II. Nečekané poruchy a jak je řešit
Publikováno 1.1.2020
A je to tady. Čeká vás vaše první plavba v roli kapitána. Víte, jak správně provést check-in lodě, jak optimálně naplánovat trasu plavby a jaké dokumenty k plavbě potřebujete?
V předchozích třech článcích jsme si povídali o tom, o čem je vhodné poučit posádku a v jakém pořadí. Je třeba si však uvědomit, že se jedná pouze o doporučení. Jinak budu seznamovat posádku složenou z nováčků s chováním na lodi a jinak posádku, ve které je již někdo s kým jsem plul a tyto znalosti má. Kapitán má plnou zodpovědnost a záleží tedy na jeho úsudku, o čem konkrétní posádku poučí. Vytvořte si jako kapitáni vlastní postup, který vám bude vyhovovat.
Teď se na roli kapitána podíváme z hlediska jeho zodpovědnosti. Co by měl mít skipper na paměti, dle čeho se řídit nebo plánovat trasu plavby?
Nejjednodušším způsobem je plout jako kapitán poprvé na místě, s kterým už mám zkušenost. Tu jsem mohl získat nejlépe aktivně, jako člen jiné posádky a nyní se na toto místo vydám s posádkou vlastní. Nebo znám někoho, kdo pluje v dané oblasti a rád mi předá své znalosti ohledně obvyklých větrů v daném období, vhodných míst ke kotvení, obsazenosti marin apod. Při výběru lokality doporučuji vzít v potaz i schopnosti a naladění členů posádky. Je třeba je vhodně odhadnout a určit, jak velké přejezdové vzdálenosti jsou schopni zvládnout, zda s nimi budu noci trávit v marinách či na kotvištích.
Check-in je jeden z nejdůležitějších bodů, kterému byste měli věnovat velkou pozornost. Můžete pak předejít mnoha nesnázím (komplikace plavby či její ohrožení). Pro mě má dvě úrovně: procházení způsobilosti lodi k plavbě z pohledu technických závad a dále se soustředím na zaznamenání všech poškození, která sice nemají vliv na bezpečnost a plavby schopnost lodi, ale mohl bych za ně nést zodpovědnost při check-out (formou srážky z kauce).
Účelem tohoto článku není dopodrobna se zabývat check-in, ale rád bych zde zmínil nejdůležitější jeho body.
Dalším stěžejním bodem pro úspěšnou plavbu je mít jasný plán trasy, kterou zamýšlím plout a zohlednit v něm i zdatnost konkrétní posádky. Plán dělím na celkovou trasu a dílčí etapy. Pro celkovou trasu vycházím z průměrné rychlosti lodi, která je závislá na typu lodi, na které poplujeme. V mém případě se mi osvědčilo u jednotrupých plachetnic počítat 100 NM/24 h. Tento průměr v sobě zahrnuje skutečnost, že za příznivého větru a podmínek můžeme sice uplout dvojnásobek této hodnoty, ale v případě křižování proti větru této hodnoty třeba ani nedosáhneme.
Dále musíme vzít v úvahu, kolik času věnujeme plavbě a kolik ostatním aktivitám, kdy loď nepluje. Např. Mám loď půjčenou na 7 dní v charteru, v sobotu probíhá check-in. Vypluji v neděli ráno. Vrátit loď obvykle musíme do pátku do večera. Na plavbu nám zbývá 6 dní. Je rozumné nechat poslední den jako rezervu, tedy celkovou trasu rozplánuji na 5 dnů s tím, že etapa na 6. den bude již velmi krátká. Určím si, že v průměru chci plout 6 h/den, tedy 30 h/5 dní a tomu odpovídá trasa o délce 125 NM (100/24 *30).
Pro dílčí trasy je logické, že některý den upluji více či méně než stanovený denní plán (např. 25 NM/den viz. příklad), protože cíle na mé trase budou od sebe různě vzdálené. Dále musím vzít v potaz navigační nebezpečí, překážky, mělčiny, proudy apod. Detailní informace čerpám z Pilot books k dané oblasti.
Promyslete si, jaké máte v průběhu trasy záchytné body v případě potřeby úkrytu před nepříznivou povětrnostní situací, vysokými vlnami či v případě řešení poruch. Je vhodné mít promyšlené jiné blízké přístavy či kotviště, které připadají v úvahu např. když v cílovém místě není již pro vaši loď místo.
Pro plánování trasy je v celku jedno, zda použijeme papírovou mapu nebo si budete vzdálenosti odměřovat na některé z možných elektronických map. Za vlastní plavby by zodpovědný kapitán měl mít vždy s sebou aktuální papírové námořní mapy dané oblasti, které jsou důležité v případě selhání elektroniky a k ověření údajů z digitální mapy.
Pozor: Již několikrát se mi stalo, že v datech el. map jsem narazil na chyby typu nesprávné hloubky či chyběl malý ostrov.
Znalost předpovědi počasí pokládám za klíčovou před vlastním vyplutím. Nikdo z nás přeci nechce být ve špatnou dobu na špatném místě. Před vyplutím využívám program ZyGrib, který je zdarma a při připojení k internetu stáhne meteorologický předpovědní model až na 8 dní dopředu. Je třeba však vzít v úvahu, že spolehlivost předpovědi s postupujícími dny klesá. Pro první dva dny plavby bývají předpovědní data poměrně přesná.
Data v programu ZyGrib jsou v časovém rastru po 3 h. Výhodou je, že s daty dále mohu pracovat offline v průběhu plavby, kdy není dostupné připojení k Internetu. Např. zakreslovat uživatelské značky (zamýšlená trasa a proplutá trasa), které mi pomáhají pro rozhodování s ohledem na vítr v průběhu plavby.
Informace o předpovědi počasí sleduji v průběhu vlastní plavby z více dostupných zdrojů a záleží na tom, zda mám dostupný internet či ne. V případě, že ano, aktualizuji průběžně meteorologická data. Dále sleduji meteorologická upozornění na Navtexu a vysílané zprávy na VHF.
Hlavně vždy realisticky vyhodnoťte předpovídanou situaci vzhledem ke svým schopnostem, schopnostem lodě a také vzhledem ke schopnostem posádky. Pokud nemáte jistotu ve všech bodech, tak vyplutí odložte na dobu až budou podmínky příznivější, nebo vhodně upravte trasu tak, aby jste se nebezpečným podmínkám vyhnuli.
Posádka se na lodi musí cítit dobře a věřte mi, že toto je základní věc, která vám zajistí spokojenou plavbu. Pozorujte zkušenosti posádky a plavbu přizpůsobte jim, ne sobě. Nechte jim dostatečnou časovou rezervu se zorientovat. Pokud na ně budete řvát, jejich výkon to nezlepší. Buďte trpěliví a pokud je třeba, vše několikrát vysvětlete. Dejte posádce prostor pro dotazy, protože není nic horšího než nevyřčený dotaz. Zárukou není ani to, že v posádce máte zkušené kapitány – i ti mohou udělat chybu v interpretaci vašeho rozkazu. A předpokládat, že si pamatují vše, co potřebovali k získání kapitánského průkazu se opravdu nevyplácí.
A hlavně, pokud je za co, chvalte. Vaše pochvala se tak může stát hnacím motorem pro ostatní, opadne stres a nálada v posádce stoupne.
Jako kapitán si nesmím zapomenout zkontrolovat, zda mi nechybí některý z důležitých dokumentů, které mám mít na palubě lodi:
Lodní a osobní dokumenty budete obvykle předkládat v přístavech nebo při kontrole pobřežní hlídkou.
K dalším důležitým dokumentům, které byste na lodi měli mít, patří:
Vedení papírového lodního deníku je často u kapitánů opomíjeno. Lodní deník má význam, především při řešení právních sporů. Měl by zachycovat všechny důležité detaily plavby, především: aktuální pozici, kurz plavby, střídání služeb, stav moře, důležité informace ohledně počasí, poruch případně nehod a mimořádných událostí. Lodní deník je třeba vést průběžně a musí mít číslované stránky, které se nesmí vytrhávat. V případě selhání elektroniky je pro mě lodní deník výchozím zdrojem pro navigaci na papírové mapě.
Dle českého námořního zákona máte povinnost ho průběžně vést. Některé země jeho vedení však nevyžadují. Skipper, který má český průkaz a pluje v zahraničí je ve skutečnosti odpovědný oběma zákonům: českému i místnímu. V případě konkrétního sporu záleží na tom, který zákon skippera vezme k zodpovědnosti.
V následujícím článku uvádím přehled dalších poruch, které se za plavby stávají, a jejich znalost přispěje k jejich předcházení či jejich rychlému řešení. Co dělat, pokud selže chlazení motoru či se nerozběhne startér? Už se vám stalo, že jste namotali lano na lodní šroub? A jak si poradit s nefunkčním senzorem rychlosti, aniž byste se museli potápět pod loď? (Publikováno 1.4.2021)
Aby vám jachtařské oblečení dlouho sloužilo, je třeba se o něj jednoduchým trikem postarat po každé plavbě. Víte, jak ho připravit na sezónu? A jak ho vhodně skladovat i po ní, aby vám mohlo několik let dobře sloužit? (Publikováno 1.7.2019, aktualizace článku 31.3.2024)
Spot je malá krabička, která slouží jako jednosměrný datový vysílač, který je předurčen k monitorování pohybu a zasílání zpráv nejen přátelům, ale i záchranným jednotkám v případě nouze. I na moři se můžete ocitnout v situaci, kdy nejste v dosahu GSM služeb. Prostřednictvím SPOTu můžete sdílet svoji polohu a zároveň využít jeho bezpečnostostí funkci, pokud v lodní výbavě nemáte EPIRB. V článku vycházím z dvanáctileté praxe s tímto přístrojem. Dozvíte se, kde na světě funguje, jak a k čemu ho použít, jak sdílet svoji polohu a jaká jsou jeho úskalí. (Publikováno 1.11.2020)