TK - reportáž

Putování po Islandu

26.7. - 11.8.2009


Pohádkové duhy nad vodopády, divoké řeky a horské ledovce, ale také sopečné pustiny, soustavy sopek a všudypřítomný vítr a déšť, který nedává krajině a ani cestovateli vydechnout…
Tato zajímavá vulkanicky velmi činná zem nás již delší dobu lákala. Poznávání Islandu jsme rozdělili na dvě části.

V té první jsme postupně autem objížděli ostrov a vydávali se na krátké treky po ostrově. Navštívili jsme puklinu mezi litosferickými deskami v oblasti Pingvellir, vodopád Gullfoss, oblast Kerlingarfjoll či poloostrov Vatnsnes. V zátoce Skálavík nás překvapili vyvalující se tuleni. Zastavili jsme se také u vodopádu Dynjandi.

Druhá část představovala pěší trek vnitrozemím ostrova, který vedl v oblasti Landmannalaugar (Duhových hor). Vydali jsme se známým, velmi náročným trekem do Porsmorku. Cestou jsme minuli několk pomníčků turistů, kteři nedošli…

Na Islandu jsme přistáli na letišti v Keflaviku, převzali si auto z půjčovny a vyrazili na prozkoumání Islandu autem.

Podívej se na film z expedice.


Aktuální pozice a proplutá trasa:

  • Bod na trase
  • Komentovaný bod
  • Aktuální poloha

Obsah:

Puklina mezi litosferickými deskami a nejmohutnější vodopád v Evropě
Kerlingarfjoll (Čarodějné hory): kouř, pára a bublající jezírka
Vatnsnes: vhodné místo pro pozorování tuleňů
Landmannalaugar: Fascinující trek skrz Duhové hory

Jaké to vlastně bylo:

27.7.2009 01:11 islandského času (GMT) po přistání na letišti v Keflaviku přebíráme auto z půjčovny a přemísťujeme se na jihozápadní cíp ostrova na útes u majáku strávit ve stanu první noc na Islandu. Po krátké noci vyrážíme na první seznámení s touto zemí.

island pod stanem

cestovani po islandu autem

Přijíždíme do městečka Grindavik dokoupit zásoby potravin a hlavně plyn pro vařič, který jsme letecky nemohli přepravovat. Kartuše s propan-butanem je k dostání u čerpací stanice.

island grindavik

Dominují rybářské lodě a průmyslové budovy na zpracování ryb.

rybarske lode island

Pohled na typickou islandskou krajinu.

typicka islandska krajina

Puklina mezi litosferickými deskami a nejmohutnější vodopád v Evropě

Přijíždíme na jihozápad Islandu, kde se nachází národní park Pingvellir. Pozorujeme zde Euroasijskou a Severoamerickou tektonickou desku, mezi kterými se nachází puklina, která se táhne napříč celým ostrovem. Místo je také zajímavé tím, že se tu nacházel jeden z nejstarších parlamentů na světě (ten nejstarší byl na Faerských ostrovech). V roce 2018 jsem měl opět možnost národní park Pingvellir navštívit a je až neuvěřitelné, jak se proměnil vzhledem k narůstajícímu počtu turistů, který od roku 2008 narostl až čtyřnásobně. Podívejte se, jak se místo proměnilo v čase. V reportáži najdete i fotografie z dronu. A také město Geysir s nejznámějším gejzírem Strokkurem, který tvoří další část Zlatého trojúhelníku.

narodni park pingvellir

Následuje zastávka u vodopádu Gullfoss (v překladu Zlatý vodopád) na řece Hvítá. Voda padá ve dvou stupních do hloubky 32 metrů.

nejmohutnejsi vodopad v evrope gullfoss

Kerlingarfjoll (Čarodějné hory): kouř, pára a bublající jezírka

Druhý den jedeme do vnitrozemí po silnici 35 a dále odbočujeme na F347, kterou se nám daří v momentálních podmínkách s určitou opatrností a citem projet i osobním autem bez náhonu 4x4 (každopádně tento způsob je jen pro velmi zkušené řidiče). Dostáváme se tak do překrásné vulkanicky činné oblasti Kerlingarfjoll.

kerlingarfjoll island

Do oblasti Čarodějných hor jsme se také vydali v r.2018. Podívejte se, kudy vedla naše trasa. Najdete zde i další cíle naší trasy s uvedenými souřadnicemi a mapou.

sopecna krajina island

Geotermální oblast je plná fumarol, sirných výparů a bublajících jezírek. Každopádně i v létě si Island žádá pořádně teplé a hlavně nepromokavé oblečení. Nám nejlépe posloužilo právě to jachtařské.

kourici fumaroly island

Stanujeme v lávovém poli v oblasti Kjolur.

stanovani v lavovem poli kjolur island

Přijíždíme do městečka Blonduos na severním pobřeží ostrova. Konečně benzínová pumpa pro naši téměř prázdnou nádrž.

mestecko blonduos island

Vatnsnes: vhodné místo pro pozorování tuleňů

Pokračujeme jihozápadně po silnici 1 a dále silnicí 711 přímo na sever poloostrova Vatnsnes.

poloostrov vatnsnes

Na mysu Nesta potkáváme tuleně. Dlouho se vzájemně pozorujeme.

poloostrov vatnsnes tuleni

valejici se tuleni island

Nejsevernější část naší cesty, zátoka Skálavík.

zatoka skalavik island

dovolena na vlastni pest island

Vodopád Dynjandi, který je 100 m vysoký a tvořený sedmi kaskádami.

vodopad dynjandi island

zapadni fjordy vodopad dynjandi

Tuto noc táboříme u vodopádu v krásné zátoce Dynjandisvogur.

Dynjandisvogur

Landmannalaugar: Fascinující trek skrz Duhové hory

2.8. vracíme v Reykjavíku auto a následuící den jedeme teréním autobusem do oblasti Landmannalaugar, odkud začíná jeden z nejhezčích pěších treků na světě.

landmannalaugar pesi trek

trek pres duhove hory

Cesta vede přes Duhové hory, jejichž obdobou jsou hory Čarodějné. I tato oblast je velmi bohatá na sopečnou činnost. Celá trasa je 55 km dlouhá.

mudr monika sicova pesi trek island

nejpopularnejsi pesi trek na islandu

cestopis island

doprodruzny islandsky trek landmannalaugar

duhove hory landmannalaugar

Cesta je plná stoupání, klesání a brodů. V některých z nich voda dosahuje nad kolena a je pořádně studená. Trekové hole se tak stávají dobrým pomocníkem.

duhove hory brozeni

landmannalaugar brozei

landmannalaugar cestopis

cestovatel tomas kudela

Tráva získává červený nádech a my jsme na poslední části treku.

narocny trek landmannalaugar

pesi trek landmannalaugar

duhove hory landmannalaugar

island brozeni pri treku

landmannalaugar brod

8.8. po 5-ti dnech přicházíme do oblasti Porsmork odkud spojení s civilizací opět zajišťuje teréní autobus.

terenni autobus brodici reku island

Poslední pohled na Reykjavík a 11.8.2009 brzy ráno odlet.

reykjavík

Při naší další návštěvě Reykjavíku nás zlákaly termální koupaliště.

Zpět na začátek

Přebírání jakéhokoliv obsahu z těchto stránek bez svolení provozovatele není povoleno. Pro možnost spolupráce nás kontaktujte.



Z Říma do Alicante 4/2023

Z Říma do Alicante 4/2023

Přeplavba s dlouhými několikadenními etapami a několika zastávkami. Přepluli jsme Tyrhénské moře na Korsiku, dále Baleárské moře na Malorku a ostrov Cabrera a nakonec jsme dopluli do španělského Alicante. Při plavbě jsme získávali další zkušenosti v náročnějších podmínkách. Prakticky jsme prováděli střídání hlídek, plánovali přeplavbovou trasu s využitím meteorologických dat (weather routing) což z pohledu francouzské pobřežní stráže vypadalo, že plujeme přímo do bouře. Vysvětlil jsem jim, že než se do bouře dostaneme, bouře zeslábne a my využijeme příznivý vítr abychom dopluli do cíle dříve než přijde bouře další.


Na plachetnici mezi norskými fjordy 7-8/2017

Na plachetnici mezi norskými fjordy 7-8/2017

Pohodová plavba plná poznávání norské přírody a krás hluboce zaříznutých fjordů do norské pevniny. V Bergenu navštěvujeme rybí tržnici, kde je k sehnání např. i velrybí maso. Poté vyplouváme mezi ostrůvky západního pobřeží Norska do jednoho z nejkrásnějších fjordů v Norsku, do Geirangerfjordu a z paluby plachetnice pozorujeme vodopád Syv Systre (Sedm sester). Plavíme se až na ostrůvek Ona, kterým jsme naprosto okouzleni. Další naše cestování probíhá převážně po pevnině. Autobusem se necháváme vyvézt na Trollstigen (Trolí stezku) a dále vystupujeme na Trollvegen (stěnu Trollů), která představuje nejvyšší horskou stěnu v Evropě. Za tip na výlet určitě stojí i skanzen Sunmore Museum, kde jsou k vidění kopie vikinských lodí, ale i lodě současné. Norský skanzen představuje vesnici tvořenou domečky, které mají střechu pokrytu trávou. Posledním místem, které jsme pěšky navštívili byl ledovcový jazyk Bodalsbreen. Dále plujeme po úchvatných norských řídce osídlených ostrůvcích, kdy je třeba počítat s obtížnou navigací.Přečtěte si průvodce po Norsku.


Expedice Mongolsko 7-8/2012

Expedice Mongolsko 7-8/2012

Průvodce naší měsíční expedicí s batoletem v Mongolsku. Naším cílem byly především hory. Vzhledem k nošení našeho 16-ti měsíčního syna na zádech, jsme realizovali zásadní přesuny autem, za pomocí koní i velbloudů. Naším hlavním cílem byly hory Harhira a Turgen. Setkání s Mongoly žijící v jurtách a silně věřící v duchy, poznání jejich tradic a obyčejů v nás zanechalo stopy. Dále jsme navštívili Ulangoom a podnikli cestu do pouště. Velký kontrast při naší cestě jsme zaznamenali v Ulanbátaru, kde žije více jak 50% obyvatel Mongolska.