Bergen - vyplouváme

1. den - 29.7. úterý. Čekám na příchod posádky kolem 16:00. Loď je vyvázána u městského nábřeží Bryggen v centru Bergenu před hansovními domy.

2. den - 30.7. středa. Vyplouváme z Bergenu, včerejší vítr zcela zanikl a kolem Norského pobřeží směrem na jih od Bergenu vládne bezvětří. Na motor k večeru doplouváme po 56 NM na ostrov Espevaer.

U návštěvnického pontonu bylo akorát jedno volné místo a tak se rádi vyvážeme. Poplatek za den v přístavu je zde velice vstřícný. Jen 100 NOK/den. Škoda však, že cizinec zde neůže zaplatit z aplikace GoMarina nebo v hotovosti do schránky. Možnost pro cizince je jediná a to bankovním převodem na IBAN účet uvedený na informační tabuli. Poplatek bance za zahraniční platbu tak cenu za přístav zdvojnásobí.

Ostrov Espevær je malebný, odlehlý a kulturně bohatý ostrov ležící v jižním Norsku, v kraji Vestland a je přístupný je pouze lodí. Ostrov byl dříve velmi živým rybářským centrem, zejména v období lovu sleďů (heringsesongen). V 19. století zde během sezóny pobývaly tisíce rybářů – dnes zůstala jen malá komunita, ale duch námořnické historie je zde silně cítit.

Dnes se stává ostrov místem rekreace a domy jsou rekonstruovány a pečlivě natírány každé léto. U jednoho z domů zahrádka s květinami připomínala spíše botanickou zahradu.

Obcházíme si ostrov a přicházíme k místu označenému jako UFO ring. Je to oválný reliéf v trávě připomínající běžecký ovál. Na internetu lze nalézt tyto informace: V roce 1975 se na Espeværu objevily podivné kruhové stopy v trávě – tzv. "UFO-ringen" (UFO kruh), což přitáhlo pozornost médií i vědců. Kruh je stále viditelný a stal se místní atrakcí. Původ zůstává záhadou, ačkoliv existují přírodní i mystická vysvětlení.

Za soumraku se vracíme k lodi.

3. den - 31.7. čtvrtek. Bezvětří pokračuje a my se přesouváme alespoň o dalších 30 NM ve směru naší trasy do městečka Skudeneshavn. Je zde možné vplout takřka na náměstí. Lodí zde bylo hodně, ale ještě jedno místo se našlo a tak jsme zde strávili odpoledne a noc. Skudeneshavn je malebné přímořské městečko na jižním cípu ostrova Karmøy v Norsku, v oblasti Rogaland. Místo je jako vystřižené z pohlednice a patří mezi nejlépe dochovaná malá historická města v Norsku. Město vzniklo v 19. století během heringského boomu a bylo významným rybářským a obchodním centrem.

4. den - 1.8. pátek. Přichází předpovídaný vítr a my ráno vyplouváme na několikadenní etapu směr Kodaň. Vítr máme čistý zadní a brzy zesiluje na 6 Bf. Ze zadu přicházejí relativně velké vlny a tak je u kormidla co dělat. Genou stabilizujeme spinakrovým pněm a ona se díky tomu nevylévá a pěkně táhne. K večeru vítr chvílemi zesiluje na 7 Bf.

5. den - 2.8. sobota. Za ranního rozbřesku stáčíme kolem jihu Norska na východ do Skageraku a také vyjíždíme z větru do bezvětří. Dopoledne plujeme na motor až do oběda. Po obědě se rozfoukává boční vítr 4 Bf a my pod plnými plachtami krásně uháníme 8 uzly vpřed.

K večeru se vítr stále více stáčí proti nám a udržet kurz přesně k dánskému výběžku Skagen je na hraně stoupavosti lodi. Trochu nervozity mi způsobuje skutečnost, že plujeme několik hodin protisměrem rozděleného pásma plavby. Ale provoz není nikterak hustý, vzájemně se s okolními loděmi vidíme na AIS a nijak je neomezujeme.

Spíše mne překvapují rybářské lodě vlekoucí sítě, které se zde v TSS motají jak je napadne.

6. den - 3.8. neděle. Ve 2 hodiny ráno točíme kolem severního kardinálního znaku u Skagenu kurz na jih. Vitr máme proti našemu směru a tak až do odpoledne stoupáme co nejostřeji co vítr dovolí. Naše trasa do Kodaně se tedy prodlužuje. Odpoledne vítr utichl a slovo dostal motor než přijde předpovídaná změna směru větru, kterou očekávám. K večeru se dostavuje očekávaný vítr, vytahujeme plachty a zvyšujeme rychlost na 7 uzlů.
7. den - 4.8. pondělí. Vítr stále fouká až 25 uzlů a my krásně rychle plujeme nocí. Za svítání stáčíme kurz ke Kodani. Před polednem doplouváme do Lingeline maríny, kde není žádné volné místo a uprostřed krouží čtyři lodě, které čekají až někdo odpluje. Přidáváme se a kroužíme taky. Vypadá to, že několik lodí se připravuje odplout. Po hodině a půl se na nás dostává řada a můžeme přistát do vzniklé mezery po německé lodi. Jsme v Kodani v maríně pár kroků od sochy malé mořské víly.

8. den - 5.8. úterý. Celý den máme na poznávání Kodaně. Vydali jsme se na prohlídku dánských válečných lodí. Největší je zde fregata F355 HDMS Peder Skram, dnes zakotvená jako muzejní loď, která byla ve službě 1966–1990.

Výzbroj: torpéda, rakety, kanóny, hlubinné pumy – plně vybavená pro období studené války. Jako první dánská fregata byla vybavena řízenými střelami.

Loď je zachována téměř v původním stavu, mohli jsme nahlédnout do strojovny, ubikací, velitelského můstku i zbraňových systémů. Fregata je dnes součástí expozice společně s ponorkou HDMS Sælen a minonoskou HDMS Sehested. Celý areál umožňuje přehled o námořních silách Dánska v éře studené války.

Na loď se vracíme až se západem slunce.

9. den - 6.8. středa. Vyplouváme dál. Dnes nás má čekat silný západní vítr 6-7 Bf.

Realita je mírnější. Fouká 5Bf s poryvy do 6 Bf. První polovinu trasy je to pro nás ideální boční vítr a i na zrefované obě plachty na 2. ref plujeme 8,5 uzle.

Odpoledne stáčíme na východ a pokračujeme se zadním větrem.

Večer doplouváme do švédského Ystadu. Všechna místa na návštěvnických pontonech jsou obsazena, tak se zkouším dohodnout na přivázání se bokem k bočně vyvázané lodi pod německou vlajkou. V Norsku to bylo zcela běžné ale Němec nedovolí. Tak bezradně kroužíme přístavem a hledáme nějaké místečko, kam se vyvázat. Až najednou z rezidenčního pontonu nám chlapík ukazuje volné místo ve vyzavovacích prstech označené zelenou cedulkou. Výborně, volné místo. Vyvazujeme se.

10. den - 7.8. čtvrtek. Ráno většina návštěvnických lodí odplula a v přístavu je najednou dost volných míst. My však den pojímáme relaxačně k průzkumu města a blízkého Ystad Saltsjöbad s bazény, saunami a krásným výhledem. Jde o nejznámější spa resort přímo u moře, často označovaný za top v regionu Skåne.

11. den - 8.8. pátek. Odpluli jsme z Ystadu a plujeme na ostrov Bornholm. Je bezvětří a tak je chvíle, na vysvětlení si principů astronavigace. Sextantem děláme náměry na Slunce v časových odstupech a metodou intercepttu s použitím posunu "running fix" ke zohlednění posunu lodi za dobu potřebnou ke změření druhého náměru, stanovujeme naši polohu. Pro praktické naučení a zvládnutí astronavigace za plavby na to však není prostor a pro toho, kdo se tomu chce opravdu naučit pořádám v Praze kurzy.

Po krátké etapě 40 NM jsme úspěšně přistáli v maríně v Rønne na ostrově Bornholm.

Bornholm je takový „slunečný kout“ Dánska a město Rønne je jeho hlavní bránou – přístavem i centrem.

Bornholm se v posledních letech stal logistickým uzlem pro offshore větrné farmy v Baltském moři. Přístav v roce 2019 prošel velkou modernizací, aby mohl přijímat nadrozměrné náklady a snášel těžké jeřábové manipulace. Kromě montáže a vykládky funguje Bornholm jako základna pro údržbové lodě a posádky, které pracují na větrných farmách v okolí. Dánsko plánuje z Bornholmu udělat tzv. „energetický ostrov“ – centrální rozvodnu pro elektřinu z velkých větrných farem, která se pak kabely přenese do několika evropských zemí. A tak z dálky jsou vidět Lopatky rotorů – dlouhé i přes 80 metrů, přepravují se po třech nebo šesti kusech. Segmenty věží – válcové části z oceli, které se na moři skládají na sebe. Speciální jeřáby a montážní lodě – některé s výsuvnými nohami (jack-up) pro stabilitu při montáži na moři.

12. den - 9.8. sobota. Půjčujeme si za 200 DKK elektrokola na celý den a jedeme poznávat ostrov.

Podél západního pobřeží ostrova míjíme písečné pláže. Dnes ale dost fouká a tak i přes krásný slunečný den není horko a voda mne ke koupání nezlákala.

Po asi 20 km jsme dojeli ke zřícenině Hammershus, který býval největší středověký hradní komplex v severní Evropě. Postaven byl kolem roku 1200 jako opevněné sídlo arcibiskupa z Lundu (v té době část Dánska). Měl strategickou polohu na vysokém skalním ostrohu nad mořem a kontroloval lodní trasy v oblasti. Sloužil střídavě církvi, dánské koruně i místním šlechticům. Byl obléhán a několikrát poničen. Naposledy v 18. století opuštěn a rozebírán na stavební materiál. Dnes volně přístupná zřícenina s vyhlídkami na moře a okolní útesy.

Nakonec dosahujeme úplného severního okraje Bornholmu s dramatickou skalnatou krajinaou.

Cestou zpáky projíždíme Hasle, které bylo dlouhá desetiletí jedním z hlavních center uzení sleďů na Bornholmu a vlastně v celém Dánsku.

Tradice sahá do 19. století, kdy Bornholm patřil k největším dodavatelům sleďů v Baltském moři. Rybolov byl tehdy tak bohatý, že pobřeží lemovaly desítky udírenských komínů – v Hasle jich bývalo přes deset, dnes zůstala už jen historická Hasle Røgeri. Uzení probíhalo ve velkých pecích na březovém a bukovém dřevě, což dává rybě zlatavou barvu a výraznou chuť.

13. den - 9.8. neděle. Plujeme z Bornholmu do cíle naší přeplavby, do německého Greifswaldu. Vypluli jsme v noci, abychom měli dostatečnou rezervu a nezmeškali poslední odpolední otevírání mostu na řece Ryck, po které doplujeme do maríny. Trasu nám komplikují větrné farmy, které tady v Baltu z mého pohledu dost překážejí. O zpestření se nám postaralo i hlídková loď, která nás kontaktovala na VHF a nutí nás změnit kurz. Musíme ji následovat, abychom objeli vyhrazenou oblast, kde probíhá výstavba dalších větrných elektráren. Oblast vytyčili teprve před týdnem, proto ji v žádných mapách ještě nenajdeme. Je ohraničena pěti novými kardinálními znaky. Teprve po dlouhém procházení 195 navtexových zpráv typu navigation warning jsem našel zprávu 359/25 ve které jsou uvedeny souřadnice těch nových kardinálních znaků.

Odpoledne po hezkém větrném dni doplouváme do maríny v Greifswaldu.
14. den - 10.8. pondělí. Po závěrečném úklidu lodi se vzájemně loučíme a já spěchám s lodí k jeřábu.

Před dvěmi týdny jsem si všiml, že prakticky zanikla zinková anoda u lodního šroubu. Proto jsem si teď při nejbližší příležitosti nechal zvednout loď z vody a upevnil anodu novou.