TK - reportáž

Jachtařský kurz Bretaň a Normanské ostrovy:

25.3.-1.4.2017

Týdenní kurz a zdokonalovací plavba z Brestu na Normanské ostrovy a zpět. Náročná plavba proti proudu, plná křižování, se zaměřením na velké rozdíly mezi přílivy a odlivy. Nejtěžším okamžikem byla plavba proti větru o síle 6 Bf a vlnám z Biskajského zálivu, které nás zastihli v úžině. 30 min plavby, kdy jsem jako kormidelník nesměl udělat chybu. Celkem jsme upluli 365 NM.

Naše plachtění začalo v Brestu v marině du Chateau.


Partnerem akce byla společnost EXPRES MENU.

logo Expres menu


Aktuální pozice a proplutá trasa:

  • Bod na trase
  • Komentovaný bod
  • Aktuální poloha


Obsah:

Plavba v protiproudu, proti větru a vlnám
Ostrov Guernsey - velké rozdíly mezi přílivem a odlivem
Expres Menu - jídlo i do nepříznivých podmínek
Plavba do Brestu a fenomenální vzdutí vln

Jaké to vlastně bylo:

Tato plavba proběhne v komornějším duchu. Přihlásili se pouze dva členové posádky - Dan a Peter. Na loď dorazili v sobotu večer. Dnes v neděli dopoledne se vydali do města nakoupit zásoby na naši plavbu. Odpoledne bychom měli vyplout z Mariny du Chateau v Brestu.

Plavba v protiproudu, proti větru a vlnám

Je neděle odpoledne, a my konečně vyplouváme z mariny. Směřujeme na oceán dlouhou plavební dráhou. Fouká slabý zadní vítr o síle 10 uzlů a nás pohání jen plně roztažená přední plachta genoa. Plavební dráha končí a my se ocitáme v Atlantském oceánu. Přicházejí vlny a genoa se vylévá s každou větší vlnou. Dáváme k ní spinakrový peň. Plachta se uklidní a my točíme kurz k severu, do další plavební dráhy vedoucí mezi četnými skalisky a mělčinami. Slunce zapadá a kolem jen bliká množství majáků a bójí.

V té změti světel si ani nevšimneme proti nám plující plachetnice. Až když nás těsně bokem míjí, vidím kolem se pohybující zelené světlo. Tma je taková, že pod světlem téměř nerozeznávám loď. Musíme být dále pečlivější a pozorovat všechna světla. Zadní vítr se v průběhu noci mění na boční. Vytahujeme hlavní plachtu. Vítr sílí k 20 uzlům a noc přechází v den.

Celé pondělí a další noc se rveme s protivětrem 20 uzlů a vlnkami. Zdá se, že počasí je proti nám. Dvakrát se zastavujeme díky protiproudu, který je v těchto oblastech obvyklý a vzniká velkými přílivy. Je to frustrující záležitost, kdy na palubě fouká vítr, prorážíte vlny, rychloměr lodi ukazuje 4 uzly rychlost a na GPS vidíte skutečnou rychlost vůči dnu 0,1 uzle a ještě vzad.

Po 41 hodinách křižování zjišťuji, že i nadsazený odhad 140 NM na ostrov Guernsey byl na nic, Díky křižování proti větru se trasa nakonec natáhla na 183 NM.

Ostrov Guernsey - velké rozdíly mezi přílivem a odlivem

V úterý za svítání připlouváme k ostrovu Guernsey, který představuje britskou korunní dependenci. Posledních 20 mil pomáhám lodi ve zvýšení rychlosti i motorem, abychom připluli do St. Peters portu v době vysoké vody, protože vjezd do Victoria mariny je přes práh, který je za odlivu nad hladinou. Voláme do mariny rádiem a ptáme se na volné místo pro dnešní noc. Místa mají dost, ale s mým ponorem 2,2m pro nás není v marině hloubky. Naštěstí pro lodě s ponorem nad 2 m mají v přístavním bazénu před marinou dva pontony.

Vyvazujeme se u pontonu, od kterého si musíme do města doplout vlastním člunem.

Opouštíme loď v člunu a za chvíli jsme na břehu. Teď je ještě příliv.

Před očima ubývá voda v přístavu a za několik hodin se vynořuje práh na vjezdu do mariny. Fotím ze stejného místa jako předchozí snímek vjezdu do Victoria mariny.

Městečko je pohledné a působí anglicky. V místní typicky vypadající restauraci si zajdeme na oběd.

Odpoledne vrcholí odliv. Mnoho lodí sedí na dně v bahně a klidně čeká až je zase příliv zvedne.

Za dalších 6 hodin jsou opět lodě na vodě, tak, jak jsem zvyklý ze Středomoří.

Jdu se projít do města a hledat jachtařské obchody, abych se podíval, co zajímavého nabízejí. Ceny v librách jsou poměrně vysoké, a tak obchod rychle opouštím.

Zůstáváme ve městě dále, protože se nemůžeme k lodi právě teď dostat, neboť náš člun také za odlivu dosedl na dno. Nezbývá, než počkat na další příliv.

Loď vypadá, že má alespoň stopu vody pod kýlem.

S přicházejícím přílivem se lodě opět začínají zvedat a také i náš člun.

Večerní slunce ještě na okamžik osvětlí pevnost u vjezdu do přístavu.

Ve středu 29.3. opouštíme za ranního přílivu ostrov Guernsey. Předpověď větru není pro následující dny příznivá. Nevím, co jsme Neptunovi udělali. Dva dny jsme z Brestu křižovali proti větru na ostrov Guernsey a teď se vítr otočil, aby foukal zase proti nám celou zpáteční trasu.

Expres Menu - jídlo i do nepříznivých podmínek

Aspoň, že vaření s Expres menu je tak snadné. Jen ohřát a uvařit rýži jako přílohu a za pár minut máme chutné teplé jídlo.

Bohužel musíme vynechat další plánované zastávky a měníme trasu tak, aby nebyl ohrožen termín návratu do Brestu. Rozhodli jsme se udělat zastávku v marině Roscoff.

Nakonec do mariny Roscoff připlouváme v hluboké noci ve 4 hodiny ráno. Personál zde není, a proto se vyvazujeme přímo u pontonu čerpací stanice. Celé přistání mělo pro nás jediný význam, a to 4 hodiny spánku pro všechny.

Čtvrtek - pokračujeme celý den ostře proti větru na ostrov D'ouesant. Hurá, sice ostře, ale dnes nemusíme křižovat. Loď s námi uhání rychlostí 9 uzlů. K večeru nalézáme kotviště s vyvazovacími bójemi. Skvělé, nafukujeme člun a jedeme na břeh alespoň na zákusek.

U břehu nastává problém. Jak vyvázat člun v místě, kde je dnes rozdíl mezi hladinou vody za odlivu a přílivu 9 metrů, aby až se vrátíme nevisel na svém krátkém laně podél zdi nad hladinou? Nakonec raději člun i s motorem vyneseme na břeh.

Po krátké cestě přes ostrov nacházíme první otevřenou restauraci. Ta se tím pádem stává cílem naší dnešní výpravy.

Pátek je posledním dnem této plavby. Vítá nás slunečný den. Zbývá nám posledních 40 mil do přístavu. Peter odvazuje bóji a vyplouváme.

Plavba do Brestu a fenomenální vzdutí vln

Předpověď na dnešek slibuje silný vítr kolem 30 uzlů. Obeplouváme část ostrova na motor, protože se musíme protáhnout úžinou mezi skalisky s mělčinami a ostrovem přímo proti větru. Křižování již za 6 dní máme dost. Míjíme kardinální znak a vplouváme do úžiny. Ještě se raduji, že tentokrát máme dobré načasování s proudem. Vítr 6Bf a vlny z Biskajského zálivu jdou přímo proti nám do úžiny. Spolu s proudem, který jde proti větru a vlnám, zde vzniká fenomenální vzdutí vln. Během okamžiku musíme vzdorovat vlnám, které se tyčí jako stěny domů přímo před námi. Je to obrovský rozdíl pokud vlna o výšce 5 metrů je dlouhá 30 metrů, nebo jen 8 metrů. Loď se šplhá přídí do nebe a pak se překlápí a padá zpět přídí do údolí.

Držíme se všeho, co je na lodi pevné. Po půlhodině se úžina rozšiřuje a před námi je Biskajský záliv. Obrovské strmé vlny zanikají a my točíme na kurz do Brestu. Do podobné ale horší situace jsem se dostal o rok později u irských břehů. Plujeme na boční vítr do 30 uzlů a dostáváme do boku vlny obvyklé tomuto větru na Biskaji.

V 17:15 definitivně přistáváme v marine du Chateau. Zítra se s Danem a Petrem rozloučím a tím je i tato plavba je u svého konce.

Zpět na začátek

Přebírání jakéhokoliv obsahu z těchto stránek bez svolení provozovatele není povoleno. Pro možnost spolupráce nás kontaktujte.



Na plachetnici mezi norskými fjordy 7-8/2017

Na plachetnici mezi norskými fjordy 7-8/2017

Pohodová plavba plná poznávání norské přírody a krás hluboce zaříznutých fjordů do norské pevniny. V Bergenu navštěvujeme rybí tržnici, kde je k sehnání např. i velrybí maso. Poté vyplouváme mezi ostrůvky západního pobřeží Norska do jednoho z nejkrásnějších fjordů v Norsku, do Geirangerfjordu a z paluby plachetnice pozorujeme vodopád Syv Systre (Sedm sester). Plavíme se až na ostrůvek Ona, kterým jsme naprosto okouzleni. Další naše cestování probíhá převážně po pevnině. Autobusem se necháváme vyvézt na Trollstigen (Trolí stezku) a dále vystupujeme na Trollvegen (stěnu Trollů), která představuje nejvyšší horskou stěnu v Evropě. Za tip na výlet určitě stojí i skanzen Sunmore Museum, kde jsou k vidění kopie vikinských lodí, ale i lodě současné. Norský skanzen představuje vesnici tvořenou domečky, které mají střechu pokrytu trávou. Posledním místem, které jsme pěšky navštívili byl ledovcový jazyk Bodalsbreen. Dále plujeme po úchvatných norských řídce osídlených ostrůvcích, kdy je třeba počítat s obtížnou navigací.Přečtěte si průvodce po Norsku.


Gibraltarem přes Madeiru na Tenerife 10-11/2015

Gibraltarem přes Madeiru na Tenerife 10-11/2015

Přeplavba Středozemním mořem a Atlantským oceánem v délce 1 150 nautických mil. Vypluli jsme ze španělské Almérie se zastávkou v Gibraltaru. Dále jsme přepluli na Madeiru, kde nás nejvíce zaujala kopie Kolumbovy plachetnice, jízda na proutěných saních a divoká leváda Caldeirao Verde, která vedla nejen přes vodopády, ale i několika tunely. Za návštěvu stojí i vyhlídka Cabo Girao, kde stojíte na skleněných dlaždicích a pod vámi je 580 m. Dále plujeme jižním kurzem až na ostrov Tenerife. Zde nás zlákal vrchol sopky Pico de Teide, výprava do hlubin žlutou ponorkou, při které jsme pozorovali mořský svět a nemohli jsme vynechat ani turistickou atrakci Loro Pargue a představení kosatek. Cestou na ostrov Tenerife jsme se potkali s vážnou závadou převodovky. Přečtěte si průvodce po Gibraltaru, Madeiře a ostrova Tenerife.


Plavba z Greifswaldu do Norska 4/2018

Plavba z Greifswaldu do Norska 4/2018

Rodinné přeplutí s lodí z německého Greifswaldu do Stavangeru. Se zastávkami v Sassnitz, Kodani a na norském pobřeží. V Sassnitz je výborným tipem na výlet prohlídka vyřazené britské ponorky, kterou jsem chtěl ukázat synovi. Dále plujeme do švédského přístavu Skanor, kde nasedáme s lodí na dno těsně před přístavem. Krizovou situaci se nám nakonec podaří zvládnout, ale vjezd do mariny, kde jsem již byl v minulém roce po tomto zážitku zavrhuji a raději plujeme až do Kodaně. Zde se vyvazujeme v marině Langeline. Po procházce po jejím přilehlém okolí plujeme kolem jižního Norska se zastávkami v malých vesničkách až do našeho cíle - Stavangeru. Zde po 501 uplutých NM se 7 let starým synem a svou partnerkou plavbu končíme.