Obsah:

Příprava na vyplutí
Selhání motoru v marině
Školení strategie plavby na plachetici a vyplutí do Kodaně
Skanor „uvězněni v marině“
Instruktáž posádky - sextant, kotvení, nácvik „muž přes palubu“

Jaké to vlastně je:

Je čtvrtek a já s Martinou jedeme do Greifsvaldu, kde na nás v marině čeká vyvázána loď. Den je větrný a v protisměru leží pár popadaných stromů. Vidíme i převrácený kamion. Za šest hodin jsme na místě a v očekávání jdeme k lodi.

Příprava na vyplutí

Odemykám loď a je mi to jasné. Průser. Motor, který měl již být opraven stále není na svém místě a schody leží v salonu. V sobotu se má nalodit posádka a já nemám pojízdnou loď. Díl, který byl před 3 týdny objednán na můj motor značky Lombardini z Itále ještě nedorazil, respektive je už v Berlíně. Vyrážím autem pro něj tedy do Berlína osobně. V sobotu dopoledne se začíná s opravou. V poledne je vše hotovo.

Posádka dorazila kolem 18 hodiny a ihned se zhostila svých úkolů. Důležité bylo zajistit nákup potravin a umýt palubu.

Neděli zahajujeme výcvikem vytáhování člověka na stěžeň. Spojuji to s výměnou senzoru větru. Dáváme si oběd a ve 12:30 vyplouváme.

Plujeme z Greifswaldu k moři po řece Ryck, pro mne nezvykle mezi rákosím.

Ve 13 hodin se zvedá na řece most a my můžeme vyplout do moře.

Plavba ubíhá krásně. Loď se pohybuje na vlnkách a moře šumí. Výtah hlavní plachty bubnuje do stěžně a dotváří tak atmosféru. Sluníčko nás prohřívá svými paprsky. Plujeme úzkou plavební dráhou a máme boční vítr. Fouká 20 uzlů. Všichni se postupně střídají u kormidla. Rychlost plutí je 8 uzlů a tak ještě před doplutím zařazuji tréninkové manévry. Jednotlivý členové posádky si postupně zkoušejí obraty lodě. Na jejich přání také ukazuji, jak dát loď do driftu a vysvětluji výhody této techniky.

Před setměním přistáváme v marině u vesnice Gagaer. Po večeři posádce ještě pouštím film Fastnet, který pro mne byl velkým uvědoměním o bezpečném uložení věcí na lodi a chybách při použití záchranných prostředků. O tomto tématu jsem napsal i článek bezpečnost na lodi.

V pondělí 9.10. vyplouváme okolo 9:30 h. Naš cílový přístav je ve městě Sassnitz, který je vzdálen asi 28 námořních mil. Větry se nám postupně střídají ze všech stran. Nejdříve plujeme na boční vítr, který se změnou kurzu mění na zadní. Při zahnutí do plavební dráhy si procvičujeme halzu a pokračujeme na boční vítr. Na konci plavební dráhy stáčíme konečně kurz k našemu cíli, ale vítr je téměř proti nám a tak nás čeká plutí proti vlnám i křižování. Plavbu si ale všichni užíváme, vlny jsou pro posádku poměrně velké a učí se v nich kormidlovat.

Selhání motoru v marině

Největší dobrodružství dne nás však ještě čeká, aniž bychom o tom věděli. Při vjíždění do přístavu nám najednou selže motor. Okamžitě rozhoduji o spuštění kotvy. Současně umisťujeme denní znak – černou kouli. Vzápětí do přístavu vplouvá turistická loď, která nás úplně ignoruje a její kurz míří přímo na nás. Vysílačkou se je snažím upozornit na náš problém, ale bez reakce. Kapitán lodi projede jen metr od naší lodi....

Zjištuji příčinu závady. Přestal fungovat elektricky ovládaný ventil uzavírání nafty pro motor. Otevřu jej tedy manuálně a můžeme tak pokračovat přímo do přístavu. Vyvazujeme se a já jdu zjistit, jaké jsou otvírací hodiny kanceláře mariny. Po cestě zpět mě zastavují dva ozbrojení policisté a ptají se, zda jsem kapitánem lodi Ocean journey. Sdělím, že ano a oni chtějí vysvětlení, proč jsem kotvil ve vjezdu do přístavu a ohrozil bezpečnost pasažérské lodi. Vysvětluji jim tedy celou situaci. Poté se přátelsky rozcházíme.

Část z nás se jde podívat do U-Boot Museum Sassnitz, což je britská ponorka, která stojí nedaleko. Uvedena do služby byla v roce 1962 a byla to jedna z prvních ponorek s tichým chodem. Tak vznikla i její přezdívka „Tichý zajiják“. Její schopností bylo potopit se až do hloubky kolem 300 m!

Prostory jsou malé a především posádka v kajutách moc konfortu neměla. Spaní bylo ve třech řadách nad sebou.

Celá prohlídka je doplněna množstvím informačních tabulí a audio nahrávek, takže si můžete udělat představu jak o životě posádky, tak i o chodu celé posádky.

Podívejte se na více fotografií z britské ponorky v Sassnitz.

Školení strategie plavby na plachetici a vyplutí do Kodaně

Večer posádce dávám základní školení ohledně předpovědi počasí, a strategie plavby.

Následující den si zkušíme teorii v praxi. Učíme se zacházet s náměrovým kompasem a vynášet polohu na mapu.

Dnes máme před sebou dlouhou plavbu a tak posádku dělím do směn po dvou. Naším cílem je město Kodaň.

Posádka se postupně sžívá s lanovím. Ještě trochu tápe v použití refů, ale vše se postupně učíme.

Michal pomáhá "pumpováním" při vytahování výtahu hlavní plachty.

Na šestnáctém kanálu slyšíme volání lodi na souřadnicích, které odpovídají naší poloze. Navazuji spojení a dozvídám se, že loď, kteoru již vidíme vleče lano a žádá nás o změnu kurzu o 20° na náš pravobok. Požadují abychom je minuli ve vzdálenosti 500 m. Poté co loď mineme, volají znovu a sdělují nám, že se již můžeme vrátit na náš původní kurz.

Přímo o půlnoci připlouváme do kruhové mariny Langelinie, kde jsou lodě zádí vyvázány k bójím a příděmi u břehu. Za dnešek jsme upluli krásných 95 Nm. Celková doba plavby je nakonec 15 h a 15 min.

Středu dopoledne nechávám posádce na prohlídku Kodaně. Jdeme se podívat na sochu Malé mořské víly, která vypadá odevzdaně svému osudu.

Město je plné soch, které dokreslují jeho atmosféru. Je zde poměrně klidno a čisto.

Ve středu po 14 h po umytí lodě vyplouváme. Mým záměrem bylo vydat se na jih a dostat se k dánskému břehu, tak, abychom následující den měli boční vítr a mohli plout na Rujánu. Přístavy, které na této trase připadali v úvahu, byly pro nás však na hraně s hloubkou.

Podívejte se na další fotografie Kodaně a inspirujte se místy, které můžete navštívit.

Skanor „uvězněni v marině“

Nakonec tedy volím kurz ostře na vítr, kdy bylo třeba jen 2x lehce nastoupat proti větru a nakonec přistáváme se soumrakem v přístavu Skanör na švédské straně.

Čtvrtek 12. října. Dnes čekáme na stočení větru více k západu, abychom se na naši trasu vydali s bočním větrem a později zadobočním větrem. Vítr postupně sílí a v nárazech dosahuje síly 45 uzlů. Plánuji vyplout ve 14 h.

Nárazy větru sílí a loď je tlačena na břeh a zároveň klesáme bez ohledu na příliv o 60 cm! Pro nás tato skutečnost není příznivá, protože hloubka na vjezdu do přístavu je pro nás tímto nedostatečná. Jsme „uvězněni“ v marině.

Na přání posádky zařazuji praktické počítání příkladů s vektory a vysvětluji práci se sextantem.

Voda stoupla až po zeslábnutí větru v pátek v 7 hodin a my konečně můžeme vyplout. Fouká příjemných 20 uzlů ze západu. Moře je zvlněné a gena nedrží svůj tvar. Dáváme spinakrový peň a opět se střídáme ve směnách.

Instruktáž posádky - sextant, kotvení, nácvik „muž přes palubu“

V pravé poledne si posádka zkouší určení polohy pomocí sextantu. Dnes chceme doplout do zátoky nedaleko města Sassnitz, kde máme v plánu zakotvit. Hloubka je zde 10 m a místa dost. Zátoka sice není krytá, ale moře je již klidné. Doplouváme půl hodiny před půlnocí a házíme kotvu.

Sobota je náš poslední den na moři. Zůstáváme ještě v zátoce. Všichni se střídají v házení a vytahování kotvy a v manévrování s lodí. Nacvičujeme couvání k bóji, která nám představuje muže přes palubu. Nakonec probíhá závěrečná zkouška.

V 17 h je poslední možnost, kdy je otevřen most na řece Ryck. Fouká nám vítr kolem 20 uzlů a tak dáváme hlaví plachtu na první ref. Vítr nás poměrně naklání a já mám radost, jak si posádka dokáže ve velkém náklonu poradit s poryvem větru povolením otěže genoy a mně se nevylije hrnec v němž míchám polentu na knedlíky.

Na večer Michal připravuje „švédský večer“ ve formě tapas. Tato plavba byla opravdu velice pohodová a já děkuji skvělé posádce, že vše tak bravurně fungovalo.