Kotvení - proč se nevázat ke břehu

Publikováno 2.1.2025

Kotvení rozšiřuje svobodu výběru místa a proto kotvím rád. Často vídám lodě na kotvě vyvázané zároveň i ke břehu. Sám to nedělám, považuji tento způsob za rizikový, jak jsem se ve svých začátcích sám přesvědčil. Proč to nedělat si dále vysvětlíme. Jak dobře zakotvit zde nebudu rozebírat, to vysvětluji ve článku bezpečné kotvení.

Loď na kotvě, lano ze zádě na břeh

Je to často viděný způsob kotvení převážně ve Středozemním moři. Na mnohé tento způsob působí bezpečnějším dojmem, než nechat loď pouze na kotvě. Je to však klamná iluze. Sám jsem se o tom přesvědčil při své první plavbě. Na různých kotvištích jsem potkával lodě, které měly z přídě vypuštěný řetěz s kotvou a záď vyvázanou dlouhým lanem na břeh ke stromu či balvanu. A tak jsem nabyl dojmu, že to má asi nějaký smysl. Počasí se zhoršovalo a já jsem hledal krytou zátoku k zakotvení. Našel jsem ji, uprostřed zátoky jsem spustil kotvu vypustil celý řetěz a potom jsem natáhl dlouhé lano ze zádi lodi na břeh a přivázal ke skále. Místo pro přivázání zádi na břehu jsem zvolil podle větru tak, aby vítr foukal ze břehu na loď ve směru jak bude natažené vyvazovací lano. Přišla první bouřka, vítr zesílil ä foukal z předpokládaného směru. Loď držela na svém místě na záďovém laně dobře. Padla tma, přišla druhá bouřka a s ní i změna směru větru. Vítr s poryvy 35 knt se opřel do boku lodi. Loď vyvázaná na dvě místa se nemůže otočit po větru a síla větru do boku lodi je obrovská, tak se ze dna vytrhla kotva a hádejte na čem loď dál pevně držela? Na tom záďovém lanu vedoucímu ke skále. A na tu skálu již vítr loď hnal. Záďové lano okamžitě odvazuji od lodi a házím jej do vody, spouštím motor a na plný výkon rychle pryč od skal. Znovu spouštím kotvu ve středu zátoky a zůstávám jen na kotvě. Jedna bouřka střídá druhou celo noc až do dalšího dne. Směr větru se různě mění a vystřídal všechny možné strany. Loď na kotvě držela, vlála na napnutém řetězu vždy po směru větru, kdy síla větru působící na loď je minimální a přečkala tak bezpečně 16 hodin řádění živlů.

Loď pouze na kotvě

Jak z předchozího odstavce plyne, je mnohonásobně bezpečnější mít loď pouze na kotvě, která dobře drží a natáčí se přídí proti větru, kdy síla věru opírající se do trupu lodi je minimální. Je důležité mít volný prostor pro otáčení lodi kolem kotvy. Sám jsem při silných větrech raději opustil přístavy, ve kterých se stojí na vlastní kotvě (místo mooringového lana) a zádí je loď přivázána k nábřeží, a raději stál volně na kotvě.

Porovnání

Pro srovnání sil vyvolaných větrem na zakotvenou loď slouží následující ilustrace. Nebudu zde uvádět vztahy pro výpočty sil, pouze si to představme.

Síla způsobená větrem záleží na rychlosti větru, na velikosti plochy do které se vítr opírá a jejím aerodynamickým koeficientem. Z toho pro současné jednotrupé plachetnice vychází, že síla kterou vítr vytvoří na loď je v případě větru foukajícího kolmo na bok lodi 6x až 8x větší, než síla, kterou tento vítr způsobí pokud fouká proti přídi. Stojí li loď jen na kotvě, síla způsobená větrem je silou, která působí na kotvu. Pokud však vítr fouká do boku lodě vyvázané zádí ke břehu je to pro kotvu daleko horší, protože sílu vyvolanou větrem je nutno vyrovnat dvojicí sil: silou na kotvu a silou na břeh. Při průhybu lana cca 10° se tah v každém laně blíží 3 násobku síly vyvolané větrem. Proto na kotvu bude působit 18x až 24x větší síla než by působila při volném stání na kotvě.