Bod na trase
Komentovaný bod
Aktuální polohaZ Athén do Říma 3/2021
25.12.2008 - 1.1.2009
Klidu vánočního období jsme si jeli užít do Chorvatska,
s očekáváním především pořádného jachtění. Neptun nás vyslyšel,
převážně nám foukal vítr do 27 uzlů.
Na plavbě jsem také testoval Elektronický lodní deník z vlastního vývoje. A test
dopadl na jedničku.
Naše plavba na charterové plachetnici začala v Chorvatsku, ve městě Šibenik
v marině Mandalina.
25.12.2008 jsme krátce po obědě dorazili do mariny a převzali loď. Následujících šest dnů nám přálo příznivé počasí a větrné dny s převládající borou s maximy rychlosti větru kolem 27 uzlů (ojediněle jsme naměřili poryv 39 uzlů). Trasu jsme přizpůsobovali směru větru tak, abychom si převážně dobře zaplachtili na boční vítr.
Začátek nového roku 2009 jsme přivítali na mořské hladině v zátoce u ostrova Tijat. 1.1.2009 cca ve 12 hodin vracíme loď v marině a čeká nás cesta zpátky domů.
Celou dobu plavby pro vlastní navigaci a záznam propluté trasy včetně záznamu dalších veličin jako síly a směru větru, teploty vzduchu a vody, automatické detekce chodu motoru jsme používali speciální GPS jednotku GP-307M z vlastního vývoje spolu s malým notebookem.
Jak ukazuje následující výpis dat, upluli jsme celkem 238 NM, z toho na 113 NM byl použit motor. Velmi snadno se můžeme vracet k procházení celé trasy a pouhým zobrazením grafu rychlosti větru např. k první plavbě si znovu připomeneme okamžik ve kterém vítr cca 12 kn prudce zesílil během okamžiku na 28 kn a už jsme refovali. V programu elektonického lodního deníku tak pouhým tažením ukazatele v grafu lze sledovat sílu a směr větru (foukalo 28 kn zadobočně - L 134, tedy 134 stupňů měřeno od přídě z levoboku). Současně s tažením ukazatele v grafu sledujeme příslušnou pozici lodi na mapě, která se synchronně pohybuje s posunem ukazatele v grafu.
Tak tudy všude jsme propluli. Zelené úseky označují použití motoru.
Přebírání jakéhokoliv obsahu z těchto stránek bez svolení provozovatele není povoleno. Pro možnost spolupráce nás kontaktujte.
16denní přeplavba z Athén do Říma v délce cca 900 NM.
Z důvodů komplikaci souvisejících s vládními nařízeními ohledně pandemie COVID-19 a možné nařízené karantény je přidáno 7 dní navíc oproti původnímu plánu. To nám nakonec umožnilo v Itálii podniknout navíc několik delších zastávek u ostrovů.
Přeplavba z Itálie od Říma na Korsiku do Bonifacia, obeplutí západních břehů Korsiky, zastávka v Calvi a návrat k Římu. Byla to přeplavba s dlouhými etapami až 48 hodin a několika zastávkami v plánovaných místech. Přepluli jsme Tyrhénské moře směrem na západ a směrem na východ. Plavba zaměřená na získání dalších zkušenosti v náročnějších podmínkách.
Poznávání norské přírody a krás hluboce zaříznutých fjordů do norské pevniny. Plavíme se ze Stavangeru na ostrov Espevaer na západním pobřeží Norska, dále do Hardangerfjordu, kde jsme vystoupali jako první výprava v tomto roce na zasněžené vrcholy nad vesničkou Uskedalen. Túra se ze čtyřhodinové mění na třináctihodinovou. Přečtěte si, co se stalo a proč bylo dobré vzít si z lodi lano… Další výlet je o poznání klidnější. Zamířili jsme k ledovcovému jazyku a jezeru Bondhusvatnet.