NAVTEX
Publikováno 1.11.2019
Téma bezpečnosti by se určitě nemělo podceňovat. S čím vším je vhodné seznámit posádku ještě před vyplutím? Proč doporučuji stanovit si zástupce kapitána a nechávám posádku podepsat dokument o proškolení?
V předchozím článku jsme seznámili posádku s interiérem lodi, obsluhou WC, kuchyně, čerpadel a ukládáním věcí. Nyní je čas podívat se blíže na zásady bezpečnosti na lodi.
Toto školení posádky dělám bezpodmínečně ještě před prvním vyplutím. Začínám umístěním a použitím hasicích přístrojů. Zvlášť upozorňuji, že pro hašení v kuchyni – např. oleje na pánvi – je lepší použít hasicí roušku než znečistit celý interiér lodi použitím práškového hasicího přístroje. Pokud na lodi není hasicí rouška, doporučuji si ji pořídit a viditelně ji umístit v kuchyni.
Dále s posádkou procházím umístění nouzových signalizačních prostředků i mlhového rohu nebo jeho ovládání v případě, že je součástí instalace jachty. Pokud je loď vybavena EPIRB (nouzovou místourčující radiobójí), seznamuji posádku s jejím použitím a umístěním.
Celé posádce ukazuji všechna místa, kde jsou jednotlivé uzavírací ventily u průchodek vody trupem – tj. nasávání mořské vody pro splachování záchodů, vstup mořské vody pro užitkovou vodu v kuchyni (pokud na lodi je), odpady z umyvadel, dřezu a záchodu a sání chladicí vody pro motor.
Pokud do lodi začne pronikat voda, aniž by došlo k nárazu a poškození trupu, nejčastěji to bývá způsobeno tím, že praskne hadice, povolí stahovací spona anebo praskne a ulomí se příruba v trupu. V prvních dvou případech se vnik vody dá zastavit zavřením příslušného ventilu. Pro případ prasklé či upadlé příruby ukazuji, kde jsou uloženy dřevěné kolíky na zacpání díry. Pak se zmíním i o místě, kde je uložena sekera (používá se při průniku vody do interiéru k rychlému rozštípání nábytku, abychom se co nejrychleji dostali k ucpání díry) a velké pákové nůžky (ty se používají např. při zlomení a pádu stěžně pro rychlé přestřihání ocelových lan).
Dále poučím o umístění a ovládání manuální a automatické bilge pumy.
V této fázi se znovu vracím k vaření a vysvětlím a ukáži, jak bezpečně vařit ve vlnách za použití výkyvného sporáku a aretace hrnců. Opět zmíním zásady bezpečnosti ohledně ukládání předmětů. Pokud s věcí člověk vyloženě nepracuje, musí být uložena na místě, kam patří. Nic nesmí volně ležet.
Tip: Na loď vozím protiskluzové podložky, na kterých předměty v poměrně velkém náklonu dobře drží a velmi to usnadňuje činnost. Lze zakoupit např. v Hornbachu.
Posádku seznámím s umístěním a obsahem lodní lékárničky, kterou doporučuji dovybavit dle vlastního uvážení. Já sám vozím 10% roztok síranu hořečnatého, který používám k neutralizaci žahavých buněk po dotyku medúzy. Určitě je vhodné doplnit lodní lékárničku i prostředky zmírňujícími mořskou nemoc.
Osobně si myslím, že mořská nemoc je z velké části psychickou záležitostí. Může jí podlehnout každý z nás a její riziko stoupá s únavou. To je také důvod, proč po příjezdu posádky raději vyplouvám až následující den. Přece jen bývá cesta na loď často náročnou záležitostí. Těm, kteří mají obavy z mořské nemoci, pro začátek doporučuji užít alespoň šest hodin před vyplutím homeopatikum (v případě, že věříte na jeho účinky) např. Borax CH9, protože nezpůsobuje poruchy koncentrace, útlum ani ospalost jako běžněji užívaný Kinedryl. Dle účinku se při mých plavbách nejvíce osvědčily náplasti Scopoderm, které se lepí za ucho opět před vyplutím. Ovšem jejich nežádoucí účinky jsou nepříjemné – např. rozostřené vidění. Další jejich nevýhodou je, že se v ČR nedají koupit ve volném prodeji.
Než se přesuneme na palubu, ještě posádce ukáži, kde se nachází VHF radiostanice a jak se obsluhuje. Posádka by měla být schopna komunikovat s protistanicí a dozví se, že za plavby musíme být neustále na příjmu na kanále 16. Důležité zprávy sloužící směna zaznamená a předá kapitánovi. A co tísňové volání MAYDAY? V něm jsem se rozhodl školit jen svého zástupce. Toho si z řad posádky určím pro případ, že bych nebyl schopen plnit funkci kapitána (např. dojde k mému vypadnutí z lodi či vážnému úrazu). Zástupcem stanovuji nejčastěji člověka, kterému důvěřuji a jenž je schopen racionálně rozhodovat a rozdělovat úkoly.
Dále je velmi důležitá osobní bezpečnost posádky. Podmiňuje ji používání harnesů s popruhem k jištění se na lodi. Každý kapitán by si měl předem rozvážit, jak rozhodne o užití harnesu. Já osobně je nařizuji používat při noční plavbě, snížené viditelnosti a za rozbouřeného či chladného moře. U letních „plácaček“ za dne a v teplém moři při klidném počasí na tom netrvám (ovšem za podmínky, že člen posádky umí plavat).
Je třeba si uvědomit, že pokud člověk z lodi vypadne v noci a nemá na sobě světélko, je prakticky k nenalezení. Se světélkem šance na jeho nalezení výrazně stoupá, ale i tak je nutné na jeho pád reagovat ihned. Kdysi jsem v noci na moři dělal pokus, při kterém jsem zjistil, že když se pro „vypadlého člověka se světélkem“ nezačnu vracet do 1 min od jeho pádu do vody, už ho nemusím najít.
Tip: Pořiďte pro členy posádky signalizační světlo na záchrannou vestu.
Na lodi mám proto samonafukovací vesty kombinované s harnesem, popruhem a světélkem, které se automaticky aktivuje ponořením do vody. Toto je ideální řešení a při práci na palubě vesta nikomu nepřekáží. Ještě před samotným vyplutím dbám na to, aby si ji každý nastavil podle svého těla a uložil si ji do své kajuty.
S posádkou na palubě dále procházím body, ke kterým je vhodné se harnesem jistit, a ukazuji jim jištění k životním lanům, které mám natažené na palubě podél obou boků lodi.
Dále všechny seznámím s místem uložení liferaftu a s jeho použitím. Uvědomte si následující: Liferaft musí být před vyhozením do vody k lodi přivázán lanem, jenž je jeho součástí. Nepoužívejte ho do té doby, dokud existuje možnost udržet loď na hladině.
Tip: Podívejte se na dokument BBC „The Fastnet Yacht Race Tragedy of 1979“.
Co se týče bezpečnosti na palubě, připomínám rovněž riziko úrazu ráhnem. Posádku upozorním na nebezpečná místa, kde může ráhno člověka zasáhnout a srazit. Poukazuji rovněž na to, jakou sílu má napnuté lano – proto je potřeba s ním manipulovat v rukavicích a pouštět ho přes vinšnu.
Dále je důležitá obuv. Vždy doporučuji uzavřené pevné boty, aby nedošlo k úrazu (zlomení či uražení prstu). Pokud je nutné opustit kokpit a jít např. ke stěžni nebo na příď, je potřeba se pohybovat po návětrném boku (samozřejmě pokud to podmínky a činnost, kterou potřebuji vykonat, dovolují). V případě pádu pak nepadáme do vody, ale na palubu.
Kromě neopatrnosti znamená ohrožení i technická závada. Musíme tedy posádce zdůraznit, aby v momentě, kdy jim něco bude připadat neobvyklé, kdy něco ulomí anebo zaznamenají průsak vody do lodi, neobvyklý zvuk motoru apod., určitě vše okamžitě hlásili skipperovi.
Dále bych všem kapitánům doporučil vždy osobně dohlédnout na doplnění nafty a vody. Nezapomenu na to, jak jsem si jednou v podpalubí v marině klidně obědval a najednou slyším, jak mi někdo skočil na palubu a vzápětí do mé lodi narazila motorová jachta. Všechno to způsobilo právě popletení nádrží, neboť posádka motorové jachty natankovala vodu do nádrže pro naftu.
Nejdůležitější radu si nechávám na závěr. Nezapomeňte na písemný záznam do lodního deníku, který stvrdí, že jste posádku poučili o umístění jednotlivých záchranných prostředků a proškolili v jejich použití a zásadách bezpečnosti na lodi. Rovněž zaznamenejte, že jste každému členu posádky vysvětlili, zač nese zodpovědnost. Přesnou podobu tohoto zápisu nechávám na úvaze kapitána. Záleží, do jakých podrobností chcete zajít. Najděte si však na zápis a posbírání podpisů všech proškolených čas ještě před odvázáním lodi a jejím vyplutím. Pak se totiž nikdo nemůže vymlouvat, že něco nevěděl. :)
A co nás čeká příště? V následujícím článku konečně vyplujeme a povíme si, jakými nejnutnějšími pravidly a manévry musíme posádku seznámit během plavby.
V článku si představíme systém Navtex (NAVigational TEleX), který je jedním z prvků globálního záchranného a bezpečnostního systému GMDSS (Global Maritime Distress and Safety System). Systémem Navtex jsou jednosměrně přenášeny informace lodím na velké vzdálenosti od pobřeží, kam VHF signál přímo nedosáhne. Informace sice lze získávat i z Internetu, ale pro připojení k internetu jsme omezeni na pokrytí GSM signálem nebo musíme používat připojení přes satelitní telefon. Naproti tomu je příjem signálu Navtex bezplatný a speciální přijímač neustále přijímá vysílané informace, které máme kdykoli k dispozici. (Publikováno 1.4.2023)
Zvláště za slabého větru, kdy chceme z lodě dostat maximum, velmi záleží na správném nastavení (trimu) plachet. V dalším textu si ukážeme jak co nejlépe využít slabý vítr k tomu aby loď plula co nejrychleji k cíli. Prakticky probereme trim vzhledem k různým kurzům plavby vůči větru. (Publikováno 1.5.2022)
Zvláště za slabého větru, kdy chceme z lodě dostat maximum, velmi záleží na správném nastavení (trimu) plachet. V dalším textu si ukážeme jak co nejlépe využít slabý vítr k tomu aby loď plula co nejrychleji k cíli. Zaměříme se na základní fyzikální principy. (Publikováno 1.4.2022)