Jaké to vlastně bylo:

V pondělí 4.4.2022 v 15 hodin se setkávám s kompletní posádkou. Sestavujeme nákupní seznam potravin a část posádky se vydává do obchodu zajistit nákup. Dva si nechávám na lodi, aby mne vytáhli na laně k vrcholu stěžně.

Potřebuji zde vyměnit snímač větru, protože minulý týden selhával a ukazoval nesmysly než se porouchal zcela. Snímač jsem koupil nový a bylo potřeba původní odšroubovat a nahradit novým.

V úterý ráno před vyplutím myjeme palubu, kterou od včerejška pokáleli ptáci. Následně vyplouváme směrem k Sardinii. Ostražitě sleuji dopředný sonar abych se vyhnul naplaveninám v ústí řeky, o které jsem tady škrtnul před týdnem. Tentokrát jsme projeli ven na hloubce, která neklesla pod 2,6m. Vítá nás neobvykle klidné bezvětrné moře. 30 mil plujeme na motor než se po obědě rozfouká slabý vítr a přecházíme na plné plachty. Přípitek Neptunovi realizujeme až se západem slunce.

S nocí také uléhá vítr aby vstal opět před rozedněním. Přes noc plujeme na motor. Letos je duben i tady chladný a těšíme se až vyjde slunce a trochu nás zahřeje. Před rozedněním taháme ven opět plachty a na Sardinii doplouváme pod plachtami v celkem rekordním čase za 25 hodin po uplutých 160 NM.

Po obědě připlouváme do maríny Santa Maria Navarrese, která je 3 míle severně od Arbataxu. Na rozdíl od maríny v Arbataxu, která je u průmyslových přístavů, je toto místo hezčí a klidnější.

Na následující den si půjčujeme dvě auta abychom se mohli vydat do vnitrozemí. Sardinie nezklamala, nabízí hezké výhledy na pobřežní skály ve střední části východníhopobřeží.

Sezóna tady ještě nezačala, kafe nám zde neprodají vše je ještě zavřené, ale zato jsme na těchto hezkých místech téměř sami.

Stoupáme po silnici do města Baunei a pokračujeme dále do sardinských hor do oblasti Golgo. Z hor máme tyto krásné výhledy do středu Sardinie.

Za mnou dole je ještě vidět město Baunei a my pokračujeme dále vzhůru. Končí asfalt a silnice přechází v prašnou cestu. Dojíždíme k nějaké farmě, zde parkujeme auta a jdeme se podívat na jeskyni Nurra Genna Sarmentu, kterou jsem našel na mapě a vytyčil jako cíl.

Občas slyšíme jak se něco prodírá roštím a pak na nás vykoukne prasátko.

Dále jdeme vyschlým korytem až dojdeme k jeskyni. Ta nakonec není nijak zajímavá, jde o hlubokou díru do země, do které vlézt nemůžeme.

Zpět volíme trasu přes kopec.

Obcházíme skálu vypadající jako lidská hlava, která nás tiše pozoruje.

Piknik u aut před pokračováním naší expedice na sever.

Přijíždíme do města Cala Gonone a odtud pobřežní cestou jižním směrem na její konec do Cala Fuili. Zde cesta končí a my jdeme po skalách, na jejichž úbočíh trénují horolezci a je zde i několik ferrat, hledat vstup do jeskyní Grotta Del Bue Marino.

Po kilometru sestupujeme k mořské hladině a vstupujeme do jeskyně.

Zde narážíme na zamčenou mříž, dál se nedostaneme. Není ještě sezóna.

Jeskyně musí být dále nádherné, což se dá vytušit z části před mříží, jak dokumentují následující fotografie.

Výstup z jeskyní je ve skále kousek nad hladinou moře odkud vede zavěšený chodníček.

Pro dnešek se s jeskyněmi loučím a doufám, že se sem podívám v sezóně a za vstupné 25 EUR si je projdu více.

Poslední krátké poležení na oblázkové pláži v Cala Fuili a potom vyrazit zpět vrátit auta a připravit se na noční odplutí ze Sardinie.

V pátek 8.4. vstáváme ve 4 hodiny ráno a odplouváme. Plujeme až do dalšího dne v bočním větru 6 Bf a vlnách. Podmínky si u části posádky vybírají svoji obvyklou daň ve formě mořské nemoci. Naším cílem je po rozednění v sobotu přistát na ostrově Favignana. Zde od dubna do června má probíhat tradiční lov tuňáků a proto se někteří těší na čerstvý steak z této ryby. Přistáváme u betonového nábřeží s použitím vlastní kotvy. Zde mooringová stání prostě nejsou. Jsou zde značné poryvy větru a kotva špatně drží. Na 3 pokus po změně místa se sice kotva zaryla dobře ale roste vlnění, které zmítá s lodí vpřed a vzad.

Vyhodnocuji za aktuálních podmínek vyvázání zde jako nebezpečné a přístav opouštíme. Plujeme 26 mil na Sicílii, kde bychom rádi zkusili přistát v maríně kryté od vln a aktuálního větru. V sobotu 9.4. v 17 hodin se po 190 uplutých mílích vyvazujeme v malé příjemné maríně San Vito Lo Capo. Večer trávíme večeří na pevnině.

V neděli po snídani vyplouváme na ostrov Vulcano. Chci využít dnešní silný vítr 6 Bf, který nám bude foukat ze zadoboku k části této trasy. Večer má vítr ustat a pak budeme lapat měnící se větříky a rychlost k cíli výrazně klesne. Je neděle 15 hodin a stále fouká kolem 25 uzlů a my jedeme 7 uzly k cíli.

Celý den až do tmy uháníme na vítr. Až nad ránem vítr utichá a my dojíždíme na motor k ostrovu Vulcano.

Zde zůstaneme celý den na kotvě. Nafoukáme člun a posádku odvozím na břeh.

Zůstávám na lodi, na Vulcanu jsem byl už mnohokrát, například před rokem při přeplavbě Tyrhénským mořem sem a tam. Posádka si dává výstup na okraj kráteru.

Večer před setměním opouštíme kotviště na Vulcanu a přeplouváme do maríny Porto Pignataro na ostrově Lipari. Následující den si posádka půjčuje auto a jede se podívat po ostrově na místa o kterých jsem vyprávěl, že jsem je navštívil minulý rok při plavbě z Atén do Říma. V úterý 12.4. v 19 hodin opouštíme marínu a vyplouváme na další etapu. Nejbližším cílem je sopka Stromboli, kterou vidíme v dálce se zbytky denního světla. Zastávku tam pro neklidné moře neplánuji, ale průjezd kolem sopky za tmy.

Sopka tentokrát nezklamala a ukázala nám několik hezkých erupcí. Jen z rozhoupané lodi je nešlo moc dobře vyfotit.

Od sopky plujeme na sever k Neapoli, ke které doplouváme po dalším dni a další noci za svítání. Pozorujeme východ slunce za Vesuvem.

Začíná houstnout lodní provoz, trajekty připlouvají a odplouvají z neapolského přístavu.

Sedmá hodina ranní, město se pomalu probouzí zalité zlatavou sluneční září. Konečně trochu teplo. Plavba se zatím nesla v duchu chladných nocí.

Projeli jsme Neapolský záliv a plujeme k ostrovu Ischia. Zde přistáváme 14.4. ve čtvrtek před polednem v maríně Cala Degli Aragonesi. Zde konečně na nás dýchlo teplo jižních krajin. Zítra nás čeká celodenní koupání v termálních bazénech v Poseidonových zahradách.

V pátek 15.4. v 9:30 vstupujeme do Poseidonových zahrad, jsme téměř první návštěvníci, protože dnešek je prvním dnem otevření tohoto parku nejen letos ale také po celkové rekonstrukci v předcházejícím roce.

Pátek byl opravdu příjemně strávený nahříváním se v termálních bazéncích. Dnes je však sobota a v 7 hodin ráno odvazujeme loď a vyplouváme.

Ve slabém větru 8 uzlů ze zadoboku vytahujeme plné plachty a plujeme na ostrov Ponza.

Odpoledne spouštíme kotvu v zátoce u ostrova Ponza a vydáváme se ve člunu na projížďku kolem jeho břehů, kde zaplouváme do jeskyní. Jedna z nich je vlastně takový tunel, kterým jsme propluli do vedlejší zátoky.

Milan si dává i pár temp, když už dnes voda dosáhla 15°C.

Den končí večeří na lodi a pro nás nastává noc na kotvě. O klidný spánek všech se bude starat kotevní alarm, který má za ůkol mne upozornit v případě, že se loď dostane mimo nastavenou oblast.

Kocháme se západem slunce nad mořem vedle ostrůvku Palmarola. V noci se dvakrát otočil vítr a kotevní alarm mne v obou případech vzbudil. Schválně mám nastavenou malou oblast, aby při významném otočení větru mne alarm probudil a já si tak mohl zkontrolovat, že kotva dobře drží i v novém směru.

V neděli po snídani opouštíme kotviště na Ponze a vyplouváme za zamračeného a deštivého dne k italské pevnině. Odpoledne je však už bez deště a zesiluje předoboční vítr. Do Nettuna jsme doplachtili ještě za světla a přistáváme v maríně. Jen mne ve vjezdu do přístavu děsila malá hloubka pouhé 2,4m což pro můj ponor 2,2m je dost na doraz.

Večer zakončujeme večeří v "Moj restaurant" a většina z nás si dává tuňáka na sicilský způsob. Jídlo je výtečné, jen máme problém ho všechno sníst. Porce jsou to pořádné. Poměr cena/výkon je za celou plavbu v této restauraci nejlepší. Číšník se směje se slovy lepší více než málo a dávám mu za pravdu.

V ponděli 18.4. plujeme poslední krátkou etapou 30 NM z Nettuna do Fiumicina, kde v Nautilus maríně naše plavba zkončí. Až do dnešního dne nám vítr vycházel tak, že jsme nikde nemuseli křižovat proti větru. Neptun dnes rozhodl, že si nakonec zakřižujeme a vítr stočil proti nám a postupně jej zesiloval, abychom si kromě obratů proti větru taky trochu procvičili refování. V závěru už foukalo až 28 uzlů. V 17 hodin se vyvazujeme v cíli a tím byl okruh uzavřen uplutím 776 NM.