Bod na trase
Komentovaný bod
Aktuální polohaZ Lisabonu přes Biskajský záliv 3/2017
25.3.-1.4.2017
Týdenní kurz a zdokonalovací plavba z Brestu na Normanské ostrovy a zpět.
Náročná plavba proti proudu, plná křižování, se zaměřením na velké rozdíly mezi přílivy a odlivy.
Nejtěžším okamžikem byla plavba proti větru o síle 6 Bf a vlnám z Biskajského zálivu, které nás zastihli
v úžině. 30 min plavby, kdy jsem jako kormidelník nesměl udělat chybu. Celkem jsme upluli 365 NM.
Naše plachtění začalo v Brestu v marině du Chateau.
Partnerem akce byla společnost EXPRES MENU.
Plavba v protiproudu, proti větru a vlnám
Ostrov Guernsey - velké rozdíly mezi přílivem a odlivem
Expres Menu - jídlo i do nepříznivých podmínek
Plavba do Brestu a fenomenální vzdutí vln
Tato plavba proběhne v komornějším duchu. Přihlásili se pouze dva členové posádky - Dan a Peter. Na loď dorazili v sobotu večer. Dnes v neděli dopoledne se vydali do města nakoupit zásoby na naši plavbu. Odpoledne bychom měli vyplout z Mariny du Chateau v Brestu.
Je neděle odpoledne, a my konečně vyplouváme z mariny. Směřujeme na oceán dlouhou plavební dráhou. Fouká slabý zadní vítr o síle 10 uzlů a nás pohání jen plně roztažená přední plachta genoa. Plavební dráha končí a my se ocitáme v Atlantském oceánu. Přicházejí vlny a genoa se vylévá s každou větší vlnou. Dáváme k ní spinakrový peň. Plachta se uklidní a my točíme kurz k severu, do další plavební dráhy vedoucí mezi četnými skalisky a mělčinami. Slunce zapadá a kolem jen bliká množství majáků a bójí.
V té změti světel si ani nevšimneme proti nám plující plachetnice. Až když nás těsně bokem míjí, vidím kolem se pohybující zelené světlo. Tma je taková, že pod světlem téměř nerozeznávám loď. Musíme být dále pečlivější a pozorovat všechna světla. Zadní vítr se v průběhu noci mění na boční. Vytahujeme hlavní plachtu. Vítr sílí k 20 uzlům a noc přechází v den.
Celé pondělí a další noc se rveme s protivětrem 20 uzlů a vlnkami. Zdá se, že počasí je proti nám. Dvakrát se zastavujeme
díky protiproudu, který je v těchto oblastech obvyklý a vzniká velkými přílivy. Je to frustrující záležitost, kdy na palubě fouká
vítr, prorážíte vlny, rychloměr lodi ukazuje 4 uzly rychlost a na GPS vidíte skutečnou rychlost vůči dnu 0,1 uzle a
ještě vzad.
Po 41 hodinách křižování zjišťuji, že i nadsazený odhad 140 NM na ostrov Guernsey byl na nic, Díky křižování proti
větru se trasa nakonec natáhla na 183 NM.
V úterý za svítání připlouváme k ostrovu Guernsey, který představuje britskou korunní dependenci. Posledních 20 mil pomáhám lodi ve zvýšení rychlosti i motorem, abychom připluli do St. Peters portu v době vysoké vody, protože vjezd do Victoria mariny je přes práh, který je za odlivu nad hladinou. Voláme do mariny rádiem a ptáme se na volné místo pro dnešní noc. Místa mají dost, ale s mým ponorem 2,2m pro nás není v marině hloubky. Naštěstí pro lodě s ponorem nad 2 m mají v přístavním bazénu před marinou dva pontony.
Vyvazujeme se u pontonu, od kterého si musíme do města doplout vlastním člunem.
Opouštíme loď v člunu a za chvíli jsme na břehu. Teď je ještě příliv.
Před očima ubývá voda v přístavu a za několik hodin se vynořuje práh na vjezdu do mariny. Fotím ze stejného místa jako předchozí snímek vjezdu do Victoria mariny.
Městečko je pohledné a působí anglicky. V místní typicky vypadající restauraci si zajdeme na oběd.
Odpoledne vrcholí odliv. Mnoho lodí sedí na dně v bahně a klidně čeká až je zase příliv zvedne.
Za dalších 6 hodin jsou opět lodě na vodě, tak, jak jsem zvyklý ze Středomoří.
Jdu se projít do města a hledat jachtařské obchody, abych se podíval, co zajímavého nabízejí. Ceny v librách jsou poměrně vysoké, a tak obchod rychle opouštím.
Zůstáváme ve městě dále, protože se nemůžeme k lodi právě teď dostat, neboť náš člun také za odlivu dosedl na dno. Nezbývá, než počkat na další příliv.
Loď vypadá, že má alespoň stopu vody pod kýlem.
S přicházejícím přílivem se lodě opět začínají zvedat a také i náš člun.
Večerní slunce ještě na okamžik osvětlí pevnost u vjezdu do přístavu.
Ve středu 29.3. opouštíme za ranního přílivu ostrov Guernsey. Předpověď větru není pro následující dny příznivá. Nevím, co jsme Neptunovi udělali. Dva dny jsme z Brestu křižovali proti větru na ostrov Guernsey a teď se vítr otočil, aby foukal zase proti nám celou zpáteční trasu.
Aspoň, že vaření s Expres menu je tak snadné. Jen ohřát a uvařit rýži jako přílohu a za pár minut máme chutné teplé jídlo.
Bohužel musíme vynechat další plánované zastávky a měníme trasu tak, aby nebyl ohrožen termín návratu do Brestu. Rozhodli jsme se udělat zastávku v marině Roscoff.
Nakonec do mariny Roscoff připlouváme v hluboké noci ve 4 hodiny ráno. Personál zde není, a proto se vyvazujeme přímo u pontonu čerpací stanice. Celé přistání mělo pro nás jediný význam, a to 4 hodiny spánku pro všechny.
Čtvrtek - pokračujeme celý den ostře proti větru na ostrov D'ouesant. Hurá, sice ostře, ale dnes nemusíme křižovat. Loď s námi uhání rychlostí 9 uzlů. K večeru nalézáme kotviště s vyvazovacími bójemi. Skvělé, nafukujeme člun a jedeme na břeh alespoň na zákusek.
U břehu nastává problém. Jak vyvázat člun v místě, kde je dnes rozdíl mezi hladinou vody za odlivu a přílivu 9 metrů, aby až se vrátíme nevisel na svém krátkém laně podél zdi nad hladinou? Nakonec raději člun i s motorem vyneseme na břeh.
Po krátké cestě přes ostrov nacházíme první otevřenou restauraci. Ta se tím pádem stává cílem naší dnešní výpravy.
Pátek je posledním dnem této plavby. Vítá nás slunečný den. Zbývá nám posledních 40 mil do přístavu. Peter odvazuje bóji a vyplouváme.
Předpověď na dnešek slibuje silný vítr kolem 30 uzlů. Obeplouváme část ostrova na motor, protože se musíme protáhnout úžinou mezi skalisky s mělčinami a ostrovem přímo proti větru. Křižování již za 6 dní máme dost. Míjíme kardinální znak a vplouváme do úžiny. Ještě se raduji, že tentokrát máme dobré načasování s proudem. Vítr 6Bf a vlny z Biskajského zálivu jdou přímo proti nám do úžiny. Spolu s proudem, který jde proti větru a vlnám, zde vzniká fenomenální vzdutí vln. Během okamžiku musíme vzdorovat vlnám, které se tyčí jako stěny domů přímo před námi. Je to obrovský rozdíl pokud vlna o výšce 5 metrů je dlouhá 30 metrů, nebo jen 8 metrů. Loď se šplhá přídí do nebe a pak se překlápí a padá zpět přídí do údolí.
Držíme se všeho, co je na lodi pevné. Po půlhodině se úžina rozšiřuje a před námi je Biskajský záliv. Obrovské strmé vlny zanikají a my točíme na kurz do Brestu. Do podobné ale horší situace jsem se dostal o rok později u irských břehů. Plujeme na boční vítr do 30 uzlů a dostáváme do boku vlny obvyklé tomuto větru na Biskaji.
V 17:15 definitivně přistáváme v marine du Chateau. Zítra se s Danem a Petrem rozloučím a tím je i tato plavba je u svého konce.
Přebírání jakéhokoliv obsahu z těchto stránek bez svolení provozovatele není povoleno. Pro možnost spolupráce nás kontaktujte.
11denní zdokonalovací přeplavba v délce 930 NM z Lisabonu kolem Portugalska a dále přes bouřlivý Biskajský záliv do Brestu byla zaměřena nejen na střídání hlídek na směnách, ale i plánování trasy a plavbu v přílivových vodách. Posádku jsem vedl ve větru o síle 48 uzlů a oni tak měli možnost získat zkušenosti na moři, na které by se sami nevydali.
Přečtěte si článek , který vyšel v časopise My Boat 9/17. Pořekadlo, když se daří, tak se daří asi znáte. A tahle plavba toho byla důkazem. Nejdříve jsem dostal e-mail z mariny, že v důsledku špatného počasí došlo k poškozené mé lodě. V marině nás vyšetřovala policie a v průběhu plavby přišla žádost o odstoupení z posádky…
Zdokonalovací přeplavba Atlantským oceánem v jachtařsky náročnější oblasti. Vypluli jsme z Cascais nedaleko Lisabonu, obepluli jsme Portugalsko až do španělské Coruňa. Dva dny čekáme na vhodné podmínky pro plavbu přes Biskajský záliv. V noci obeplouváme ostrov Ouessant. Je to ostrov mnoha jmen: Ostrov majáků, ale také Strážní ostrov, Ostrov hrůzy, Ostrov mnoha ztroskotání. Doplouváme do Francie do maríny Roscoff. Odtud se vydáváme na blízký ostrov Île de Batz.
Rodinné přeplutí s lodí z německého Greifswaldu do Stavangeru. Se zastávkami v Sassnitz, Kodani a na norském pobřeží. V Sassnitz je výborným tipem na výlet prohlídka vyřazené britské ponorky, kterou jsem chtěl ukázat synovi. Dále plujeme do švédského přístavu Skanor, kde nasedáme s lodí na dno těsně před přístavem. Krizovou situaci se nám nakonec podaří zvládnout, ale vjezd do mariny, kde jsem již byl v minulém roce po tomto zážitku zavrhuji a raději plujeme až do Kodaně. Zde se vyvazujeme v marině Langeline. Po procházce po jejím přilehlém okolí plujeme kolem jižního Norska se zastávkami v malých vesničkách až do našeho cíle - Stavangeru. Zde po 501 uplutých NM se 7 let starým synem a svou partnerkou plavbu končíme.