Bod na trase
Komentovaný bod
Aktuální polohaTrek Dolomity Schiara 7/2009
17.12.2011 - 14.1.2012
Na závěr roku 2011 jsme vypluli na čtyřtýdenní dobrodružnou plavbu
v délce 2 400 NM (4 400 km) Atlantským oceánem na Kapverdské ostrovy. Trasa
začala vyplutím z ostrova Tenerife, jednoho ze souostroví Kanárských ostrovů.
Pluli jsme poháněni zadobočním větrem přímo na jih, daleko kolem břehů Západní
Sahary. Protnuli jsme obratník Raka a dál směřovali širým oceánem podél břehů
Mauretánie a Senegalu a navštívili ostrovy Sao Vincente a Sao Antao.
Celá expedice byla provázena velkými problémy vzhledem ke špatnému technickému
stavu lodě. Ať už se jednalo o stůl, který se nám urval v salónu, nefunkční refy,
ale především špatný stav hlavní plachty, která se při zpáteční trase celá vytrhla ze spodních
jezců …
Plavba zpět proti větru a vlnám o výšce 4,3 m nám ušetřila mnohé zásoby a připravila
další nemilá překvapení. Odhalila nám dřeň naší pravé existence.
Naše plavba začala na ostrově Tenerife, v marině Santa Cruz.
Plavba na Kapverdy byla tou poslední, která mě přesdvědčila ke koupi vlastní lodě. Technické problémy, se kterými jsme se na chartrové lodi setkali, ale i tvrdé podmínky plavby, při kterých jsme 8 dnů nesundali z nohou holinky, vedla ke vzniku cestovatelské přednášky. Podívejte se na místa, kde o Expedičním jachtingu přednáším.
Přeplavba z Tenerife na Kapverdy ve znamení oprav
Výlet po ostrově Sao Vincente
Výlet po ostrově Sao Antao a přípravy na vyplutí
Největší dobrodružství začíná: roztržená hlavní plachta
Vydrží plachta náš návrat na Tenerife proti větru a mořskému proudu?
Kanárské ostrovy
16.12.2011 pátek večer - přiletěli jsme celá posádka na Tenerife.
17.12.2011 sobota - přebíráme loď Bavaria 44 "EL MOJO PICON" v marině Santa Cruz. Zároveň část posádky zajišťuje nákup potravin na 4 týdny dlouhou plavbu a po částech je vozí autem k lodi. Bohužel letecká společnost IBERIA nedopravila jedno naše zavazadlo, a tak s napětím očekáváme, zda jej dohledají a kdy nám je doručí do přístavu.
18.12.2011 neděle - batoh dorazil, vše máme připraveno, a poté co jsme loď dobře zásobili a vybavili na celý měsíc, před 12. hodinou místního času opouštíme přístav a míříme jižním směrem na Kapverdské ostrovy.
Celou plavbu nám foukal severovýchodní vítr o síle 16-25 uzlů, jež doprovázely přiměřené vlny. Jen co se posádka zotavila po nevolnosti prvních pár dní, zjistilo se, že loď není tak dobře vybavena, jak jsme si mysleli. Během silnějšího vlnobití se nám urval stůl v salonu, který doposud zoufale držel na jednom šroubku. Zprvu bylo nemožné, vytáhnout a nastavit hlavní plachtu podle větru, protože refy byly nefunkční a jezdec zaseknutý, až skoro prasklý. Proto jsme mohli používat hlavní plachtu jen hodně omezeně a počkat s opravou až do přístavu.
Celých 6 dní a nocí jsme poháněni zadním stálým větrem a držíme konstantní kurz 220 stupňů.
Nejmladším členem posádky je můj syn. Na plavbě je mu 8 měsíců.
Na Štědrý den 24.12.2011 kolem jedné hodiny vystoupil z mlžného oparu ostrov Sao Antao a posléze i Sao Vincente, na který jsme mířili.
Úspěšně jsme se vyvázali v přístavu ve městě Mindelo. Vydali se na průzkum města a večer jsme oslavili Vánoce i s tradičním českým cukrovím.
Druhý den jsme měli v plánu prozkoumání celého ostrova. Pronajali jsme si na celý den místní taxi a navštívili jsme pláž u městečka Sao Pedro, kde jsme si užívali příbojových vln.
Poté jsme jeli nekonečnými serpentinami na nejvyšší horu Monte Verde, abychom nafotili panoramata ostrova. Následně jsme projeli ještě pár pláží a místní vesnice.
Ostrov Sao Vincente jsme blíže prozkoumali při naší další expedici v roce 2016 a tak se v reportáži můžete podívat na další várku fotografií.
V pondělí 26.12. jsme brzy ráno vyrazili trajektem na sousední ostrov Sao Antao, kde jsme si pronajmuli taxi na celý den a projeli ostrov obdobně jako Sao Vincente. Prohlédli jsme si typickou horskou vesnici Pico da Cruz, prošli jsme se kolem kráteru Cova de Paúl a koupali se na pláži mezi městy Ribiera Grande a Sinagoga.
Ostrov Sao Antao je výrazně zelenější díky vegetaci a skýtá nádherné pohledy ze svých vrcholků do údolí s nesčetnými vyschlými řečišti, která čekají na zde vzácný déšť.
Úterý bylo plánované jako technický den, vyřizujeme formality před odplutím, opravujeme refování hlavní plachty a dokupujeme zásoby jídla na cestu zpátky a dobrou rybu na dnešní oběd.
Dnes bude k obědu tuňák.
Jedna z úžasných věcí na Kapverdách je cena ryb. Na místí tržnici mají vždy čerstvé.
Další dny, středou počínaje, zkusíme zaplout i k jiným ostrovům a pomalu se začneme připravovat na návrat zpět na Tenerife, který bude o něco složitější, protože poplujeme jak proti větru, tak proti mořskému proudu.
Středa 28.12.2011 - vyplouváme, tradičné fouká severovýchodní pasát o síle 25 uzlů. Opouštíme přístav v Mindelu.
Po 4 mílích plavby nastává problém. Nevydrželo uchyceni předního lemu hlavní plachty ke stěžni. Plachta se vytrhla ze spodních jezdců. V zápětí zvýšený tah na zbylé jezdce je vytrhává jeden po druhém a v krátkém okamžiku jíž plachta vlaje za lodí na laně výtahu.
Uvolňujeme výtah hlavní plachty a plachtu dostáváme na palubu. Měníme kurz na přístav a vracíme se do mariny Mindelo.
Volám chartrové společnosti a ptám se na možnost zaslání náhradní plachty na mé náklady. Můj požadavek je však zamítnut. Proč? Protože žádnou nemají. Jen mi nezapomenou připomenout výši penále, které hrozí, pokud se vrátíme po stanoveném termínu. Musíme si tedy poradit sami.
Odpoledne zajišťujeme opravu hlavní plachty a sháníme nové upevňovací třmeny. Je to problém, jediný místní jachtařský obchůdek má jen velmi omezený sortiment, a to co potřebujeme, samozřejmě nemají. Budeme muset improvizovat s podobnými komponenty. V marině není žádná firma, která by se zabývala opravami či šitím plachet. Naše zásoby materiálu na přeplátování nestačily a ručně prošít plachtu také nebylo možné. Jedinou naší nadějí je kapitán maríny, který nám přislíbil, že se plachtu pokusí opravit.
Monika s Tomáškem se vydávají letadlem domů, vyhodnocujeme to jako nejlepší řešení vzhledem k technickým problémům lodi a meteorologické předpovědi, která slibuje na plavbě zpět silný protivítr a z toho plynoucí značné obtížný pobyt s miminkem v interiéru lodi.
Čtvrtek ráno 29.12. - večer přijíždí kapitán s opravenou plachtou. Hurá! Objevil se. Měl jsem přeci jen pochybnosti, jestli s plachtou jen tak nezmizí. Teď jsem se klepal před cenou, kterou si za opravenou plachtu řekne. Budu mít vůbec dostatek peněz? Když z jeho úst zazněla částka 20 EUR, myslel jsem, že jsem se přeslechl a podávám mu 200 EUR bankovku. Vrací mi ji se slovy, že nemá zpět a že chce peníze jen za materiál ve výši 20 EUR, protože se svou prací není spokojen. Přidáváme mu tak karton piva a několik lahví šampaňského.
Pátek 30.12.2011 - instalujeme opravenou plachtu a dokupujeme náhradní třemeny a šekly.
Kapverdy jsme navštívili i při přeplavbě Atlantiku v r.2016. Podívejte se, jaká byla naše cesta a co nám chtěli místní dívenky na Kapverdách prodat.
Konečně vyplouváme. Snad provedené opravy budou dostatečné pro následujících 860 NM proti větru, který již sílí k 32 uzlům. Museli jsme změnit plány a místo poznávání dalších ostrůvků se začít vracet na Kanárské ostrovy. Mojí strategií je vracet se pokud možno na co nejméně obratů, aby plachta byla namáhána co nejméně.
Další zprávy budou k dispozici až po dosažení kanárských ostrovů, přichází totiž 7 až 12 dní bez spojení.
Hned po vyplutí nás zasahuje silný vítr o síle 35 uzlů a stoupáme ostře proti němu. I když s plachtou zacházíme co nejopatrněji a raději ji necháváme více zrefovanou, dobré čtyři dny se řítíme maximální rychlostí, kterou loď je schopna vyvinout. Moře poněkud zhrublo a tak jsme soustavně zaléváni vlnami dosahujícími výšky do 4-5 metrů. Jediný problém je ve směru větru - plujeme více na západ, než chceme.
Ve středu 4.1. vyhodnocujeme, že jsme od Kanárských ostrovů vzdáleni příliš, proto si chceme proti větru pomoci motorem a doplout tak o den dřív. Ale brzy zjišťujeme, že bojovat s motorem proti mořskému proudu a vlnám nám není nic platné, jen jsme tak přišli o 3/4 nafty a na východ jsme se o mnoho neposunuli. Proto za pár hodin přichází na řadu znovu plachty a další křižování.
Posádka je složena z lidí, kteří jeli na lodi vůbec poprvé a tak musím být neustále k dispozici a vymýšlet strategii plavby tak, aby posádka pokud možno nechybovala.
Vítr se umoudřuje a stáčí se, takže nám dovoluje jet již příznivějším kurzem na Kanárské ostrovy. Poslední dva dny byl vítr spíše poryvový, takže zatímco jsme hodinu krásně pluli, následující půl hodinu jsme stáli v úplném bezvětří a pořád dokola.
Jedenáctý den etapy v pondělí 9.1. okolo desáté hodiny ranní úspěšně doplouváme po 1 110 NM této etapy na ostrov El Hierro a ocitáme se tak na nejjižnějším cípu Evropské unie.
Dnes večeříme nezvykle na pevné zemi.
Další etapy mezi kanárskými ostrovy jsou již krátké. Navštěvujeme ostrov La Gomera, kde však v místní autopůjčovně nemají volné auto, abychom s ním prozkoumali vnitrozemí tohoto ostrova.
Proto Gomeru ihned následující den opouštíme a přeplouváme k ostrovu Tenerife do mariny u Los Gigantes. Zde si půjčujeme auto a jedeme se podívat na nejvyšší vrchol ostrova - sopku Pico de Teide (3 700m). V roce 2015 jsme ostrov Tenerife prozkoumali ještě důkladněji. Přečtěte si reportáž o naší plavbě ponorkou a návštěvě obrovské zoo Loro Parque.
Pod vrchol se dostáváme snadno lanovkou od parkoviště ve výšce 2 400 m do výšky 3 500 m nad mořem. Vstup na okraj kráteru nám umožněn není, neboť je omezen počtem osob denně a je k tomu nutné vyžádat povolení. Na tento týden již není žádné místo k dispozici.
Proto jde dolů většina z nás pěšky. Jsme tak více v kontaktu se sopkou a prožitek bude silnější.
Začíná poslední etapa kolem ostrova Tenerife a v pátek 13.1.2012 v 16:30 GMT naše plavba končí vyvázáním lodi v jejím přístavu ve městě Santa Cruz.
Na poslední fotografii si můžete prohlédnou rekapitulaci plavby nad mapou. Zeleně označený úsek představuje plavbu na motor.
Přebírání jakéhokoliv obsahu z těchto stránek bez svolení provozovatele není povoleno. Pro možnost spolupráce nás kontaktujte.
Začátkem července jsme podnikli výstup na horu Schiara ve východní části italských Dolomitů v národním parku Dollomiti Bellunesi. V masivu Monte Schiara se nacházejí zajištěné cesty typu via ferrata. Většinou se jedná o těžké cesty vyžadující určitou zkušenost s tímto typem cest. Od chaty Rifugio 7° Alpini (1 491 m) lze zvolit k výstupu okruh vedený právě po ferratách. Nejtěžší cestou masivu je Luigi Zacchi, kterou výstup k vrcholu začíná. Ta překonává v přímé spádnici jižní stěnu Schiary (900 metrů) a vede až k vrcholu.
Azorské ostrovy jsou situovány v Atlantickém oceánu mezi Evropou a Severní Amerikou. My jsme měli možnost navštívit 7 z 9 Azorských ostrovů a zpracovali jsme z našeho putování průvodce po Azorech. Ostrov květin, Flores je nejméně zasažen turistikou a za výlet zde stojí oblast sedmi jezer - Natural das Caldeiras Funda e Rasa. Na ostrově Faial nesmíte minout nejbarevnější přístav na světě Hortu, kde i já jsem zanechal jako vzpomínku na svou sólovou plavbu obrázek. Místem, které je pokryto lávou je Faial do Capelinhos, zajímavostí je i kráter Caldeira. Ostrov Terceira je vyhlášen tradičními slavnostmi s býky. Celé Azory nabízí přírodní bazénky pro otužilé jedince. Jedním z míst je i Negrido. Pro milovníky památek je určeno město Angra do Heroísmo, jehož historické jádro je zařazeno na seznamu UNESCO. A ostrov Sao Jorge? Ten vám nabídne nejznámější pěší trek Faja da Caldeira de Santo Cristona na východním pobřeží ostrova. Pokud nemáte čas navštívit většinu Azorských ostrovů, to nejlepší uvidíte na ostrově Pico. Doporučujeme výstup na sopku Pico, návštěvu vinic či ochutnávku nejlepší zmrzliny na Azoroch v trajektovém přístavu v Madeleně. Jeskyně Gruta das Torres, která vznikla vulkanickou činností, také rozhodně stojí za tip na výlet. Nejvíce turistický je ostrov Sao Miguel, ale také má co nabídnout. Ať už jsou to čajové plantáže, město Furnas s aktivními fumaroly či jedna z místních restaurací nabízející tradiční jídlo s vůní sýry cozido. I v této reportáži nalezente praktické informace pro jachtaře.
Týdenní kurz a zdokonalovací plavba z Brestu kolem Bretaně na Normanské ostrovy a zpět byla určena pro začínající i pokročilejší skippery, kteří chtěli získat zkušenosti s výpočty proudů a přílivů. A dále se chtěli naučit plout v přílivových vodách. Posádka se dále zdokonalila v orientaci v mapách a plánování tras. Náročné bylo i 41 h trvající křižování až na ostrov Guernsey. Plavbu nám zpříjemnilo rychlé vaření s Expres Menu, které je bez konzervantů a stačí k němu pouze připravit přílohu. Dále jsme pluli na ostrov D'ouesant. Sice celý den ostře proti větru, ale alespoň bez křižování. Závěr plavby nás však dostal do podmínek, ve kterých bych se znovu ocitnout nechtěl. Čelili jsme fenomenálnímu vzdutí vln, které se tyčily jako stěny domů přímo před námi…