Bod na trase
Komentovaný bod
Aktuální polohaPlavba na Sardinii 4-5/2008
3.7. - 5.7.2009
Začátkem července 2009 jsme
podnikli výstup na horu Schiara v jižní části italských Dolomitů (provincie Belluno) v národním
parku Dollomiti Bellunesi (Belluské Dolomity). Svou výškou 2 565 m nepatří v Dolomitech
mezi nejvyšší vrcholy, ovšem při pohledu z jihu, kde převyšuje město Belluno a
údolí řeky Piavy o 2 000 metrů, se řadí ke skutečným velikánům tohoto pohoří.
Výstup není úplně jednoduchý a začíná nejtěžší cestou masivu Luigi Zacchi s převýšením 900 m až k vrcholu Schiary.
Masiv Monte Schiara je součástí národního parku Parco Nazionale delle Dolomiti
Bellunesi. V západním hřebeni se nalézá výrazná skalní věž Gusela del Vescova
(výška 40 metrů) viditelná až z Belluna.
Dále jsme pokračovali cestou Ferrata Berti, která se místy propadá až do sedla. Sestup zakončujeme napojením na cestu Marmol
a po úzkých traversech se dostáváme postupně zpět k chatě.
Naše cesta začala v pátek, kdy jsme autem vyrazili z Prahy a po devíti hodinách dosáhli parkoviště Case Bortot.
Tříhodinová cesta z parkoviště k první chatě Rifugio 7° Alpini
Nejtěžší úsek cesty: kolmá stěna ferraty Zacchi
Cesta po hřebenu: ferrata Berti
Sestup ferratou Del Marmol
Vyrazili jsme v pátek autem z Prahy v 6:30 hodin přes Innsbruck, Brenner až do italského městečka Belluno. Odtud již zbývalo jen několik kilometrů na sever na parkoviště Case Bortot (GPS - 12°11'41''E a 46°10'56''N), kterého jsme dosáhli v 16:36.
V 17:50 jsme konečně přichystáni vyrazit z parkoviště.
U parkoviště ještě vrháme pohled na plechovou tabuli s mapou oblasti, kudy povedou naše kroky v nastávajících dnech.
Výstup z parkoviště k chatě Rif.7 Alpini vede po stranách koryta horského potoka.
Slastný pohled. Ve 21 hodin dosahujeme horské chaty ve výšce 1 493 m po zdolaném převýšení 900 m od parkoviště s plnou polní.
Sobotní ráno 4.7.09 8:36 po snídani před chatou připraveni vyrazit výše do hor.
Jižní stěna Monte Schiara, kterou se chystáme zdolat zajištěnou cestou typu via ferrata. Většinou se jedná o těžké cesty vyžadující určitou zkušenost s tímto typem cest. Od chaty Rifugio 7° Alpini (1 491 m) lze zvolit k výstupu okruh vedený právě po ferratách. Nejtěžší cestou masivu je Luigi Zacchi, kterou výstup k vrcholu začíná. Ta překonává v přímé spádnici jižní stěnu Schiary 900 metrů a vede až k vrcholu.
Od chaty pod skalní stěnu vede asi hodinový nástup.
Poslední kontrola výstroje a uspořádání věcí v batozích.
9:40 a stojíme na začátku nejtěžší cesty Luigi Zacchi. Dále jen kolmo vzhůru až k vrcholu.
S přibývající výškou začínají pohledy do krajiny nabývat úchvatnosti.
2 150 m nad mořem se začínáme nořit do mraku. Viditelnost se zhoršuje.
V mlze rozpoznáváme bivak Ugo Dalla Bernardina - cíl naší dnešní cesty. Ve výšce 2 320 m v 13:37 pro dnešek náš výstup končí a my se zabydlujeme v bivaku do dalšího dne.
Vnější plášť bivaku je celý z plechu (ideální Faradayova klec) a tak nám skýtá dokonalou ochranu v nastávající bouřce.
Neděle 5.7. 6:55 opouštíme bivak. Nebe bez mráčku, ideální fotografický den. Nastupujeme na poslední část výstupu na vrchol Schiary. Chybí nám posledních 200 výškových metrů.
9:09 dosahujeme vrchol Schiary 2 565 m.
Zde se napojuje hřebenová zajištěná cesta ferrata Berti, která místy exponovaně přechází po východním rameni až do sedla.
Cestou po hřebeni se opět jistíme lanem a přecházíme na další vrchol.
Míjíme bivak De Marmol S. Bocco a poslední naší ferratou Del Marmol dále sestupujeme po úzkých policích a traversech zpět k chatě ferratou Zacchi.
Ferrata opět představuje kombinaci lan a žebříků.
16:42 naše dvou denní cesta končí opět v horské chatě u dobrého guláše.
Tyto tři ferraty na Schiaře nad Bellunem řadím k nejkrásnějším v Dolomitech (v Itálii). Sice nepatří k nejvyšším, ale se svými náročnými úseky střední až těžké obtížnosti, které jsou plné cest typu via ferrata nám daly pořádně zabrat.
Přebírání jakéhokoliv obsahu z těchto stránek bez svolení provozovatele není povoleno. Pro možnost spolupráce nás kontaktujte.
Čtrnáctidenní plavba Tyrhénským mořem z italského Salerna na ostrůvek Capri a na Sardinii a dále přes Liparské ostrovy do Messinské úžiny a pak na sever do termálů na ostrově Ischia.
Plujeme se zblízka podívat na Öresundský most spojující Dánsko se Švédskem, konkrétně dánské hlavní město Kodaň se švédským přístavním městem Malmö a já pořizuji unikátní záběry z drona. Most je druhým největším pevným mostem na světě.
Pohodová plavba plná poznávání norské přírody a krás hluboce zaříznutých fjordů do norské pevniny. V Bergenu navštěvujeme rybí tržnici, kde je k sehnání např. i velrybí maso. Poté vyplouváme mezi ostrůvky západního pobřeží Norska do jednoho z nejkrásnějších fjordů v Norsku, do Geirangerfjordu a z paluby plachetnice pozorujeme vodopád Syv Systre (Sedm sester). Plavíme se až na ostrůvek Ona, kterým jsme naprosto okouzleni. Další naše cestování probíhá převážně po pevnině. Autobusem se necháváme vyvézt na Trollstigen (Trolí stezku) a dále vystupujeme na Trollvegen (stěnu Trollů), která představuje nejvyšší horskou stěnu v Evropě. Za tip na výlet určitě stojí i skanzen Sunmore Museum, kde jsou k vidění kopie vikinských lodí, ale i lodě současné. Norský skanzen představuje vesnici tvořenou domečky, které mají střechu pokrytu trávou. Posledním místem, které jsme pěšky navštívili byl ledovcový jazyk Bodalsbreen. Dále plujeme po úchvatných norských řídce osídlených ostrůvcích, kdy je třeba počítat s obtížnou navigací.Přečtěte si průvodce po Norsku.