Plavba po Norsku nás uchvátila jedinečnou přírodou. A proto vznikla přednáška Norsko: ztraceni mezi fjordy.

Obsah:

Ze Stavangeru plujeme na sever
Ostrov Espevaer
Handargerfjord - z vesnice Uskedalen na horskou tůru
Hardangerfjord - osada Sunndal a výlet k jezeru Bondhusvatnet
Západní ostrůvky Norska

Ze Stavangeru plujeme na sever

Je noc ze středy na čtvrtek 3.5.2018 a loď se zmítá vyvázaná v přístavu Tananger havn ve větru s poryvy 45 uzlů. Provádím běžnou údržbu lodi před příjezdem posádky v pátek v 18 hodin. Přistav Tananger jsem nakonec zvolil pro bližší vzdálenost od letiště a blízkost supermarketu pro nákup zásob před plavbou.

V sobotu ráno tankujeme naftu a posádka je připravena vyplout.

Tradiční přípitek Neptunovi a na plné plachty od Stavangeru na sever.

Fouká zadní vítr do 25 uzlů a uháníme rychlostí mezi 7 a 8 uzly. Musíme dávat pozor na velké množství skalisek, která jsou rozeseta kolem pobřeží. Kvalitní mapové podklady jsou zde nezbytné.

Kolem 18 hodiny se blížíme do dnešního cíle plavby. Označení plavební dráhy mezi skalisky zde v Norsku není tak zřetelné, jako jsem byl zvyklý z teplejších moří. Často je to jen tyčka jak od lešení s barevnou odrazkou.

Ostrov Espevaer

Vyhlížíme místo k vyvázání lodi. Vlouváme do vnitřních zátok ostrova Espevaer.

Je zde plovoucí ponton s vyvazovacími prsty, ale prostor mezi prsty je velmi úzký. Couvám opatrně s obavou, abych se opravdu mezi prsty vešel. Michal pečlivě sleduje zužující se mezeru mezi lodí a pontonem.

Podařilo se, mezera je o pár desítek centimetrů širší než loď. Jsme vyvázáni a kolem je malebná krajina ostrova s domky místních 170 obyvatel.

Jdeme na procházku po ostrově.

Vesnice Espevaer se však rozkládá na více ostrůvcích, mezi kterými se lze přepravovat i tímto samoobslužným přívozem. Vhodíte 20 Norských korun a plošina vás převeze na druhý břeh.

V neděli se s ostrůvkem loučíme a plujeme do Handargerfjordu.

Handargerfjord - z vesnice Uskedalen na horskou tůru

Odpoledne jsme už ve fjordu a vyhlížíme místo přistání.

Vyvazujeme se u mola ve vesnici Uskedalen.

Cestou povolilo spojení profilů rolfoku a tak to musím opravit. K tomu je potřeba nejdříve sundat přední plachtu. Bezvětří, které zde vládne, se na tuto práci velmi hodí.

Mezitím co opravujeme rolfok Roman ulovil první rybu, jsme sice už po večeři, ale bude další chod.

V pondělí ráno krátce po osmé hodině všichni vyrážíme z Uskedalenu na horskou tůru mezi ledovcem a mořem.

Z úbočí kopce se díváme na vesnici, kde jsme včera přistáli.

Stoupáme výš a výš. Trasa je označena jako černá - vede strmým skalnatým terénem se stoupáním a klesáním, které je větší než 800 m. Terén začíná být obtížnější.

Další krátká přestávka na rozhled po krajině a drobné občerstvení.

Svah je stále strmější. Už je nám jasné, že v čase 4h, který je uveden v průvodci, trasu určitě nezvládneme dokončit. Optimisticky si přejeme dorazit do 17 h. Relita však nakonec bude úplně jiná.

Ve výšce 800 metrů nad mořem se musíme vypořádat s přechodem sněhem pokrytých úseků. K jištění nám slouží dlouhé lano, které jsme si pro jistotu vzali z lodi.

Sníh odtává a je kluzký a nesoudržný, lano se opravdu hodí. Chvíli zvažujeme, zda vůbec pokračovat dál. Nakonec se rozhodneme okruh dokončit. Pro některé z posádky je to opravdu velmi náročné, některé úseky připomínají nezajištěnou ferratu.

Naše putování po Norsku zde dostává označení "vysokohorský jachting".

A jsme na vrcholu hory Englafjell 1200 m, podle záznamů v knize zjišťujeme, že jsme letos první co sem vylezli.

Značení cesty je většinou ukryto ještě pod sněhem, jen rozcestník vykukuje.

Pokračujeme dál, klesáme do sedla, abychom se pak dali na sestup po druhé straně hory. V sedle cestu pro množství sněhu zavrhujeme a hledáme bezpečnější sestupovou trasu. Tak ve výšce 780 m obcházíme řadu jezer, která jsou zatím jen tušit pod vrstvou sněhu.

Nakonec musíme zdolat i další vrchol hory Mannen 1013 m. Tedy znovu stoupáme 233 m.

Z vrcholu Mannen již vede schůdnější sestupová trasa. V nižších výškách se cesta mění v bahno a potok. Kloužeme dolů. Na loď přicházíme až večer před devátou hodinou po cca 20 km a nastoupaných 1500 m. Procházka byla dost výživná.

Tak tohle jsme včera prošli.

Úterý ráno odplouváme. Toto je poslední ohlédnutí za naším výstupem.

Plujeme dál do Hardangerfjordu.

Hardangerfjord - osada Sunndal a výlet k jezeru Bondhusvatnet

V poledne přistáváme v osadě Sunndal u dřevěného mola kempu.

Hned po obědě se opět vydáváme do norské přírody.

Po hodině přicházíme k jezeru Bondhusvatnet.

Dnes je nádherný den, skoro jako v létě.

Obcházíme jezero a někteří opět lezou vzhůru, tentokrát k ledovcovému splazu ledovce Bondhusbreen.

Středa 9.5. opouštíme oblast ledovce a plujeme postupně ven z fjordu. Dokonce fouká ve fjordu vítr a nezvykle proplouváme fjord na plachty a ne na motor.

Vítr se stáčí postupně proti nám a tak si i zakřižujeme. Je však silně poryvový. Okamžiky silného větru střídají chvíle bezvětří.

Večer připlouváme k ostrovu Stord a u jeho severovýchodního břehu spouštíme kotvu v zátoce Hetlevika. Zůstáváme přes noc.

Ráno se probouzíme do totálně deštivého dne. Vládne bezvětří. Na motor přeplouváme 16 mil do městečka Osoyro na pevnině, kde je příjemný přístav. Deštivý den trávíme zde.

Páteční ráno je nádherně slunečné. Podle předpovědi počasí nás čeká den beze srážek ale taky bez výrazného větru. Odvazujeme loď a vyplouváme pryč od pevniny na otevřené moře.

Západní ostrůvky Norska

Před námi se otevřel úchvatný výhled na nízko ležící oblačnost, ze které se vynořil trajekt. Za chvíli se naopak my ponořujeme do mlhy. Další hodinu kolem sebe nic nevidíme a v pravidelných intervalech předpisově troubíme, abychom na sebe alespoň zvukem upozornili případná jiná plavidla v mlze.

Po poledni se mlha rozpadá a je nádherný den. Dokonce v předpovídaném bezvětří fouká dostatečný vítr na plavbu pod plachtami. A tak po 45 mílích večer připlouváme na romantické místo mezi četnými ostrůvky.

Rybáři z naší posádky se vydali na břeh jednoho z ostrůvků zajistit nějakou rybu k večeři.

Dařilo se jim. Se čtyřmi rybami se vracejí na loď.

Užíváme si výborné ryby a zůstáváme na kotvě do dalšího dne.

Sobota ráno, loučíme se s naším posledním kotvištěm a plujeme do cíle naší trasy - do Bergenu. Bergen nás přivítal nezvykle slunečným a teplým počasím.