TK - reportáž 

Přes Atlantik z Tenerife na Barbados:

9.1.-10.2.2016

Měsíční přeplavba Atlantského oceánu začala na ostrově Tenerife. Vypluli jsme jižním kurzem na Kapverdy a zastavili se na jednom z jeho ostrovů, Sao Vicente. Jeho poznávání jsme věnovali 2 dny a dále pluli západním kurzem napříč Atlantikem až na ostrov Barbados. Protože nás bylo celkem 6, pro větší pozornost posádky na směnách jsem zakázal používat autopilota. Měli jsme tak dostatek času a pokusili jsme se o zkonstruování pasivního mechanického autopilota z gumicuků.
Jako první se však nabízí otázka, kdy vůbec vyplujeme? Bude loďopravena?

Naše plachtění začalo na ostrově Tenerife v marině Santa Cruz.

Podívej se na film z expedice.


Aktuální pozice a proplutá trasa:

  • Bod na trase
  • Komentovaný bod
  • Aktuální poloha

Obsah:

Loď na suchu
Vyplouváme přes Atlantik
Plavba na Kapverdy a výzkum satelitní datové komunikace
Boj s mořskou nemocí, vaření a ruční kormidlování
Ostrov Sao Vicente - vyprahlá země, větrné pumpy a dívenky na celou noc
Plavba na Barbados - práce s plachtami, problém s autopilotem i datovým přenosem
Moře je jako zenový mistr, který vás tu a tam přetáhne holí
Setkání s velrybou má pro nás osudový následek
Mechanický autopilot dle Petra Ondráčka
Barbados - nevhodný ostrov pro jachtaře
Praktické informace pro jachtaře

Jaké to vlastně bylo:

Dnes je 7.1.2016, den kdy odlétám ke své lodi, která na mne čeká na ostrově Tenerife. Necítím však žádnou radost, a to si jedu realizovat svůj dávný sen – přeplout Atlantický oceán hned 2x. Nejdříve z Evropy do Karibiku a pak obráceně z Karibiku na Azorské ostrovy.

Loď na suchu

Poslední 2 měsíce byly psychicky vyčerpávající. Řešil jsem opravu těsnění hřídele lodního šroubu. Mořská voda se dostávala do převodového oleje. A teď sedím v letadle a cítím v sobě prázdno, protože tuším, že loď bude až doletím stále ještě na suchu a místo standardních příprav na měsíc dlouhou plavbu napříč Atlantikem mne čeká nepřijemné jednání se servisem.

Loď OCEAN JOURNEY měla být opravena do poloviny prosince roku 2015. Bohužel moje neblahé tušení se potvrzuje. Nacházím ji na břehu, na místě, kam byla před měsícem vytažena. Servisní firma opravdu ještě nedokončila.

Následující den, v pátek 8.1. se potkávám s dalšími členy posádky a seznamuji je se skutečností, že opravy stále ještě nejsou hotovy. Dle původního plánu jsme chtěli v neděli vyplouvat. Jsem z celé situace značně nervózní. Vždy jsem se snažil být na plavbu maximálně připraven a teď jsem v situaci, kdy nemohu nic dělat - jen čekat. Čas na dokončení opravy využívám k pracem na lodi a posádka k poznávání ostrova Tenerife.

suchy dok

10.1.2016 neděle - realizuji svůj záměr vylepšení postelí v boční kajutě. Přidám k nim takové „plachty“, které by měly zabránit vypadnutí spícího člověka. Měl jsem to v plánu dělat až za plavby. Na klidně stojící lodi to však jde mnohonásobně rychleji a lépe.

uprava postele na lodi

Úterý 12.1.2016 dopoledne nevěstí nic dobrého. V dílně se válí stále rozebraná převodovka a díl, na který se údajně čeká od 28.12.2015 stále nedorazil.

prevodovka s-drive

V 15 hodin dostávám zprávu, že kurýr doručil náhradní díl. Hurá! Začínám se těšit, že vše půjde jako po másle. Už stačí jen převodovku zkompletovat a osadit ji do lodi. Místo toho však slyším slovo, na které zde začínám být alergický, maňana - tedy zítra. Opět jdeme spát do hotelu. Doufám, že naposledy.

tesneni s-drive

Středa 13.1.2016 - celé dopoledne se snaží dva technici servisní firmy s naší pomocí spojit motor a převodovku, ale moc jim to nejde. Vše je hotovo až odpoledne. Loď se konečně po 44 dnech dostává na jeřáb a pak i do vody.

lod na jerabu

plachetnice spustena do vody

Vyplouváme přes Atlantik

Přejíždíme 8 NM zpět do Mariny Santa Cruz, kde nakládáme potraviny a připravujeme se na vyplutí. Celková ztráta činí 4 dny proti původnímu plánovanému datu odplutí a není vzhledem k celkové délce trasy významná. Vše záleží hlavně na povětrnostních podmínkách a ty neovlivníme.

potraviny na preplavbu

Čtvrtek 14.1.2016 6 hodin ráno konečně vyplouváme. Je však bezvětří a tak začínáme na motor. Alespoň se pořádně vyzkouší opravená převodovka. Dle předpovědi je šance na vítr až další den. Volím kurz mírně k Africe, abychom dříve chytili vítr. Subtropická bouře, která sílí západně od Kanárských ostrovů zde úplně zrušila obvyklý pasát. Poprvé spouštím nově instalovaný odsolovač Katadyn 40. Proč jsem se rozhodl si ho pořídit a jak ho nainstalovat si můžete přečíst v článku. Jsem přijemně překvapen, produkuje velmi chutnou vodu. Za chvíli vyrobil 3 litry pitné vody ale pak se porouchal. Ze skříňky, kde byl umístěn, začala vytékat mořská voda. Nezbývá, než ho demontovat a pustit se do opravy. Zjišťuji, že ve výrobě nedotáhli některé šrouby a vysoký tlak vody, který je nutný pro reverzní osmózu, vytlačil ven těsnění. Oprava byla celke snadná.

oprava odsolovace

Odpoledne začíná slabý vánek. Plujeme na plachty rychlostí 2-3 uzle. Vánek k večeru utichá a nastupuje ke slovu opět motor. Na Navtex přichází zpráva o tísňovém volání francouzské jachty, která je 300 NM před námi na naší trase. Důvod tísně se neuvádí.

atlantik

Zatím nás provázejí hejna delfínů a předvádí své skoky kolem lodi.

atlantik

Ráno v pátek 15.1. ve 3:00 se rozfoukává, dáváme plné plachty. Plujeme kurzem Kapverdské ostrovy rychlostí 6 uzlů. Na Navtexu se dozvídáme, že subtropická bouře západně od nás dostala jméno Alex a stala se hurikánem. Dnes má přejít přes Azory k Severu. Neuvěřitelné, hurikán na Atlantiku v lednu. Nám zase vítr slábne a stává se čistě zadním. Kasáme hlavní plachtu, genou podepřeme pněm a pokračujeme dál rychlostí 4 uzle. Odsolovač zatím pracuje dokonale.

preplavba atlantiku

Plavba na Kapverdy a výzkum satelitní datové komunikace

Provádím výzkum satelitní datové komunikace. Nastavit pozici antény na zvlněném moři tak, aby byl datový přenos použitelný a podařilo se stáhnout krátký e-mail a předpověď počasí se ukazuje po dvou hodinách jako nemožné. Nakonec pomoc nabízí sporák pohupující se v závěsu, který si tak sám drží rovinu. Díky laminátovému stropu salónu procházejí rádiové vlny i do interiéru lodi. Nakonec kladu anténu pro spojení s družicemi Inmarsatu na sporák a nastavení se podaří. Díky tomu také můžeme průběžně aktualizovat tuto reportáž.

isavi

V sobotu ráno po 2. dni plavby vyhodnocuji uplutou trasu a skóre je příznivé. Upluli jsme 250 NM, což znamená denní průměr 125 NM, tedy o 25 NM na den více než počítám v plánu trasy. Uvidíme, jestli se počáteční čtyřdenní zpoždění podaří vyrovnat. Já stále bojuji s urputným kašlem, který mne provází od začátku roku ještě z domova. Včera se k němu přidala horečka, ta ale dnes ustoupila. Pozoruji, jak se oceán probouzí do dalšího nádherného dne.

preplavba atlantiku

Kloužeme po vlnkách hnáni zadním větrem. Genoa nás spolehlivě táhne ke Kapverdám. Spinaker by se teď hodil, ale nemám ho a zatím jeho pořízení ani neplánuji. Důvodem je předeším jeho objem, který zabírá ve složeném stavu.

pen a genoa

Odpoledne mne přepadly mlsné chutě a tak jsem se dal do pečení bábovky. Podařila se skvěle a celou jsme jí snědli místo večeře.

peceni na lodi

Směny běží už zcela automaticky a to s minutovou přesností. Vždy jedna dvojice 3 hodiny dohlíží na plavbu. Pak má 6 hodin volno. Je nás 6 včetně mne, to znamená 3 dvojice. Do této chvíle jsme používali autopilota, od zítra zařadím trénink na drsnější moře, kdy není možné autopilota použít.

plavba atlantikem

Oceán je klidný, již druhý den fouká stabilní vítr 15 uzlů. Loď ladně stoupá a klesá v táhlých oceánských vlnách. Je to nádhera. Vrací se mi ten krásný pocit z bytí na moři a plutí. Kolem dokola jen voda. Nádherné střídání dne a noci, klid. Loď tiše nesená větrem, noční obloha posetá spoustami hvězd a jejich odlesky v nekonečné vodní hladině. V brázdě za lodí tisíce záblesků od světelkujících medůz a planktonu. Tu a tam na obloze zazáří stopa od padajícího meteoritu. A pak přichází další den.

preplavba Tenerife Kapverdy

Před přídí máme ještě 450 NM k první pevnině, Kapverdám.

pred pridi ocean

Za zádí 400 NM od Tenerife, blíží se polovina první kratší etapy.

za zadi ocean

Kormidluji a vnímám, že jsem právě teď přítomen teď a tady. Jedu přesně na kurz, aniž bych nějak úporně sledoval kompas. Jakákoli myšlenka, kterou se začne zabývat má hlava, způsobí, že se odchýlím z kurzu. Kompas je tak pro mne indikátorem meditace.

kapitan u kormidla

Tradičně zařazuji nácvik práce se sextantem.

sextant

Další dny běží dle stejného scénáře. Fouká pasát rychlosti 16 až 24 uzlů. Stočil se na čistě zadní vítr a je těžké držet kurz k cíli, protože zezadu loď dohánějí dvoumetrové vlny. Proto držíme kurz o 15 stupňů více vlevo, aby vítr nefoukal přímo zezadu a kormidlování bylo snažší. Autopilota již nepoužíváme.

plavba atlantikem

Boj s mořskou nemocí, vaření a ruční kormidlování

Co se týká vaření, tak jsem směny v kuchyni na této plavbě nezavedl. Vše plyne spontánně. 2 členové posádky se stravují vegansky a tak si stravu připravují samostatně. Zbytek posádky by jejich strava neuspokojila. Standardní kuchyně se tak ujímá Pavel, který již před vyplutím vypracoval seznam pro nákup potravin a dohlédl na uložení potravin do lodi. Další se pak přidají ku pomoci nebo se i sami pustí do přípravy jídla.

Pavel získal můj obdiv s jakou vytrvalostí se pustil do boje s mořskou nemocí. Hned první den se mu při vaření neudělalo dobře a tato nevolnost v útrobách lodi u něj přetrvávala i následující dny. I přesto ve vaření s občasným vyjítím na palubu či zalehnutím pokračoval, dokud činnost nedokončil. Jídla si pak dělil na malé dávky do krabiček, které konzumoval v průběhu dne, aby v něm vydrželo. Tvrdil, že si tělo musí zvyknout. A měl pravdu. Dnes, pátý den plavby, již nejeví známky nevolnosti a vesele se nají i uvnitř lodi.

Pondělí 18.1. večer. Vše je již rutina, 5 dní jsme nemuseli sáhnout na plachtu. Další dny ručního kormidlování se osvědčily. Nejen, že jsme ušetřili dost elektrické energie, kterou nespotřebovává autopilot, ale ti, co mají směnu, konečně u kormidla nepospávají a jsou daleko pozornější k tomu, kam vlastně plují. Byly zatažené dny a solární panely nedodávaly dost proudu, proto jsme přestali dočasně odsolovat vodu. Nádrž s vodou je téměř plná a na Kapverdách ji zase doplníme, tak není důvod vyrábět energeticky náročnou odsolenou mořskou vodu. Odsolovač je doufám důkladně vyzkoušen a už bude snad pracovat jak má, když bude potřeba.

Noci bývají velmi tmavé, měsíc svítí už odpoledne a po půlnoci zapadá. Druhá polovina noci je jako řídit se zavázanýma očima.

Dnes před rozbřeskem zesílil vítr v nárazech na 30 uzlů, vlny vzrostly a loď uhání chvílemi přes 10 uzlů. To je však na plnou plachtu moc a jdeme refovat. Chvíli na přídi zápasím ve vlnách s odepnutím spinakrového pně, který celou dobu stabilizoval genou na zadním větru. Příď stoupá a propadá se, hází sebou na všechny strany tak 2 metry a tak nějakou dobu trvá, než se mi podaří peň odpojit od plachty a od stěžně a uložit jej na bok lodi. Vracím se na záď a znovu dávám genou. Zjišťuji však, že nejde točit s levou zadní vinšnou. Problém tedy nebyl v pni, ale v samotné vinšně. Tak je zase co opravovat. Po 40 minutách je vinšna rozebrána, jemně přebroušeno kluzné pouzdro hřídele, celá promazána a složena. Už se točí jak nová. Plachtu dotrimuji a plujeme dál, zatímco vyšlo slunce. Log ukazuje uplutou vzdálenost 700 NM, to znamená 1/4 z celé trasy a zároveň zbývá pouhých 150 NM na Kapverdy.

Slunce se líně vyhrabalo z oparu. Je středa 20.1.2016 a všichni už od rána vyhlížejí pevninu.

atlantik na plachetnici

Ale stále nic. Odpoledne nás od pevniny dělí pouhých 5 NM ale pevninu nevidíme. Z vln vylétávají hejna létajících rybek, mávají křidélky a letí těsně nad hladinou desítky metrů než zase zmizí ve vodě.

plachetnice na oceanu

Plujeme dál stanoveným kurzem.

za kormidlem

Stále nic. Je značný opar, který zásadně snižuje dohled.

odpocinek na plachetnici

Až 2 NM od břehů ostrova Sao Vicente se z oparu zjeví jeho skaliska.

kapverdy z plachetnice

Vplouváme mezi ostrovy Sao Vicente a Sao Antao. Funguje zde tryskový efekt, který způsobuje, že vítr mezi ostrovy vane rychleji než na otevřeném oceánu.

ostrov Sao Vicente

Se zbytky denního světla připlouváme do mariny v Mindelu. Na volání VHF vysílačkou nikdo neodpovídá, tak připlouváme k molům mariny. Když vyvážeme loď je už úplná tma. Dozvídám se, že kancelář mariny otvírá ráno v 9 hodin. Do té doby nemůžeme vystoupit na pevninu. Zůstáváme na lodi a projít se můžeme po mole k zamčené bráně. Všichni si dáváme sprchu na lodi, v nádrži nám zbylo 160 litrů vody. Martin a Adéla se pak ještě vydávají lovit místní WiFi. Zjišťují, že připojení je nepoužitelné a místní pivo je pro Čecha nepitelné.

marina mindelo v noci

Ostrov Sao Vicente - vyprahlá země, větrné pumpy a dívenky na celou noc

Čtvrtek ráno začínám den vyřízením formalit spojené s připlutím. Nejdříve v kanceláři mariny, dále jdu přes město na imigrační policii a nakonec na maritime policii. V 11 hodin mám kolečko po úřadech hotové.

mindelo marina

Kolem mariny čekají na kotvách velké lodě. Některé zde odpočívají bokem na dně.

mindelo

Na prohlídku ostrova máme jen dnešek, tak nasedáme na korbu taxi a jedeme si prohlédnout ostrov. Cena po smlouvání je 100 EUR/6 osob.

kapverdy na korbe

Taxikář umí anglicky a tak to máme i s výkladem. Překvapuje mě to. Při mé minulé návštěvě Kapverd uměl taxikář max. 5 slov.

sao vicente

Ostrov je vulkanického původu a je dost hornatý. Vnitrozemí je zcela vyprahlé a suché. Vidíme malá políčka zavlažovaná větrnými pumpami, které ze studen čerpají vodu. Zemědělství se zde potýká s nedostatkem vody a tak většina veškeré zemědělské produkce je soustředěna na srpen a září, kdy zde prší. Další pěstování se odehrává pak zase až za rok.

sao vicente zemedelstvi

Na severní straně ostrova přijíždíme do rybářské vesnice. Ta vypadá velmi chudě a není divu. Průměrný příjem pracujícího člověka je 150 EUR/měsíc. Dále se dozvídáme, že dívky ve svých 15 letech mají i 6 dětí.

rybarska vesnice sao vicente

Kolem se táhnou kilometry pláží, kde přecpáno lidmi rozhodně není.

plaz sao vicente

plaz kapverdy

Někteří z nás se jdou vykoupat. Já zůstávám na břehu, včera po připlutí na mne zase padly příznaky chřipky. To je důvod, proč si výlet plně neužívám. Potýkám se s bolestí hlavy, horečkou a únavou těla.

koupani sao vicente

kopani kapverdy

nekonecna plaz kapverdy

Na pláž přicházejí dvě černošky, ještě děti. Tipoval bych tak 12 let. Nesou košíček s mušlemi. Je mi jasné, že nás budou nutit si je koupit. Nakonec však z jejich gestikulace a toho, že Luboše hladí na noze nám teprve dochází co vlastně přišly nabídnout. Do písku napsala jedna z nich cenu 2000 Escudos, to je 20 Eur, že chtějí dohromady a jsou za to k dispozici na celou noc.

cabo verde plaz

Raději nasedáme na korbu pick-upu a jedeme dál kolem ostrova.

cabo verde vylet

Takto vypadají místní vesnice.

kapverdy cestovani

kapverdy mesto

kapverdy

Většina obyvatel jsou mulati, míšenci afrických otroků a Portugalců. Hovoří kreolským dialektem.

kapverdy deti

kapverdy

sao vicente

kapverdy taxi

kapverdy

kapverdy

Odpočívající rybářské loďky před dalším dnem. Většina rybolovu se odehrává v těchto lodičkách. Velké zde nepotkáte, jsou pro místní cenově nedostupné.

barevne lodky

Ptáme se, komu patří tento dům, vypadá na místní poměry velmi nadstandardně. Dozvídáme se, že není místních, ti ho jen udržují. Patří Evropanům, kteří si ho zde postavili jako rekreační objekt.

kapverdske ostrovy

Objíždíme dále ostrov, který lemují kilometry pláží.

dovolena kapverdske ostrovy

Tato duna prý není místní. Písek je zde sopečný, tedy má černou barvu. Světlý písek přináší převládající vítr z Portugalska, jak nám bylo řečeno.

dovolena kapverdske ostrovy

Dva vulkanické kopečky slouží jako zdroj stavebního materiálu.

dovolena kapverdske ostrovy

kapverdy

Střed ostrova je zemědělský. Díváme se na drobná políčka zavlažovaná větrnými pumpami.

kapverdy zemedelstvi

kapverdy zemedelstvi

kapverdy zemedelstvi

K večeru jsme už zpátky v Mindelu.

marina mindelo

Je to druhé největší město Kapverdských ostrovů a tedy i místo hlavního dění na ostrově.

kapverdy mindelo

mesto mindelo

Najdete zde jak oficiální tak i neoficiální prodejce ovoce, zeleniny či ryb.

poulicni prodej kapverdy

prodej na ulici sao vicento

Teploty na Kapverdách jsou vysoké, v průměru se v lednu pohybují okolo 25°C. A tak i zvířata přes poledne odpočívají. Naštěstí je zde i poměrně vysoká oblačnost, což je v současném klimatickém pásmu velmi přjemné.

odpocivajici pes

kapverdy

V myšlenkách se vracím k mé první návštěvě Kapverd, kde to vlastně všechno začalo. To jsem sem kdysi plul ještě na chartrové lodi, s kterou jsme měli obrovské problémy. Roztržená hlavní plachta úplně změnila nejen směr celé expedice, ale i mé uvažování o tom, zda přeci jen nejít do přízení vlastní lodi.

Ale teď už je čas vrátit se do přítomnosti. Zítra je v plánu připravit loď, dokoupit zásoby a vyplout na Barbados.

V pátek ráno se dávame do práce související s přípravou na druhou etapu plavby. Rozděluji posádce úkoly. Adéla a Martin uklidí a vytřou interiér lodi. Vláďa a Luboš umyjí loď z venku a doplní nádrž pitnou vodou. Pavel vyčistí zadní batistu v níž šplouchá pivo z proražených plechovek, které nevydržely vlny v první etapě a dojde s kanystrem nanosit naftu od čerpací stanice, která je na sousedním mole. Já se pustím do kontroly motoru a především těsnění převodovky vůči trupu lodi. Také musím opravit autopilota.

Při plavbě se ulomila zarážka páky, kterou se ovládá mechanizmus driveru autopilota. Zároveň mne velmi zneklidňovalo rachtání, které při vypnutém autopilotu a ručním kormidlování z driveru autopilota bylo slyšet. Nepokládám technické řešení driveru autopilota Raymarine ST4000 s ozubeným řemenem za povedené. Ozubený řemen přenáší pohyb z ozubeného pastorku elektromotoru na hladkou řemenici, pokud je napnut. Napnutí řemenu se ovládá pákou s excentrem. Pro ruční kormidlování se pákou uvolní napětí řemenu a ten má jen volně klouzat po hladké řemenici a nebránit jí v pohybu. To se však neděje, řemen se lepí k řemenici a přeskakuje v zubech pastorku. Vyrábím novou zarážku a řemen včetně řemenice čistím benzínem. Vypadá to, že teď už bude vše v pořádku.

Plavba na Barbados - práce s plachtami, problém s autopilotem i datovým přenosem

22.1.2016 v 17:30 UTC odvazujeme loď a opouštíme Mindelo. Čeká nás 2 100 NM šírým oceánem bez možnosti zastávky. Oceán nás vítá slabým zadním větrem a mám proto možnost demonstrovat posádce uspořádání plachet „na motýla“.

vyplouvame z kapverd

Po dvou hodinách jsme venku z průlivu mezi ostrovy Antao a Vicente. Stáčíme loď doprava na kurz. Vítr se mění na boční. Za chvíli vítr sílí na 25 uzlů a refujeme hlavní plachtu na 1. ref a částečně i genou. Ani toto uspořádání plachet nevydrží déle než půl hodiny. Vítr se stáčí na zcela zadní a hlavní plachta bere vítr té přední, která sebou nepěkně plácá. Rozhoduji o skasání hlavní plachty.

Povoluji otěž ráhna, aby se plachta mohla vyklonit přes bok lodi. Genoa je příliš velká k síle větru. Luboš, který zrovna kormidluje, zažívá, jaké to je, když loď v silném větru přestane poslouchat kormidelníka, sama se dál stáčí proti větru a v extrémním náklonu 60 stupňů lehá na bok. Já připravený u stěžně kasat hlavní plachtu za přední lem teď lehám břichem na stěžeň, který má blíže k vodorovné poloze než ke svislé a čekám až se loď sama postaví úplně proti větru a narovná. Luboš cítí, že kormidlem loď z této patové polohy neotočí zpět na zadní vítr. Ukazuji snadnou pomoc a volám na Pavla, který sedí u vinšny aby vysekl otěž genoy a popustil ji o 2 metry. Síla v uvolněné přední plachtě klesá a loď se už daří Lubošovi kormidlem dostat zádí k větru. Během chvilky jsme si ukázali rozdíl od první etapy, kdy jsme nastavili plachtu a jen 7 dní kormidlovali až do Mindela.

Dále posádce ukazuji řešení skasání hlavní plachty s postavením lodi do driftu. Výrazně srolujeme genou. Otočíme loď znovu proti větru a přetočíme ji dál z druhé strany proti větru, jako kdybychom dělali obrat proti větru, ale s tím rozdílem, že nepřehodíme genou ale vytočíme kormidlo proti větru a zajistíme ho v této poloze. Loď se zastavuje přídí téměř proti větru a jako korková zátka se klidně pohupuje na vlnách. Pak už jen vykloníme ráhno s hlavní plachtou tak, aby nebyla nafukována větrem a spustíme ji dolů na ráhno. Hlavní plachta je skasaná a my obracíme na kurz, přidáváme velikost genoy a plujeme opět na zadní vítr dál k cíli.

noc na mori

Po hodině nepřijemného kormidlování, které teď připadlo na Martina, kdy se výrazně ve zlomku minuty měnil směr větru a bylo obtížné jet tak, aby se nevylévala plachta, nastalo bezvětří. Startujeme motor a jedeme dál od ostrovů chytit vítr. O půlnoci se objevuje zadní vítr. Dál plujeme jen na genou. Ve 3 hodiny ráno přebíráme s Lubošem směnu po Martinovi s Adélou. Vlny mírně rostou a pro stabilizaci genoy dáváme opět osvědčený spinakrový peň.

Oprava autopilota nevydržela dlouho. Včera večer po vyplutí z Mindela autopilot řídil a při vypnutí nevydával žádný podivný zvuk a nekladl odpor kormidlu. To vydrželo tak 3 hodiny. Pak se zase začal lepit řemen k řemenici a přeskakovat v zubech. Teď nad ránem jsem to již nevydržel. Stříknul jsem mazací olej WD40 na řemen, který bude po řemenici lépe klouzat. Zafungovalo to okamžitě. Od teď však není možné použít autopilota. Řemen klouže i po překlopení ovládací páky do pozice autopilot.

V 6:00 nastupuji směnu s Lubošem. Naše těla jsou jako mrtvá. Usínáme i ve stoje u kormidla. V půl deváté vychází slunce. A bude nám s přibývající uplutou vzdáleností vycházet stále později. Z praktického hlediska nebudeme v průběhu plavby měnit čas podle toho jak překročíme jednotlivá časová pásma, ale shodli jsme se na zachování UTC času. Až doplujeme na Barbados, bude náš lodní čas v předstihu o 5 hodin.

Sobota 23.1.2016 začíná zesilovat vítr a měnit směr opět více z boku. Rozhoduji o změně plachet. Celá genoa podepřená pňem se na tento vítr nehodí. Pro usnadnění práce spouštím motor, říkám si, že vyrobí i energii pro odsolovač. Motor spolehlivvě naskočil, ale při zařazení chodu vpřed jsme ucítili vibraci lodi a nesprávný zvuk. Okamžitě motor zhasínám a vyřazuji na vlnoběh. Vibrace zůstávají. Je to tím, jak voda otáčí lodním šroubem, a asi je na něm něco navinuto. Chystám se připojit Inmarsatem ke stažení prognózy větru a najít co nejbližší příležitost slabšího větru k potopení se pod loď a zjištění, co se vlastně stalo. Hodinu se snažím najít polohu pro datové spojení. Teď se mi ze salonu nedaří zachytit signál z družice. Nakonec se přístroj podaří vhodně nasměrovat nahoře na palubě. Vláďa se ujímá držení přístroje, aby nás navždy ve vlnách neopustil. Já se vracím do salonu a stahuji Grib data. Ještě posílám e-mail své milované partnerce Martině a prosím jí, aby poptala náhradní díly k driveru autopilota a přivezla je sebou na Barbados. Datové přenosy zabraly další půlhodinu a vzhledem k rozhoupané lodi na vlnách, a tedy značné chybovosti přenosu, Inmarsat zaúčtoval 10x větší objem dat, než byla velikost souborů k přenosu.

Závěr: nejbližších 6 dní vítr nezeslábne, takže půjdu do vody teď. Dávám loď do driftu. Drift je způsob jak loď ve větru na moři co nejvíce zastavit a stabilizovat. Uvazuji si kolem pasu lano a jdu si zaplavat pod loď. Radost z dnešního dne se mi ztrácí. Vidím všechny ty problémy co mi nedávno způsobilo lano na šroubu, hromadu peněz co stála následná oprava a teď by se to mělo opakovat?

preplavba atlantiku

K mému překvapení na lodním šroubu nic není. Vylézám z vody a zkouším motor. Žádné vibrace, loď pluje na motor jako obvykle. Jsem tomu rád, protože něco uvolňovat či odřezávat z lodního šroubu pod lodí zmítající se ve dvoumetrových vlnách by bylo velmi náročné.

Celá sobota probíhá ve znamení větru 15 až 20 uzlů a plujeme předpokládanou rychlostí s denním průměrem 130 NM.

kyl plachetnice

Takto s námi cestuje ovoce a zelenina. Zavěšená volně větrající v sítích by měla vydržet déle než uložená v lavicích.

jidlo na jachte

Plujeme dál, vítr mírně zesiluje až se dostává zatím do své maximální síly 25 uzlů s poryvy do 30 uzlů. Moře hrubne. Vlny se zvětšují a loď sjíždí z vysokých dlouhých vln do jejich údolí až 11 uzly. Noci krásně prosvětluje měsíc, dny jsou teď jasné a slunečné. Voda v oceánu má už 24°C.

preplavba z kapverd na barbados

Celou cestu od Kapverd potkáváme volně se vznášející celé pruhy takovýchto rostlin.

more

27.1.2016 středa. Pasát stále nepolevuje, což je dobře a my již 5. den plavby máme za sebou 700 NM. K Barbadosu už jen pouhých 1 300 NM. Očekávám, že v pátek budeme v polovině naší etapy.

zena za kormidlem

Moře je jako zenový mistr, který vás tu a tam přetáhne holí

Jdu si uvařit čaj. I tato zdánlivě jednoduchá činnost zde vyžaduje vysoké soustředění a fyzickou sílu. Je potřeba se pořádně rozkročit a zapřít nohama. Jednou rukou se držet madla nad sporákem. Připravit si konvici na vodu. Umístit ji na výkyvný sporák a z boků kolem konvice nasadit drátěné držáky bránící jejímu vypadnutí. Vzít lahev s odsolenou vodou a nalít potřebné množství do konvice. Hlavně se ve vlnách trefit a nerozlít vodu všude kolem. Vše dělám jednou rukou, protože tou druhou se musím neustále držet. Pak už jen zapálit plamen pod konvicí. Nejtěžším úkolem je přelít vodu do termosky, kterou mám postavenou na gumové podložce, aby nesklouzla.
V tom přichází extrémní vlna, termoska letí napříč salonem, sáčky rozházené všude kolem. Začínáte vše sbírat a nový pokus. Najednou mne zachvátí zuřivost. Vztek na to zasrané moře, které mi nedovolí ani v klidu si uvařit čaj. Ale v zápětí mi to dochází. Zase projektuji nespokojenost s tím, že něco právě neproběhlo dle mé představy, na moře, které se chová dle svých zákonitostí a nemyslelo tou vlnou nic osobního vůči mně. I když mám za sebou 8 let meditací a osobního rozvoje, a mnoha věcem v sobě už rozumím, tady mám možnost dostat se zase o kus dál. Moře je jak zenový mistr, který vás tu a tam přetáhne holí. A to puluji pro pocit svobody. To je paradox! A jak nesvobodně si jen vařím čaj. Ano, krásný příklad relativity pojmu svoboda. Marxistická teorie, že svoboda je poznaná nutnost měla v tomto bodě pravdu. Přijímám moře takové, jaké je. Že se prostě jen vlní. A najednou se mi vaří už klidně a užívám si každé zhoupnutí lodi ve vlně jako test mé pozornosti. Vždyť je to docela snadné. Usedám s šálkem horkého čaje, abych si ho v klidu vychutnal a pohybem těla vyrovávám náklon lodi.

Na směně mi Luboš sděluje, jak je to úžasné, plout takovou dobu oceánem. Že konečně začíná vnímat souvislosti a události, které ho v životě provázejí, jinak a mnoha věcem lépe rozumí. Dostal se zde do vhledů, ke kterým se zatím nedostal. A to díky tomu uvolnění, úplnému odpoutání od času a standardních denních povinností a rutiny. A už ví, že takovou plavbu si zase rád zopakuje. Rád by se vydal do Tichého oceánu. Martin a Adéla si zase své vhledy zapisují do zápisníků. Martin už popsal druhý. Ptal jsem se ho před několika dny, co to vlastně píše. Řekl, že to není deník z plavby, ale právě záznam vhledů a pocitů, které tady přicházejí a souvisí s událostmi jeho života. Přichází toho prý hodně a byla by škoda na to zapomenout, protože mu to dává na mnohé nový pohled a hluboké pochopení. Tak mám radost, potvrzuje se můj dávný pocit, že opravdu dlouhá plavba bez kontaktu s vnějším světem může přivést lidi k meditaci a dát jim možnost se vrátit trochu jiní.

Pátek 29.1.2016 sedmý den druhé etapy a celkově čtrnáctý den plavby. Pását stále fouká v rozmezí 15 až 25 uzlů a loď neochvějně pluje k Barbadosu rychlostí od 5 do 8 uzlů. Stále nás táhne jen genoa podepřená pněm a to buď rozvinutá celá, když vítr slábne, nebo mírně zrefovaná, když vítr dosahuje své horní rychlosti.

Zatím plujeme rychleji než byl můj plánovaný odhad. Datové připojení přes Inmarsat už zvládám s nasměrováním antény a stažením předpovědního modelu větru Grib a emailů do 15ti minut. Je to tím, že už vím, kterým směrem družice je. A také tím, že plavbou na západ se k družici přibližujeme. U Kapverd jsem měl velké problémy se spojením přes Inmarsat (Anténu jsem totiž směřoval na východ s velmi malou elevací. Družice byla z tohoto místa již velmi nízko nad obzorem. Stačily pak jen větší vlny, které přerušovaly paprsek signálu mezi přístrojem a družicí.).

plavba pod ceskou vlajkou

Rytmus směn je zcela zaběhlý tak jako i příprava stravy, která se zredukovala na jedno společné hlavní jídlo denně. Snídá každý zvlášť. Jídlo má převážně funkční charakter, nejde tady o gurmánské zážitky a minimalizujeme pracnost přípravy. Něco uvařit dá i fyzicky zabrat, vlny jsou stále kolem 3 metrů a občas přijde větší. Jednou rukou neustále držíte sebe, občas s ní přehmátnete aby jste si podrželi to, co jste si připravili na kuchyňskou desku, protože v druhé ruce potřebujete držet nůž nebo jiný nástroj. Sebe v té chvíli stabilizujete zapřením nohou o lavici a břichem nalehnete na kuchyňskou desku. V žádném případě nesmíte nic nechat ležet bez přidržování, jinak to máte do 10 vteřin převrácené, vylité či vysypané po stole, po zemi nebo proteklé mezerou za vařič. Příprava se tak omezuje na uvaření velkého hrnce přílohy. Střídáme těstoviny, brambory a ryži. Nakonec do hrnce vsypeme maso z konzervy, tuňáka, nějakou konzervovanou zeleninu či nastrouhat sýr. Vegetariánská dvojice následně učiní totéž. Jejich hlavními surovinami jsou banány a vločky.

Přišla devátá hodina večer a začíná mi opět směna u kormidla. Na začátku trasy touto dobou bývala už dávno tma. Teď akorát zapadá slunce. Vnímáme zde velni zřetelně časový posun. Každý den vzhledem k upluté vzdálenosti se posouvá východ i západ slunce právě o 10 minut. Za 6 dní plavby je to celá hodina. Fáze východu měsíce se posunula až do pozdní noci a tak po setmění panuje velmi hluboká tma. Pro plavbu je to nepřijemné, protože vůbec není vidět před příď lodi. V případě nějaké plující překážky nemáme šanci ji uvidět. Zato je nádherný pohled na nebe. Ležím na zádech na palubě a zírám na tu nekonečnou spoustu hvězd. Žádný světelný smog z měst a jejich umělého osvětlení. Nejbližší město je od nás 2 000 km. Tady je cítit naše nepatrnost v oceánu a vesmíru, která bude úplně stejná nezávisle na tom, jestli doplujeme k cíli či nás pohltí oceán.

Sobota 30.1.2016 odpoledne, vítr mírně slábne, dávám plnou genou a držíme dál rychlost kolem 6ti uzlů. Je to celkem patnáctý den na oceánu. K cíli nám zbývá 900 mil. Jaký cíl? Cíl tu máme pořád, cílem je přeci plavba sama a ne dosažení nějakého bodu. Jde o proces, o způsob dostávání se k tomu, čemu se říká cíl a žití toho, co cesta přináší. Loď pořád krásně pluje oceánem a každý den a noc jsou nádherné. Pocity lze jen těžko zachytit slovy nebo vyjádřit filmem a fotografiemi. To co cítím se nedá sdělit. Soustavná doba pobytu na otevřeném oceánu mne stále více posouvá k uvědomění si sebe a dalších a dalších vzorců, které jsou jinak schovány v nevědomí a určují naše pocity a vnímání. Každý na takové přeplavbě může něco najít. Bude to pro každého jiné, každý to prožívá z bodu ve kterém se nacházel před plavbou a nelze předem říci co pro koho taková plavba bude znamenat. Jediné, jak to zjistit, je to zkusit. Jiná cesta není. Budou určitě tací, kteří si přeplavbu užijí ihned od začátku, ale i tací, pro které to může znamenat obrovský vnitřní boj včetně extrémního osobního nepohodlí. A pak je už jen otázkou času, co jim to přinese byť na plavbě samé nebo až s odstupem času či nikdy. Pokud se těmi prožitky nechají dovést dále sami k sobě a vlastnímu uvědomění zákonitostí jimiž jsou v životě nevědomě ovládáni, tak to stálo za to.

Setkání s velrybou má pro nás osudový následek

Pár metrů od pravoboku spatřujeme ve vlně velrybu. Zavládne všeobecné vzrušení, které má pro nás osudný následek. Právě přichází poryv větru a kormidelník sledujíce velrybu ztrácí pozornost ke směru větru a kurzu lodi. Náhle foukne vítr do plachty z druhé strany. Kormidelník zareaguje stočením lodi na kurz pozdě, a vítr v poryvu 30 uzlů se prudce opře do vylité plachty z nesprávné strany. Ozve se prásknutí plachty a rána. Spinakrový peň, který dělal plachtě pomocné ráhno při plavbě na zadní vítr, narazí do levého vantu a tím se nalomí. Pro další plavbu jsme přišli o peň. Je to nepřijemné, protože vítr máme přesně zezadu a bez pně nejde udržet ve vlnách plachtu stabilní. Proto se musíme o 20 stupňů odklonit od potřebného kurzu. Tím se naše další plavba protáhne.

nalomeny pen

Pondělí před rozedněním ve 4:50 stojím u kormidka, náhle se ozve tupá rána a nárazem padám na kormidlní kolo. Vítr foukal slabě, tak i naše rychlost nebyla vyšší než 5 uzlů. Náraz byl silný, ale měkký. Asi jsme narazili do velryby. Vyděsilo mne to, rozhlížím se kolem sebe, jestli se velryba nezačne bránit a nezaútočí na loď. Nic takového se neděje. Řekl bych, že jsme narazili kýlem. Jdu do salónu ještě zkontrolovat zda je pod podlážkami sucho. Sucho tam je.

Mechanický autopilot dle Petra Ondráčka

Již několik dní přemítám o mechanickém autopilotu, kterého popisuje Petr Ondráček ve své knize Sám čtyřmi oceány. Tam si při plavbě díky potížím s elektronickými autopiloty udělal z gumicuků jednoduchý systém, který držel kormidlo a udržoval loď na kurzu. Nakonec jsme si řekli, že to vyzkoušíme. Modifikoval jsem řešení pro kormidelní kolo. Chvíle hraní s volbou lanek a pružných gumových lan. Dále ladění předpětí, trimování plachty a ono to začíná fungovat. Je to až k neuvěření. Loď při zadním větru drží tento systém skoro lépe, než když držíme kormidlo v ruce. Vždy je však třeba udělat po pár minutách drobnou kurzovou korekci. Úžasné je také to, že nám tento autopilot nevybíjí akumulátor.
Systém mechanického autopilota z gumicuků jsem hojně využíval na své sólové plavbě z Bermud na Azory, kde se mi ho podařilo vyladit. Podívej se na nákres a podrobný popis.

mechanicky autopilot

Odpolední část dne je čas setkání celé posádky. Nonstop jízda ve směnách nedává moc příležitostí se potkat. Většinou kromě těch, co mají směnu, ostatní spí nebo někde odpočívají. Odpoledne je to jiné, všichni bývají vzhůru.

stabilizace kormidla gumicuky

Po dlouhé době jsem se zase pustil do pečení. Odpolední bábovka je ještě teplá.

babovka

Středa 3.2.2016 Barbados se nepřibližuje. Už třetí den stále slábne vítr a naše rychlost klesá. Jdu se vykoupat za loď na lano. Jak se tak nechávám táhnout lodí, všímám si jejího spodku. Za měsíc plavby se pod vodou na trupu uchytily nějaké rostliny. Vypadají jako takové tenké ocásky dlouhé několik centimetrů. Tak zarostlou loď jsem nikdy neměl za celý rok. Kladu si otázku, zda končí životnost antifoulingu. To by znamenalo, co nejdříve udělat nový. Nebo je to dáno prostředím, kde plujeme. Zatím nevím.

Odpoledne se vítr ze zadního mění na boční a dále slábne. Přidáváme plnou hlavní plachtu a na slabý, ale zato boční vítr, se rozjíždíme 6 uzlů. Začátkem noci nás obklopí oblaka ve kterých se blýská. Žádná bouřka se však nekoná a nad ránem vítr utichá docela. Spouštím motor. Bezvětří trvá, a tak dalších 8 hodin plujeme na motor. Akumulátory jsou už zcela vybité. Stejně bych dnes spouštěl motor pro jejich dobíjení. Energetická rovnováha zajištěná solárními panely, která fungovala v létě ve Středozemním moři, zde nenastává. V únoru je doba slunečního svitu kratší. Také máme mnoho dní oblačných. Vyrobené elektrické energie je tedy méně. Mimo to přibyl odsolovač mořské vody, který průměrně každý den dvě hodiny vyrábí 10 litrů pitné vody.

Čtvrtek 4.2.2016 odpoledne začíná slabě foukat. Vypínám motor, máme už nabito a dávám půl genoy, abychom se v nízké rychlosti do 3 uzlů mohli na laně za lodí umýt a vykoupat. Příprava oběda v salonu, kde se teplota drží na 32°C a vlhkost na 80% mne dokáže dokonale spotit. Spouštím se na laně do proudu za loď a těším se na přijemné omývání proudem mořské vody. Jenže právě loď projela takovým rozsáhlejším polem mořských rostlin, které potkáváme celou trasu z Kapverd. Tak to mám současně i s drsným kartáčováním celého těla. Vylézám, dáváme plnou genou a na zadoboční vítr se rozjíždíme vstříc posledním 300 mílím k Barbadosu.

V pátek vítr konečně sílí až na 25 uzlů, v poryvech 30 uzlů. Už zase nabíráme rychlost.

poryv vetru

K našemu kurzu je vír přesně zezadu. Vzhledem k poškozenému pni a rostoucím vlnám nelze udržet kurz tak přesně, aby nebylo riziko přehození přední plachty. Měním kurz 20° k Jihu, pro bezpečnější kormidlování. Sice si tím trochu zajedeme a prodloužíme trasu, ale výrazně snížím riziko poškození plachty.

preplavba atlantiku

Barbados - nevhodný ostrov pro jachtaře

V neděli 7.2.2016 v 0:30 UTC po 23 dnech na oceánu a 3005 uplutých námořních mílích přistáváme v přístavu na ostrově Barbados. Čekáme na ráno, až otevřou kanceláře pro vyřízení nezbytných vstupních formalit.

barbados

Po dni úřadování jsme odbaveni a smíme vstoupit na ostrov.

dopluti na barbados

Z pohledu jachtaře shledávám, že Barbadoos není ostrov, kde by bylo možné snadno doplnit zásoby či udělat drobné opravy po tak dlouhé plavbě. Kromě velkého komerčního přístavu v Bridgetown, kde můžete stát jen do odbavení a pak jste vykázáni na kotviště, není na ostrové jediná marina či přístav, kam by bylo možné se s jachtou vyvázat. Dále zjišťujeme, že zde nelze vyměnit prázdné propanbutanové lahve Campingaz za plné. Náhradní díly pro jachty také téměř nemají a kromě hotelů se zde není kde se pořádně najíst a nakoupit potraviny pro další plavbu. Lidé jsou sice velmi vstřícní a ochotní pomoci, ale nemají jak. Tak pokud nemáte vyloženě Barbados jako cíl přeplavby, tak raději plujte o 100 NM dále na Sv. Lucii, kde je veškeré zázemí pro jachtaře.

pristav bridgetown

Praktické informace pro jachtaře

Vstupní přístavy, které jsme na naší cestě použili:
-Kapverdy: vyvazujeme se v marině Mindelo. Cena je 40 EUR/noc. Voda se platí zvášť, její cena je 2 EUR/100 l. Na imigrační policii dostáváme nejen vstupní ale i výstupní razítko (den odplutí spadá na státní svátek ostrovů). Vše za správní poplatek 10 EUR. Na maritime policii platím dalších 10 EUR a odnáším si doklad za odbavení lodi.
-Barbados:port of entry: Deepwater port - lze se tu zdržet jen na dobu vyřízení formalit, pak je nutné se přesunout. My jsme zvolili kotviště Carlise Bay. Nejdříve jsem se snažil vyvázat v Bridgetown, ale nebylo zde místo. Před odplutím je nutné se odhlásit: znovu Deepwater port, platíme poplatek za opuštění Barbadosu ve výši 50 USD.

K transantlantické trase doporučiji knihu: The Atlantic Crossing Guide: Jane Russell

Tyto informace jsou aktuální k datu vytvoření reprotáže.

Zpět na začátek

Přebírání jakéhokoliv obsahu z těchto stránek bez svolení provozovatele není povoleno. Pro možnost spolupráce nás kontaktujte.



Podzimní offshore plavba u Kréty 10/2014

Podzimní offshore plavba u Kréty 10/2014

Podzimní 10-ti denní dobrodružná náročnější plavba s nočními etapami Egejským mořem v délce 405 nautických mil. Plavba byla pro všechny, co chtěli prožít něco nového a poznat jaké to je, plout na plachetnici. Většina členů posádky byli zkušení jachtaři, co si chtěli prohloubit a rozšířit své zkušenosti s ovládáním lodě nebo naplout další míle v oblasti „B“ aby si mohli rozšířit své oprávnění.
Věděli jste, že Egejské moře, bývá označováno jako „Angry sea“? Přečtěte si reportáž o naší plavbě po ostrovech Kásos, Karpathos, Santorini a Kréta. Také jsme trénovali muže přes palubu (MOB). Tak schválně, tipnete si, jak rychle se vzdaluje MOB od lodi při rychlosti 6 uzlů?

Přečtěte si článek , který vyšel v časopise Yachting revue 2/2015. Článek obsahuje praktické rady a tipy ohledně počasí v oblasti Angry sea. Najdete zde souřadnice kotvišť a zmiňuji i způsoby vyvázání v marínách. Text je ucelený, s menším množstvím fotografií.


Z Lisabonu přes Biskajský záliv 3/2017

Z Lisabonu přes Biskajský záliv 3/2017

11denní zdokonalovací přeplavba v délce 930 NM z Lisabonu kolem Portugalska a dále přes bouřlivý Biskajský záliv do Brestu byla zaměřena nejen na střídání hlídek na směnách, ale i plánování trasy a plavbu v přílivových vodách. Posádku jsem vedl ve větru o síle 48 uzlů a oni tak měli možnost získat zkušenosti na moři, na které by se sami nevydali.

Přečtěte si článek , který vyšel v časopise My Boat 9/17. Pořekadlo, když se daří, tak se daří asi znáte. A tahle plavba toho byla důkazem. Nejdříve jsem dostal e-mail z mariny, že v důsledku špatného počasí došlo k poškozené mé lodě. V marině nás vyšetřovala policie a v průběhu plavby přišla žádost o odstoupení z posádky…


Přeplavba z Německa do Norska 5/2024

Přeplavba z Německa do Norska 5/2024

Vypluli jsme po řece z německého Greifswaldu a zamíříme k Dánsku. Zastavili jsme se v Sasnitz, navštívili britskou ponorku a pokračovali do Kodaně. Prošli se po městě a další den jsme vypluli na nejdelší etapu až k jižním norským břehům. Byla to rychlá a divoká jízda Skagerrakem - 100NM za 14 hodin. Navštívili město Skudeneshavn nedaleko Stavangeru. Dále jsme pluli do Handargerfjordu kde jsme se vydali na dva horské treky. Plavba nás nakonec po 665 NM dovedla do Bergenu, kde naše plavba končí.