržné síly k hmotnosti než moderní „scoop“ kotvy. Špatně funguje v trávě a kamenech. Díky jednoduchému tvaru je snadno manipulovatelná a skladná, často používaná jako univerzální kotva pro cruising.
Moderní kotva s konvexním „V“ tvarem ramene, navržená pro rychlé usazení a spolehlivé držení. Velmi dobře drží v písku a bahně a zároveň si poradí s lehkou vegetací. Díky konstrukci má výbornou schopnost resetu při změně směru tahu, což ji řadí mezi spolehlivé univerzální kotvy. Vyšší poměr přídržné síly k hmotnostinež než u tradičních pluhových nebo claw kotev, což ji činí vhodnou jako hlavní kotvu pro střední a větší jachty.
Moderní kotevní design s velkým pluhovým ramenem a roll‑barem, který zajišťuje spolehlivé usazení a vysokou přídržnou sílu. Výborné držení ve většině typů dna – písek, bahno, štěrk, lehká vegetace. Dobrý reset při změně směru tahu, i když někdy pomalejší než u některých moderních „V“ nebo fluke‑style kotvách. Vysoký poměr přídržné síly k hmotnosti ale těžší a objemnější než tradiční pluhové kotvy, méně skladná na přídi.
Moderní kotevní konstrukce, která se snaží zkombinovat výhody pluhu i flukové kotvy díky originálnímu designu a preciznímu provedení. Je vyráběna převážně z nerezové oceli což ji řadí do vyšší cenové hladiny. Kotva s dobrým samonastavovacím chováním a solidní univerzální přídržnou silou, vhodná pro celoroční použití na rekreačních plavidlech. Ve velmi měkkých bahnech v některých testech je hodnocena hůře než špičkové kotvy typu Rocna, ale pro běžná dna písek/bahno je to spolehlivá volba.
Co nás především zajímá je jakou přídržnou sílu můžeme od kotvy očekávat. Přesné hodnoty se získat nedají, protože silně závisí na konkrétním složení dna a délce vypuštěného řetězu. Předpokládejme písčité dno a tah řetězu, který se u kotvy prakticky nezvedá ode dna. V následující tabulce uvádím zprůměrované hodnoty ze srovnávacích testů kotev (West Marine 2006 test, nezávislé testy, klubové testy).
| Typ kotvy | Přídržná síla orientačně v kg | Přídržná síla v kN |
| Rocna 15 kg | 2180 kg | 21,4 kN |
| Delta 14 kg | 1290 kg | 12,6 kN |
| Kobra 14 kg | 1263 kg | 12,4 kN |
| Bruce 15 kg | 650 kg | 6,8 kN |
Pro orientaci v jakém větru by měla kotva ještě loď udržet na místě je potřeba znát jakou sílu vyvine vítr na konkrétní zakotvenou loď. Dále uvádím tabulku orientační síly tahu větru (v kN) pro loď Delphia 40 — tedy jednotrupou plachetnici s přibližným výtlakem 9500kg a standardní takeláží. Pro přepočet síly větru na kotvu bereme statickou aerodynamickou sílu větru na trup a takeláž při různé rychlosti větru. Skutečné zatížení závisí na úhlu vůči větru, vlnách a dalších faktorech. Tabulka nezohledňuje příčiny jako rychlost nárazů, úhel větru, proud a vlny — ty mohou tah na kotvě dramaticky zvýšit oproti čistě aerodynamické síle.
| Vítr (knt) | Tah větru na lodi (kN) | Limit pro kotvu 15kg |
| 10 knt | 1 kN | |
| 15 knt | 2 kN | |
| 20 knt | 3,5 kN | |
| 25 knt | 5,5 kN | Bruce |
| 30 knt | 8 kN | |
| 35 knt | 12 kN | Kobra, Delta |
| 40 knt | 13,5 kN | |
| 45 knt | 16,5 kN | |
| 50 knt | 20 kN | Rocna, Kobra - tandem |
| 55 knt | 24 kN |
Osobně zatím neuvažuji výměnu kotvy Kobra2 za kotvu Rocna, i když její přídržná síla je podle testů nejvyšší. Cením si hlavně dobré vlastní zkušenosti s kotvou Kobra, která sice nemá tak vysokou přídržnou sílu ale vyniká nejrychlejším resetem při změně směru tahu. Vzhledem k tomu, že vozím jako záložní druhou kotvu Kobra, tak pro zvýšení přídržné síly používám tandemové spojení kotev. Tandem kotev dokáže přídržnou sílu zvýšit 1,7x. Při zatížení první kotva bere většinu tahu, funguje normálně jako hlavní kotva. Při vysokém tahu se začíná teprve uplatňovat druhá kotva, která jistí první kotvu a zabraňuje jejímu plížení a výrazně pomáhá při nárazech větru a změnách směru tahu.
Pro zvýšení spolehlivosti držení kotvy a také pro komfort na kotvišti je vhodné minimalizovat "tanec" zakotvené lodi. Při "tanci" na kotvě loď neustále přechází z jedné strany na druhou. Nejnebezpečnější moment nastává v bodu úvratě:
Pokud vaše loď takto výrazně tančí, doporučuji:
Pro 12m (40ft) loď je vhodná plocha kotevní plachty cca 1,5 – 2,0 m2. Možnost objednání kotevní plachty v Evropě je u Aros sails.
Pro své stabilní počasí je Menorca podobně jako Mallorka vhodnou destinací i pro začínající jachtaře a odmění se jim nádherně průzračnou vodou a množstvím kotvišť na svém pobřeží. V článku uvádím místa u pobřeží Menorcy, která jsem navštívil, včetně informací o hloubce a podmínkách pro zakotvení. Místa jsou v článku zobrazena na interaktivní mapě spolu se souřadnicemi pro vaši snadnou navigaci na dané místo. (Publikováno 1.6.2024)
Ukážeme si příklad výměny ložiska v kotevním vrátku. Nemusí to být tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. (Publikováno 1.8.2024)
Neznám náročnější prostředí pro elektroniku než právě mořské prostředí. Problémy se selháváním elektroniky jsou častým jevem a dějí se v tu nejméně vhodnou chvíli. Před časem mi padly do oka produkty značky Nanoprotech, které jsou založeny na bázi nanotechnologie. V článku se s vámi podělím o své zkušenosti, jak díky těmto produktům můžete mnohým problémům s elektronikou předcházet. (Publikováno 1.2.2020)