Obsah:
Oprava škod na lodi, které způsobila bouře
Křižujeme podél portugalského pobřeží
Bouřlivá Biskaj s krupobitím
Připlouváme do Bretaně
Jaké to vlastně bylo:
Poslední únorový týden nechávám vyzvednout loď jeřábem z vody, aby se mohl provést nový nátěr spodní
části trupu. Zároveň se pouštím do výměny řídicí jednotky autopilota, která již dlouhou dobu vykazovala
závadu v detekci napájecího napětí. To sice nenarušovalo její funkčnost, ale neustále vyvolávalo pípající
alarm.
Pondělí 13.3.2017 v nočních hodinách přijíždím do mariny Cascais zkontrolovat loď a připravit ji na vyplutí.
Oprava škod na lodi, které způsobila bouře
V úterý kontroluji, jak dopadly opravy škod na lodi způsobené bouří, která zasáhla marinu před dvěmi
týdny. Stržené zábradlí a zlomená trubka od stříšky se solárními panely jsou opraveny. Zbývá vyměnit
poškozené úchyty solárních panelů. Zjišťuji však, že na vrcholku stěžně je poškozen snímač větru.
Řeším s místním servisem jeho opravu. Nakonec jediné časově reálné řešení je objednat nový snímač,
který má být dodán zítra odpoledne. Poškozený snímač demontujeme ze stěžně. Večer přijíždí posádka.
Středa dopoledne - vypluváme na tréningovou plavbu, abych novou posádku poznal a věděl, co je třeba
důkladně procvičit.
Trénujeme kormidlování na plachty bez windmetru a držení kurzu.
Odpoledne se vracíme do mariny Cascais k instalaci nového senzoru větru.
K večeru je snímač již na stěžni a funguje. Jsme připraveni zítra vyplout směr Biskaj. Posádka se vydala
nakoupit zásoby potravin na celou plavbu.
Ve čtvrtek v 9 hodin se připavujeme na vyplutí. Ještě čekáme na slíbené umytí lodi servisní firmou,
jako dárek za předchozí objednané práce. Nikdo se nedostavil, tak už nechceme dál čekat, myjeme palubu
sami a v 11:30 přejíždíme k čerpací stanici na výjezdu z mariny. Doplňujeme naftu a odhlašuji se definitivně
z přístavu. Renata mezi tím připravila oběd. Najíme se ještě vyvázaní u břehu. Nastává však další
zdržení našeho odjezdu. Přestane pracovat čerpadlo pitné vody. Náhradní mám, tak je to jen otázkou jeho výměny.
Vyplouváme nakonec až v 15 hodin.
Křižujeme podél portugalského pobřeží
Poté, co vyplujeme pár mil od pevniny, získáváme příjemný předoboční vítr 10 až 12 uzlů a na plné plachty uháníme
6 až 7 uzlů. Trénujeme terestrickou navigaci, tedy určujeme naši polohu z náměrů na objekty viditelné na břehu.
Druhý den ráno již máme za sebou první stovku mil.
Pevnina je již v nedohlednu, nastává výuka stanovení polohy lodi pomocí sextantu a hodinek z kulminace slunce.
Páteční večer je nádherný. V půlnoci se však ztrácí vítr a musíme pokračovat dále hnáni motorem. Ani v sobotu
ráno po východu slunce vítr nepřichází, tak stále motorujeme.
Přichází první noc na lodi. Posádka pracuje ve dvojicích na tři směny po 3 hodinách. Pravidelně zapisuje
do lodního deníku aktuální polohu, kurz, rychlost, tlak a jména směny.
Sobota - vítr se stáčí přímo proti nám. Postup vpřed se stává pomalým. Musíme křižovat proti větru 25 uzlů.
Manipulace se vším v kuchyni ve velkých náklonech a vlnách dá také zabrat.
Vaření velmi usnadňují hotová jídla Expres menu, která stačí jen ohřát a přidat přílohu.
Dostat se kolem Španělska do Biskaje mi přijde jako věčnost. Vítr stále proti.
Bouřlivá Biskaj s krupobitím
Konečně Biskaj. Nádherné svítání a první den se zadobočním větrem. Ale tato pohoda odpoledne skončí.
Na Navtex (systém pro vysílání námořních navigačních, meteorologických a varovných zpráv) už přišlo varování před bouří.
V úterý, po čtrnácté hodině se vítr rozfoukává a postupně sílí. Od dvacáté hodiny vítr v nárazech dosahuje
48 uzlů. Uháníme na kousek genoy rychlístí až 11 uzlů. Dále refujeme. Bouře doprovázená dešťovými přeháňkami
začíná slábnout po 23 hodině.
Teplota moře i vzduchu je 10 st. Celsia. Za silného větru a máčení vodou je venku dost mrazivo.
Ve středu po půlnoci ještě přijde několik silných poryvů a krupobití. Venkovní teplota dále klesá na 6 st. Celsia.
Přichází další krupobiti a bouřka s blesky. Opět balím záložní GPS a Inmarsat do alobalu, abych je v případě
úderu blesku do lodi ochránil před zničením indukovaným napětím. Vítr 30 uzlů fouká přesně proti nám a my postupujeme
velmi pomalu proti vlnám, které ve tmě vůbec nejsou vidět. Příď lodi neochotně stoupá na vlnu, a pak s hrozivým prásknutím
padá do údolí mezi vlnami. Zvuky jsou to hrozivé, jakoby se měla loď každou chvíli rozlomit. Je strašná zima
a mokro.
Příjezd do Brestu se oddálil nepříznivým větrem o dalších 8 hodin. Po rozednění, již mírně kryti pevninou, protivítr
slábne a my na motor doplouváme k bretaňským břehům.
Připlouváme do Bretaně
Začíná příliv a proud se obrací v náš prospěch. Míjíme pobřežní majáky a spousty pevností, které lemují břehy kolem
Brestu.
22.3. ve středu 10:38 po uplutí 930 MN, konečně přistáváme v Marine du Chateau vedle vojenského přístavu.
Čtvrtek - vyplouvám s Renatou a Petrem na tréningovou plavbu. Chtějí se ještě pocvičit v samostatném ovládání lodi.
Ostatní z posádky volí výlet po pevnině k majáku a po pevnostech. Večer dotankuji naftu a nastává závěrečný úklid lodi,
mytí paluby a balení. Sedíme v lodi a do půlnoci sdílíme zážitky a všechny pocity, které nám tato akce přinesla.
V sobotu dopoledne se loučím s posádkou.