Refujeme
Publikováno 1.3.2022
Pro některé začínající jachtaře je slovo refování spojeno s pocitem strachu, vítr sílí, vlny se
zvětšují, pohodová plavba končí a začíná boj o život. Okamžik pro rozhodnutí o refování stále odkládají,
loď se stává chvílemi neovladatelnou. Naopak včasné rozhodnutí o refování by zajistilo menší náklon
lodi, její snadnější ovládání, prostě komfortnější plavbu a dokonce i dosažení vyšší rychlosti.
Refování je proces zmenšování účinné plochy plachet vystavené větru. K refování přistupujeme
v okamžiku, kdy síla v plachtách vyvozená větrem je již na obtíž ovladatelnosti lodě nebo
její velikost přesahuje limity výdrže takeláže či plachet.
Kdy refovat
Jako u mnoha věcí při jachtingu ani u refování nejde o exaktní postup, okamžik pro refování je
závislý na mnoha faktorech jako je velikost lodě a tvar trupu, plocha plachet, vyvážení lodě,
schopnosti posádky, kurz vůči větru a další faktory. Proto je důležitý cit pro věc, který se
však získává praxí. Proto si zde stanovíme základní vodítko pro rozhodnutí pro refování.
Staré rčení o refování říká: Kdy refovat? Tehdy, kdy tě to poprvé napadne.
Samozřejmě, že zde záleží na vlastní zkušenosti a okamžik refování lze oddálit trimem
plachet, kdy zploštíme břicho plachet abychom zmenšili sílu, kterou vítr vyvolá v plachtě.
Nastavíme maximální twist plachet a maximálně je otevřeme (o trimu plachet se podrobně dozvíme
v dalším článku).
Ale i při práci s trimem plachet, kdy vítr dále sílí přijde okamžik, kdy i zkušený kapitán a
posádka přistoupí k refování.
Základní signály pro refování:
- loď je těžce ovladatelná kormidlem, stává se nekontrolovatelně návětrnou.
- náklon se výrazně zvětšuje nad 20°.
- rychlost skutečného větru stoupá přes 22 uzlů (6 Bf).
Refujeme podle poryvů, ne podle průměrné rychlosti větru. To znamená, že celková plocha plachet má být
taková, aby i při poryvu větru loď byla kormdelníkem ovladatelná a například nekontrolovatelně nevyostřila.
Zvláště pokud plujeme sami nebo s málo zkušenou posádkou doporučuji mít více zrefováno než by bylo nezbytně
nutné, aby jste měli čas na zesilující poryv reagovat dalším refováním na dobře ovladatelné lodi. Nenechejte
se zmást zvláště poblíž strmých skalnatých břehů, kde rozdíl mezi průměrným větrem a poryvy může být obrovský.
Například kolem břehů Kréty jsem zažíval průměrný vítr 10 až 15 uzlů ale poryvy dosahovaly 40 uzlů. Plachty
logicky jsem musel přizpůsobit síle větru 40 uzlů i za cenu poměrně pomalé plavby v 15 uzlovém větru.
Nezapomeneme uvažovat také skutečný vítr, ne jen zdánlivý. Na toto pravidlo se často zapomíná zvláště
při plavbě na zadní vítr. Na palubě plující lodi vnímáme zdánlivý vítr nikoli skutečný. Při kurzech na zadní
vítr je zdánlivý vitr slabší o rychlost lodě a pocitově si skutečný vítr moc neuvědomujeme. Představme si situaci,
kdy uháníme s lodí pod plnými plachtami rychlostí 8 uzlů na zadní vítr. Zdánlivý vítr na přístrojích vidíme
o síle 18 uzlů. Skutečný vítr je však 26 uzlů a ten ve své síle ucítíme při změně kurzu na boční (třeba i
nedobrovolné - vlnou, vyhýbání se překážce), kdy se do nás pod plnými plachtami opře vítr o síle 26 uzlů. Při
plavbě na boční vítr nebo dokonce ostře proti větru bychom měli již dávno zrefováno, protože bychom cítili
vítr naopak o naši rychlost zvýšený mezi 26 až 34 uzly.
Jak to uděláme
Zde je na místě otázka, kterou plachtu refovat dříve. Z pohledu vyvážení lodě je ideální refovat obě plachty
o stejný díl. Pokud máme loď s klasickou hlavní plachtou a rolovací genou či kostakou, rolovací mechanizmus nás svádí k tomu,
abychom nejdříve refovali genu. Zvláště, pokud stoupáme proti větru není to nejlepší řešení. Zrefovaná gena
narolováním mění svůj profil tak, že za narolováním se jí prohloubí břicho a to výrazně omezí stoupavost lodi.
V tomto případě je výhodné postupovat přesně obráceně a zrefovat klasickou hlavní plachtu, neboť její profil
bude stále dokonalý a genu dokud to půjde nechat celou abychom zachovali také její dokonalý profil. Při dále
sílícím větru nezbyde nic jiného než také začít rolovat genu abychom udrželi vyvážení lodi a tím i její
ovladatelnost a zároveň abychom nepřekročili vlastní pevnost plachty.
Refujeme klasickou hlavní plachtu:
- změníme kurz ostře na vítr,
- dotáhneme topenantu (aby nekleslo ráhno)
- povolíme kiking a otěž hlavní plachty tak až se ráhno s plachtou srovná se směrem větru (vylití větru z plachty),
- povolujeme výtah plachty a dotahujeme refovací lano až na doraz (zajištění zadního líku),
- dále ještě kousek povolíme výtah a zahákneme refovací oko plachty za refovací hák (zajištění předního líku),
- dotáhneme výtah,
- povolíme topenantu,
- přitáhneme kiking a přitáhneme otěž hlavní plachty,
- vrátíme se na kurz.
Existují i další systémy refování hlavní plachty, kdy přední refovací oko se nedává na hák, ale je stahováno lanem.
Buď je pro přední oko použito 2. refovací lano, nebo jím prochází stejné lano jako prochází zadním okem. Princip
refování to nemění.
Refujeme rolovací genu:
- částečně povolujeme otěž geny a současně plachtu navíjíme do potřebného zmenšení,
- otěž nikdy neuvolňujeme příliš, plachta by hodně flatrovala,
- upravíme polohu otěžového vozíku,
- dotáhneme otěž.
Pro okamžik refování geny vzhledem k refování hlavní plachty je potřeba přihlédnout k tomu jak velkou
genu máte. Pokud však máte velkou rolovací genu (150%) bude nutné ji začít refovat poměrně brzy na
rozdíl od kosatky (100%). Při vlastním refování doporučuji také změnit kurz ostře proti větru jako u refování
hlavní plachty, protože vylitá gena takto směřuje podél boku lodi a napětím v otěžovém lanu dokážeme výrazně zmenšit
její flatrování v průběhu navíjení. Dále napnutím této závětrné otěže, kterou jeden člen posádky pomalu
popouští zatímco druhý roluje genu, se nám podaří pevně a dobře plachtu navinout a její profil nebude tolik
zdeformován jako při volném navinutí.
Pár rad na závěr
Refujte včas a postup si předem promyslete, dobře poučte posádku, rozdělte úkoly a teprve potom proveďte
vlastní refování. Zvláště v silném větru je důležité, aby refování proběhlo co nejrychleji a co nejvíce
jste zkrátili dobu po kterou plachta flatruje. Flatrování plachty značně zkracuje její životnost, případně
u starší plachty může dojít k jejímu poškození právě díky rozkmitání ve větru. Sám jsem to zažil, kdy v průběhu
refování hlavní plachty, která už měla nejlepší roky za sebou, se díky flatrování v ní udělala metr dlouhá trhlina.
Pokud vyplouváte z přístavu chráněného před větrem a víte, že na moři bude foukat tak, že budete
potřebovat mít zmenšené plachty, narefujte si předem. V případě, že vítr nakonec nebude tak silný,
je snadnější ve slabším větru plachty rozrefovat než v silném větru plachty refovat.