Klidný spánek
Publikováno 1.3.2022
Pro některé začínající jachtaře je slovo refování spojeno s pocitem strachu, vítr sílí, vlny se zvětšují, pohodová plavba končí a začíná boj o život. Okamžik pro rozhodnutí o refování stále odkládají, loď se stává chvílemi neovladatelnou. Naopak včasné rozhodnutí o refování by zajistilo menší náklon lodi, její snadnější ovládání, prostě komfortnější plavbu a dokonce i dosažení vyšší rychlosti.
Refování je proces zmenšování účinné plochy plachet vystavené větru. K refování přistupujeme v okamžiku, kdy síla v plachtách vyvozená větrem je již na obtíž ovladatelnosti lodě nebo její velikost přesahuje limity výdrže takeláže či plachet.
Jako u mnoha věcí při jachtingu ani u refování nejde o exaktní postup, okamžik pro refování je závislý na mnoha faktorech jako je velikost lodě a tvar trupu, plocha plachet, vyvážení lodě, schopnosti posádky, kurz vůči větru a další faktory. Proto je důležitý cit pro věc, který se však získává praxí. Proto si zde stanovíme základní vodítko pro rozhodnutí pro refování. Staré rčení o refování říká: Kdy refovat? Tehdy, kdy tě to poprvé napadne. Samozřejmě, že zde záleží na vlastní zkušenosti a okamžik refování lze oddálit trimem plachet, kdy zploštíme břicho plachet abychom zmenšili sílu, kterou vítr vyvolá v plachtě. Nastavíme maximální twist plachet a maximálně je otevřeme (o trimu plachet se podrobně dozvíme v dalším článku). Ale i při práci s trimem plachet, kdy vítr dále sílí přijde okamžik, kdy i zkušený kapitán a posádka přistoupí k refování.
Refujeme podle poryvů, ne podle průměrné rychlosti větru. To znamená, že celková plocha plachet má být taková, aby i při poryvu větru loď byla kormdelníkem ovladatelná a například nekontrolovatelně nevyostřila. Zvláště pokud plujeme sami nebo s málo zkušenou posádkou doporučuji mít více zrefováno než by bylo nezbytně nutné, aby jste měli čas na zesilující poryv reagovat dalším refováním na dobře ovladatelné lodi. Nenechejte se zmást zvláště poblíž strmých skalnatých břehů, kde rozdíl mezi průměrným větrem a poryvy může být obrovský. Například kolem břehů Kréty jsem zažíval průměrný vítr 10 až 15 uzlů ale poryvy dosahovaly 40 uzlů. Plachty logicky jsem musel přizpůsobit síle větru 40 uzlů i za cenu poměrně pomalé plavby v 15 uzlovém větru.
Nezapomeneme uvažovat také skutečný vítr, ne jen zdánlivý. Na toto pravidlo se často zapomíná zvláště při plavbě na zadní vítr. Na palubě plující lodi vnímáme zdánlivý vítr nikoli skutečný. Při kurzech na zadní vítr je zdánlivý vitr slabší o rychlost lodě a pocitově si skutečný vítr moc neuvědomujeme. Představme si situaci, kdy uháníme s lodí pod plnými plachtami rychlostí 8 uzlů na zadní vítr. Zdánlivý vítr na přístrojích vidíme o síle 18 uzlů. Skutečný vítr je však 26 uzlů a ten ve své síle ucítíme při změně kurzu na boční (třeba i nedobrovolné - vlnou, vyhýbání se překážce), kdy se do nás pod plnými plachtami opře vítr o síle 26 uzlů. Při plavbě na boční vítr nebo dokonce ostře proti větru bychom měli již dávno zrefováno, protože bychom cítili vítr naopak o naši rychlost zvýšený mezi 26 až 34 uzly.
Zde je na místě otázka, kterou plachtu refovat dříve. Z pohledu vyvážení lodě je ideální refovat obě plachty o stejný díl. Pokud máme loď s klasickou hlavní plachtou a rolovací genou či kostakou, rolovací mechanizmus nás svádí k tomu, abychom nejdříve refovali genu. Zvláště, pokud stoupáme proti větru není to nejlepší řešení. Zrefovaná gena narolováním mění svůj profil tak, že za narolováním se jí prohloubí břicho a to výrazně omezí stoupavost lodi. V tomto případě je výhodné postupovat přesně obráceně a zrefovat klasickou hlavní plachtu, neboť její profil bude stále dokonalý a genu dokud to půjde nechat celou abychom zachovali také její dokonalý profil. Při dále sílícím větru nezbyde nic jiného než také začít rolovat genu abychom udrželi vyvážení lodi a tím i její ovladatelnost a zároveň abychom nepřekročili vlastní pevnost plachty.
Existují i další systémy refování hlavní plachty, kdy přední refovací oko se nedává na hák, ale je stahováno lanem. Buď je pro přední oko použito 2. refovací lano, nebo jím prochází stejné lano jako prochází zadním okem. Princip refování to nemění.
Pro okamžik refování geny vzhledem k refování hlavní plachty je potřeba přihlédnout k tomu jak velkou genu máte. Pokud však máte velkou rolovací genu (150%) bude nutné ji začít refovat poměrně brzy na rozdíl od kosatky (100%). Při vlastním refování doporučuji také změnit kurz ostře proti větru jako u refování hlavní plachty, protože vylitá gena takto směřuje podél boku lodi a napětím v otěžovém lanu dokážeme výrazně zmenšit její flatrování v průběhu navíjení. Dále napnutím této závětrné otěže, kterou jeden člen posádky pomalu popouští zatímco druhý roluje genu, se nám podaří pevně a dobře plachtu navinout a její profil nebude tolik zdeformován jako při volném navinutí.
Refujte včas a postup si předem promyslete, dobře poučte posádku, rozdělte úkoly a teprve potom proveďte vlastní refování. Zvláště v silném větru je důležité, aby refování proběhlo co nejrychleji a co nejvíce jste zkrátili dobu po kterou plachta flatruje. Flatrování plachty značně zkracuje její životnost, případně u starší plachty může dojít k jejímu poškození právě díky rozkmitání ve větru. Sám jsem to zažil, kdy v průběhu refování hlavní plachty, která už měla nejlepší roky za sebou, se díky flatrování v ní udělala metr dlouhá trhlina.
Pokud vyplouváte z přístavu chráněného před větrem a víte, že na moři bude foukat tak, že budete potřebovat mít zmenšené plachty, narefujte si předem. V případě, že vítr nakonec nebude tak silný, je snadnější ve slabším větru plachty rozrefovat než v silném větru plachty refovat.
V tomto článku popisovaný systém vychází z průběžného vývoje a praktického používání za 12 let námořního jachtingu. Systém jsem úspěšně používal jak na charterových lodích, tak nyní i jako pevně zabudovaný a doplněný o další funkce na vlastní lodi. (Publikováno v Yachting revue 1.9.2014)
Minulost, přítomnost a budoucnost. Tři slova, která na časové ose vyjadřují celý náš život, třeba i ten jachtařský. Když se budeme snažit o jejich přesnou definici, pokud pro nás ovšem jako slova budou natolik důležitá, abychom se jimi vůbec zabývali, ocitneme se v nekonečnu úvah. (Publikováno v My Boat 1.6.2016, autor: Petr Láska)
Závěsné motory na gumových člunech, které potkávám v zátokách a díky nimž se posádky přemisťují od lodě na břeh, jsou téměř vždy spalovací (benzinové). Proč však nepoužít elektromotor? (Publikováno v My Boat 1.1.2015, aktualizace článku 1.4.2019)