I. Poprvé kapitánem: posádka přichází
Publikováno 1.1.2022
Čas od času se za plavby dostaneme do mlhy. Někdy se mlze vyhnout nemůžeme a musíme v plavbě pokračovat. K tomu abychom se dobře vypořádali se ztrátou vizuální orientace si v dalším textu zopakujeme dobré zásady pro chování za snížené viditelnosti.
V okamžiku, kdy přijde mlha, je vhodné aby si každý člen posádky oblékl záchrannou vestu. Vhodné jsou dnes velmi rozšířené samonafukovací typy, které tolik neomezují pohyb při činnosti na palubě a k jejich nafouknutí dojde automaticky nebo manuálně až po pádu do vody. Pravděpodobnou a také nejhorší katastrofou je při plavbě v mlze srážka s jinou lodí. Loď se může po srážce velmi rychle potopit a to už není čas na hledání a oblékání vest.
V mlze je důležitější být viděn (nemyslím pouze vizuálně) než sám vidět. K tomu použijeme všechny prostředky, které máme k dispozici.
Kormidelník se za mlhy musí maximálně soustředit na udržování kurzu, tak je velmi vhodné, aby s ním na hlídce byl další člen posádky ideálně na přídi lodě, který odtud bude mít o délku lodě lepší výhled do mlhy před loď. Také na přídi nebude pozorovatel rušen hlukem motoru a snáze uslyší zvukové signály ostatních lodí či hluh od jejich motorů. Dohodněte si předem způsob komunikace mezi kormidelníkem a hlídkou na přídi.
Určení aktuální polohy je díky GPS snadné. Přesto byste, zvláště v mlze, měli pravidelně zaznamenávat svoji pozici do papírové mapy, aby jste v případě selhání GPS byli schopni dále navigovat. Selhání může nastat závadou na přístroji nebo vplujete do oblasti, kde je GPS záměrně rušeno (např. blízké vojenské základny apod.), případně ztráta signálu pro navigaci nevhodným postavením družic a stíněním překážkami.
Zde je třeba mít na paměti, že neplatí pravidla pro míjení lodí ve vzájemném dohledu dle COLREG, ale mlha situaci mění a dle COLREG se aplikují pravidla pro plavbu lodí za snížené viditelnosti. V mlze proto neexistuje plavidlo mající přednost a plavidlo dávající přednost. Logicky, pokud pluji pod plachtami, nemohu očekávat od lodi se strojním pohonem, že mi dá přednost, protože mne nevidí a tedy neví, že jsem plachetnice. Za mlhy jsou povinnosti vykonání antikolizního manévru zavázaná pro obě plavidla.
Bezpečná rychlost nemusí vždy znamenat zpomalení. Měla by být taková, aby nám umožnila okamžitý manévr zabraňující případnému riziku srážky.
Pokud vás mlha zastihne na bezpečném kotvišti nebo v přístavu je nejlepším rozhodnutím vůbec nevyplouvat. V případě, že na vás padne mlha za plavby jsou čtyři možnosti dalšího postupu. Kterou možnost zvolíte závisí také na vybavení lodi na které plujete.
Pokud situace vypadá tak, že se brzo mlha nezvedne a je-li v blízkosti od nás bezpečný přístav, pak je tato volba dobrá a patrně všichni ocení pohodlí přístavu.
Mělká voda poskytne ochranu před většími loděmi s větším ponorem. Navigačně je toto řešení snadné a v případě nefunkční GPS i řešení možná nejlepší.
Plout dále od břehu a uniknout mimo frekventované lodní trasy bývá také navigačně snadné. Zároveň je to i relativně bezpečné řešení, protože se budete plavit na hluboké vodě s malou pravděpodobností střetu s jinou lodí.
Zda bude tato strategie dostatečně bezpečná závisí na technickém vybavení lodi a místě kde se nacházíme a kudy chceme plout. Díky GPS a podrobným mapám máme k dispozici spolehlivou a přesnou informaci o naší aktuální pozici. Ale GPS nám nepomůže s včasným rozpoznáním překážek, které nejsou obsaženy v mapách. Proto pro tuto strategii je dobré mít loď vybavenou radarem, AIS a dopředným sonarem a umět správně interpretovat data z těchto přístrojů.
Za plavby v mlze mějte vždy záložní řešení, tím myslím, že kromě bezvadně pracující GPS s mapovým plotrem, budete pravidelně vynášet do papírové mapy svoji aktuální polohu v pravidelných intervalech a vždy při změně kurzu a rychlosti, aby jste byli schopni pokračovat i při selhání GPS. Dále v příbřežních vodách, kde je na sonaru již měřitelná hloubka vždy srovnávejte údaj z hloubkoměru s údajem o hloubce uvedeným v mapě u vaší polohy korigovaný o aktuální výšku příllivu. Touto jednoduchou metodou si průběžně ověřuji, že GPS poskytuje správnou polohu. Při plavbě v blízkosti břehu nebo mělčin doporučuji plout podle hloubnice (izobata). V případě selhání GPS jsme tak schopni bezpečně navigovat dále. Prakticky to provedeme tak, že nad mapou si najdeme hloubnici, kterou budeme sledovat a která vede zamýšleným směrem. Sledujeme údaj na hloubkoměru a v okamžiku, kdy se hloubka zvětšuje, točíme více ke břehu a naopak.
Ze své zkušenosti vím, že není snadné být kapitánem. V jakých případech nese kapitán odpovědnost za posádku? A s čím vším, by ji měl seznámit před naloděním a vyplutím? Od r. 2002, kdy i já jsem vyplul na moře se svou první posádkou, jsem si vytvořil systém, který vám nyní rád předám… (Publikováno 1.10.2019)
V následujícím článku uvádím přehled dalších poruch, které se za plavby stávají, a jejich znalost přispěje k jejich předcházení či jejich rychlému řešení. Co dělat, pokud selže chlazení motoru či se nerozběhne startér? Už se vám stalo, že jste namotali lano na lodní šroub? A jak si poradit s nefunkčním senzorem rychlosti, aniž byste se museli potápět pod loď? (Publikováno 1.4.2021)
O rychlosti plachetnice rozhoduje jak trimování plachet, tak i celkové vyladění takeláže. Loď, která má špatně nastavenou takeláž je pomalejší, hůř stoupá proti větru a může být i náchylnější k vážné technické závadě jako je pád či zlomení stěžně. Dnes se podíváme podrobně na nastavení předpětí vantů. (Publikováno 1.3.2020)