Bod na trase
Komentovaný bod
Aktuální polohaPlachtění s delfíny 5/2021
14.3.- 25.3.2017
11 denní plavba v délce 930 NM z Lisabonu kolem Portugalska a dále přes bouřlivý Biskajský záliv do Brestu.
Zažili jsme vítr o síle 47 uzlů a posádka tak mohla vyzkoušet, jaké to je, plout v podmínkách, do kterých by se sami nevydali.
Zjištění, že i v nepříznivém počasí se dá plout pro ně bylo cennou zkušeností.
Naše plachtění začalo v marině Cascais nedaleko Lisabonu.
Podívej se na film z expedice.
Partnerem akce byla společnost EXPRES MENU.
Oprava škod na lodi, které způsobila bouře
Křižujeme podél portugalského pobřeží
Bouřlivá Biskaj s krupobitím
Připlouváme do Bretaně
Poslední únorový týden nechávám vyzvednout loď jeřábem z vody, aby se mohl provést nový nátěr spodní části trupu. Zároveň se pouštím do výměny řídicí jednotky autopilota, která již dlouhou dobu vykazovala závadu v detekci napájecího napětí. To sice nenarušovalo její funkčnost, ale neustále vyvolávalo pípající alarm.
Pondělí 13.3.2017 v nočních hodinách přijíždím do mariny Cascais zkontrolovat loď a připravit ji na vyplutí.
V úterý kontroluji, jak dopadly opravy škod na lodi způsobené bouří, která zasáhla marinu před dvěmi týdny. Stržené zábradlí a zlomená trubka od stříšky se solárními panely jsou opraveny. Zbývá vyměnit poškozené úchyty solárních panelů. Zjišťuji však, že na vrcholku stěžně je poškozen snímač větru. Řeším s místním servisem jeho opravu. Nakonec jediné časově reálné řešení je objednat nový snímač, který má být dodán zítra odpoledne. Poškozený snímač demontujeme ze stěžně. Večer přijíždí posádka.
Středa dopoledne - vypluváme na tréningovou plavbu, abych novou posádku poznal a věděl, co je třeba důkladně procvičit.
Trénujeme kormidlování na plachty bez windmetru a držení kurzu.
Odpoledne se vracíme do mariny Cascais k instalaci nového senzoru větru.
K večeru je snímač již na stěžni a funguje. Jsme připraveni zítra vyplout směr Biskaj. Posádka se vydala nakoupit zásoby potravin na celou plavbu.
Ve čtvrtek v 9 hodin se připavujeme na vyplutí. Ještě čekáme na slíbené umytí lodi servisní firmou, jako dárek za předchozí objednané práce. Nikdo se nedostavil, tak už nechceme dál čekat, myjeme palubu sami a v 11:30 přejíždíme k čerpací stanici na výjezdu z mariny. Doplňujeme naftu a odhlašuji se definitivně z přístavu. Renata mezi tím připravila oběd. Najíme se ještě vyvázaní u břehu. Nastává však další zdržení našeho odjezdu. Přestane pracovat čerpadlo pitné vody. Náhradní mám, tak je to jen otázkou jeho výměny. Vyplouváme nakonec až v 15 hodin.
Poté, co vyplujeme pár mil od pevniny, získáváme příjemný předoboční vítr 10 až 12 uzlů a na plné plachty uháníme 6 až 7 uzlů. Trénujeme terestrickou navigaci, tedy určujeme naši polohu z náměrů na objekty viditelné na břehu. Druhý den ráno již máme za sebou první stovku mil.
Pevnina je již v nedohlednu, nastává výuka stanovení polohy lodi pomocí sextantu a hodinek z kulminace slunce.
Páteční večer je nádherný. V půlnoci se však ztrácí vítr a musíme pokračovat dále hnáni motorem. Ani v sobotu ráno po východu slunce vítr nepřichází, tak stále motorujeme.
Přichází první noc na lodi. Posádka pracuje ve dvojicích na tři směny po 3 hodinách. Pravidelně zapisuje do lodního deníku aktuální polohu, kurz, rychlost, tlak a jména směny.
Sobota - vítr se stáčí přímo proti nám. Postup vpřed se stává pomalým. Musíme křižovat proti větru 25 uzlů.
Manipulace se vším v kuchyni ve velkých náklonech a vlnách dá také zabrat.
Vaření velmi usnadňují hotová jídla Expres menu, která stačí jen ohřát a přidat přílohu.
Dostat se kolem Španělska do Biskaje mi přijde jako věčnost. Vítr stále proti.
Konečně Biskaj. Nádherné svítání a první den se zadobočním větrem. Ale tato pohoda odpoledne skončí. Na Navtex (systém pro vysílání námořních navigačních, meteorologických a varovných zpráv) už přišlo varování před bouří.
V úterý, po čtrnácté hodině se vítr rozfoukává a postupně sílí. Od dvacáté hodiny vítr v nárazech dosahuje 48 uzlů. Uháníme na kousek genoy rychlístí až 11 uzlů. Dále refujeme. Bouře doprovázená dešťovými přeháňkami začíná slábnout po 23 hodině.
Teplota moře i vzduchu je 10 st. Celsia. Za silného větru a máčení vodou je venku dost mrazivo.
Ve středu po půlnoci ještě přijde několik silných poryvů a krupobití. Venkovní teplota dále klesá na 6 st. Celsia.
Přichází další krupobiti a bouřka s blesky. Opět balím záložní GPS a Inmarsat do alobalu, abych je v případě úderu blesku do lodi ochránil před zničením indukovaným napětím. Vítr 30 uzlů fouká přesně proti nám a my postupujeme velmi pomalu proti vlnám, které ve tmě vůbec nejsou vidět. Příď lodi neochotně stoupá na vlnu, a pak s hrozivým prásknutím padá do údolí mezi vlnami. Zvuky jsou to hrozivé, jakoby se měla loď každou chvíli rozlomit. Je strašná zima a mokro.
Příjezd do Brestu se oddálil nepříznivým větrem o dalších 8 hodin. Po rozednění, již mírně kryti pevninou, protivítr slábne a my na motor doplouváme k bretaňským břehům.
Začíná příliv a proud se obrací v náš prospěch. Míjíme pobřežní majáky a spousty pevností, které lemují břehy kolem Brestu.
22.3. ve středu 10:38 po uplutí 930 MN, konečně přistáváme v Marine du Chateau vedle vojenského přístavu.
Čtvrtek - vyplouvám s Renatou a Petrem na tréningovou plavbu. Chtějí se ještě pocvičit v samostatném ovládání lodi. Ostatní z posádky volí výlet po pevnině k majáku a po pevnostech. Večer dotankuji naftu a nastává závěrečný úklid lodi, mytí paluby a balení. Sedíme v lodi a do půlnoci sdílíme zážitky a všechny pocity, které nám tato akce přinesla.
V sobotu dopoledne se loučím s posádkou.
Přebírání jakéhokoliv obsahu z těchto stránek bez svolení provozovatele není povoleno. Pro možnost spolupráce nás kontaktujte.
Bezvětří a klidná mořská hladina přinesla úžasné pohledy i pod hladinu na stádo delfínů, které plulo s námi. Plujeme Tyrhénským mořem ze Sardinie do Itálie.
Vypluli jsme na měsíční přeplavbu Atlantského oceánu z ostrova Tenerife až na Barbados v délce cca 3 000 nautických mil. Jedinou naší zastávkou na této trase bylo Kapverdské souostroví, ostrov Sao Vicente, jehož poznávání věnujeme 2 dny. Máme dostatek času a tak se s posádkou pouštíme do zkonstruování pasivního mechanického autopilota z gumicuků. Aby adrenalinu nebylo málo, srazíme se s velrybou, což má pro nás osudový následek.
Přečtěte si článek , který vyšel o této plavbě v časopise My Boat 4-5/16. Už v letadle jsem tušil, že má loď bude ještě v servisní zóně v suchém doku a ne nachystaná na plavbu. V článku najdete více informací o problémech před vyplutím ale nechybí ani podrobný popis přeplavby Atlantiku.
Jarní dobrodružná náročnější přeplavba s několikadenními etapami Jónským a Tyrhénským mořem v celkové délce 917 nautických mil. Na Krétě se ocitáme o Velikonocích a trochu netradičně začínáme výletem do vnitrozemí - do soutěsky Samaria, která je nejdelší v Evropě. Z Kréty jsme pluli západním kurzem na ostrov boha Dia a navštívili městečko Chania, kterému dominuje maják postavený Benátčany. Další naše etapa vedla na ostrov Kythira. Opustili jsme řecké vody a pokračovali přímo napříč Jónským mořem k Itálii. Poté následovala Messinská úžina mezi Itálií a Sicílií. Nejdobrodružnější zastávkou naší expedice bylo souostroví Lipari, kde jsme vystoupili ke kráterům činných sopek na ostrově Vulcano a dopřáli si léčivou koupel v sirných bahenních lázních, které jsou vyhlášené svými léčivými účinky. Nechyběl ani tradiční výstup na sopku Stromboli, samozřejmě opět na vlastní pěst. Dále jsme pluli severním kurzem do termálních lázní na ostrov Ischia a dopřáli si relaxu v nekrásnějších termálních lázních Poseidonovy zahrady. Na ostrově jsme si půjčili motorku a cestovali kolem něho. K zastávce nás zlákal hrad Castello Aragonese d'Ischia (Aragonský hrad), který byl postaven v 15. st. Plavba skončila v Nautilus marině nedaleko Říma.
Přečtěte si článek , který vyšel o této plavbě v časopise My Boat 6/2015. Oproti reportáři je stručnější a zároveň je připraven i k tisku.