Tipy na plavbu: Liparské ostrovy
Liparské ostrovy tvoří 7 ostrovů ležích v Tyrhénském moři u severního pobřeží Sicílie v aktivním vulkanickém
pásmu mezi Etnou a Vesuvem. Jsou to sopečné ostrovy, tedy vrcholky sopek vyčnívající nad hladinu. V Itálii je
používán takřka výhradně název Eolské ostrovy, Isole Eolie.
Ostrovy mají přijemné středomořské klima a pokrývá je středomořská vegetace. Největší zajímavostí
je právě vulkanická činnost na ostrovech Vulcano a Stromboli. Ostrovy byly
zapsány na seznam Světového dědictví UNESCO. V následujícím článku si přiblížíme některá zajímavá místa
ostrovů z pohledu jachtaře.
Kdy se na Liparské (Eolské) ostrovy vydat?
To samozřejmě záleží na tom co chceme při plavbě zažít. Pokud od plavby očekáváme teplé počasí s možností
koupání se v moři, tak doporučuji vyrazit na Lipari od května do konce září. Pro romanticky založené jedince,
kteří preferují menší počet lodí v zátokách na kotvištích bych doporučil se vyhnout srpnu, kdy mají Italové
dovolené a zátoky a maríny jsou přeplněné. Pokud není cílem koupání, lze se vydat na ostrovy už od konce března
ale je třeba počítat i s deštivými dny a silnějšími větry.
Kromě míst pokrytých vegetací jsou zde však i místa zcela holá, kde na povrch vystupuje světlá pemza plná kousků
černého obsidiánu.
Kam plout?
Místa, která popisuji dále můžete využít k naplánování trasy plavby, pokud aktuální meteorologické podmínky
budou příznivé pro uváděnou trasu. Na interaktivní mapě jsou označená místa, která jsem poznal. Jak pracovat
s mapou je uvedeno v ovládání mapy.
Pro lepší orientaci v dalším textu jsou v popisku místa očíslována a jejich čísla v dalším textu jsou
uvedena v hranatých závorkách a po kliknutí na nadpis se místo zobrazí v mapě.
Ostrov Stromboli [1]
Dobrodružnou zastávkou je ostrov Stromboli tvořený stejnojmenným stratovulkánem se třemi aktivními krátery, který
patří mezi nejaktivnější na světě. Díky výtryskům lávy je ostrov od nejstarších dob znám jako přírodní maják
označující severovýchodní okraj Liparských ostrovů. Působivé je pozorování výtrysků lávy, které nastávjí dvakrát
až třikrát za hodinu. Výtrysky je možné v noci sledovat z lodi při plavbě kolem severního pobřeží ostrova.
Přístup na sopku je omezen a upraven nařízením správy obce Lipari (comune di Lipari). Pokud zatoužíte vystoupit
na vrchol sopky a pozorovat erupce, je nutné jít s místním průvodcem, jinak riskujete vysokou pokutu. Při jedné
z mých plaveb na Stromboli jsme vystoupili na vrchol samostatně, jak popisuji v reportáži:
Přeplavba z Kréty do Říma.
Mimo sezónu zde není žádný přístav ani zátoka. Břehy jsou strmé a kotvit se zde dá pouze za klidného počasí.
V sezóně se u ostrova na severovýchodě objevují kotevní bóje. Další zastávkou může být ostrov Salina [2], vzdálený
24 NM.
Ostrov Salina [2]
Na ostrově Salina se také zrodila značka Malvasia. Z hroznů stejnojmenné odrůdy se tu lisuje lahodné víno tmavě
zlaté nebo světle jantarové barvy. Dnes je ostrov navštěvován turisty, kteří se nechtějí jen válet na pláži a hledají
nevšední zážitky. Vrcholové partie ostrova na jeho šesti vyhaslých sopečných kuželech jsou na rozdíl od ostatních
ostrovů pokryty hustým lesem. Tyto horské lesní partie s topoly, kapradinami a kaštany a s porosty typických
středomořských křovin slouží k pěstování vinné révy a kaparovníků.
Plavba na další ostrov Lipari [3] je odtud velmi krátká, pouhých 8 MN.
Ostrov Lipari [3]
Ostrov je hlavním a největším ostrovem ze souostroví. Zaujme především svým historickým jádrem, pevností a katedrálou
a je také největší městskou částí na ostrovech. Je zde pevnost z 16. století postavená na starších řeckých
základech, další stavební památkou je katedrála z 17. století postavená na starších normanských základech.
Archeologické průzkumy dosvědčují obývání ostrova již v 17. století př. n. l. Na ostrově jsou ložiska obsidiánu,
jehož drobné černé úlomky na místech bez vegetace kontrastují se světlou barvou pemzy, která se tu těží dodnes.
Přistát lze v příjemné maríně Porto Pignataro a procházkou se vydat po pobřežní silnici do města, či si půjčit
auto a ostrov si objet.
Lze tak navštívit opuštěné pemzové doly a místo označené jako Cave di Caolino. Jsou to
již nepoužívané lomy na kaolinit, které se nacházejí v horní části mořských útesů na severozápadním pobřeží
ostrova Lipari.
Bližší popis zajímavostí na tomto ostrově naleznete v reportáži:
Z Athén do Říma.
Opravdu jen krátký kousek plavby 6MN nás zavede na vedlejší ostrov Vulcano.
Ostrov Vulcano
Ostrov Vulcano je po sopce Stromboli druhým ostrovem, kde lze pozorovat sopečnou aktivitu. Stojí za to se
vydat vzhůru do Velkého kráteru (Gran Cratere) a zde pozorovat unikající plyny z četných fumarol.
Blíže se ostrovu věnuji v reportáži
Přeplavba z Kréty do Říma.
Podle aktuální povětrnostní situace si k přistání lze zvolit jedno ze dvou kotvišť.
kotviště Levanate [4]
Kotviště je otevřené z východu, kde buď můžete stát na vlastní kotvě nebo k vyvázání použít v sezóně nabízené
vyvazovací bóje či přistát u pontonu. Také je možné přistát u betonového nábřeží zádí s použitím vlastní kotvy
ze přídě. Vzhledem k přistávání trajektů a jimi vytvořených proudech nepovažuji tento způsob vyvázání lodě
jako bezpečný a raději jsem kotvil dále.
kotviště Ponente [5]
Kotviště otevřené ze západu s větším prostorem a klidem od trajektů, kde lze zakotvit.