Jaké to vlastně bylo:

Obsah:

Brest: čekání na vyplutí
1. den na Biskaji: 5 m oceánské vlny a driftující kontejnery
2-3. den na Biskaji: ideální boční vítr
4. den na Biskaji: Plavba do španělského městečka Camariňos
Plavba na konec světa: mys Finisterre
Plavba portugalskými vodami
Ostrov Berlenga
Sesimbra: rybářské městečko s výtečnými rybími steaky
Cascais: kosmopolitní město poblíž Lisabonu
Biskaj: praktické informace pro jachtaře

Je středa 13. 3. 2019 a já připravuji v Brestu loď na plavbu. V pátek očekávám příchod posádky do mariny Du Château. Část přístavu je vojenská. A tak pokud si přiblížíte na mapě od Google marinu, budou její detaily rozostřeny.

Před příchodem posádky se věnuji potřebné údržbě lodi. Měním hadice ke sprchám, které už vypadaly, že se brzo zlomí. Utěsňuji průchod olejové měrky v bloku motoru, kde prosakoval olej. Kontroluji automatické záchranné vesty a opravuji automatické spouštění světel na vestách. V neposlední řadě čistím interiér lodi po zimě.

Brest: čekání na vyplutí

V pátek, po příchodu posádky jdeme na společnou večeři. Nákup zásob necháváme na sobotní dopoledne, není kam spěchat. Vítr pro vyplutí není příznivý. I v přístavu fouká 35 uzlů. Na otevřeném moři, na které bychom měli vyplout je vítr 40-50 uzlů přímo proti našemu kurzu a vlny dosahují výšky 7m. Odkládám start etapy přes Biskajský záliv na neděli. Naše největší dobrodružství je zatím pečení vepřové rolády na švestkách.

Tak se alespoň dobře najíme, další den možná bude odtučňovací.

Ze soboty na neděli přeběhla fronta přes Brest a v noci nás vzbudilo krupobití. Podmínky jsou již ale vhodné ke startu. Společnou plavbu zahájíme přípitkem Neptunovi.

Už jen odvázat loď a vyplout.

1. den na Biskaji: 5 m oceánské vlny a driftující kontejnery

V 11 hodin už máme Brest za zádí a směřujeme vstříc vlnám v Biskajském zálivu. Po 17 mílích budeme moci již změnit kurz dát plachty a stočit se k větru bodem. Čekají nás přibližně 3 až 4 dny než přeplujeme Biskaj ke španělským břehům.

Po první hodině plavby se dostáváme z brestské zátoky k oceánu. Zrovna Martin vaří oběd. Asi jsme měli vařit dříve. Vjíždíme do vln a Martin s vypětím posledních sil dosmaží karbanátky. Rozpálený olej v pánvi nás poněkud děsí. Rychle končíme přípravu oběda. Mezitím někteří na jídlo už ztrácejí chuť.

Zálivem od Brestu se prodíráme přímo proti větru 25 uzlů zatím na motor. Říkám si jaké to bude dále, vítr není překážkou, ale vlny ze včerejšího večera, které vytvořil vítr o síle k 50 uzlům, se ještě moc nezmenšily.

V 16 hodin měníme kurz a vytahujeme plachty. V poryvech fouká 35 uzlů, tak začínáme na 3. refu.

Uháníme ve vlnách 8 uzly. Hrubé moře si vybírá svou daň v podobě obsahu našich žaludků.

Na Navtex přichází zpráva o 15 vypadlých kontejnerech driftujících pod hladinou. Vynáším jejich polohu, a zjišťuji jejich vzdálenost 21 mil od OCEAN JOURNEY.

Po chvíli přichází ještě jedna zpráva o skupince dalších 14 kontejnerů převážně šedé barvy. Ty ve vodě nebudou rozpoznatelné ani ve dne, natož v noci. K večeru už na lodi nezůstává jediný strávník, takže si vaření můžeme odpustit.

Trochu je nám útěchou měsícem rozzářená noc, ale moc si od toho neslibuji. Musím věřit svému kvalifikovanému odhadu, že kontejnery jsou od nás na východ a fouká severozápadní vítr, tak se budou od nás spíše vzdalovat.

V noci směny střídavě mrznou u kormidla. Sice je 9°C, ale jsme neustále zaléváni sprchami z vln a vítr je pořád silný. Připomíná mi to loňskou letní plavbu na Island. A já se už letos těším zase do teplých moří.

2-3. den na Biskaji: ideální boční vítr

Další dny postupně vítr slábne a i vlny se zmenšují tak, jak ukazuje předpovědní model GRIB. Předpověď i po třech dnech plavby sedí téměř s hodinovou přesností a my postupujeme dle plánu. Třetí den je nejslabší vítr 10 uzlů zezadu a naše rychlost klesá ke 4 uzlům. Zítra vítr opět začne sílit a náš dojezd k naplánované zastávce u španělského břehu bude zase rychlejší.

Zatím však přichází nádherná jasná noc.

Opět si užívám ten krásný přechod dne do noci, který pro mne skýtá nějaké zvláštní kouzlo, ač jsem jich zažil už stovky.

Měsíc v úplňku nám osvětluje trasu této poslední noci na Biskaji.

Aktuální směnu má Jirka s Michalem. Jirka kormidluje a vysvětluje Michalovi práci se sextantem, který si to právě zkouší. Ostatní odpočívají.

4. den na Biskaji: Plavba do španělského městečka Camariños

Nad ránem se začíná pořádně rozfoukávat a my si opět dopřáváme rychlou plavbu ve vlnách a větru v nárazech 35 uzlů. Odpoledne se již přibližujeme k severozápadním břehům Španělska a chystáme se přistát v Camariños, provincii A Coruña.

Tak a jsme vyvázáni. Podle Pilota zde bývá v sezóně hodně lodí a je těžké najít místo u pontonu. Vzhledem k tomu, že jsme jediná loď co připlula, tak zde sezóna patrně zdaleka nezačíná.

Na břehu se rozkládá malé městečko Camariňos. Využíváme zázemí mariny, především sprchy. K večeru připlouvá ještě jedna loď se švédskou posádkou, dvěma staršími muži, kteří plují obráceným kurzem než my. Převážejí pro nového majitele loď ze Španělska do Švédska. Říkají, že dnes křižovali proti silnému větru asi 3 hodiny a prakticky nepostupovali vpřed. Tak přijeli čekat na změnu větru. Další dny stejně budou mít vítr hodně proti svému kurzu, tak jim v duchu držím palce a pokud vyplují, vůbec jim nezávidím, že budou křižovat přes Biskaj.

Večer si v restauraci, která sousedí s marinou a patří k místnímu jachtařskému klubu, dáváme chobotnici a škeble. Zdá se, že jsme dnes pro ně významní zákazníci. Adriana, která nás zde obsluhovala se s námi nechává vyfotit na jejich web.

Plavba na konec světa: mys Finisterre

Čtvrtek je bezvětrný den, vyplouváme na motor. Dále na oceánu se snažíme chytit závany zadního větru do genoy (přední plachty) podepřené spinakrovým pněm. Po dvou hodinách závany končí, naše rychlost klesá pod 2 uzly a my startujeme opět motor, abychom dopluli ke známému mysu Finisterre.

Jirka využívá jasnou oblohu a klidného moře k tréninku se svým sextantem k určování naší polohy.

A už vidíme mys Finisterre, za bublání motoru a neuvěřitelně klidného moře pro tuto oblast jej obeplouváme a směřujeme do města Fisterra, kde bychom rádi našli místo v přístavu, abychom mohli opustit loď a vydat se pěšky na mys.

V Pilotu nacházíme informace, že je zde jen kotviště a pontony s vyvazovacími prsty jsou jen pro malé lodě a na malé hloubce, spíše pro rybářské čluny. Jaké však nastává překvapení, před přístavem je zcela nový ponton na hloubce 5 metrů a žádná loď u něj. Hned ho využíváme. Vypadá, že je ještě ve výstavbě. Jen brána spojující ponton se břehem je zamčená a tak ji přelézáme. Martin se vydává najít někoho v přístavu a získat klíč. Neúspěšně, jen místní rybáři říkají, že u pontonu můžeme klidně zůstat.

Vyrážíme tedy přes bránu na výlet. Pohled na pontony s prsty, popsané v pilotovi, prozrazuje, že by to opravdu pro moji loď nebylo. Jsou na malé hloubce a svými rozměry spíše pro čluny.

Rybářská tradice na nás zde dýchá na každém kroku. A barevné rybářské loďky dělají přístav takový veselejší.

Navštěvujeme muzeum rybolovu. Martin ovládá základy španělštiny, a tak nám tlumočí výklad. Dozvídáme se zajímavé věci, jako například jak důležitá pomůcka pro rybolov je kámen ze spodní strany plochý a hladký uvázaný na provaze. Kámen kromě funkce měření hloubky se používal jako sonda ke zjištění povrchu dna. Spodní plochá strana kamene se potřela smůlou a pak se kámen spustil na dno. Na kámen se přilepily vzorky z povrchu dna a rybáři pak věděli podle druhu dna, jaké druhy ryb očekávat.

K večeru míjíme na konci města kostelík a jdeme na mys Finisterre. Mnozí z poutníků, kteří se vydají na Svatojakubskou cestu a došli až do svého cíle - Santiaga de Compostela si jí prodlouží právě až na mys Finisterre. Místo bylo po tisíce let považováno za naprostý konec celého známého světa.

Poutníci měli na „konci světa“ splnit několik úkolů:
Smýt ze svého těla prach z dlouhé poutní cesty a vykoupat se na pláži Langosteira.
Spálit své oblečení (aby mohli svůj nový život začít bez zátěže).
Vidět východ a západ slunce, neboť to symbolizuje smrt a zmrtvýchvstání.

S posádkou plníme pouze část posledního bodu a pozorujeme západ slunce.

Rozptýlili jsme se po kamenech a každý z nás si sám prožívá tento okamžik.

Dívám se na západ a hlavou mi jdou vzpomínky na nekonečnou vodní hladinu Atlantského oceánu, kterou jsem tam a zpět sólově přeplul v roce 2016. Už mne to zase volá. Ale letos ještě zdaleka ne. Teď se těším na teplé středomořské vody.

Plavba portugalskými vodami

Je pátek a předpověď nám až do soboty neslibuje žádný vítr. Stejně dnes v poledne vyplujeme. Je už čas, abychom s rezervou dorazili do cíle v Cascais. Ke slovu přijde opět motor a dál od pevniny se budeme snažit chytit vítr. V sobotu večer se má aspoň trochu rozfoukat. Zůstávat dál v přístavu nikoho neláká a raději se necháme pohupovat oceánem na lodi.

Oceán je dnes jako rybník ve vesnici v hlubokém údolí a my poháněni motorem plujeme na jih. Přijde noc, nastane další den a vítr stále nikde. Opustili jsme však španělské vody a je čas vyměnit zdvořilostní vlajku. Úkolu se zhošťuje Martin.

Stáda delfínů doprovázející naši loď se snaží zlepšit náladu posádky, ale vítr by byl lepší. Naše chmury ze stále pokračujícího bezvětří se snaží také zahnat skupinky velryb, které nám ukazují své hřbety a mohutné výtrysky vody, jak u hladiny vydechují. Zachytit tyto okamžiky na fotografii je krajně náročné a žádný ze snímků se proto nezdařil.

Již několikátý den vidíme na hladině plavat malé kraby. Martin přichází s návrhem na krabí polévku a vrhá se do lovu krabů s podběrákem, který má na lodi na hraní můj syn.

První úlovek a pak za hodinu celkem čtrnáct dalších krabů. Jsou však malí a polévka by pro nás všechny nestačila. Proto krabi opět získávají svobodu a vracíme je zpět do oceánu.

Odpoledne přichází slabý zadní vítr, vypínáme motor a zase plachtíme. Den přechází v noc a já jsem rád, že plujeme na vítr, protože se nám netočí šroub. Plujeme totiž podél portugalského pobřeží a potkáváme zde bójky od rybářských pastí. Měsíc vyjde až v půlnoci a do té doby je taková tma, že bychom si bójek nevšimli a mohli namotat lano na šroub, jak se mi už dříve podařilo po přeplutí z Cabrery na Mallorcu.

Střídání směn a zápisy do lodního deníku probíhají už jako běžná rutina.

Je nedělní poledne. Vítr vydržel téměř až k našemu dílčímu cíli - ostrovu Berlenga. Jen několik mil doplouváme na motor.

Ostrov Berlenga

Ostrov Berlenga je jen 5 námořních mil vzdálen od pevniny. Mys Carvoeiro je dobře viditelný. Ostrov je přírodní rezervací, kam rychlé čluny z města Peniche vozí turisty na výlet. Rozhoduji se, zda zakotvíme nebo se vyvážeme k některé kotevní bóji. Vzhledem k tomu, že bóje jsou nadepsané jmény lodí, patří konkrétním výletním lodim. Zkusíme tedy jednu použít a pokud příslušná loď připluje, tak bóji uvolníme a hodíme kotvu.

Máme štěstí, za odpoledne přijelo několik turistických lodí, ale vždy použily jiné bóje. Nikdo nás nevyhnal. Ve člunu se s částí posádky, která měla zájem, vydáváme projít ostrov.

Jak ukazuje směrovka, je zde oblast pro stanování. Můžete se sem nechat jeden den odvézt z pevniny lodí a ve vlastním stanu přespat. Z místa je krásný výhled do zátoky.

Berlengas (portugalsky Arquipélago das Berlengas) je souostroví několika malých skalních ostrůvků, které se nacházejí ve vzdálenosti 10 až 15 km na západ od portugalského přímořského města Peniche v Atlantském oceánu.

K souostroví patří hlavní ostrov Berlenga Grande s okolními ostrůvky (např. Ilha Velha) a vzdálenější skupiny Estelas a Farilhões-Forcados.

Ostrovy patří do přírodní rezervace - Reserva natural des Berlengas. Předmětem ochrany jsou především mořští ptáci.

Na největším z ostrovů (Berlenga Grande) se nachází malá pevnost a maják. V současné době souostroví nemá stálé obyvatele. V létě ho navštěvují vědci a v malém množství i turisté.

Příchod k pevnosti je úchvatný, po kamenných klenutých mostech nad mořem.

Pro návštěvu ostrova je důležité stabilní počasí a klidný oceán. I v dnešním bezvětrném dni se vlny tříští o skaliska a loď se divoce houpá na vlnách, přestože stojíme v závětří.

Místo je rovněž hnízdištěm racků.

Před západem slunce dáváme ostrovům sbohem a lapáme zbytky vánku pro náš postup dále k jihu. Ve 2 hodiny ráno vítr opět zcela zaniká a startujeme motor.

Sesimbra: rybářské městečko s výtečnými rybími steaky

Až před pondělním polednem se rozfoukává na pár hodin předoboční vítr o síle 12 až 18 uzlů. To je najednou radosti. Konečně pořádně jedeme. Míjíme Cascais náš definitivní cíl, a protože máme den rezervu míříme jižně do Sesimbry. Velkého rybářského přístavu. Vyprávím, jak výborný steak z mečouna jsem tady přede dvěma roky jedl. Tak snad letos Sesimbra nezklame.

V pondělí v 16 hodin přistáváme v marině v Sesimbře. Posádka se jde podívat do města a domlouváme se, že se sejdeme večer v restauraci Lobo de Mar, kde jsem přede dvěmi roky jedl výborného mečouna (Sesimbra - typické rybářské městečko).

Bohužel dnes má restaurace Lobo de Mar zavřeno. Jdeme dále do města a hledáme kam na dobrou rybu. Nakonec objevujeme Taberna Isaias. Je to typická místní velmi malá restaurace. Musíme tak dvacet minut čekat venku, než se pro nás uvolní místo.

Restaurace má osobité kouzlo. Ryby jsou čerstvé a jsou grilovány venku na dřevěném uhlí. Ještě než se pro nás uvolní místo u stolu, jsme vyzváni, abychom si objednali. Tradičně volím mečouna.

Jakmile se uvolnilo místo, usedáme ke stolu a během okamžiku již máme mečouny na talíři.

Zvolili jsme dobře. Sesimbra nakonec opět nezklamala. Venku už zase vznikla fronta, která čeká až dojíme.

Cascais: kosmopolitní město poblíž Lisabonu

Úterní ráno 26.3.2019 začíná větrně. Neptun se rozhodl nám udělat radost a po posledních dnech, kdy jsme chytali do plachet každý závan větru, tak dnes zase plachtíme celou etapu. A jede to dobře, fouká nám předoboční vítr do 24 uzlů a na plachty po 1. ref uháníme příjemně nakloněni rychlostí až 7 uzlů. Po 15 hodině přistáváme v Cascais a definitivně vyvazujeme loď.

Kosmopolitní město Cascais je vzdálené 28 km od Lisabonu a patří k nejbohatším v Portugalsku. I návštěvnící tohoto města patří k těm zámožnějším. To se odráží i na místních cenách.

Loď máme vyvázanou a samozřejmě posádka místo vaření večeře hledá, kam se vydat za gurmánským zážitkem. Honza pro jistotu provedl rezervaci v jedné z místních restaurací, abychom zase nečekali venku než se uvolní místo.

Cestou v Praia da Ribeira Cascais potkáváme sochu mořské panny, hledíc do Atlantského oceánu.

Příjemnou procházkou městem přicházíme k Taberna Economica De Cascais. Stůl už na nás čeká.

Je to opět malý podnik, ale zase působí příjemnou domácí atmosférou.

Naše poslední společná večeře, starter jsme snědli a už se těšíme na hlavní chod.

Já dnes volím chobotnici na mangoldu. A je opět výborná.

Ve středu ráno se loučím s posádkou a mně nastávají práce na údržbě lodi, než ji na nějaký čas opustím.

Plavba: Brest až Lisabon - praktické informace pro jachtaře

KOTVENÍ A MARINY

FRANCIE
- Brest marina Du Château - velká marina vhodná pro zastávku, výměnu posádky či ponechání lodě po dlouhou dobu.

ŠPANĚLSKO
- Camariños marina a jachtařský klub - dobře krytá marína nabízí možnost zastávky při nepříznivém počasí. Pozor, v sezóně bývá zcela obsazena. V březnu však poskytovala dostatek míst.
- přístav Fisterra u mysu Finisterre - také poměrně dobře krytý přístav s novým pontonem pro návštěvnické lodě.

PORTUGALSKO
- kotvení u ostrova Berlenga - možné jen za klidného moře z východní strany. Kotvení je však na velké hloubce 20 m. Mimo sezónu je šance použít volnou bóji pro výletní lodě, pokud nepřijedou. K betonovému molu na ostrově pak připlout v dinghy.
- Sesimbra marina - jen pár volných míst, velmi ochotný personál mariny. Ideální pro zastávku na večeři a noc.
- Cascais marina - velká marina vhodná pro zastávku, výměnu posádky či ponechání lodě po dlouhou dobu. Velmi dobré technické zázemí pro opravy lodi.

POVĚTRNOSTNÍ PODMÍNKY

Povětrnostní podmínky v období března, kdy jsem tuto trasu plul v různých letech postupně oběma směry, je potřeba rozdělit na dvě oblasti. Oblast Biskajského zálivu a oblast pobřeží Španělska a Portugalska. Pro Biskajský záliv je počasí často bouřlivé se silnými větry a vysokými vlnami. Ke změnám větru dochází často a rychle. Pro plánování je důležitá kvalitní meteorologická předpověď např. GRIB model, kde jsou data s výhledem na 4 dny dopředu dostatečně spolehlivá. Musí se počítat s možností odložení vyplutí pro nepříznivé podmínky. Ve druhé oblasti kolem pobřeží jsou větry již obvykle slabší a lze čekat i delší bezvětří při tlakové výši v oblasti Azorských ostrovů.

Tyto informace jsou aktuální k datu vytvoření reprotáže.