Bezvětří a klidná mořská hladina přinesla úžasné pohledy i pod hladinu na stádo delfínů, které plulo s námi. Plujeme Tyrhénským mořem ze Sardinie do Itálie.
26.8.-5.9.2017
10 denní plavba v délce 600 NM Severním mořem z Norska kolem Dánska na Balt. Přeplavba pro získání dostatku zkušeností v náročnějších podmínkách.
Procvičili jsme si terestrickou navigaci, střídání hlídek, plánování přeplavbové trasy s využitím meteorologických dat. Členové posádky získali zápočet uplutých
námořních mil pro průkaz B – Yachmaster Offshore.
Vypluli jsme z Bergenu a dále naše trasa vedla na ostrov Espevaer. Na přání posádky plujeme do Lysefjordu, jehož délka je 42 km. Další zastávka proběhne ve
Stavangeru, kde doplňujeme zásobu piva. Ta zvedne náladu, protože máme často deštivo. Míříme východním směrem k svernímu Dánsku s logickou zastávkou v Kodani.
Zde se pár kroků od mariny nachází socha malé mořské víly. Také máme možnost prohlédnout si královskou jachtu a centrum města. Plujeme k Öresundskému mostu,
který si natáčím z drona. Naše přeplavba končí v německém Greifswaldu.
Naše plachtění začíná v norském Bergenu v marině Marineholmen Gjesthaven.
Bergen - Marineholmen Gjesthaven
Ostrov Espevaer
Haugesund
Lysefjordem na plachetnici
Plavba do Stavangeru
Směr severní Dánsko
Öresundský most
Greifswald - pozor na otvírací dobu mostu
Naše plavba začíná ve městě Bergen, které je vstupní branou do západních fjordů. Je to druhé největší město Norska.
Loď máme vyvázánu v marině Marineholmen Gjesthaven. Je to velmi příjemné, klidné místo. Norské mariny, nás již v mnohém překvapily. Většinou tu není jakékoliv sociální zázemí – tedy absolutně chybí wc a sprchy.
Pátek večer trávím sháněním plynu. Není to zde tak jednoduché, jak by se zdálo. Před měsícem, kdy jsem poprvé doplul do Bergenu, jsem zjistil, že lahve Campingaz zde nenaplní a musel jsem si kopit norské. To znamenalo i koupení jiného připojovacího šroubení s redukčním ventilem a výměnu této armatury na plynové hadici v lodi. Nyní jsem předpokládal, že norskou lahev vyměním za plnou třeba na čerpací stanici. Bohužel na čerpacích stanicích mají plyn ale zase v jiném typu lahví. Nezbylo mi nic jiného než vyčkat sobotního rána a jít do obchodu "Marine & Industrisalg AS", kde jsem lahve před měsícem koupil. Prodavač zjistil, že ve skladu má už jen prázdné a musí objednat jejich výměnu. Mám přijít v pondělí. To pro mne nebyla uspokojivá zpráva a tak mi dává radu, abych zkusil "Gass-Service AS". Utíkám na tramvaj, aby mi nezavřeli. Sláva, získávám za 220 NOK plnou lahev plynu a informaci, že pokud budu chtít před opuštěním Norska, tak za 40% ceny láhve ode mne prázdné lahve vykoupí. V jednu hodinu odpoledne se dostávám zpět na loď a musím chvátat s přípravou všeho před další plavbou, než v 18 hodin přijde posádka.
V sobotu večer dorazila posádka a provedla nákup zásob na plavbu. V lodi také máme již připravená hotová jídla od společnosti EXPRES MENU.
Tak nám nic nebránilo v neděli 27.8.2017 pár minut před devátou ranní odvázat loď a s otevřením mostu v 9:00 vyplout. Směřujeme na malý ostrov Espevaer, kde přespíme v zakotvené lodi. Dopoledne nás provází bezvětří a odpoledne se mírně rozfoukává přímo proti nám. Dnešní etapa je celá na motor.
S padající tmou připlouváme na ostrov Espevaer, kde zůstáváme přes noc. Je zde možnost kotvit v zátoce, nebo přistát u pontonů. Volíme ponton, protože v noci se má rozfoukat 7 Bf a Navtex přináší zprávu varující před bouří.
Jsme zde téměř sami. U pontonu jsme jediná plachetnice a na kotvišti vidíme druhou.
V pondělí pokračujeme dále. Bohužel vítr je přesně proti nám a nemáme čas na křižování proti větru a vlnám tak opět i tuto etapu převládá motorový pohon. Den je nevlídný, vítr 25 uzlů proti a prší.
Po několika hodinách se dostáváme ke městu Haugesund. Je zde typická moderní norská zástavba.
Dostaváme se mezi pevninu a pokračujeme úzkým průplavem. Jsme tak alespoň kryti od vln a naše rychlost trochu stoupá.
Prohlížíme si plovoucí rafinérii.
Stále prší a vítr pořád přesně proti našemu směru.
Večer nakonec vytahujeme plachty a ostře proti větru pokračujeme už bez motoru. Stejně však po chvíli musíme křižovat. Po 12 hodinách plavby doplouváme za úplné tmy a deště, řádně promoklí, na kotviště před začátkem Lysefjordu.
V úterý ráno podnikáme krátkou plavbu na prohlídku Lysefjordu. Tradičně nás doprovází déšť a nízká oblačnost.
Svérázný skalní útvar Preikestolen tedy nevidíme, protože je někde v mraku.
Alespoň, že vodopády tečou až dolů. Lysefjord jsem už v minulosti navštívil s jinou posádkou a to nám počasí přálo. Podívejte se na úchvatné fotky.
Vaříme rýži společně s vepřovým s mrkví, které se jen ohřeje. Vzpomínám na Martinu, protože toto je její nejoblíbenější jídlo od EXPRES MENU.
Před výjezdem z Lysefjordu se zastavujeme na nákup ve vesničce. Je potřeba doplnit zásoby před přeplavbou do Dánska. Přístavní bazének je však pro nás příliš mělký (1,8m), proto se vyvazujeme bokem před nějakým domem, kde jsou 3m hloubky.
Alespoň se dá zajet s nákupním vozíkem až k lodi. Potřebujeme však doplnit i naftu, ale hadice od stojanu sem nedosáhne.
Řešení bylo nacouvat zádí k čelu toho mělkého bazénku, kde jsem si předem olovnicí odměřil hloubku (byla 2,7m), a příď držet vlastní kotvou. Sem jsme už hadici s naftou natáhli.
Odpoledne plujeme do Stavangeru. Přestal déšť a nastalo docela příjemné norské letní odpoledne. Také proto, že jsme i doplnili zásobu piva.
Večer jdeme na procházku do města, nasát místní atmosféru a ochutnat místní pivo.
Středa 30.8.2017 v poledne opouštíme Stavanger a vyplouváme na otevřené moře směřovat k předposlednímu cíli - Kodani. Odhadem nás čekají čtyři dny nonstop plavby. Vyplouváme na boční vítr k západnímu pobřeží. Zde se stáčíme jižním směrem a musíme křižovat.
K večeru se vítr mění na jihozápadní a kurz nám již vychází bez křižování. Přichází první noc na moři a my plujeme rychlostí kolem 5 uzlů. Další den ráno vítr na několik hodin slábne tak, že naše rychlost klesla na 2 uzle. V poledne se však začíná rozfoukávat očekávaný západní vítr, který je už pro nás větrem zadním.
Plujeme už jižně pod norskou pevninou východním směrem k severnímu okraji Dánska. Večer mírně refujeme genou, která nás statečně táhne kolem 7 uzlů.
S postupujícím časem se vlny zvětšuji a plavba se stává zábavnější. Přichází tmavá noc a tak ten kdo je zrovna kormidelník musí vnímat vlnu jinými smysly než zrakem, aby správně držel loď na kurzu.
Pátek s větrem rychle uběhl a k večeru je po větru. Dále na dlouho začíná opět dieseljachting - tedy na motor vpřed. Noc se mění v další nádherný sobotní slunečný den. Bohužel stále bez větru.
Po předchozích chladných dnech si alespoň užíváme teplého počasí.
V pravidelných intervalech se střídáme již třetí den na směně u kormidla.
Od rána již plujeme kolem dánských břehů.
Sobotní odpoledne - před přídí Kodaň, naše poslední zastávka před cílem této plavby. Vplouváme do mariny Langelinie v 15 hodin. Marina je téměř zcela obsazena, jen pár míst je volných ale ty jsou označeny červenou cedulkou, což znamená, že bychom je neměli použít. Náhle spatřujeme vyplouvat loď, po které také zůstává na břehu červená značka. Pluji k odjíždějící lodi a Michal na ně volá, zda bychom se mohli postavit na jejich místo na tuto noc. Souhlasí s tím, že musíme odplout ráno do devíti hodin. Zajíždím přídí k molu a chytáme si bóji číslo 74 k vyvázání zádě.
Vyrážíme na prohlídku Kodaně. Pár kroků od mariny je socha malé mořské víly (dánsky Den Lille havfrue), která je asi nejznámějším symbolem tohoto města. Za odlivu je socha spojená s pobřežím, za přílivu jí naopak od břehu dělí pár metrů.
Pokračujeme po nábřeží kolem královské jachty Dannebrog do centra. Je jednou ze dvou zbývajících královských jachet, které jsou v aktivním provozu. Tou druhou je norská královská jachta Norge.
Kanály v uličkách jsou plné lodí a připomíná mi to dubnovou zastávku v Amsterdamu.
Den končíme u jídla "fish and chips" a piva. Velké pivo tu je opravdu velké, mají ho ve sklenicích 0.75 litru.
V neděli 3.8.2017 dodržujeme dohodu s lodí, která nám nechala místo v marině a před devátou hodinou vyplouváme. Plujeme se zblízka podívat na Öresundský most spojující Dánsko se Švédskem, konkrétně dánské hlavní město Kodaň se švédským přístavním městem Malmö.
Když v roce 2000 královna Margrethe II. a švédský král Karel XVI. Gustav přestřihli pásku při zahajovacím ceremoniálu, stalo se tak poprvé od doby ledové, že je Skandinávský poloostrov připojen k pevninské Evropě.
Zakotvili jsme nedaleku středu mostu, abychom se mohli pokochat touto monumentální stavbou a udělat nějaké
filmové záběry z drona.
Most je druhým největším pevným mostem na světě, je 7845 m dlouhý a jeho hlavní část s mezerou pro lodě je
zavěšená na dvou 204 m vysokých pylonech. Vlastní most je dvoupatrový. Horní patro slouží automobilové dopravě,
ve spodním patře jezdí vlaky rychlostí až 130 km/hod. V nejvyšším místě je koruna vozovky 57 m nad vodní
hladinou. Za přejezd mostu je současný poplatek 54 €.
Vytahujeme kotvu a vyplouváme na poslední část plavby do německého Greifswaldu.
Odpoledne plujeme na motor a čekáme na předpovídaný zadní vítr. Kolem 18 hodiny se začíná rozfoukávat zezadu. Vytahujeme plnou genou, vypínáme motor a stabilizujeme genou spinakrovým pněm. Naše rychlost se šplhá k 5 uzlům. Noc je ve znamení klidného ale postupně sílícího zadního větru. Před svítáním odstraňujeme spinakrový peň a mírně refujeme plachtu, uháníme už 7 uzlů. Za rozednění už točíme kolem Rujány do zálivu před Greifswaldem. Vítr se tak mění na boční a později na předoboční o síle do 25 uzlů. Hlavní plachta na 2. ref, genoa též. Záliv je mělký a musíme sledovat vyznačenou vybagrovanou plavební dráhu, máme přeci jen ponor 2.2m. Dráha nás vede už příliš proti větru, tak naposledy zakřižujeme. Zájemcům demonstruji jak se staví loď do driftu ve větru.
Ze zálivu do Greifswaldu je to dál už po řece. Balíme plachty a přijíždíme k mostu. Zde čekáme více jak půl hodiny, protože most bude otevírat až v 10 hodin.
Projíždíme otevřeným mostem a plujeme mezi rákosím do našeho cíle Greifswaldu, historického německého hanzovního města v Meklenbursku-Předním Pomořansku s asi 55 tisíci obyvateli..
Tak a jsme na místě. Vyvazujeme loď na přidělené místo mezi břeh a kůly zde neobvyklým způsobem - zádí ke břehu. Většina lodí zde je orientována obráceně přídí ke břehu. Já volím obtížnější manévr, který je však vyvážen větším pohodlím při vystupování a vynášení zavazadel z lodi.
Tam nahoře na stěžni je Dan, který sundavá senzor měření větru. Měření větru přestalo fungovat cestou do Norska a zatím se mi nepodařilo nalézt příčinu závady. Hodlám ještě prověřit samostatný senzor.
Večer se společně vydáváme do města na závěrečnou večeři.
Přebírání jakéhokoliv obsahu z těchto stránek bez svolení provozovatele není povoleno. Pro možnost spolupráce nás kontaktujte.
Bezvětří a klidná mořská hladina přinesla úžasné pohledy i pod hladinu na stádo delfínů, které plulo s námi. Plujeme Tyrhénským mořem ze Sardinie do Itálie.
Přeplavba Středozemním mořem a Atlantským oceánem v délce 1 150 nautických mil. Vypluli jsme ze španělské Almérie se zastávkou v Gibraltaru. Dále jsme přepluli na Madeiru, kde nás nejvíce zaujala kopie Kolumbovy plachetnice, jízda na proutěných saních a divoká leváda Caldeirao Verde, která vedla nejen přes vodopády, ale i několika tunely. Za návštěvu stojí i vyhlídka Cabo Girao, kde stojíte na skleněných dlaždicích a pod vámi je 580 m. Dále plujeme jižním kurzem až na ostrov Tenerife. Zde nás zlákal vrchol sopky Pico de Teide, výprava do hlubin žlutou ponorkou, při které jsme pozorovali mořský svět a nemohli jsme vynechat ani turistickou atrakci Loro Pargue a představení kosatek. Cestou na ostrov Tenerife jsme se potkali s vážnou závadou převodovky. Přečtěte si průvodce po Gibraltaru, Madeiře a ostrova Tenerife.
Začátkem července jsme podnikli výstup na horu Schiara ve východní části italských Dolomitů v národním parku Dollomiti Bellunesi. V masivu Monte Schiara se nacházejí zajištěné cesty typu via ferrata. Většinou se jedná o těžké cesty vyžadující určitou zkušenost s tímto typem cest. Od chaty Rifugio 7° Alpini (1 491 m) lze zvolit k výstupu okruh vedený právě po ferratách. Nejtěžší cestou masivu je Luigi Zacchi, kterou výstup k vrcholu začíná. Ta překonává v přímé spádnici jižní stěnu Schiary (900 metrů) a vede až k vrcholu.