Taktika a bezpečnost plavby - příprava přeplavby

Publikováno 2.11.2025

Vyplout za horizont. Opustit pobřeží, ztratit pevninu z dohledu a spolehnout se jen na sebe, svou posádku a loď. Přeplavba je jiná liga jachtingu – testuje připravenost, znalosti i psychickou odolnost. Přeplavba je pro každého jachtaře výzvou. Nejde jen o to nastavit kurz a držet se ho. Jakmile ztratíte pevninu z dohledu, začíná úplně jiný svět – svět, kde rozhodují zkušenosti, příprava a taktika.

Během let jsem vedl posádky přes Atlantik, do Karibiku i na sever k Islandu. Zažil jsem bouře, poruchy i chvíle, kdy správné rozhodnutí znamenalo rozdíl mezi pohodovou plavbou a nebezpečnou situací. Za roky na moři jsem zjistil, že většina chyb při přeplavbách nevzniká během samotné plavby, ale už na břehu při plánování.

Tyto zkušenosti chci předat dál – abyste při své plavbě měli jistotu, že víte, co dělat.

Jak tedy správně plánovat přeplavbu?

Přeplavba není běžná plavba podél pobřeží. Jakmile ztratíte pevninu z dohledu, jste odkázáni na vlastní přípravu, zkušenosti a správná rozhodnutí. A právě plánování je to, co odlišuje úspěšnou přeplavbu od riskantního dobrodružství.

Z mých zkušeností z Atlantiku i severních vod se ukazuje, že kapitán musí řešit minimálně pět zásadních oblastí:

• výbava lodě
• počasí a odplutí ve správný čas
• trasa a únikové možnosti
• posádka a režim na palubě
• zásoby jídla a vody

Výbava lodě

Výbavě lodě doporučuji věnovat velkou pozornost a nejen standardní výbavě ale také náhradním dílům, nářadí a užitečnému materiálu ze kterého si můžeme náhradní díly vyrobit. Pro doplnění lodě právě o tyto užitečné komponenty je důležité si představit všechny možné závady, které se mohou vyskytnout a vybavit se na jejich možné, třeba i improvizované, opravy.

Z praxe: Kdysi za plavby kolem Korsiky mi prasklo plynové táhlo od páky řazení. Náhradní jsem neměl a tak jsem ještě před připlutím do přístavu musel problém vyřešit. Nezbylo než improvizovat s kladkou a tenkým lankem, které jsem si natáhl od ovládání plynu na vstřikovacím čerpadle ke kormidlu a mohl tak od kormidla řídit otáčky motoru při přistávání v maríně. Když se mi stejná závada stala o několik let pozdějí na moři, byl jsem připraven. Vzal jsem celý náhradní lanovod a vyměnil jej.

Počasí a odplutí ve správný čas

Největší chybou je vyplout „nějak“ a spoléhat na štěstí. Sledujte nejen aktuální předpověď, ale i vývoj tlakových polí v předchozích dnech. Právě jejich dynamika často ukáže, co se bude dít za pár dní – a to je pro přeplavbu rozhodující.

Trasa a únikové možnosti

Přímá čára na mapě málokdy znamená nejlepší trasu. Je nutné počítat s proudy, větrem, jeho vývojem v čase a podle toho vytvářet alternativy trasy. Už na začátku musíte vědět, kam se můžete schovat nebo kam měnit kurz plavby, pokud se podmínky změní.

U krátkých přeplaveb, jejichž doba nepřesahuje 2 až 3 dny lze s vysokou pravděpodobností trasu s ohledem na meteorologii naplánovat předem. S velkou pravděpodobností skutečné podmínky budou podobné tomu, jak jsme si je prošli na meteorologických předpovědních modelech, přičemž jsme porovnali 2 až 3 odlišné meteo modely - např. GFS, ECMWF, ICON, ... Vždy pro stanovení trasy a okamžiku vyplutí vycházíme z toho modelu, který pro nás uvádí nejméně příznivé podmínky. I tady však musíme být připraveni reagovat na neočekávanou změnu podmínek. Proto doporučuji každé 3 hodiny kontrolovat aktuální situaci se situací předpovídanou na aktuální čas. Především srovnávám rychlost větru, jeho kurz a barometrický tlak. Když se se hodnoty začínají rozcházet, je to signál, že skutečnost se může vyvíjet odlišně od modelu. Máme-li možnost aktualizovat meteorologická data rozhodneme se dále podle nových dat. Pokud nelze aktualizovat předpověď je nutné z existujících dat a znalosti globální meteorologie odhadnout další vývoj a případně změnit trasu plavby.

U dlouhých přeplaveb jejichž délka přesahuje 3 dny nelze předpokládat, že předpovědní model, který jsme si před vyplutím prostudovali na 8 dní dopředu bude po celou dobu platit. Proto doporučuji mít možnost satelitního datového připojení a pravidelně denně nebo po dvou dnech aktualizovat předpovědní meteo modely.

Z praxe: Před vyplutím z Bermud na Azory jsem detailně studoval různé meteomodely a zjistil jsem, že severozápadně od Bermud se tvoří níže se silným větrem, který asi dosáhne síly hurikánu. Podle jejího posunu a odhadů trajektorie bouře v předpovědních modelech, která odpovídala i obvyklým trasám níží v severním Atlantiku, jsem se rozhodl pro změnu kurzu o 90° z mé plánované trasy. Další 2 dny jsem plul více na jih, abych nechal oblast s nejsilnějším větrem a vysokými vlnami projít na sever od mé polohy. Tak jsem se vyhnul přímému střetu s nejtěžšími podmínkami, kde výška vln dosahovala 11 metrů a rychlost větru byla nad 60 uzlů. Toto rozhodnutí mi přidalo další dva dny plavby navíc, ale nakonec mě ochránilo před velmi nebezpečnými podmínkami. Vlny na změněné trase dosahovaly do výšky jen 6m a vítr se držel do 44 uzlů.

Takové situace mohou rozhodnout o bezpečí celé posádky. Chcete se naučit, jak se krok za krokem rozhodovoat v podobných momentech?

Jaká data jsem viděl: GFS model ukazoval tuto situaci. Já jsem se nacházel v bodě, který jsem si označil "Loď". Pro následující 2 dny jsem si vynesl body, kde se budu pravděpodobně nacházet za 24 a 48 hodin a označil je A1 a A2. To by byla má původně naplánovaná trasa. Posouval jsem si v meteomodelu čas vpřed a sledoval jaké podmínky by mne čekaly na původní trase A. Situace ve které bych byl za 2 dny se mi nelíbila a tak jsem si vynesl body B1 a B2 změněné trasy a opět v čase si prošel jaké podmínky mne budou čekat na trase B. Sice nic moc, ale lepší, volím trasu B.

Čas 0h

Čas +24h

Čas +48h

Posádka a režim na palubě

Loď sice dokáže plout téměř sama, ale bezpečně jen tehdy, když je i posádka ve formě. Hlídky, odpočinek a jasně nastavený režim jsou stejně důležité jako samotná navigace - a často rozhodují o bezpečí celé plavby. Statistiky a zkušenosti ukazují, že únavou způsobené chyby jsou jednou z nejčastějších příčin incidentů na moři.

Problém se ještě zhoršuje, pokud více členů posádky podlehne těžké mořské nemoci, vyčerpání nebo náhlému zdravotnímu problému. Rovněž je třeba sledovat psychologický stav posádky - stres, napětí a konflikty. I z tohoto důvodu je důležité jasné rozdělení rolí a otevřená komunikace.

V takových chvílích je vhodné mít připravené plány krizového řízení posádky – například úpravu hlídek, redistribuci úkolů a jasné prioritizování bezpečnostních postupů. Nejednou se mi takto při dlouhých přeplavbách stalo, že mi zústal jen jeden člen posádky.

Když k tomu přibude technická porucha (náhlá porucha navigační elektroniky, selhání autopilota apod.), je nutné rychle a systematicky reagovat. Zkušený kapitán musí umět posoudit stav posádky, stav lodě i okolní podmínky a okamžitě implementovat bezpečný plán akce, aby minimalizoval riziko a udržel kontrolu nad situací.

Zásoby, voda a jídlo

Dostatečné zásoby jídla a vody jsou základem bezpečné přeplavby. Nedostatek pitné vody, energie nebo vhodného jídla může rychle zhoršit kondici posádky a ohrozit její schopnost reagovat.

V praxi se osvědčuje: • Voda – buď v kanystrech (jistější), nebo odsolovač (komfortnější, ale závislý na energii). • Jídlo min. 1,5× předpokládané doby plavby, s rezervami pro případ zpoždění. • Vestavěný vařič a záložní vařič na kartuše nebo lihový. • Zásoba vitaminů, proteinových tyčinek, kapsiček, sušeného masa (dlouhé týdny bez čerstvého ovoce jsou náročné).

Z praxe: Naplánovat optimálně zásoby na přeplavbu 4 týdny pro 6 člennou posádku nejde bez podrobného a promyšleného seznamu. Není to o živelném nakupováním před plavbou, ale o naplánování celého jídelníčku, včetně rozumných rezerv pro případ zpoždění na trase, na jednotlivé dny celé přeplavby a stanovení množství jednotlivých nakupovaných popložek. Mně se osvědčilo sestavení jídelníčku jako Excelovskou tabulku nejen s rozpisem toho co se kdy bude vařit ale i s navázanými tabulkami receptů, díky kterým se vzájemně posčítají množství surovin a vznikne seznam pro nákup. Samozřejmě, že na přeplavbě se musí tento plán při vaření dodržovat a hlavně, musíte vědět, kde dané suroviny rychle najdete.

Jak se co nejlépe připravit?

Uvedený seznam je jen nástin toho, co všechno je potřeba promyslet a řešit. Každá přeplavba je jiná – Atlantik, Středozemní moře nebo Severní moře vyžadují jiné postupy. A právě detaily často rozhodují o tom, jestli doplujete bezpečně a v pohodě.

Na Atlantské přeplavbě jsem musel změnit kurz o 90°, abych se vyhnul hurikánu. Takové situace mohou rozhodnout o bezpečí celé posádky. Na školení Taktika a bezpečnost přeplaveb vás naučím, jak podobné rozhodnutí zvládnout s jistotou - krok za krokem. Od přípravy trasy, přes práci s posádkou, až po zvládání krizových situací.

👉   Přihlaste se na školení Taktika a bezpečnost přeplaveb, a získejte know-how, které opravdu funguje.

Školení Taktika a bezpečnost přeplaveb