TK - blog 


Bezpečné kotvení

Publikováno 1.12.2021

Loď na kotvě otevírá možnosti k objevování odlehlých míst a rozšiřuje svobodu volby místa, kde se zastavit. Často však mnoho jachtařů raději volí stání v maríně než stání na kotvě právě z obavy, že kotvení je málo bezpečné. Proto si dále připomeneme zásady pro bezpečné kotvení, abychom se neochuzovali o poznávání nových míst. S dobrým vybavením a zodpovědným přístupem je kotvení bezpečnější než vyvázání na bóji pochybné kvelity. Také když přijde bouře, bude vám v závětří na kotvě lépe než u mola. V následujícím článku se budeme věnovat stání na jedné kotvě bez vyvázání ke břehu.

Kotevní vybavení

Základem pro bezpečné kotvení je dobré kotevní vybavení. To však na charterové lodi ovlivníme dost těžko. V každém případě je potřeba kotevní vybavení zkontrolovat a vědět, kolik řetězu je k dispozici, a také zda je konec řetězu lanem připevněn k trupu lodi. Nikdy jej nepřipevňujte pomocí šeklu. Použijte tenké lano, které můžete přeříznout, pokud se potřebujete rychle zbavit kotvy a kotevního řetězu. Dále jakou a jak těžkou kotvu máme a zda je kotva dobře spojena s řetězem, to znamená, že je v pořádku otočný šekl spojující řetěz s kotvou a šrouby na něm jsou utažené. Z praxe mám vyzkoušeno, že pro středně náročné kotvení lodi o délce 40 stop, stačí kotva Kobra nebo CQR o hmotnosti 14 kg a řetěz 8 mm o délce alespoň 50m. Pro jinou velikost lodě je potřeba uvedené parametry upravit.

Vhodné místo

Vzhledem k aktuálním podmínkám a předpokládaným podmínkám vybíráme místo tak, aby bylo chráněné proti vlnám a větru. Pokud se směr větru a vln výrazně liší, tak vybíráme podle vln. Vítr zakotvené lodi nevadí tolik jako vlny. Vybrané místo by mělo poskytovat přijatelnou hloubku pro zakotvení, vhodné dno a dostatečný prostor kolem lodi. Také je vhodné, aby ve směru větru, který by tlačil loď v případě, že kotva povolí, nebyly bezprostřední překážky. Já osobně mám rád aby ve směru větru od kotvy bylo otevřené moře. V případě utržení kotvy mne vítr pouze vysune ze zátoky na moře. Myslete na možné změny větru v průběhu kotvení a je dobré mít i najité záložní místo, kam se přesunout, pokud se směr větru obrátí. Počítejte s tím, že v kritické situaci, kdy se kotva vytrhne, nemusí naskočit motor a měli byste mít dostatek prostoru na vytažení plachet a vyplutí bez motoru. Dobré krytí před větrem a vlnami poskytují zátoky. U zátok lemovaných vysokými kopci se strmými svahy je potřeba počítat i s možností silných poryvů větru.

Mořské dno

Pro sílu jakou bude kotva držet je zásadní kvalita mořského dna z pohledu kotvení. Žádná kotva se nechytí na skalnatém nebo korálovém dně dokud nezapadne do příhodné díry. Pak sice kotva drží, ale nejspíš ji už nepůjde vytáhnout ven. Dalším nevhodným povrchem pro kotvení je porost mořských řas a travin. Hledejte proto dno písečné, jílovité či bahnité (bahno nesmí být příliš měkké). Druh dna najdete v mámořních mapách nebo pilotu.

  • Bahno (M – mud) – kotva bude v bahně držet.
  • Naplaveniny (Si – silt) – koteva bude držet.
  • Jíl (Cy – Clay) – jakmile se zachytí, koteva bude držet.
  • Písek (S – snad) – kotvy většinou drží dobře, záleží na zrnitosti písku
  • Štěrk (G – gravel) – tento typ dna se ke kotvení nehodí.
  • Skály (R – rocks) – tento typ dna se ke kotvení nehodí.
  • Porost (Wd – weed) – kotva nebude držet, kotva bude klouzat po rostlinách (vyjímku tvoří jen admirálská kotva).

Pohledem do mělké vody lze také odhadnout povrch dna. Písečné dno je světlé, zatímco porostlá místa jsou tmavá až černá jak je vidět na obrázku. Na částečně porostlém dně se musíte kotvou trefit do světlého místa.

morske dno

Délka vypuštěného řetězu

O tom kolik řetězu vypustit, se vedou nekonečné diskuze. S těžkým řetězem, mohutnou kotvou na vhodném mořském dně je poměr 3:1 délky řetězu k hloubce dostatečný. Hloubku je nutné uvažovat při přílivu. Obvyklý uváděný poměr je 4:1, což je určitě bezpečnější, nicméně s lehkou kotvou nebo při krátkém řetězu kombinovaném s lanem, ani tento poměr nebude stačit. Obecně platí, čím více řetězu vypustíme, tím lépe a bezpečněji budeme kotvit. S délkou řetězu se však také zvětšuje průměr ktuhu, který může zakotvená loď opisovat se změnou směru větru nebo proudu. To znamená v praxi, že je třeba volit kompromis mezi délkou vypuštěného řetězu a možnými překážkami kolem nás. V případě klidného počasí si bezpečně vystačíme s poměrem 3:1. Pokud očekáváme bouřlivější počasí je nutné řetězu vypustit více, to někdy vzhledem k nedostatečnému prostoru na vyhlídnutém místě vede k nutnosti najít pro kotvení místo jiné. V principu jde o to aby řetěz při maximální síle vyvolné sílou větru, který působí na zakotvenou loď, se u kotvy nezvedal ode dna, ale na dně ležel a kotvu táhl po dně. Tím se kotva bude dále hlouběji zarývat do dna. V opačném případě řetěz kotvu nadzvedne a ta se uvolní. Loď začne splouvat. Při obvyklé délce 50m řetězu na charterových lodích a poměru 4:1 bychom měli hledat místa s hloubkou do 12 metrů.

Připlutí na kotviště a zakotvení

Na místo, kde chceme zakotvit se přibližujeme proti větru nebo proti proudu ve směru ve kterém předpokládáme, že bude loď po zakotvení stát. Nad místem pro zakotvení loď zastavíme krátkým zařazením zpětného chodu, nebo při dostatečně silném větru jen počkáme až vítr loď plující setrvačností zastaví a ihned začneme spuštět kotvu. Jakmile se kotva dotkne dna, začneme velmi pomalu couvat buď motorem nebo při dostatečném větru jen jeho působením, aby se řetěz postupně kladl na dno směrem od kotvy. Rychlost couvání doporučuji ne vyšší než je rychlost vypouštění řetězu, abychom kotvu nevlekli. V okamžiku vypuštění příslušné délky řetězu vyřadíme a necháme loď jen stervačností aby se opřela do kotvy. Až se kotva zasekne, stočí se loď přídí za řetězem, zařadíme zpětný chod a přidáme otáčky na 50%. Kontrolujeme, že se řetěz napíná až se loď zastaví. Pak je kotva dostatečně zarytá. Pokud se řetěz škube, kotva se nezaryla a poskakuje po dně. Můžeme jí dát chvíli šanci jestli se nechytí. Pokud se nechytí, kotvu vytáhněte a manévr opakujte. Při vytažení poznáte zda není kotva obalena mořskou trávou, to ji očistěte a spusťte na místo bez porostu. Když kotva se chytí a zastaví loď, pomalu ubírejte otáčky a nechte aby si loď přitáhl řetěz vlastní vahou zpět. Nakonec vyřaďte a zastavte motor. Pokud by jste loď ničím nebrzdili po vyřazení zpětného chodu, hrozí hlavně při bezvětří to, že řetěz přitáhne loď tak vpřed směrem ke kotvě, že loď dopluje až nad kotvu a pečlivě natažený řetěz se nahrne na hromadu u kotvy.

bezpecne kotveni

Signalizace

Ve dne vystavíme denní zank - kotevní kouli, v noci kruhové bílé světlo. Pokud na kotviště připlujeme za tmy, vedle rozsvícení světla vytáhnu i kouli, abych to nemusel dělat za úsvitu. Z vlastní zkušenosti doporučuji denní znaky nepodceňovat jak píši v článku: Nebýt líný se vyplatí: denní znaky.

Tlumení rázů řetězu

Na kotevní řetěz pod kladkou na přídi navážu lodní smyčkou s vloženým závitem kus pružnějšího lana (ideálně nylonového). Lano druhým koncem přivážu na příďový vazák. Poté povolím vrátkem řetěz tak, aby byl volný a celý tah řetězu od kotvy drželo lano. Tím jednak vyloučíme namáhání kotevního vrátku a lano zároveň bude fungovat jako tlumič rázů. Stání ve vlnách se stane tak klidnějším a příjemnějším.

Kontrola tažení kotvy

Po zakotvení i v průběhu kotvení je důležité kontrolovat, že kotva drží na svém místě a netáhneme ji po dně. Vývorná je vizuální kontrola kotvy na dně, k tomu se však musíte potopit. Potápění ke kotvě je snadné v teplých mořích spojené s koupáním kolem lodi. V mnoha dalších případech není možné kotvu vizuálně zkontrolovat (třeba v noci). Ke kontrole můžete použít sledování své pozice podle zákrytu různě vzdálených objektů na břehu (tranzity na pobřeží) nebo jen položit ruku na kotevní řetěz. Pokud je řetěz v klidu, kotva drží. Vibrace, záškuby v kotevním řetězu mohou vypovídat o tom, že kotvu vlečeme po dně. Dobré je použít technické prostředky jako GPS mapový plotter nebo kotevní alarm. Na GPS mapovém plotteru si uložte místo kde kotvíte jako waypoint a průběžně kontrolujte svojí vzdálenost od tohoto waypointu. Já osobně používám kotevní alarm z vlastního vývoje už od roku 2002, který popisuji v článku: Klidný spánek.

Hlídejte si otáčení lodi

Na kotvišti, kde nejste sami a kolem kotví další lodi je třeba odhadnout kde a kolik mají vypuštěného řetězu a jak se budou otáčet. Na první pohled by se mohlo zdát, že lodě budou na svých řetězech vždy natažené po větru, nemusí tomu být vždy tak. Záleží na konstrukci lodě. Lodě s dlouhým kýlem se budou více stavět podle mořského proudu, zatímco lodě s krátkým ploutvovým kýlem a vysokými nástavbami se postaví podle směru větru.

Odkotvení

Kotevním vrátkem postupně vytahujeme řetěz až se loď dostane nad kotvu. V silném větru pomůžeme motorem vpřed abychom odlehčili vrátek. Ve chvíli, kdy jsme přídí nad kotvou a řetěz máme napnutý stačí setrvačností lodě mírně přejet místo, kde leží kotva a kotva se tahem vzhůru uvolní. Loď zde zastavíme, abychom řetězem nedřeli bok lodě a kotvu vytáhneme. Pokud se kotva neuvolnila, nemá smysl pokračovat vpřed, řetěz bychom dostávali více pod loď a dřeli její bok, je vhodnější zařadít zpětný chod a kotvu vyloupnout na zpátečku.



IV. Poprvé kapitánem: kapitánova příprava

IV. Poprvé kapitánem: kapitánova příprava

A je to tady. Čeká vás vaše první plavba v roli kapitána. Víte, jak správně provést check-in lodě, jak optimálně naplánovat trasu plavby a jaké dokumenty k plavbě potřebujete? (Publikováno 1.1.2020)


Fotoaparát k moři i pod vodu

Fotoaparát k moři i pod vodu

Nejste žádný fotograf profesionál, přesto byste ale rád/a měl/a z dovolené u moře hezké fotky. Slaná voda se pro váš přístroj může stát ale konečnou. Jaký si tedy pořídit fotoaparát, abyste mohl/a fotit i pod vodou? (Publikováno 1.8.2019)


Elektromotor pro dinghy

Elektromotor pro dinghy

Závěsné motory na gumových člunech, které potkávám v zátokách a díky nimž se posádky přemisťují od lodě na břeh, jsou téměř vždy spalovací (benzinové). Proč však nepoužít elektromotor? (Publikováno v My Boat 1.1.2015)